Revize ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace II
Revidovaná norma doplňuje požadavky evropských norem ČSN EN 12056-1 až 5 a ČSN EN 752 a je platná od 1. února 2014. Tato druhá část je věnována ustanovením v části 4 - Odvádění srážkových vod. Nový způsob hospodaření se srážkovými vodami zaváděný v nových českých právních a technických předpisech byl i jedním z důvodl revize české normy.
4 Odvádění srážkových vod
Požadavky na odvádění srážkových vod byly při revizi ČSN 75 6760 výrazně upraveny a doplněny.
4.1 Zápachové uzávěrky pro srážkové vody
Výška vodního uzávěru u vodních zápachových uzávěrek pro srážkové vody musí být nejméně 80 mm. Samostatnou mechanickou zápachovou uzávěrku lze použít pouze u vpustí, střešních vtoků nebo na potrubích odvodňujících venkovním prostory, např. terasy, balkony a dvory. Nutnost osazení zápachových uzávěrek u vpustí, střešních vtoků a výtoků ze střešních žlabů, které jsou napojeny na kanalizaci pro odvádění srážkových vod vyústěnou do vsakovacího zařízení, retenční nádrže nebo povrchových vod se posoudí podle místních podmínek (možnost pronikání zápachu z domovních čistíren odpadních vod apod.).
4.2 Výpočet odtoku srážkových vod
Výpočet odtoku srážkových vod se provádí podle ČSN EN 12056-3. Při revizi ČSN 75 6760 byly upraveny intenzity deště (tabulka 7) a součinitelé odtoku srážkových vod (tabulka 8).
| Odvodňované plochy | Intenzity deště [l/(s.m2)] | Účel použití intenzit |
|---|---|---|
| Střechy a plochy ohrožující budovu zaplavením | 0,03 | Pro dimenzování potrubí vnitřní kanalizace. |
| Plochy neohrožující budovu zaplavením | 0,02 | Pro dimenzování potrubí vnitřní kanalizace. Při přetížení vnitřní kanalizace je možný odtok srážkové vody z odvodňovaných ploch po povrchu terénu mimo budovy a podzemní dopravní zařízení. |
| Plochy pod úrovní okolního terénu, podzemní dopravní zařízení a podjezdy. | 0,05 | Pro dimenzování potrubí vnitřní kanalizace a čerpacích zařízení na vnitřní kanalizaci, pokud jímka pro akumulaci srážkových vod neslouží zároveň jako retenční nádrž. |
| Druh odvodňované plochy; druh úpravy povrchu1) | Sklon povrchu | ||
|---|---|---|---|
| do 1 % | 1 % až 5 % | nad 5 % | |
| Součinitelé odtoku srážkových vod | |||
| Střechy s propustnou horní vrstvou o tloušťce do 100 mm (vegetační střechy) | 0,7 | 0,7 | 0,8 |
| Střechy s propustnou horní vrstvou o tloušťce nad 100 do 250 mm (vegetační střechy) | 0,4 | 0,4 | 0,5 |
| Střechy s propustnou horní vrstvou o tloušťce nad 250 mm (vegetační střechy) | 0,3 | 0,3 | 0,3 |
| Střechy s vrstvou kačírku (štěrku) na nepropustné vrstvě | 0,9 | 0,9 | 0,9 |
| Střechy s nepropustnou horní vrstvou | 1,0 | 1,0 | 1,0 |
| Střechy s nepropustnou horní vrstvou o ploše větší než 10 000 m2 | 0,92) | 0,92) | 0,92) |
| Asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár | 0,7 | 0,8 | 0,9 |
| Dlažby s pískovými spárami | 0,5 | 0,6 | 0,7 |
| Upravené štěrkové plochy | 0,3 | 0,4 | 0,5 |
| Neupravené a nezastavěné plochy | 0,2 | 0,25 | 0,3 |
| Komunikace ze zatravňovacích tvárnic | 0,2 | 0,3 | 0,4 |
| Komunikace ze vsakovacích tvárnic | 0,2 | 0,3 | 0,4 |
| Sady, hřiště | 0,1 | 0,15 | 0,2 |
| Zatravněné plochy | 0,05 | 0,1 | 0,15 |
| 1) Odvádění srážkových vod z nemovitosti může být regulováno (sníženo) úpravou povrchu odvodňovaných ploch. 2) Platí pouze pro dimenzování svodných potrubí vně budov. | |||
4.3 Nouzové odvodnění střech, balkonů a lodžií
Nouzové odvodnění, kterým se norma nově zabývá, zajišťuje odvádění srážkové vody ze střechy, balkonu nebo lodžie v případech, kdy střešní vtoky, výtoky střešních žlabů nebo potrubí nestačí srážkovou vodu odvádět z důvodu přetížení nebo ucpání. Nouzové odvodnění zabraňuje zejména poškození konstrukce střechy, balkonu nebo lodžie vlivem hmotnosti srážkové vody a musí se navrhovat u:
- nových plochých střech s atikami a mezistřešních žlabů;
- nových balkonů nebo lodžií opatřených atikou nebo parapetní stěnou bez mezer u podlahy.
Nouzové odvodnění je tvořeno:
- nouzovými přepady (otvory) v atice střechy nebo parapetní stěně, popř. v čelech mezistřešních žlabů; nebo
- nouzovými střešními vtoky napojenými na potrubí s částečným plněním vyústěné nad terén vně budovy; nebo
- nouzovým podtlakovým systémem vyústěným nad terén vně budovy.
Výšková úroveň nouzových přepadů nebo nouzových střešních vtoků nad rovinou střechy, balkonu nebo lodžie musí být taková, aby byla zajištěna výška hladiny vody na střeše nebo ve žlabu potřebná ke správné funkci střešních vtoků nebo výtoků ze střešních žlabů, nebylo překročeno dovolené zatížení střechy (podlahy) a nemohlo dojít k vniknutí srážkových vod do vstupů na střechu, střešních oken, světlíků, vyústění potrubí vzduchotechniky apod.
4.3.1 Stanovení odtoku srážkových vod pro nouzové odvodnění střech
Odtok srážkových vod pro nouzové odvodnění střech Qnot [l/s] se stanoví podle vztahů:
a) pro střechy, balkony nebo lodžie odvodněné jedním střešním vtokem
b) pro střechy, balkony nebo lodžie odvodněné dvěma a více střešními vtoky
kde je
- A
- – půdorysný průmět odvodňované plochy nebo účinná plocha střechy podle ČSN EN 12056-3 [m2] (účinek větru se nezohledňuje);
- C
- – součinitel odtoku srážkových vod, bez rozměru, podle tabulky 8.
4.3.2 Dimenzování nouzového odvodnění střech
Délka hranatých nouzových přepadů Lw, [mm] se stanoví podle vztahu:
(5)
kde je
- Qnot
- – odtok srážkových vod pro nouzové odvodnění střech [l/s];
- h
- – zvolená výška nouzového přepadu [mm], nejméně 100 mm.
Nouzová dešťová potrubí s částečným plněním vodou se dimenzují podle ČSN EN 12056-3. Hydraulická kapacita nouzových dešťových odpadních potrubí se uvažuje při stupni plnění f = 0,33.
Prohlédněte si instruktážní videa výrobků společnosti REMS
Závitnice
REMS Multi Push
Ohýbání
4.3.3 Retenční dešťové nádrže
Retenční dešťové nádrže se zřizují pro zadržování a regulované odvádění srážkových vod z nemovitosti do povrchových vod (dešťové kanalizace) nebo stokové sítě jednotné soustavy v případech, kdy by odtok srážkových vod z nemovitosti překročil přípustný (povolený) odtok do vodního toku nebo kanalizace.
4.3.3.1 Dimenzování retenčních dešťových nádrží
Při dimenzování retenční dešťové nádrže je nutno navrhnout její retenční objem Vr, v m3, který se stanoví podle vztahu:
(6)
nebo podle vztahu:
(7)
kde je
- hd
- – návrhový úhrn srážek podle ČSN 75 9010 nebo přesnějších místně platných hydrologických údajů s odpovídající dobou trvání (tc) a stanovenou periodicitou podle tabulky 9 [mm];
- i
- – intenzita deště [l/(s.m2)] stanovená např. podle [1];
- w
- – součinitel stoletých srážek podle tabulky 9;
- Ared
- – redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy [m2];
- Ar
- – plocha hladiny retenční nádrže [m2] (jen u povrchových retenčních nádrží);
- Qo
- – regulovaný odtok do vodního toku nebo kanalizace [m3/s];
- tc
- – doba trvání srážky [min], určité periodicity podle ČSN 75 9010 nebo přesnějších místně platných hydrologických údajů.
Výpočet se provede pro všechny návrhové úhrny srážek s dobou trvání od 5 min do 72 h podle ČSN 75 9010 nebo např. pro intenzity deště s dobou trvání od 5 do 120 min podle [1], popř. pro všechny návrhové úhrny srážek nebo intenzity deště podle přesnějších místně platných hydrologických údajů. Za návrhový objem se považuje největší vypočtený retenční objem retenční dešťové nádrže. Návrhová periodicita srážek pro dimenzování retenčních dešťových nádrží je uvedena v tabulce 9.
Retenční objem retenční dešťové nádrže stanovený podle této normy zajišťuje bezpečnost podle ČSN EN 752, která je při běžných srážkách dostatečná. Při větších než návrhových srážkách může dojít k přetečení retenčních dešťových nádrží, a proto musí být z povrchových i podzemních retenčních dešťových nádrží umožněn odtok bezpečnostním přelivem, který je tvořen:
- poklopem s otvory, mříží, přepadovým potrubím nebo přepadem na povrch terénu (u retenčních dešťových nádrží umístěných vně budov);
- přepadovým potrubím odvádějícím přebytečné srážkové vody do vodního toku (se souhlasem správce vodního toku);
- přepadovým potrubím odvádějícím přebytečné srážkové vody do kanalizace (se souhlasem provozovatele a/nebo vlastníka kanalizace).
Přepadové potrubí, musí být zabezpečeno proti zpětnému průtoku, aby v žádném případě nemohlo dojít k plnění retenční dešťové nádrže vodou z kanalizace nebo z vodního toku. Zabezpečení se provede např. zpětnou armaturou nebo umístěním přepadu z retenční dešťové nádrže nad hladinou zpětného vzdutí ve stoce, na kterou je nemovitost připojena (viz odstavec 6).
Největší možný regulovaný odtok (přípustný odtok) do vodního toku nebo kanalizace (Qo) stanoví jejich vlastník a/nebo provozovatel.
Redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy Ared [m2] se stanoví podle vztahu:
(8)
kde je
- Ai
- – půdorysný průmět odvodňované plochy určitého druhu [m2] (viz tabulka 8);
- Ci
- – součinitel odtoku srážkových povrchových vod pro odvodňovanou plochu určitého druhu podle tabulky 8;
- n
- – počet odvodňovaných ploch určitého druhu.
| Riziko při přeplnění retenční dešťové nádrže | Návrhová periodicita srážek p [rok−1] |
Součinitel stoletých srážek w |
|---|---|---|
| Při přetečení retenční dešťové nádrže umístěné vně budovy je možný odtok srážkové vody z retenční dešťové nádrže po povrchu terénu nebo přepadovým potrubím mimo budovy nebo podzemní dopravní zařízení. Při zpětném vzdutí v dešťové kanalizaci, která je zaústěna do retenční dešťové nádrže, je možný odtok srážkové vody z dešťové kanalizace po povrchu terénu mimo budovy nebo podzemní dopravní zařízení. Prostory odvodněné do dešťové kanalizace nacházející se pod hladinou zpětného vzdutí jsou proti vniknutí vzduté vody z dešťové kanalizace chráněny technickým opatřením podle EN 12056-4 a ČSN 75 6760. | 0,2 | 1,00 |
| Pokud není u retenčních dešťových nádrží umístěných vně budovy splněna některá z podmínek uvedených v předchozích třech odstavcích. | 0,1 | 1,00 |
| Pokud se retenční dešťová nádrž nachází uvnitř budovy. | 0,1 | 1,72 |
| POZNÁMKA Zpětné vzdutí v dešťové kanalizaci zaústěné do retenční dešťové nádrže vznikne při naplnění retenční nádrže na větší objem, než je vypočtený retenční objem. Hladinou zpětného vzdutí je úroveň terénu v místě, kde může srážková voda z retenční dešťové nádrže a/nebo připojené dešťové kanalizace přetékat (úroveň poklopu s otvory, mříže na šachtě apod.). | ||
4.3.3.2 Provedení retenčních dešťových nádrží
Retenční dešťové nádrže musí být navrženy tak, aby se omezily pohyby dna a stěn během jejich plnění a vyprazdňování.
Skupina nádrží musí být propojena tak, aby byla umožněna dilatace propojovacího potrubí. Materiál propojovacího potrubí musí dilataci umožnit.
Návrh retenční dešťové nádrže má obsahovat statické posouzení.
Retenční dešťové nádrže se dělí na:
- povrchové;
- podzemní;
- uvnitř budov.
Retenční dešťové nádrže mají být umístěny přednostně vně budovy.
4.3.3.3 Řešení odtoku z retenčních dešťových nádrží
Odtok z retenčních nádrží je nutno navrhnout tak, aby při maximální provozní hladině v retenční nádrži nebyl překročen povolený regulovaný odtok.
Zařízení pro regulaci odtoku jsou:
- vírový regulátor (ventil);
- clona;
- čerpadlo s průtokem, který není větší než povolený regulovaný odtok.
Odtok z retenční nádrže musí být zabezpečen proti vniknutí vzduté vody ze stokové sítě např. zpětnou armaturou.
In January 2014, issued a revised CSN 75 6760, which is in the Czech Republic national standards for drainage systems. The revised standard supplements the requirements of European standards EN 12056-1 to 5 and BS EN 752 and is valid from 1 February 2014. ČSN 75 6760 pays for water drainage systems, which is owned by the owner of the property and is located inside and outside buildings.