Hořící olej nelze hasit vodou!

Na rozdíl od jiných hořlavých látek jako je benzín, jsou jedlé tuky a oleje při teplotě vzplanutí od 300 – 3800°C ještě kapalné. Tento extrémně vysoký teplotní potenciál se mnohem hůř zchladí a nebezpečí opětného vzplanutí je u nich mnohem vyšší.
Každá normální vodní kapka, která se ponoří do tohoto vřícího tuku, zvětší rázem svůj objem 1700 krát, tzn. exploduje a rozhodí hořící tuk z vany do celého prostoru.

V domácnosti je nejlepší způsob hašení zamezením přístupu vzduchu např. přehozením mokré utěrky přes pánev nebo zakrytím pánve pekáčem.

Čím hasit hořící jedlé tuky a oleje v provozech

V restauračních kuchyních, pekárnách a cukrářských výrobnách dochází často k požárům od fritéz a pečících zařízení, které mají nepříznivé následky pro lidi, objekty i jejich vybavení.

Tyto požáry jsou zpravidla zapříčiněny:

• závadami na zařízeních nebo nesprávně nastavenou teplotní hranicí
• starými a znečištěnými oleji s nízkým bodem vzplanutí
• malým množstvím oleje v lázni

Při požárech smažících a pečících zařízení dochází často ke zranění obsluhy způsobených horkým jedlým tukem nebo olejem v důsledku použití nevhodných hasicích přístrojů pro zdolání požáru. Vlivem nesprávného hašení těchto požárů vznikají následně i značné škody na vybavení a budovách.

Požáry jedlých tuků a olejů dosud nebyly zahrnuty do evropských norem. Evropa používá pouze třídy požáru A (požáry tuhých hořlavých látek), B (požáry hořlavých kapalin, tj. včetně jedlých tuků, protože se při hoření nacházejí v rozpuštěné formě) a C (požáry hořlavých plynů). Téměř ve všech evropských státech preferují protipožární předpisy pro provozy s fritovacím a pečícím zařízením použití hasicích dek a hasicích přístrojů s oxidem uhličitým pro hašení požárů jedlých tuků. V Americe a Austrálii již dlouho platí pro požáry jedlých tuků a olejů třída požáru K (Kitchen – kuchyně). Hasicí přístroje používané proti požárům jedlých tuků tam musí být vyzkoušeny na speciální třídu požáru, které vznikají u typické fritézy. Teprve po kladných výsledcích obdrží hasicí přístroj schválení pro použití proti požárům jedlých tuků.

• Výsledek požárních zkoušek přikrytím hořících tuků pomocí přístrojových krytů je konstatování, že hašení fritéz přikrytím víkem není možné!
• Požárních zkoušky s použitím požárních dek ukázaly, že přikrytí hořící fritézy po jejím samovznícení hasicí dekou bez odpovídajícího ochranného obleku značně nebezpečné a může vést k popálení nekrytého povrchu těla zasahující osoby.
• Z výsledků požárních zkoušek s použitím hasicích přístrojů odzkoušených podle EN 3 vyplývá, že:
  • CO₂ přístroje - nedochází k trvalému hasebnímu účinku, neustále dochází k opětovnému vzplanutí, plameny ohně a rozstřik oleje při vlastním hašení je nebezpečné pro zasahující osobu. Tyto přístroje tedy neprokázaly účinnost při použití proti požárům jedlých tuků.
  • Práškové přístroje - použití práškových přístrojů se jeví proti požárům jedlých tuků rovněž jako nevhodné. Uhašení se nedařilo, docházelo k okamžitým opětným vznícením.
  • Vodní přístroje s čistou vodou - přináší nebezpečí exploze oleje a bezprostřední ohrožení zasahujících osob.Přístroje s čistou vodou nebo z nemrznoucí směsí nelze v žádném případě použít!
  • Pěnové přístroje - při vysoké teplotě hořícího tuku vrstva bránící přístupu vzduchu není dostatečně kompaktní a neprostupná.

Závěr: Shrnutím požárních zkoušek, které německý úřad provedl, je, že pouze vodní hasicí přístroje se speciálními aditivy jsou bezpečnou variantou na zvládnutí požárů jedlých tuků.

Více o požárních zkouškách v článku Čím hasit hořící jedlé tuky a oleje.