Reklama

Střešní okna v pasivním domě

2.5.2011

Stanislav Karásek a kol.

Přestože je vhodnost použití střešních oken v pasivním domě diskutabilní, jejich použití se občas nelze vyhnout. S nárůstem objemu energeticky úsporných domů roste i nabídka výrobků určených pro tento způsob výstavby. Na našem trhu je několik výrobců nabízejících okna pro pasivní domy. Zpravidla jde o běžná střešní okna zasklená trojskly a doplněná o tzv. zateplovací sadu. Pokud výrobce uvádí u těchto oken i další parametry než jen hodnotu součinitele prostupu tepla zasklením Ug, je potřeba hodně optimistický přístup, aby jim bylo možno uvěřit. Nicméně základní problémy použití střešních oken v pasivním domě stále přetrvávají.

Reklama

1. Použití kyvných střešních oken

1.1. Zabudování okna do izolace

Zatímco se střešní okna běžně osazují nad rovinu střešní krytiny a izolační zasklení je osazeno z vrchní strany na křídle, přicházejí nyní výrobci s okny osazovanými do roviny střešní krytiny. Izolační zasklení (trojskly, nebo i HEAT-MIRROR se dvěma fóliemi) je osazeno uprostřed křídla a ochranu proti atmosférickým vlivům zajišťuje samostatné sklo osazené na křídle z vrchu. Okna jsou doplněna zateplovací sadou z extrudovaného polystyrenu. Uváděné hodnoty součinitele prostupu tepla U_W=0,9 až 0,6W/m²K se jeví, vzhledem k poměru prosklení a rámu, hodně optimistické.

1.2. Nežádoucí solární zisky

Zamezení nežádoucích solárních zisků řeší výrobci buď venkovními neprůsvitnými roletami nebo markýzami ze síťoviny, případně protislunečními fóliemi. Výrobci uvádějí, že roleta zadrží až 90 % slunečního záření a markýza až 60 %. Z hlediska pohody v domě je dobré tuto informaci chápat spíš tak, že roleta sice zadrží většinu slunečního záření, ale za cenu tmy v pokoji. Markýza propustí minimálně 40 % slunečního tepla a pravděpodobně bude docházet k přehřívání. Fólie zadrží sluneční záření bohužel i v zimním období.

1.3. Neprůvzdušnost

Výplně vnějších otvorů, tedy i střešní okna jsou součástí obálky domu a výrazně se podílejí na její celkové průvzdušnosti. Zatímco výrobci oken osazovaných do stěn se touto otázkou důsledně zabývají, u střešních oken tento problém zatím příliš úspěšně řešen není. Někteří výrobci již sice u oken nabízených pro pasivní domy upustili od průduchové ventilace a řeší důkladnější obvodové těsnění křídel, ale utěsnění otočného kloubu nějpoužívanějších - kyvných oken zatím spolehlivě vyřešeno není.

2. Neprůvzdušnost v praxi

2.1. Použité řešení

V dubnu 2009 se dohodl investor s projektantem nahradit na rozestavěné dřevostavbě pasivního domu ve Veselí u Mohelnice původně plánované vikýře čtyřmi kyvnými střešními okny rozměru 900/1440mm. Abychom byli schopni garantovat dosažení požadované neprůvdušnosti obálky domu pod normou stanovenou hodnotu n₅₀=0,6h^-1, navrhli jsme osadit do interiéru pod střešní kyvné okno ještě druhé, dřevěné vyklápěcí okno, osvědčené konstrukce. Velikost podstřešních oken byla volena tak, aby přes jejich otvor šlo otevřít střešní okno. Vnější střešní okno tak zajišťuje ochranu proti klimatickým vlivům, a vnitřní okno požadovanou neprůvzdušnost obálky. Navíc bylo možné osadit vnitřní okno do tepelné izolace, tak jak se pro pasivní dům sluší, a tím minimalizovat vliv tepelného mostu zabudováním. Pro odlehčení křídla vnitřního okna bylo použito zasklení s fólií HEAT-MIRROR. Kvůli zamezení možnému úrazu při otevírání vnitřního okna byla do rámu osazena pojistka proti nechtěnému otevření, zejména dětmi. Při následné montáži střešních i podstřešních oken byla věnována maximální péče vzduchotěsnému připojení rámů do okeních otvorů, jako ostatně celé vzduchotěsnicí vrstvě.

2.2. Výsledek měření neprůvzdušnosti obálky

Měření průvzdušnosti obálky domu proběhlo 21. října 2009. Bylo prováděno standartní měření metodou B. Výsledná hodnota měření se zavřenými střešními i podstřešními okny byla n₅₀=0,2 h^-1. Následně bylo provedeno měření, kdy byla zavřena pouze střešní okna a podstřešní okna byla otevřena. Za tohoto stavu bylo dosaženo hodnoty n₅₀=0,56 h^-1 zaokrouhleně 0,6. Rozdíl výsledků obou měření je poměrně výrazný. Znamená to, že každé ze čtyř střešních oken zhoršilo výslednou hodnotu téměř o jednu desetinu.

2.3. Zhodnocení

I když v obou případech byla naměřena hodnota splňující normový požadavek, stačilo provést vzduchotěsnící vrstvu v komerční kvalitě, tedy n₅₀= 0,4 až 0,5 h^-1, nebo mít o jedno střešní okno víc a normový požadavek by nebyl splněn se všemi z toho plynoucími důsledky. Jednak snížení účinnosti zpětného získávání tepla ale především nepřiznání dotace "Zelená úsporám" a následné sankce vůči zhotoviteli. Problém tkví hlavně v tom, že výsledek neprůvzdušnosti obálky je připisován zcela na vrub kvality práce zhotovitele stavby. Uvedený příklad ale dokazuje, jak výrazně může výsledek ovlivnit návrh projektanta, respektive neseriózní, nebo neúplné údaje výrobců.

2.4. Závěr

Přestože uvedené řešení splnilo svůj účel, jde o řešení značně nákladné a těžkopádné a z interiéru ani moc příjmně nepůsobí. Křídla podstřešních oken i přes odlehčení skel působí při manipulaci v krajní poloze vahou téměř 20 kg. Jednoduchá není ani manipulace s pojistkou proti nechtěnému otevření. Pokud není použití střešních oken nezbytné, raději je nepoužívat.

2.5. Parametry domu

Detail osazení sestavy oken

Vzduchotěsné připojení rámů oken

Celkový vzhled po dokončení

English Synopsis

Skylight windows in passive buildings

Even though the use of skylight windows in passive houses is questionable, sometimes it can not be avoided. The increase in the number of energy efficient buildings has lead to an increase in the range of products aimed at this type of constructions. On our market there are several manufacturers that offer windows for passive buildings. Usually they are standard triple-glazed skylights supplemented by a so called thermal kit. If a manufacturer presents other parameters than just the value of the Ug coefficient of glazing, a lot of optimism will be needed for that to be believed. However, the underlying problems of the use of skylight windows in passive buildings will still remain.