Na příkladu bytu 2+KK jsou výpočtem stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24hodinového simulovaného provozu bytu.
Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. V článku jsou uvedeny aktualizované hodnoty tepelné zátěže od svítidel.
S decentralizovanými řídicími a informačními systémy se v poslední době setkáváme stále častěji. Umožňuje to prudký rozvoj polovodičových technologií, jejich neustálé zlevňování a poptávka po stále větším komfortu, bezpečnosti a ekonomické efektivitě. V následujícím článku se budeme zabývat standardizovanými technologiemi určenými pro správu a řízení techniky budov.
Článek se zabývá ověřením potřebných výkonů zdroje chladu pro klimatizační zařízení velmi rozsáhlé, nově stavěné administrativní budovy v Praze. Cílem energetické studie je najít optimální režim provozu, který využije akumulační schopnosti budovy, dovolí snížit nominální výkon zdroje chladu a tím snížit spotřebu energie pro chlazení.
Současné regulátory a regulační ventily mohou, alespoň teoreticky, uspokojit naše neustále rostoucí nároky na komfortní vnitřní klima a na minimalizaci nákladů na chlazení. Každý z nás však zná situaci, kdy i ta nejmodernější technika selhává a neplní funkce, jež její výrobce slibuje v neustále obsažnějších manuálech a příručkách. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nesplnění základních hydronických podmínek. Teprve po jejich dosažení je možné očekávat stabilní a přesnou regulaci.
Moderní topné systémy jsou schopny pracovat ve velké škále výkonů a jsou schopny se velmi rychle přizpůsobovat novým požadavkům na právě potřebný výkon. V souvislosti s tím je stále více kladen důraz na rychlé a spolehlivé regulační prvky, které zvládnou zpracovat regulační procesy v požadovaném čase a požadované kvalitě.
Hospodárnost provozu vzduchotechnického zařízení se zpětným získáváním tepla je značně závislá na rovnováze mezi objemovými průtoky přiváděného (venkovního) a odváděného vzduchu. I malý procentulální rozdíl mezi nimi má výrazný vliv. Na vysoké škole v Brémách byla vyvinuta měřicí metoda, která umožňuje tuto rovnováhu zlepšit a tím i zvyšovat podíl zpětně využívaného tepla.