Rozměry okenních výplní

Rozměry vyráběných oken musejí být šířkově i výškově menší než rozměry stavebních otvorů. O kolik budou rozměry menší, určí zpracovatel dokumentace pro provedení stavby. Může se stát, že stavba není takového rozsahu, aby byla k dispozici dokumentace řešící detaily otvorových výplní, nebo se nejedná o novostavbu, která má projektovou dokumentaci s rozsahem stanoveným vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V takových případech může jako obecné vodítko posloužit údaj, že spára mezi rámem okna či dveří a zdivem či jinou nosnou stavební konstrukcí by měla být v rozmezí 5–10 mm a nemá přesáhnout 15 mm. Pokud zhotoviteli vychází šířka spáry větší, musí být schopen rozumně vysvětlit, z jakého důvodu tak činí.

Nejčastěji se jedná o chybné zaměření, což je v každém případě zásadní nedostatek, který se bude projevovat sníženou schopností připojovací spáry splnit technické požadavky. Ty jsou většinou obsaženy v již zmiňované ČSN 73 0540-2:2011, ať již v části návrhové, či v informativní příloze D dle změny Z1 z dubna 2012. Podcenění požadavků této normy vede k různým problémům, jako je například vznik plísní v případech, kdy nelze pro příliš malou šířku připojovací spáry důkladně provést tepelněizolační uzávěr (viz Připojovací spára).

Naopak příliš velká šířka připojovací spáry znemožní provedení tepelněizolačního uzávěru z toho důvodu, že vyplňovaný prostor je tak velkým, že expandovaný pěnový izolant netvoří kompaktní hmotu a nemůže mít deklarované vlastnosti. Navíc je prakticky nemožné takový prvek správně ukotvit. V žádném případě by šířka neměla přesáhnout 20 mm.

Pokud šířka spáry vychází pod 5 mm, většinou již nelze provést její kvalitní tepelněizolační výplň. Pak je nutné přijmout některé z nápravných opatření. Většinou se to řeší přisekáním ostění stavebního otvoru, což však nebývá příliš vhodné. Může dojít až ke znehodnocení podkladu, obzvlášť jde-li o voštinové keramické tvarovky a úprava se provede hrubým osekáním. Výroba nových prvků je z pohledu technického optimální, samozřejmě však jde o řešení nákladné a pro zhotovitele nepříjemné. Proto je nesoulad mezi výrobním rozměrem otvorové výplně a rozměrem stavebního otvoru nutno řešit vždy individuálně.

Obr. 10.1.1 Příklady chybného zaměření stavebního otvoru s výslednou šířkou připojovací spáry až 60 mm

Obr. 10.1.2 Šířka spáry opticky nevypadá nadrozměrná, ale nesourodý podklad nelze ponechat a ve výsledku bude spára široká kolem 50 mm

Při výměně oken a dveří se musí odstranit i všechny výplňové hmoty, které mohou tvořit výrazný tepelný most. Typicky se jedná například o staré podkladní betony používané v panelových stavbách, jak je patrné například z obrázku 10.1.2. Takový podklad se musí odstranit a okno vyrobit o tento rozměr větší. Jinou možností v tomto konkrétním případě je popuštění okna níž o potřebný délkový úsek a doplnění rámu nahoře rozšiřujícím profilem potřebného rozměru. Jako nouzové řešení je to nejvhodnější způsob.