Problematika postupných stavebních úprav panelových bytových domů
Při stavebních úpravách bytových domů se společenství vlastníků bytových jednotek rozhodují dle svých finančních možností. Nezřídka nastává situace, kdy se vymění výplně okenních otvorů a zateplí se fasády obytných pater. Soklová část budovy a střecha je často v ústraní zájmů a následné zateplení střechy pak přináší řadu projekčních i realizačních problémů. Příspěvek popisuje nutné konstrukční úpravy stávající dvouplášťové střešní konstrukce na jednoplášťovou a zvýšené finanční náklady, které vznikly provedenými postupnými stavebními úpravami, bez zvážení navazujících kroků.
Úvod
Při provádění stavebních úprav panelových domů často z finančních důvodů dochází k nutnosti rozdělit celkovou úpravu objektu na dílčí části. Tlak majitelů bytových jednotek je logicky směrován zejména na výměnu výplní stavebních otvorů a současné zateplení fasády – tedy prvky, které se týkají všech bytových jednotek. Tyto kroky jsou zcela určitě nejznatelnějšími při pohledu na objekt, zvýší komfort všem majitelům bytových jednotek, dále také přináší jisté snížení energetické náročnosti budovy jako celku. Současně je možné s tímto dílčím opatřením vydržet pár let při zachování standardizované funkčnosti.
Problém ovšem může nastat, jakmile se společenství rozhodne pro realizaci další etapy, nebo pokud dojde k nějaké havárii, např. k zatékání do vnitřních prostor. Existuje varianta pouze lokální opravy, ale toto řešení bývá často jen dočasné a v dlouhodobém horizontu představuje navyšování nákladů před celkovou zásadní úpravou střechy. Společenství tedy přistoupí k doplnění celkového zateplení objektu a při návrhu stavebních úprav střechy je nutné řešit konstrukční návaznosti na již provedené úpravy.
Popis objektu
Obr. 1: Pohled na popisovaný objekt Zdroj: foto autor1
Autoři článku byli oslovení nabídkou na zpracování projektu stavebních úprav dvouplášťové střechy panelového objektu, který měl již z dřívějších dob provedené některé úpravy – výměnu oken a vstupních dveří do objektu, kontaktní zateplení fasády a soklu objektu.
Objekt je zastřešen dvouplášťovou střechou odvodněnou do vnitřních vtoků. Původní skladba byla provedena dle typové dokumentace, kdy na stropní panely byla provedena tepelně izolační vrstva, větraná vzduchová mezera a nosné panely horního pláště uložené ve spádu, na které byla následně provedena hydroizolace z oxidovaného asfaltového pásu. V minulých letech byla dodatečně realizována hydroizolační vrstva z modifikovaného asfaltového pásu.
Na základě výsledků destruktivních sond do střechy je stávající skladba provedena následujícím způsobem:
- hydroizolační souvrství z asfaltových pásů tl. cca 25 mm (modifikovaný asfaltový pás s posypem, několik vrstev původních oxidovaných pásy vč. penetrace, vše natavováno)
- železobetonový panel ve spádu 4,5–5,5 %, tl. 100 mm
- slabě větraná vzduchová vrstva, tl. 250–600 mm
- tepelná izolace z rohoží z minerální plsti tl. 120 mm
- železobetonový stropní panel
Při místním šetření byla jako nejvhodnější varianta zvolena změna dvouplášťové větrané střechy na dvouplášťovou nevětranou střechu se zatepleným horním pláštěm. Principem této sanace je potlačení tepelně izolačního účinku dolního pláště dvouplášťové střešní konstrukce a doplnění tepelného izolantu horního pláště tak, aby jeho účinnost byla dominantní a spodní plášť začal tvořit pouze „podhledovou konstrukci“.
Střecha s navrženými opatřeními bude mít následující skladbu:
- nová hydroizolace – SBS modifikovaný asfaltový pás s nosnou vložkou z polyesterové rohože a hrubozrnným posypem, plnoplošně nataven, tl. 5 mm
- nová hydroizolace – SBS modifikovaný asfaltový samolepící pás s vložkou ze skleněné tkaniny, mechanicky zakotveno, tl. 3 mm
- nová tepelná izolace EPS 150 S, tl. 120 mm
- nová tepelná izolace EPS 100 S, tl. 120 mm
- nová parozábrana z SBS modifikovaného asfaltového pásu s vložkou z vyztužené Al fólie, bodově nataven, tl. 4 mm
- hydroizolační souvrství asfaltových pásů tl. cca 25 mm (modifikovaný asfaltový pás s posypem, několik vrstev původních oxidovaných pásy vč. penetrace, vše natavováno)
- železobetonový panel ve spádu 4,5–5,5 %, tl. 100 mm
- nevětraná vzduchová vrstva, tl. 250–600 mm
- tepelná izolace z rohoží z minerální plsti tl. 120 mm
- železobetonový stropní panel
Obr. 2: Průběh výtažné zkoušky; detail výšky atiky v kritickém místě Zdroj: foto autor1
Při návrhu nutných úprav střechy byla největší pozornost soustředěna na atikovou část, která byla nově upravena (oplechována) v rámci zateplení fasády objektu, ale neměla potřebnou výšku pro doplnění tepelného izolantu horního pláště střechy. Výška atiky nad horní hranu vodotěsnící konstrukce byla místy pouze 50 mm.
Navržené úpravy
Z důvodů výše uvedené metody řešení, bylo nutné navrhnout úpravy atiky objektu a úpravy konstrukcí vystupujících nad střešní rovinu. Jedná se o výtahové šachty a zvýšené betonové bloky pro vzduchotechnické jednotky a větrací šachty.
Stávající oplechování musí být odstraněno a atika navýšená o 330 mm pomocí konstrukce z dřevěných kónických hranolů kotvených do stávající atiky, prostor mezi nimi bude vyplněn tepelnou izolací. Lokální tepelné mosty tvořené dřevěnými hranoly jsou překryty další vrstvou tepelného izolantu vyšší pevnosti (XPS). Podklad pro oplechování a ukončení HI tvoří umístěná deska OSB kotvená přes XPS do dřevěných hranolů. Následují prvky nového oplechování z pozinkovaného plechu.
Obr. 3: Detail navýšení atiky a napojení na stávající kontaktní zateplení. Zdroj: projekční činnost – autor1
Obr. 4: Detail navýšení betonové šachty. Zdroj: projekční činnost – autor1
Dříve realizované kontaktní zateplení fasády není vhodné jakkoliv narušovat. Případná snaha o kontaktní zateplení nově navýšené atiky by mohlo vytvořit optickou rozdělující linku na fasádě. Dalším hlediskem je odlišnost nově aplikované probarvené omítky od stávajícího, zhruba dva roky aplikovaného barevného členění fasády. Jako vhodným řešením se jevilo vytvoření deskového rámu z dřevěných hranolů a OSB desek umožňující nové ukončení povlakové hydroizolační vrstvy a sloužící jako podklad pro klempířské prvky. Celý detail je tedy zakryt oplechováním z pozinkovaného plechu, které zasahuje až do úrovně stávajícího zateplení (překrývá část stávající fasády). Schéma řešení je zobrazeno na Obr. 3.
Dalším konstrukčním detailem bylo ukončení instalačních šachet vystupujících nad úroveň střešní konstrukce. Zde se již nabízí poměrně standardizované řešení navýšení konstrukce pomocí dřevěných hranolů po jeho obvodu. Tepelný most v tomto místě je eliminován vloženou deskou z tepelné izolace XPS, která je umístěna pod dřevěnými hranoly. Plošný prostor je opět vyplněn tepelným izolantem. Podkladní konstrukci pro hydroizolační vrstvu tvoří OSB desky. Schéma řešení je zobrazeno na Obr. 4.
Jednou z dalších nutných prací je zateplení stropní konstrukce lodžií umístěných v nejvyšším podlaží. Jejich hloubka zasahuje 1200 mm pod střešní konstrukci. V těchto místech by mohlo dojít k plošným tepelným mostům, vzhledem k posunu tepelné izolace střechy směrem k hornímu plášti. Jedná se opět o poměrně technologicky náročnou úpravu vzhledem k přechodu vodorovné plochy na svislou, její zalícování a propojení s barevností fasády.
V rámci rekonstrukce střešního pláště budou dále osazeny nové sanační vtoky napojené na novou hydroizolační vrstvu pomocí systémové manžety z SBS modifikovaného asfaltového pásu. Pro odvodnění bude použit systémový sanační vtok o průměru 75 nebo 90 mm – bude určeno na základě skutečného průměru odpadního potrubí po demontáži stávajícího sanačního vtoku o 60 mm. Těsné napojení nového sanačního vtoku na stávající odpadní potrubí bude řešeno pomocí systémového sanačního těsnění, které je součástí vtoku. Dále v rámci úprav odvodnění budou na štítové fasády dodatečně osazeny dva pojistné atikové přepady o 100 mm. Napojení pojistných přepadů bude pomocí systémové manžety z asfaltového pásu, dolní úroveň pojistných přepadů bude umístěna 50 mm nad úroveň vodorovné hydroizolace.
Závěr
Při vědomí postupných stavebních úprav, musí projektant ve svém návrhu zohlednit navazující práce. Pozice projektanta je zde ovšem velmi obtížná. Je nutné odhadnout budoucí práce a objektivně je obhájit zadavateli dokumentace.
U výše uvedeného objektu, na kterém byly prováděny dodatečné úpravy, byla cena těchto úprav stanovena položkovým rozpočtem na 2,5 mil. Kč. Pokud by se při realizaci prvotních úprav uvažovala navazující opatření, snížila by se cena dodatečných opatření cca o 15 %. Finanční náklady na úpravy konstrukcí již při zateplení fasády jsou odhadnuty na 100 000 Kč. Úspora na panelovém domě podobného rozsahu se tedy pohybuje kolem 250 000 Kč. Nutno ovšem podotknout, že uvedenou finanční rozvahu nelze plně paušalizovat, je nutné zhodnotit vždy konkrétní případ.
Reference
- ČSN 73 1901. Navrhování střech: Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 02/2011.
- ČSN 73 3610. Navrhování klempířských konstrukcí. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 02/2008.
- ČSN EN 1991-1-4. Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 04/2007.
- FAJKOŠ, Antonín, NOVOTNÝ, Miloslav. Střechy – základní konstrukce, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 164 s. ISBN 80-247-0681-4.
- HANZALOVÁ, Lenka, ŠILAROVÁ, Šárka. Ploché střechy, Praha: Informační centrum ČKAIT, s.r.o., 2005. 328 s. ISBN 80-86769-71-2
- NOVOTNÝ, Marek, MISAR, Ivan. Ploché střechy, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 180 s. ISBN 80-7169-530-0
During the reconstruction works of residential houses the associations of housing unit owners have to make decisions according to their financial means. It often arises a situation when windows are changed and facades of residential floors are insulated by a thermal insulation. Skirting part of the building and the roof is often in seclusion interests. Subsequent roof insulation therefore brings a number of design and implementation issues. This paper describes the necessary structural modifications of the existing double-deck roof structure (i. e. cold deck roof) to single-deck flat roof (i. e. warm deck roof) and increased financial costs caused by successive structural modifications made without consideration of the follow-up.