Technické parametry oken – o čem se nemluví

1. Technické parametry oken

Okna stejně jako jiné stavební prvky musejí mít určité technické parametry/vlastnosti, které jsou určující pro použití v konkrétní stavbě.

Základní vlastnosti oken:

Průvzdušnost, vodotěsnost, odolnost proti zatížení větrem – stanovují se zkouškou, výsledkem jsou příslušné třídy. Průvzdušnost se klasifikuje do třídy 1 až 4, vodotěsnost do třídy 1 až 9 i více a odolnost proti zatížení větrem do třídy 1–5 podle tlaku a A až C podle průhybu. Vyšší třída znamená vždy vyšší (lepší) hodnotu parametru.

Součinitel prostupu tepla – stanovuje se zkouškou nebo výpočtem, vyjadřuje se hodnotu v W/m².K

Vzduchová neprůzvučnost – akustický útlum v dB, stanovuje se zkouškou, pro R_w < 39 dB nebo R_w + C_tr < 39 dB lze využit tabulkových hodnot podle příl. B EN 14351-1

Radiační vlastnosti

• světelná prostupnost T_L v % – pro výpočet osvětlení místnosti
• propustnost slunečního záření g v % – pro stanovení tepelných zisků při výpočtu energetické náročnosti budov

Podle současně platné legislativy jsou hodnoty technických vlastností oken součástí CE značky každého typu okna (viz obr. 1) a součástí ES prohlášení o shodě, které vystavuje výrobce.

Deklarované vlastnosti oken se stanovují na základě výsledků tzv. počáteční zkoušky typu. Je však třeba zmínit, že zkouška se provádí na 1 ks vzorku okna a výsledek s určitými omezeními pokrývá celou rozměrovou řadu.

2. Technické parametry oken – teorie a praxe

U laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 ks (!) výrobku. Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce (Podle nového nařízení Evropského parlamentu mají výrobci od července 2013 vedle CE značky vystavovat místo „Prohlášení o shodě“ „Prohlášení o vlastnostech“). Nelze opomenout skutečnost, že výrobci oken mohou využívat výsledků typových zkoušek dodavatele profilového systému. V takovém případě pak deklarují technické parametry, které byly stanoveny zkouškou na cizím výrobku.

3. Technické parametry oken – role projektanta

Jak již bylo zmíněno výrobci oken jsou povinni opatřit své výrobky CE značkou s uvedením jejich technických vlastností stanovených tzv. počáteční zkouškou typu notifikovanou zkušebnou (viz obr. 1). Filosofie technických předpisů, které navazují na evropskou legislativu je taková, že úkolem projektanta je pak navrhnout pro konkrétní stavbu výrobek s vhodnými technickými parametry včetně způsobu montáže tak, aby byly splněny technické požadavky na stavby.

Důležitá role projektanta je obvykle plněna u novostaveb a podstatnějších rekonstrukcí, avšak ani tam ne zcela spolehlivě. Při pouhých výměnách starých otvorových výplní stavební projekt často úplně chybí. Většina stavebních úřadů nevyžaduje pro výměnu oken ani ohlášení ve smyslu stavebního zákona a investor pak považuje náklady na zpracování projektové dokumentace za zbytečné. Přitom podstatná část produkce oken směřuje právě k takovým výměnám starých otvorových výplní.

4. Technické parametry oken – realita

Průvzdušnost, vodotěsnost, odolnost proti zatížení větrem

Vysoké třídy průvzdušnosti, vodotěsnosti a odolnosti proti větru jsou požadovány u vysokých budov nebo u budov umístěných v oblastech s vyšší rychlostí větru nebo nízkou kategorií terénu. Výběr vhodného typu výplně je v takových nikoli běžných případech naštěstí většinou řešen projektem.

Stále častěji však investorům nestačí pouze výrobcem deklarované hodnoty a požadují ověřovací zkoušky na oknech náhodně odebraných ze stavby. Bohužel v naprostém většině případů výsledky takových zkoušek neodpovídají údajům, které výrobce deklaruje např. na CE značce nebo ES prohlášení o shodě. Častou příčinou nevyhovující vodotěsnosti jsou chybějící dekompresní otvory v horní části rámu, které slouží k vyrovnání tlaků mezi exteriérem a funkční spárou (viz obr. 2).

Větší riziko nevyhovujících výsledků kontrolních zkoušek oken odebraných ze stavby je v případech, kdy výrobce k deklaraci vlastností svých výrobků využívá výsledky zkoušek dodavatele profilového systému.

Neexistence projektové dokumentace je značně riziková při výměnách otvorových výplní ve staré zástavbě v místnostech s plynovými spotřebiči. Je již obecně známo, že nová okna znamenají ve většině případů nedostatek vzduchu potřebného pro větrání a pro bezpečný provoz. Podle typu spotřebiče je třeba ověřit průtok spalovacího a větracího vzduchu při daném objemu místnosti (viz obr. 3). Při absenci projektanta jen velmi málo montážních či dodavatelských firem této skutečnosti věnuje pozornost.

Součinitel prostupu tepla

Vypovídací hodnotu součinitele prostupu tepla bohužel značně degradoval dotační program Zelená úsporám. Jednou z podmínek získání dotace bylo použití oken s hodnotou součinitele prostupu tepla celého okna U_w ≤ 1,2 W/m².K, což bohužel ve svém důsledku vedlo výrobce oken z důvodu zachování konkurenceschopnosti k tomu, aby doklad o splnění tohoto požadavku získali jakýmkoli způsobem. Jednotná metoda totiž nebyla dána, což svádělo k využití různých kombinací výpočtů a zkoušek rámů a zasklení při současném zaokrouhlování na 1 desetinné místo (což je v souladu se zkušební či výpočtovou normou). To v případě hodnot kolem 1,2 hraje samozřejmě značnou roli. Např. součinitel prostupu tepla tehdy běžných plastových oken, tj. z 5komorového plastového profilu s izolačním dvojsklem, který před vyhlášením programu činil více jak 1,3 W/m².K, rázem bez jakýchkoli konstrukčních změn vykazoval hodnotu menší než 1,2 W/m².K.

Akustické vlastnosti

Z hlediska uživatelského komfortu uvnitř místnosti je důležitý nejen index vzduchové neprůzvučnosti samotného okna, ale i způsob provedení připojovací spáry. Pro okna se zvýšenými požadavky na akustický útlum je ideální osazení do zalomeného ostění. Rovné ostění musí být těsněno specielním způsobem. Nevhodná montáž, tedy nedostatečné těsnění připojovací spáry může podstatně snížit celkový výsledek zvukového útlumu.

Propustnost světla a slunečního záření (radiační vlastnosti)

Problém propustnosti světla je stále častější zejména u výměn oken starších rodinných domů. S cílem maximálního snížení energetické náročnosti, tj, úspory na vytápění jsou původní zdvojená i dvojitá okna s obyčejným čirým zasklením poměrně již běžně nahrazována okny s izolačním trojsklem. Nová okna mají jednak větší pohledovou šířku rámu, tj. menší plochu zasklení a současně podstatně nižší součinitel prostupu světla izolačním trojsklem.

Tab. 1 příklad úbytku propustnosti světla dle použitého zasklení a pohledové šířky rámu

	Zdvojené okno s čirým sklem	Jednoduché okno s dvojsklem	Jednoduché okno s trojsklem
Propustnost světla TL zasklení	85 %	70 %	58 %
Pohledová šířka rámu	105 mm	115–135 mm	115–135 mm
Plocha zasklení dle členitosti a velikosti	100 %	95–90 %	95–90 %

Výměna dvoukřídlého okna šířky 210 cm a výšky 150 cm s obyčejným zasklením za okno stejné velikosti, avšak s dnes běžným izolačním trojsklem (s pokoveným zasklením s nízkou emisivitou), tak může znamenat i více než 30% úbytek světla v místnosti!

5. Závěr

• Technické parametry oken deklaruje výrobce na příslušné CE značce a v ES prohlášení o shodě.
• Deklarované hodnoty technických parametrů vycházejí z výsledků počáteční zkoušky typu na 1 zkušebním vzorku.
• U oken odebraných náhodně ze stavby, výsledky zkoušek bohužel často neodpovídají hodnotám deklarovaným na CE značce. Větší riziko je tam, kde výrobce deklarované hodnoty pouze převzal z typových zkoušek dodavatele profilového systému.
• Ve smyslu stavebního zákona je úkolem projektanta navrhnout pro konkrétní stavbu vhodný typ okna, tj. okno s vhodnými technickými parametry tak, aby byly splněny technické požadavky na stavby.
• Při stavebních úpravách spočívajících pouze ve výměně otvorových výplní často fáze projektu chybí. Rizikem je nevyhovující osvětlení, nedostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu v případě plynových spotřebičů, nevhodně řešená připojovací spára, často negativní dopad estetický související s nevhodným členěním oken.