ČSN EN 806-5 – Část 5: Provoz a údržba
Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 5: Provoz a údržba
Vydáním výše uvedené části normy bylo dokončeno zpracování celé evropské normy EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě [1], která má 5 částí:
- Část 1 – Všeobecně [2]
- Část 2 – Navrhování [3]
- Část 3 – Dimenzování potrubí – Zjednodušená metoda [4]
- Část 4 – Montáž [5]
- Část 5 – Provoz a údržba ;[6].
V současné době probíhá harmonizace ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody [7] s evropskou normou [1], po jejím dokončení bude konečně k dispozici ucelený normativní prostředek pro správný návrh a provozování vnitřního vodovodu. Upravená norma [7] bude vycházet z celé evropské normy [1] a bude doplněna o české podmínky. Zejména bude podrobně řešit uvedení vnitřního vodovodu do provozu včetně jeho dezinfekce.
Pozn. redakce z 7/2013: Revidovaná norma má nový třídicí znak ČSN 75 5409, původní název „Vnitřní vodovody“, a byla vydána v únoru 2013. Norma je zbytkovou normu ke skupině evropských norem, tj. normy platí zároveň. Nová česká norma Vniotřní vodovody obsahuje požadavky, jež nejsou v evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec.
Provozování vnitřního vodovodu bylo a dosud je považováno za něco, čemu není nutné věnovat pozornost. V projektech se způsobu provádění tlakových zkoušek, dezinfekce a zejména činnosti dodavatele při předání vnitřního vodovodu nevěnuje potřebná pozornost. Všichni účastníci výstavby (od projektanta přes dodavatele po stavebníka) považují provoz vnitřního vodovodu za „bezúdržbový“.
Norma [6] stanovuje požadavky a uvádí doporučení podmínky pro provoz a údržbu vnitřního vodovodu. Z normy vyplývá požadavek na kvalifikaci pracovníků, kteří jsou za provozování, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu zodpovědní*).
Vodovody musí být provozovány a udržovány takovým způsobem, aby se zabránilo nepříznivým vlivům na jakost pitné vody, dodávku spotřebitelům a na zařízení dodavatele vody. Vodovody musí být v pravidelných intervalech kontrolovány z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti. Vodovod musí být provozován v souladu s původními projektovými podmínkami, např. teplotou, tlakem apod.
Čl. 5 normy [6] předepisuje povinnost pro majitele vnitřního vodovodu mít k dispozici veškeré potřebné informace pro zajištění správného provozování a údržbu vodovodu. Součástí dokumentace musí být zpráva o uvedení vodovodu do provozu. Záznamy o údržbě musí být vedeny tak, aby potřebné údaje byly dohledatelné. Z toho nepřímo vyplývá požadavek na vyhotovení provozního řádu a vedení provozního deníku (který může být i v elektronické podobě).
Čl. 6 obsahuje podrobný popis činností, které musí provozovatel provádět, aby byla zajištěna provozní spolehlivost vnitřního vodovodu. Zejména upozorňuji na požadavek zamezení stagnace vody v těch částech vodovodu, které se používají zřídka. V normě je požadavek na vypuštění celého objemu potrubí minimálně 1× za týden. V potrubích, nádržích na studenou vodu, zásobnících teplé vody a u výtokových armatur se musí pravidelně kontrolovat teplota tak, aby byly zajištěny podmínky uvedené v [3].
Čl. 7 ukládá podmínku, že vodovod (případně jeho část), který nebude do 7 dnů po dokončení uveden do provozu nebo nebude déle než 7 dní v provozu musí být uzavřen uzávěrem a vypuštěn nebo musí být pravidelně (každých 7 dní) proplachován. Vodovodní přípojky, které nejsou uvedeny do provozu hned po dokončení nebo jsou dočasně mimo provoz, musí být v místě připojení na vodovodní síť uzavřeny. Pokud se nebudou používat jeden rok nebo déle, měly by být odděleny od vodovodní sítě.
Při dlouhodobé nepřítomnosti uživatele se má uzavřít příslušný uzávěr v domě nebo bytě. V současné době nastávají bizarní případy při úmrtí majitele bytu (zejména v nejvyšším podlaží objektu), kdy se byt zapečetí a dědické řízení se protahuje. Může se stát, že se znehodnotí voda v potrubí nad používanou částí vodovodu, ale navíc se může přerušit i cirkulace teplé vody v celé stoupačce.
Obr. 1 Dlouhodobě nepoužívaná část vnitřního vodovodu
V čl. 8 je popsán způsob a podmínky obnovení dodávky vody. Vodovod, který byl dlouhodobě odstaven, nebyl uveden do provozu a nebo byl odpojen od vodovodní přípojky, musí být jeho provoz obnoven buď dodavatelem vody nebo kvalifikovaným instalatérem.
Čl. 9 uvádí popis činností v případech poškození, poruch dodávky vody nebo úniku vody z potrubí. Kromě toho jsou uvedeny zásahy do provozu vnitřního vodovodu při změnách jakosti vody (viz obr. 1), nedostatečné dodávce vody a zvýšení hladiny hluku nad očekávanou úroveň.
V čl. 10 shrnuty podmínky pro úpravu, změny a rekonstrukce vnitřního vodovodu. Opět se zde uvádí podmínka provádění prací kvalifikovanou osobou*).
Obr. 2 „Přístupný“ uzávěr vody do strojovny
Čl. 11 požaduje snadnou dostupnost těch částí, které musí být pravidelně kontrolovány, slouží k manipulaci nebo zajišťují bezpečný provoz vnitřního vodovodu. Přístupu k nim nesmí překážet jiná zařízení, skladované zboží nebo nábytek (obr. 2).
V čl. 12 je odkaz na přílohy, ve kterých jsou uvedeny doporučené četnosti kontrol a údržby součástí vnitřních vodovodů (příloha A – informativní), postupy kontroly a údržby (příloha B – normativní) a specifické kontrolní a údržbářské postupy pro zařízení na úpravu vody (příloha C – normativní). V níže uvedené tabulce je příklad, jak v dokumentaci a v provozním řádu vnitřního vodovodu uvádět doporučené četnosti kontrol a údržby.
| Položka | Součást vnitřního vodovodu a jednotka | Referenční dokument | Kontrola | Rutinní údržba | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Neomezený volný výtok (AA) | EN 13076 | každých 6 měsíců | každých 6 měsíců | |
| 2 | Volný výtok s nekruhovým přepadem (neomezený) (AB) | EN 13077 | každých 6 měsíců | každých 6 měsíců | |
| 3 | Volný výtok s ponořeným přítokem zahrnující přívod vzduchu a přepad (AC) | EN 13078 | jednou ročně | jednou ročně | |
| 4 | Volný výtok s injektorem (AD) | EN 13079 | každých 6 měsíců | každých 6 měsíců | |
| 5 | Volný výtok s kruhovým přepadem (omezený) (AF) | EN 14622 | jednou ročně | jednou ročně | |
| 6 | Volný výtok s kruhovým přepadem stanovený podtlakovou zkouškou (AG) | EN 14623 | jednou ročně | jednou ročně | |
| 7 | Zábrana proti zpětnému průtoku s kontrolovatelným redukovaným tlakovým pásmem (BA) | EN 12729 | každých 6 měsíců | jednou ročně | |
| 8 | Hydraulická pojistná skupina | EN 1487 | jednou měsíčně | jednou ročně | |
Obr. 3 Ochranná jednotka skupiny B typu A
V příloze B jsou poměrně podrobně úkony při kontrole a údržbě jednotlivých skupin armatur, které jsou rozčleněny na 23 skupin.
Např. skupina armatur B3 – Zábrana proti zpětnému průtoku s kontrolovatelným redukovaným tlakovým pásmem:
Kontrola:
Zkontroluje se, zda nedošlo k nějaké změně v používání přitékající vody, a proto je zařízení stále vhodné k ochraně vodovodní sítě a jakýkoliv zpětný průtok by neměl přesáhnout kapacitu odtokového zařízení.
Zkontroluje se, že vyhovují montážním požadavkům (nedošlo k nějaké změně v dotčených prostorách).
Zkontroluje se:
- přístupnost ochranné jednotky;
- odvětrávání prostředí;
- skutečnost, zda místo instalace zábrany není ohroženo zaplavením;
- ochrana proti mrazu nebo extrémním teplotám;
- jednoduchý provoz částí ochranné jednotky (armatur, filtru, výtokový otvor pro tlakové zkoušky);
- že výpustní otvor je umístěn kolmo ke svislici a že délka vzduchové mezery nad odtokem je správná;
- povrch zařízení (z hlediska výskytu koroze nebo poškození);
- kapacitu odtokového potrubí pro sběr vypouštěné vody;
- stav kapaliny v zápachové uzávěrce, pokud je pod ochrannou jednotkou umístěna.
Údržba:
- Demontovat a vyčistit filtry.
- Vyzkoušet těsnost armatur a těsnění.
- Vyzkoušet otevírání a zavírání vypouštěcích míst.
- Vyčistit volný výtok a přívod vzduchu.
- Vyzkoušet tlaky (hydrostatický, hydrodynamický, diferenční).
- Podle pokynů výrobce se zkontroluje funkčnost zábrany proti zpětnému průtoku.
Záznam dat:
- ověření údajů;
- výsledky zkoušek;
- jméno kontrolora/zkoušejícího;
- identifikace měřicích zařízení;
- užitečné postřehy;
- podrobnosti o opravách.
V případě špatné funkčnosti, která ohrožuje ochranu proti zpětnému, musí být vlastník okamžitě informován a dodávka vody do ochranné jednotky musí být uzavřena tak dlouho, dokud nebude ochranná jednotka opravena nebo vyměněna.
Obtok ochranné jednotky je zakázán i na krátkou dobu. Proto se doporučuje, aby byla na místě přichystána náhradní armatura pro nouzové zásobování vodou.
V příloze C jsou uvedeny specifické kontrolní a údržbářské postupy pro zařízení na úpravu vody (cit.):
„Povinnosti týkající se provozu, kontroly a údržby jsou předmětem místních nebo národních předpisů, pokud je to vhodné.
Všeobecné požadavky na kontrolu funkčnosti během normálního provozu a pro údržbu a opravy s cílem předcházet selhání zařízení na úpravu vody v budovách podle EN 15161 musí být splněny. U určitých zařízení na úpravu vody musí být ještě dodrženy další kontrolní a údržbářské postupy stanovené v následujících normách výrobků.
EN 13443-1, EN 13443-2: mechanické filtry;
EN 14095: elektrolytické systémy úpravy vody s hliníkovými anodami;
EN 14652: zařízení pro membránovou separaci;
EN 14743: změkčovače;
EN 14812, EN 15848: dávkovače chemikálií;
EN 14897: UV zařízení;
EN 14898: filtry s aktivními látkami;
EN 15219: zařízení na odstraňování dusičnanů.
Speciální kontrolní a údržbářské postupy musí být prováděny podle požadavků výrobce.“
Závěr
Každý projektant, dodavatel a stavebník (nebo jeho zástupce) by se měli podrobně seznámit nejen s touto částí normy [6]. V současné době se zejména nedodržuje ustanovení čl. 7. Zapomíná se na to, že vnitřní vodovod slouží k zásobování pitnou vodou. U menších objektů, zejména těch, které nepatří do ubytovacích služeb nebo do zdravotnictví, se během výstavby odebírá voda i během stavby.
Doufám, že dodržováním výše uvedených norem se konečně zastaví propad kvality práce, který vyplývá z dnešní zákonodárci stanovenými podmínkami. Vše se má provádět za nejnižší cenu – od projektových prací, přes výběr materiálů po údržbu vnitřního vodovodu (ale i celé stavby). Výsledkem bude krátká životnost vnitřních vodovodů a zhoršená kvalita dodávané vody. Už se to projevuje požadavkem investorů na provádění vnitřních vodovodů z ocelového pozinkovaného potrubí. Životnost tohoto potrubí dnes kolísá mezi 2–4 roky zejména při použití pro rozvody teplé vody a cirkulace.
Kvalitu vody podstatně ovlivňuje doba stagnace vody v potrubí. Pokud stojí voda v potrubí déle než 7 dní, její kvalita se dramaticky zhorší. Celý systém se kolonizuje rozvojem mikrobiologického filmu zejména při postupném zvyšování teploty stagnující vody. Jestliže se v objektech vyskytují dlouhá připojovací potrubí k řídce používaným zařizovacím předmětům jsou vytvořeny ideální podmínky pro rozvoj mikroorganismů. Důsledek vytvoření filmu na vnitřním povrchu kovového potrubí je podrobně vysvětlován na webových stránkách VŠCHT Praha [8] (cit):
„…Korozní napadení konstrukčních materiálů není v některých případech možné vysvětlit pouze na základě abiotických korozních mechanismů. V mnoha případech se na stimulaci korozního děje podílejí mikroorganismy. Různé typy organismů jsou přítomny ve všech přírodních vodných prostředích. Některé z nich jsou dostatečně velké k tomu, aby mohly být pozorovány prostým okem, zatímco jiné mohou být pozorovány pouze mikroskopicky. Ve vodných prostředích se u mikroorganismů projevuje sklon připojit se k povrchu pevných látek a růst na něm. Velmi vhodným podkladem pak jsou povrchy všech konstrukčních materiálů (beton, kovové materiály, plasty, dřevo). Výsledkem této první interakce mikroorganismů s konstrukčními materiály je vytvoření více nebo měně souvislé vrstvy organické hmoty na povrchu konstrukčního materiálu, biologického filmu neboli biofilmu. Charakter biofilmu je odlišný podle typu a funkce povrchu na němž vzniká… Vytvoření vazby mikroorganismů s povrchem konstrukčních materiálu je základním předpokladem přímého ovlivnění korozních dějů. Důsledkem aktivity mikroorganismů v biofilmu na povrchu kovů je koroze kovu ovlivněná jednak chemickými změnami prostředí a jednak koroze v důsledku fyzikálních změn na rozhraní kov–prostředí.
V prvém případě stimulují mikroorganismy korozní proces tím, že ke své látkové výměně využívají produkty korozních reakcí, jako je schopnost baktérií redukujicích sírany využívat molekulární, event. atomární vodík, schopnost baktérií železitých oxidovat Fe2+ na Fe3+, a tím neustále podporovat průběh korozních reakcí, nebo tím, že vylučují pro kovy agresivní látky (vylučování sulfanu baktériemi redukujícími sírany, tvorba kyseliny sírové bakteriemi oxidujícími síru, organických kyselin aj.). Za fyzikální změnu na rozhraní kov–roztok je nutné považovat již pouhý vznik biofilmu, který umožňuje vznik koncentračních korozních článků. Tyto dvě změny, které většinou ovlivňují korozní děj současně, nevedou ke vzniku nového typu korozního napadení, ale ovlivňují iniciaci nebo rychlost již známých korozních dějů…“
To je hlavní, i když ne jediná příčina často se vyskytující koroze ocelového pozinkovaného potrubí v současné době. Předpokládám, že po dokončení revize normy [7] bude k dispozici dostatek technických podkladů pro řádné navrhování, výstavbu a provozování vnitřních vodovodů.
*) Kvalifikaci pracovníků ověřují v ČR živnostenská společenství instalatérů [9]
Zpět: norma [6]
Zpět: norma [6], čl. 10
Literatura
- [1] ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě
- [2] ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 1: Všeobecně
- [3] ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování
- [4] ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 3: Dimenzování – zjednodušená metoda
- [5] ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 4: Montáž
- [6] ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 5: Provoz a údržba
- [7] ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody
- [8] http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/korozni_inzenyrstvi_se/koroze/p_mikrob.htm
- [9]
http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/oborove-asociace/seznam-zivnostenskych-spolecenstev/
At present harmonization CSN 73 6660 Water supply in buildings [7] with the European standard [1] is being in process. After its completion it will finally be available a comprehensive normative means for the proper design and operation of water supply system. The revised standard [7] will be based on the entire European standard [1] and will be complemented by the Czech conditions. In particular it will deal in detail putting into operation of water supply system including its disinfection.