Bytová výstavba nové generace aneb pasivní byty dostupné českému trhu

Klasická bytová výstavba každým rokem oslabuje, počty nově stavěných bytů stále klesají. Podle ČSÚ v srpnu poklesl počet zahájených staveb bytů meziročně o 17 %. O to více lidé v dnešní době kladou důraz na kvalitu. Nové možnosti na trhu, které rozšířily nabídku kvalitního bydlení, jdou ekologičtějším a úspornějším směrem. Tento trend je podpořen i stále rostoucími cenami energií a stále častějšími zdravotními problémy způsobenými špatným životním prostředím. Podíl nízkoenergetických či pasivních projektů každým rokem roste a od roku 2020 se navíc dle evropské směrnice číslo 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) budou smět stavět pouze domy a byty s nulovou spotřebou, které jsou daleko šetrnější k přírodě, člověku i peněžence, než standardní novostavby.

1. Současný pohled na bytovou situaci v ČR

„Ochlazení rezidenčního trhu přineslo značné změny na straně poptávky, kupující jsou náročnější a kvalifikovanější ve výběru nemovitostí, jsou také opatrnější, jaké náklady na bydlení si mohou vzhledem ke svému disponibilnímu příjmu dovolit, jsou také "energeticky uvědomělejší" - začínají se na své bydlení dívat nejen z pohledu okamžité pořizovací hodnoty, ale i z pohledu provozních nákladů, zejména pak nákladů na energie a jejich udržitelnosti. Vzhledem k vývoji energetické politiky v EU nelze očekávat nižší tempo růstu cen energií ani v budoucnu, argument energetické šetrnosti tak nabývá na síle. Kombinace neměnných třicetiletých splátek hypotéky a rostoucích nákladů na energie nutí přemýšlet "dlouhodobě", říká Ing. Filip Endal, manažer pro oblast nemovitostí společnosti Deloitte. „ Klienti jsou také "zelenější". Stále více můžeme vidět paralelu s trhem kancelářských prostor, kde se společnosti v rámci společenského uvědomění stále více kloní k budovám mající ekologicky šetrné certifikáty např. typu BREED nebo LEED,“ dodává Endal.

"Nová státní politika bydlení, kterou schválila vláda v červenci, zcela správně dává velký důraz na roli energetických úspor v rezidenčních budovách. Rostoucí cenou energie se náklady občanů na bydlení pořád zvyšují. To zvláště u nízkopříjmových skupin může být problém. Novou výstavbou v pasivním energetickém standardu se přitom dá ročně uspořit až desítky tisíc korun na domácnost při zvýšení komfortu bydlení," říká Mgr.Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy.

2. Budoucnost bydlení v ČR

Od roku 2020 se podle evropské směrnice číslo 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) budou stavět pouze domy s nulovou spotřebou. To vyžaduje kontinuální přípravu a zavádění všech druhů inovací. Bude tedy i potřeba zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem. I když pojem „téměř nulová spotřeba“ zatím není přesně definován, je téměř jisté, že bude primárně vycházet z požadavků, které jsou dnes kladeny na pasivní domy. Těch je již v Evropě více než 32 tisíc, v České republice několik set a každým rokem jejich počet výrazně narůstá.

„Blížíme se k velké modernizaci českého stavebnictví, která je řešením mnoha problémů. České budovy jsou dnes ve špatném energetickém standardu, zdroje energie pochází z nestabilních regionů a znečišťují životní prostředí a navíc za ni platíme vysoké účty. Řešením jsou pasivní budovy, v jejichž výstavbě se neustále zdokonalujeme, materiály a technologie jsou čím dál dostupnější a levnější,“ vysvětluje Mgr. Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy.

Ekonom Miroslav Zámečník se svým týmem spočítal, že přínosy přechodu na šetrnější energetické standardy jsou 223 mld Kč při 3 % reálném růstu cen energie. „Pokud energie bude zdražovat rychleji, což se může dobře stát, přínosy exponenciálně rostou. Vychází z vícenákladů, které výstavba pasivního domu zatím vyžaduje. Tyto zvýšené investiční náklady by měl pomoci stavebníkům překonat stát sadou chytrých finančních podnětů. Vzhledem k mnohočetným přínosům se státu tato podpora velmi vyplatí,“ říká Mgr. Petr Holub.

3. Počátky nízkoenergetické bytové výstavby v ČR

Počátky bytové výstavby v České republice nebyly jednoduché. Jan Řežáb, ředitel a zakladatel společnosti JRD, s.r.o., která se jako první v ČR zaměřila na nízkoenergetické a pasivní byty v energetické třídě A, vzpomíná na dobu, kdy stál u úplných začátků této výstavby v ČR: „V té době zde poptávka po nízkoenergetickém bydlení ještě nebyla, protože o ní lidé neměli téměř žádné informace. Neexistovala trojskla, maximální šíře zateplování budov byla šest centimetrů, (pozn. nízkoenergetické budovy potřebují centimetrů dvacet), materiály jsme museli extra navrhnout a vyrobit, firmy a řemeslníci tak neuměli vůbec stavět a ani projektanti navrhovat.“
S každým projektem se ale nyní úroveň nízkoenergetických a pasivních staveb zvyšuje, roste nabídka a dostupnost ekologických materiálů a díky tomu se i provozní náklady se začaly výrazně snižovat. To je pak možné promítnout v ceně pro koncového zákazníka.

„U nás stavba podléhá přísnému stavebnímu dozoru ze strany našich techniků, ale i techniků výrobců materiálů a technologií, což je výrazná inovace pozitivním směrem. Můžete mít sebelepší materiál, ale když je špatně provedená instalace, nefunguje to,“ říká Řežáb z JRD s.r.o. a dodává: „provádíme například i speciální testy vzduchotěsnosti domů a termovizní měření fasád tak, aby byla prověřena kvalita povedení tepelně-technické obálky stavby, což je u developera nadstandard, protože to provádíme na vlastní náklady“. Měření jsou velmi důležitá, protože dokazují maximální udržitelnost vnitřní energie, která vzniká díky vzduchotechnice s rekuperací tepla, jenž je nedílnou částí pasivních a nízkoenergetických bytů.

„Problematice vnitřního klimatu se věnujeme dlouhodobě,“ říká Ing. Petr Morávek, CSc. ze společnosti ATREA, který je v oblasti mikroklimatu budov a rekuperace odpadního tepla držitelem mnoha autorských osvědčení, patentů a průmyslových vzorů „Vzhledem k aktuálnosti tohoto nového trendu ekologického bydlení pořádáme velmi úspěšné semináře pro architekty, projektanty a zájemce o informace o energetických úsporách, komfortu a kvalitě vnitřního prostředí budov, možnostech využití úsporných a obnovitelných zdrojů energie a snižování vlivu staveb na životní prostředí. Je důležité mít kvalitní materiál, ale je nutné s ním umět správně zacházet. Výhodou pasivního bydlení je spojení kvalitního materiálu a provedení, které prověří čas. Pokud je bytový dům správně postaven, tak spotřeba tepla může být až o 60 % nižší,“ vysvětluje Ing. Petr Morávek CSc. „Naše firma od roku 1992 zvýšila výrobu vzduchotechniky a rekuperace odpadního tepla více než stonásobně, a to díky zájmu na trhu nejen České republice, ale i v celé Evropě. S nárůstem produkce se postupně snižovala i cena, která je v současné době velmi příznivá celému trhu,“ prozrazuje Morávek.

Právě dostupnost materiálů a jejich postupné snižování cen se v poslední době se výrazně promítlo do koncových cen pasivních bytů. U bytové výstavby je obrovskou výhodou to, že se náklady ideálně rozloží počtem bytových jednotek, a tak se finální cena dostává na úroveň konkurenčních běžných projektů.

4. Vývoj cen a současná dostupnost pasivních bytů v ČR a v Praze

Nízkoenergetické a pasivní bydlení je stále dostupnější a s ohledem na ceny energií se do budoucna rozhodně vyplatí. Postupem času se zefektivňuje využití materiálů, znalosti pracovníků i jejich kvalita práce. Proto už v dnešní době není pořízení pasivního bytu záležitostí jen movitějších občanů.
Například v Praze developerská společnost JRD realizuje zatím největší pasivní bytovou výstavbu v ČR – projekt Ecocity Malešice. „U tohoto projektu se nám díky zkušenostem a znalostem podařilo udržet nadstandardní kvalitu pasivního bydlení a přitom jej nabízíme za cenu, která je na trhu velmi konkurenceschopná. Snažili jsme se vyjít vstříc zvyšující se poptávce po tomto ekologickém druhu bydlení,“ říká Ing. Martin Svoboda, výkonný ředitel společnosti JRD, s.r.o. Cena u rodinného bytu 3+kk s terasou je 53 tis. korun za m2 (celková cena za tento byt je 4 136 600,-Kč). Při srovnání s podobnými projekty v Praze, které nejsou nízkoenergetické či pasivní, je to cena srovnatelná, a přitom koupě tohoto bytu přináší mnohem více výhod.
S pasivními byty se můžeme kromě Prahy setkat i v Českých Budějovicích, Brně a Pohořelicích.

5. Benefity pasivního bydlení

Ani v dnešní moderní době lidé neznají všechny výhody nízkoenergetického a pasivního bydlení. Málokdo ví, že nízkoenergetická budova musí splňovat parametry tepelné izolace na úrovni stanovené normou ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov. Tato norma stanovuje v České republice maximální roční měrnou potřebu tepla na vytápění pro nízkoenergetický dům třídy A 50 kWh/(m2a), u společnosti JRD jsou dokonce standardy nízkoenergetických bytů třídy A do 30 kWh/(m2a). U pasivních domů a bytů nesmí dle normy roční měrná potřeba tepla na vytápění přesáhnout 15 kWh/(m²a).
Nízkoenergetické stavby v maximální možné míře zabraňují tepelným ztrátám a současně zužitkují teplo, které bývá v klasické zástavbě nevyužito. Jde především o přirozené teplo vydávané lidskými těly a teplo z domácích spotřebičů, ale i sluneční záření pronikající okny, které díky kvalitním trojsklům spolu s důslednou izolací eliminují únik tepla.

Zdraví

Zdravé vnitřní prostředí zajišťuje řízené větrání s rekuperací odpadního tepla. Díky tomu se získá až 90 % energie, která by v běžném bytě unikla otevřeným oknem. Větrání okny v pasivním bytě není potřeba, nevzniká tedy průvan a obyvatelé nejsou rušeni hlukem z ulice. Přesto ale samozřejmě větrat okny lze. Jen to není zapotřebí. Prachové a pylové filtry, kterými přiváděný vzduch prochází, pročišťují vzduch od škodlivin z vnějšího prostředí při udržení optimální vlhkosti vzduchu v interiéru.

Ekologie

Nízkoenergetické byty a domy minimálně zatěžují svým provozem životní prostředí. Svými velmi omezenými nároky pomáhají šetřit již vyrobenou energii, a tím šetří životní prostředí od různých emisí či CO₂. Navíc tím přispívají k redukci využívání fosilních paliv. JRD navíc na svých projektech realizuje instalaci solárních panelů pro ohřev teplé užitkové vody nebo odebírá ekologické odpadní teplo z elektráren. Navíc se snaží i zachovat přirozený koloběh vody, kdy se dešťová voda přirozeně vsakuje do zeminy přes podzemní vsakovací koše.

Finanční úspory

V posledních letech rostla cena energie v průměru o 5 % ročně. S ohledem na stále menší světové zásoby ropy, plynu a uhlí není možné dlouhodobě předpokládat zpomalení růstu cen. Při takovém růstu vzroste v pasivním bytě současná roční úspora nákladů ve výši 15 000 Kč za dobu 40 let na překvapivých 1, 8 mil. Kč.

Tepelné úspory

Nízkoenergetické budovy eliminují potřebu vytápění silnou vrstvou tepelné izolace, byty společnosti JRD v tomto případě překračují platnou normu přibližně trojnásobně. Díky tomu mají tak malé ztráty tepla. Využívají díky vhodné orientaci vůči světovým stranám energii ze slunce, teplo vydávané domácími spotřebiči a samotnými obyvateli domu. Nízkoenergetické budovy nepotřebují běžný systém vytápění, takže tepelné náklady jsou až o 75 % nižší než v běžných novostavbách a topná sezóna se zkracuje o 1 – 3 měsíce. Tepelné ztráty se snižují i výběrem kvalitních oken, v případě JRD to jsou dřevěná Eurookna s trojskly. Okna s jižní orientací mají navíc aktivní tepelnou bilanci, to znamená, že solární zisky jsou u nich větší než ztráty.

„Dříve jsem bydlel v cihlovém domě v centru a těžko se popisuje ten pocit, který mám ve svém bytě teď,“ říká Filip K., majitel nízkoenergetického bytu v Dolních Měcholupech bytu, který obývá již druhým rokem. „Máme v létě i v zimě stále příjemnou teplotu a okna nepropouštějí hluk z ulice. Je nezvyk po bydlení v běžném bytě nevědět, jaká je teplota venku, když se postavíte k oknu. Netáhne na vás a ani stěny nejsou studené. Na noc si nemusíme kvůli čerstvému vzduchu otevírat okna, takže ráno nemrznu. Občas si chci udělat malý průvan, tak si otevřu okno, ale jinak vůbec nemusím, čerstvý vzduch máme celý den. Manželka si navíc pochvaluje, že se v bytě skoro vůbec nepráší oproti našemu bývalému bytu v centru, kde musela utírat prach každý den. Navíc jsme za tu dobu, co zde s manželkou bydlíme, ušetřili na nákladech na dovolenou.“

6. Zdravé bydlení v rámci vnitřního mikroklimatu

V domácím prostředí se denně setkáváme s nejrůznějšími alergeny, které nám znepříjemňují život. Máme ale proti nim účinnou zbraň = pasivní byt s rekuperací tepla.
Mezi alergeny patří především roztoči, nenápadní škůdci dosahující jen 0,3 mm. Nejvíce alergizují jejich exkrementy, které znečišťují jemné prachové částečky. Po jejich vdechnutí nebo kontaktu s kůží vyvolávají alergickou reakci. Absolutní odstranění alergenního prachu je prakticky nemožné, ale s výměníky na pylové a prachové filtry v pasivních bytech toho lze dosáhnout v maximální možné míře.
Dalším problémem, se kterým se můžeme setkat u nás doma, jsou plísně. Ideální podmínky pro jejich množení nastávají v době, kdy se snižují venkovní teploty. V bytech se začíná topit a méně se větrá. „Plísně domácí se na rozdíl od těch venkovních vyskytují v prostředí člověka celoročně a způsobují tak zdravotní potíže trvale. Ke svému růstu potřebují rovněž vhodné podmínky s relativní vyšší vlhkostí přes 50 % a vhodnou teplotu. Vdechování spor plísní může způsobit i u nealergického jedince trvalý dráždivý kašel a rýmu, u alergika závažnější projevy průduškového astmatu a alergické rýmy s celoročním průběhem,“ varuje MUDr. Marie Špičáková, lékařka privátního centra Alergologie a klinické imunologie pro děti, mládež a dospělé v Praze – Podolí. MUDr.

MUDr. Eva Schallerová varuje v projektu „Teplovzdušné vytápění a větrání v objektech“ před prachem, který je nutným zlem každého běžného bytu: „Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života. Prachové znečištění má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi.“

V nízkoenergetických a pasivních stavbách zajišťuje kvalitní vnitřní prostředí systém řízeného větrání s rekuperací tepla, který odstraňuje pachy a přináší řešení i pro alergiky. Stačí prachový filtr nahradit pylovým a alergikům se dýchá mnohem lépe, protože mají k dispozici čistý vzduch zbavený nežádoucích pylů. V nízkoenergetickém bytě se nesetkáte se suchým vzduchem, nevyhovující teplotou ani s vydýchaným vzduchem způsobujícím únavu, bolest hlavy i špatný spánek. Systém řízeného větrání dodává rekuperací tepla potřebné množství vzduchu pokojové teploty, odvětrává pachy, filtruje vzduch od pylu a prachu a zbavuje vnitřní prostředí plynů a odérů. Neustálé proudění vzduchu navíc zabraňuje oxidu uhličitému, aby zvyšoval svou koncentraci. Ten vzniká především přirozeným procesem dýchání, důsledkem je vydýchaný vzduch, který způsobuje pocit únavy a ospalosti. Výsledkem překračování koncentrace oxidu uhličitého je slabé okysličování mozku vedoucí ke snížení koncentrace a produktivity.

Kontakty a zdroje pro více informací:

JRD s. r. o.
Developerská společnost, jejíž projekty získaly řadu ocenění za ekologický přínos. Tento developer se jako první v České republice zaměřil na nízkoenergetické bytové domy a v současné době vede na trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení.

• Barbora Kuklová – marketingová manažerka JRD s.r.o.
  
• Jan Řežáb, developer nízkoenergetického a pasivního bydlení

Šance pro budovy,

• Mrg. Petr Holub, koordinátor iniciativy

ATREA, s. r. o.
Firma, která vznikla již v roce 1990, se opírá o dlouholeté zkušenosti v oblasti rekuperace tepla a mikroklimatu budov.

• Ing. Petr Morávek, CSc., majitel

MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Na textu dále spolupracovali:

• Ing. Filip Endal – manažer pro oblast nemovitostí společnosti Deloitte
  
• MUDr. Marie Špičáková - vedoucí lékařka privátního centra Alergologie a klinické imunologie pro děti, mládež a dospělé v Praze - Podolí
  
• MUDr. Eva Schallerová – lékařka pro děti a dorost MUDr. Ivana Holcátová, CSc. - Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK. Specializuje se na nádorovou epidemiologii a vnitřní prostředí uzavřených prostor