logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Problematika zaregulování VZT v bytových domech

Obr. 1 Ilustrační foto bytového domu
Obr. 1 Ilustrační foto bytového domu

Současné bytové domy se již neobejdou bez systému řízeného větrání. K jeho bezproblémové funkci a spokojenosti především uživatelů jednotlivých bytů je třeba celý systém po dokončení kvalitně zaregulovat. Že to nebývá v běžné praxi jednoduché nám potvrdil jeden z našich dlouholetých zákazníků: Pan František Vostřák (majitel firmy AIRDATA).

Úvod

Na základě čerstvé zkušenosti s případem problematického zaregulování centrálního rekuperačního větrání v šestipodlažním bytovém domě bych rád upozornil na možná úskalí při návrhu PD či instalaci. Pokud je chybně naprojektováno nebo realizováno, může vzniknout níže popisovaný problém se zaregulováním, a to i přesto, že budou použity sebelepší komponenty. Při své práci se neustále potkávám se stejnými problémy resp. chybami a jsem přesvědčen o důležitosti zpětné vazby a komunikace mezi projektanty, realizační firmou a firmou, která daný systém uvádí do provozu, včetně zaregulování.

Popis problémů projektového návrhu

Ukázalo se, že jedním z hlavních problémů je použití potrubních rozvodů s různou tlakovou ztrátou, a dále pak nevhodný návrh předepsané těsnosti spiro potrubí.

Byty ve čtyřech spodních patrech mají rozvod ze spiro potrubí, v dalším (pátém) patře se kombinuje spiro potrubí s plastovým rozvodem DN 75/63 mm. Všechny tyto byty mají vzduchovou bilanci přívod/odtah 100/100 m3/h nebo 140/140 m3/h. Pouze v nejvyšším (šestém) patře je byt, který má bilanci 230/230 m3/h a potrubní rozvod také v kombinaci spiro potrubí s plastovým rozvodem DN 75/63 mm.

Dále cituji TZ (požadavek na provedení potrubí):
Materiál potrubí je pozinkovaný plech, tmelené příruby, třída těsnosti běžná (do třídy A dle EN 12 237, těsnější není třeba), běžné provedení přírubových spojů. V případě SPIRO rozvodů bude potrubí ve spojích dotěsněno Al páskou. Odbočky ze stoupaček pro připojení … budou normalizované tvarovky (na stavbě nýtované a následně tmelené sedlové kusy na přímé potrubí, jsou nežádoucí).

Objektivně je potřeba konstatovat, že montážní firma udělala pro těsnost potrubního systému, co mohla a u tohoto potrubí dosáhla kvalitou montáže těsnosti významně vyšší, než požadovaná třída těsnosti A (měřený únik vzduchu celkový). Ovšem pro nízkoenergetické stavby a stavby s řízenou rekuperací vzduchu se v současnosti doporučuje projektovat těsnost alespoň třídy B pro hranaté potrubí a třídy C pro spiro (tj. v praxi např. Lindab Safe). Navíc praxe ukazuje, že i třída B nemusí být u většího počtu bytů dostačující. Abychom předešli problémům doporučuji měřit těsnosti dílčích částí rozvodů přístrojem PANDA ještě před jejich zaklopením podhledy nebo zazděním stupaček.

Popis kompletního VZT systému

Projektant navrhl větrací systém na principu konstantní tlaku v potrubí s regulátory průtoku pro každý byt. V tomto případě se jednalo o centrální větrání 12 bytů s jednou rekuperační jednotkou, umístěnou na střeše. Záměr investora je, že si uživatelé na ovladači regulátorů průtoku určí požadavek na větrání v reálném čase.

Na odbočkách pro byty jsou vždy osazené regulátory průtoku DN 125 mm, tj. shodné pro všechny byty s různými požadavky na celkový vzduchový výkon (který se samozřejmě odvíjí od velikosti bytu).

Popis problematiky vlastního měření a zaregulování

Na tomto místě nejprve apeluji na výrobce jednotek, aby bylo možné provádět měření celkového průtoku metodou měření tlaku na dýze ventilátoru a výpočtem dle vzorce výrobce, tzn. aby osazení nátrubků (odběry tlaku) na plášti jednotky pro takové měření, bylo standardem a ne volitelnou položkou.

Obr. 2 Měření průtoku s přístrojem DIFF
Obr. 2 Měření průtoku s přístrojem DIFF

Je totiž důležité vědět, bez složitých kombinací a vymýšlení někdy neproveditelných způsobů změření, kolik vzduchu rozděluji, případně jaké má rozvod ztráty.

Rozvody na střeše jsou v době připravenosti k zaregulování většinou tepelně izolované, včetně vodotěsného oplechování, v potrubí jsou tlumiče hluku. Je mnohdy téměř nemožné najít vhodné měřící místo pro zjištění celkového průtoku doporučenou metodou dle ČSN EN 12599 nebo ČSN EN 16211 (metodo síťového měření v potrubí rychlostního profilu Prandtlovou nebo termickou sondou).

V tomto případě je návrh potrubního rozvodu tlakově nevyvážený hlavně díky kombinaci různých VZT rozvodů. V bytech byl v době měření potrubní rozvod zaklopen v pevném SDK podhledu a nebylo možné měřit množství pro jednotlivé byty. K regulátorům průtoku je sice revizními otvory přístup, ale nenabízí měření průtoku.

To byly důvody, proč jsem se rozhodl běžný anemometr s měřícím nástavcem vyměnit za přesný přístroj DIFF s tlakovou kompenzací. Přesnost a opakovatelnost naměřených hodnot na vyústkách a jejich součet nám nahradil měření celkového průtoku v potrubí pro každý byt.

Na regulátoru průtoku má uživatel bytu možnost nastavit intenzitu větrání 0–100 % s tím, že je nastaven regulační limit po zaregulování požadovaných množství.

Hrubé zaregulování spočívá v úpravě rozsahu otevření klapky, kdy je nutné podle požadovaného průtoku vzduchu přiřadit max. řídící napětí pro servopohony – tzv. limit maximálního otevření – například 0–100 % pro uživatele odpovídá nastavení povelu 0–5,5 V. Takto je uživatelsky vymezen požadavek větrání na projektovanou hodnotu.

Rozdíl mezi přiváděným a odváděným vzduchem do bytu lze řešit korekcí řídícího signálu pro servopohon přívodního nebo odvodního regulátoru (klapky). V konkrétním případě tohoto projektu byl rozsah možné korekce nedostatečný.

Obr. 3 Škrtící clony v potrubním rozvodu
Obr. 3 Škrtící clony v potrubním rozvodu

Proto jsme přistoupili na regulaci pomocí mechanických regulačních klapek, případně doplněných škrtícími clonami, které se vkládají přímo do rozvodů.

Z důvodu nevyváženého rozvodu jsme byli nuceni zvyšovat tlak pro distribuci vzduchu v páteři rozvodu, což logicky a zbytečně navyšuje úniky vzduchu a jednotka musí jet na vyšší výkon. Limitováním servopohonů (viz „hrubé zaregulování“) se také zároveň dostáváme na hranice přípustné hlučnosti.

Ve všech bytech se po korekci požadavků na pro normy dostačující vzduchové hodnoty (odsouhlasené investorem, v projektu byly stanoveny v některých případech vyšší) podařilo nakonec dosáhnout potřebných průtoků.

Závěr

Pan Vostřák popsal jednu z běžných situací, se kterou se technici při zaregulování potkávají dnes a denně. Přitom problémy, jakými jsou vyšší energetická náročnosti provozu, vyšší zátěže rekuperační jednotky, nekontrolovatelné úniky vzduchu špatnou montáží, lze vyřešit již v průběhu stavby.

Rozhodně je nezbytně nutná součinnost investora, projektanta, realizační firmy a samozřejmě techniků VZT, kteří budou u finálního zprovoznění a zaregulování. Vysoce kvalifikovaní a proškolení technici nemohou plýtvat časem, stejně jako většina jiných profesí. K tomu potřebují především platnou PD, aby např. neztráceli čas hledáním regulačních klapek, které realizační firma při montáži posune z důvodu kolize s jinými technologiemi, nebo v horším případě investor v rámci šetření „vyškrtne“ z původního projektu.


AIRFLOW Lufttechnik GmbH, organizační složka Praha
logo AIRFLOW Lufttechnik GmbH, organizační složka Praha

Designové ventilátory ICON, radiální horkovzdušné ventilátory, přístroje pro VZT: anemometry, mikromanometry, Prandtlovy sondy, teploměry a čidla, vlhkoměry, zvukoměry, ProHood, měření CO₂, MaR: čidla, snímače, převodníky. Odborná školení VZT. Servis ...

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.