Regenerace bytového fondu a staveb občanské vybavenosti

Odborným garantem akce byl Ing. Petr Kučera, CSc. ze společnosti Centrum stavebního inženýrství, a.s., který přednesl úvodní slovo a celou konferenci moderoval.

V úvodním bloku přednášek vystoupili zástupci státních fondů, jejichž příspěvky byly věnovány očekávané budoucnosti v oblasti podpory obnovy bytového fondu. Ing. Jiří Koliba - ředitel Státního Fondu rozvoje bydlení - se zmínil o koncepci bydlení v ČR do roku 2020 a poté představil inovace podpůrných programů pro nadcházející roky. Předpokládá se, že v následujících sedmi letech bude k dispozici celkem 14 miliard korun z EU na podporu aktivit spojených s obnovou bytového fondu. Novinkou v této oblasti je program JESSICA zaměřený na modernizace a regenerace objektů na území měst, která se do programu přihlásila. Těch je k dnešnímu datu 46. Podpora až do výše 75 % investičních nákladů je určena na opatření, která známe již z programu Panel. Příjemcem podpory může být prakticky jakýkoliv vlastník nemovitosti, podmínkou je, že rekonstruovaný objekt musí ležet na území jednoho ze zařazených měst a akce bude dokončena do září 2015.

Následovala přednáška Ing. Jaroslava Hrubeše ze Státního fondu životního prostředí, ve které byly upřesněny informace ohledně POKRAČOVÁNÍ PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM, nedávno prezentované v médiích. To je naplánováno do roku 2020 s tím, že finanční zdroje budou zajištěny z výnosů aukcí emisních povolenek. Odhaduje se, že do programu bude vloženo 17 až 36 miliard korun. Změnou oproti původní verzi Zelené úsporám je, že podpora bude určena pouze na provedení komplexních opatření. Dílčí opatření a samostatné výměny stávajících zdrojů za OZE již podporovány nebudou. Při posuzování žádostí se bude brát zřetel na následující parametry: procentuální úspora energie, průměrný součinitel prostupu tepla a celková energetická náročnost.

Dalším řečníkem byl Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., který hovořil o revizi novely zákona č. 406/2000 Sb. o úsporách energií a prováděcí vyhlášky č. 148/2007. Popsal změny oproti stávající praxi, zejména princip hodnocení podle referenční budovy. Zajímavý byl i příspěvek Ing. Petra Kučery, CSc. zaměřený na optimalizaci tepelně technických vlastností obvodových plášťů se zohledněním jejich výrobní a provozní energetické náročnosti, na základě které by neměl být problém nalézt pro konkrétní stavební materiál hranici, za kterou již jeho použití pro zateplování přestává být efektivní.

Druhá část úterního programu byla věnována technickým řešením. Ing. Václav Vimmr, CSc., hovořil o regeneraci bytového fondu z hlediska mechanické pevnosti a stability, Dr. Ing. Leoš Červenka popsal směry, trendy a inovace v oblasti regenerací staveb. Následné firemní příspěvky byly věnovány fasádním materiálům, fasádními systémy počínaje, omítkami a fasádními nátěry konče, podlahovým systémům pro balkóny a společné prostory. V dalších přednáškách se objevily neméně zajímavá témata jako: možnosti a požadavky památkové péče v souvislosti se zateplováním existujících budov, praktické zkušenosti s komplexními opravami, nebo azbest v konstrukcích staveb občanské vybavenosti – detekce, bezpečná sanace.

Středeční program byl opět ve znamení příspěvků zabývajících se především cestami k naplnění nízkoenergetického standardu dotčených budov a splnění požadavku na téměř nulovou spotřebu energií.
Otázce větrání z hlediska právních předpisů se věnoval Ing. Zdeněk Zikán ze společnosti Atrea, porovnání provozních nákladů standardního, nízkoenergetického a pasivního domu, a praktický návod, jak standardu pasivního domu dosáhnout, byly předmětem prezentace Ing. Petra Filipa, a Martin Jindrák na příkladu ukázal, že do pasivního standardu lze rekonstruovat i poměrně rozsáhlý objekt, konkrétně bývalou školu na bytový dům.
Dva projekty společnosti VELUX - přestavbu rodinného domu na pasivní standard a rekonstrukci řadového domu s využitím prefabrikovaných prvků - poté představila Ing.arch. Klára Bukolská, a požární ochrana a bezpečnost při regeneraci bytového fondu byly tématem následné přednášky v podání Ing. Pavla Vaniše CSc.

Další, pro posluchače velice zajímavé, příspěvky byly věnovány akustickým vlastnostem materiálů a způsobu navrhování konstrukcí, aby bylo dosaženo akustického komfortu, a vlivu druhu zasklení na výsledky energetické náročnosti. Ing. Marcela Bosáčková na příkladech z praxe předvedla špatně řešené dispozice bytových domů, kde dochází k negativnímu ovlivňování akustické pohody mezi sousedními byty nebo od technologií umístěných za zdí bytu, a porovnáním obvyklých a nových řešení zasklení doložil Ing. Petr Školník tvrzení, že při volbě zasklení pasivního domu nemusí nejnižší součinitel prostupu tepla okenní výplně nutně znamenat nejvýhodnější řešení, o čemž se nás snaží přesvědčovat mnohá doporučení.

Na závěr druhého dne konference přišla řada i na finanční otázky a přítomní si mohli společně s Ing. Ladislavem Kouckým z ČSOB položit otázku, zda rekonstruovat bytové domy s dotacemi nebo bez dotací.
Ing. Alena Horáková poté na příkladu rekonstrukce panelového domu a jejího variantního řešení ukázala, že investiční náklady na energeticky úsporná opatření mohou být někdy vynaloženy neefektivně, a je proto třeba dbát na to, aby se dosáhlo nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energie.

Na konferenci zazněla celá řada zajímavých a podnětných myšlenek z oblasti regenerace bytového fondu a staveb občanské vybavenosti, a to téměř ze všech oborů, které se tohoto procesu účastní. Pouze jeden obor zůstal poněkud opomenut.
O úpravách otopných soustav se způsobem odpovídajícím významu těchto opatření zmínila až v jednom z posledních příspěvků Ing. Alena Horáková ze společnosti ARCADIS. Přitom, jak správně zdůraznila, otopná soustava sama od sebe nepozná, že objekt byl komplexně zateplen a významně se mu tak změnily okrajové podmínky. Pokud nebude současně provedeno seřízení soustavy, dojde k faktické degradaci přínosů provedených opatření, o čemž bohužel stále většina investorů a vlastníků zateplovaných objektů nemá tušení a i ze strany odborníků je tato oblast lehce přehlížena.
Vzhledem k tomu, že konference byla zaměřena jak na odborníky v dané oblasti, tak stavební firmy, projektanty, investory, vlastníky objektů, zástupce bytových družstev i zástupce měst a obcí, je škoda, že o tomto druhu opatření zde nebylo řečeno více.