ČSN 75 5409 „Vnitřní vodovody“
Účelem revize ČSN 73 6660 bylo uvést národní normu pro vnitřní vodovody do souladu s normami evropskými (především ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717) a vytvořit z ní zbytkovou normu k těmto evropským normám, která by obsahovala požadavky, jež nejsou v evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec.
Úvod
V roce 2012 byla do soustavy ČSN zavedena poslední část evropské normy pro vnitřní vodovody EN 806. Jedná se o ČSN EN 806-5. Normy pro vnitřní vodovody na evropské úrovni byly dokončeny a nastal čas pro revizi naší národní normy pro vnitřní vodovody ČSN 73 6660. V současné době se dokončuje překlad technické zprávy CEN/TR 16355 týkající se prevence rozmnožování legionel, která bude v roce 2013 zavedena do soustavy ČSN jako technická normalizační informace (TNI).
Účelem revize ČSN 73 6660 bylo uvést národní normu pro vnitřní vodovody do souladu s normami evropskými (především ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717) a vytvořit k nim zbytkovou normu, která by obsahovala požadavky, jež nejsou v evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec. Při revizi byly odstraněny články, které byly duplicitní s články v evropské normě. Byly ponechány články, které zůstávají aktuální a v souvislosti s vývojem v oboru zdravotně technických instalací byly některé články změněny a doplněny články nové. Do textu normy byly včleněny dříve zpracované změny Z1, Z2 a Z3 ČSN 73 6660 a byla doplněna kapitola o prevenci mikrobiologické kolonizace vnitřních vodovodů. Členění normy a názvy kapitol a článků jsou, pokud to bylo možné, stejné jako v ČSN EN 806-1 až 5 a v ČSN EN 1717.
Revidovaná norma má nový třídicí znak ČSN 75 5409, původní název „Vnitřní vodovody“, a byla vydána v únoru 2013.
Tento příspěvek se zabývá především změnami, ke kterým došlo při revizi normy, a novými požadavky. Nejsou zde ustanovení, která v normě zůstala z předchozí ČSN 73 6660, a ustanovení z již delší dobu platných evropských norem.
Úpravy a doplnění termínů a definic
V nové ČSN 75 5409 se používají termíny a definice uvedené v ČSN EN 806-1, ČSN EN 1717 a ČSN 06 0320. Kromě těchto termínů a definic jsou v normě uvedeny další termíny a definice, které terminologii výše uvedených norem doplňují.
Definice vnitřního vodovodu byla uvedena do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. Terminologie vnitřního vodovodu je dobře patrná z obrázku 1. Dalšími novými termíny definovanými v normě jsou následující termíny:
- užitková voda, kterou je označována voda vyhovující zdravotním požadavkům orgánů hygienické služby a technologickým požadavkům podle způsobu jejího využívání; s touto vodou člověk může přicházet do styku, ale nesmí ji používat k pití a pro přípravu potravin;
- provozní voda, což je voda pro různé provozní účely, jejíž jakost odpovídá příslušnému způsobu použití, např. dešťová nebo recyklovaná voda;
- nejvyšší provozní přetlak (MOP), kterým rozumíme provozní přetlak, jemuž musí části vnitřního vodovodu odolat, aniž by se na nich vyskytly netěsnosti, poruchy a deformace;
- vzorkovací armatura, určená pro odběr vzorků vody;
- odkalovací uzávěr, určený k vypouštění akumulovaného kalu z ohřívačů, zásobníků teplé vody, nádrží, potrubí nebo zařízení;
- vlastní zdroj vody, kterým se rozumí jímací zařízení podle ČSN 75 5115 (např. studna), nadrž na dešťovou vodu, provozní vodu nebo jiné zařízení (kromě vodovodu pro veřejnou potřebu a vodovodní přípojky), ze kterého je vnitřní vodovod zásobován vodou.
Obrázek 1 – Terminologie vnitřního vodovodu
1 - vodovodní řad, 2 - odbočení z vodovodního řadu, 3 - hranice veřejného a soukromého pozemku (nemovitosti), 4 - vodoměrová šachta, 5 - plynotěsný prostup, 6 - uzávěr před vodoměrem (může sloužit jako hlavní uzávěr vnitřního vodovodu), 7 - vodoměr u vodovodní přípojky, 8 - uzávěr za vodoměrem (může sloužit jako hlavní uzávěr vnitřního vodovodu), 9 - ochranná jednotka (nejčastěji zpětná armatura, viz ČSN 75 5411), 10 - vypouštěcí armatura, 11 - armatura pro dezinfekci (např. vypouštěcí kohout) potřebná, pokud se má provádět dezinfekce před uvedením do provozu, 12 - hlavní uzávěr objektu, 13 - ležaté potrubí, 14 - stoupací potrubí, 15 - podlažní rozvodné potrubí, 16 - připojovací potrubí, 17 – uzávěr, 18 - rohový ventil, 19 - ohřívač vody, 20 - uzávěr s pojistnou skupinou, 21 - výtoková armatura, 22 - ochranná jednotka, 23 - potrubí vnitřního požárního vodovodu, 24 - hadicový systém pro první zásah (viz ČSN 73 0873), FC - nádržkový splachovač
V normě se používají grafické značky a zkratky podle ČSN EN 806-1, ČSN EN 1717 a ČSN 01 3450. Kromě zkratek uvedených v ČSN EN 806-1 se pro studenou vodu smí používat také zkratka SV, pro teplou vodu zkratka TV a pro cirkulaci teplé vody zkratka TV-C.
Obecné požadavky
Pro vnitřní vodovody se v České republice přednostně používá instalace typu A podle ČSN EN 806-1 zásobovaná přímo z vodovodní přípojky nebo automatické tlakové čerpací stanice. Instalace typu B podle ČSN EN 806-1 zásobovaná gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže se používá pouze ve výjimečných případech, např. u stájových vodovodů podle ČSN 75 5490.
Připojení nemovitosti na oddílný vodovod pro veřejnou potřebu se provádí podle dohody s jeho vlastníkem a/nebo provozovatelem.
Navrhování
V části týkající se navrhování norma navazuje na ČSN EN 806-2.
Požadavky na potrubí a armatury
Potrubí vnitřního vodovodu se navrhuje na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa (výjimkou mohou být vodovody zásobované gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže) a životnost nejméně 50 let. Aramatury vnitřního vodovodu se navrhují na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa s výše uvedenou výjimkou. Životnost armatur je stanovena v normách výrobků. U rozvodu studené vody se předpokládá návrhová teplota min. 20 °C a u rozvodů teplé vody min. 60 °C.
Trubky a tvarovky, kromě vodoznaků a zahradních hadic, nesmějí mít průhledné stěny. Pokud výrobce trubek nestanoví jinak, nesmí se ocelové pozinkované trubky použít pro vnitřní vodovod teplé vody.
Provozní teplota
Teplota teplé vody je uvedena v ČSN 06 0320. Aby byla po 30 sekundách od úplného otevření výtokové armatury zajištěna požadovaná teplota teplé vody podle ČSN 06 0320 (požadavek ČSN EN 806-2), nesmí mít potrubí teplé vody v trase mezi ohřívačem a nejvzdálenější výtokovou armaturou objem větší než 3 litry (obrázek 2). Objem potrubí odbočujících z trasy k nejvzdálenější výtokové armatuře se do uvedeného objemu nezapočítává.
Pokud to není možné dodržet, musí se navrhnout cirkulace nebo přihřívání potrubí teplé vody samoregulačním elektrickým topným kabelem. Při cirkulaci nebo přihřívání platí požadavek na maximální objem vody (3 l) jen pro části potrubí bez cirkulace (obrázek 3) nebo přihřívání.
Obrázek 2 – Největší objem vody v potrubí teplé vody bez cirkulace nebo přihřívání samoregulačním elektrickým topným kabelem
1 – ohřívač vody, 2 – výtoková armatura, 3 – přívodní potrubí studené vody do ohřívače
Obrázek 3 – Největší objem teplé vody v potrubí bez cirkulace
1 – ohřívač vody, 2 – přívodní (rozvodné) potrubí teplé vody, 3 – cirkulační potrubí teplé vody, 4 – potrubí teplé vody bez cirkulace, 5 – připojovací potrubí teplé vody bez cirkulace, 6 – výtoková armatura, 7 – cirkulační čerpadlo, 8 - přívodní potrubí studené vody do ohřívače
Požadavky na vedení potrubí
Vedení potrubí v podlaze bez ochranné trubky se nedoporučuje.
V místě vstupu potrubí ze země do budovy se osazuje ochranná trubka, a popř. zřizuje montážní šachta.
Hadice a vlnovcové trubky se smí používat pro napojení výtokových armatur, nádržkových splachovačů, ohřívačů vody, čerpacích stanic, čerpadel a technologických zařízení a musí být přístupné pro výměnu.
Kromě uzavíracích a vypouštěcích armatur se na potrubí vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody osazují vzorkovací armatury. Jejich umístění je vždy nutné za výstupem teplé vody z ohřívače a před vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače.
Cirkulační potrubí musí být možné odvzdušnit výtokovou armaturou nebo odvzdušňovací armaturou.
Při vedení potrubí v neprůlezných instalačních kanálech nebo drážkách nesmí být potrubí studené pitné vody vedeno společně s potrubím ústředního vytápění, parovody nebo horkovody.
Potrubí pro nepitnou vodu musí být vždy označeno barevnou samolepicí páskou umístěnou na trubkách nebo na tepelné izolaci nebo barevným nátěrem. Označení potrubí se provádí podle ČSN 13 0072. Při označování barvami se potrubí nepitné vody označuje bílou barvou.
Při ukládání vodovodních potrubí do země vně budov se postupuje především podle ČSN EN 805. Povrch potrubí vedeného pod terénem souběžně s budovou musí být od vnějšího povrchu stěny nebo základu budovy vzdálen nejméně 0,4 m. Doporučuje se vzdálenost alespoň 1,5 m. Při menších vzdálenostech než 1,5 m má být potrubí uloženo v ochranné trubce. Potrubí vnitřního vodovodu vně budov smí být vedeno také v instalačních kanálech a podobných prostorách.
Elektrické izolační prvky na vodovodním potrubí nejsou českými elektrotechnickými předpisy požadovány.
Tepelné izolace
Potrubí teplé vody s cirkulací a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Požadavky na tepelnou izolaci jsou uvedeny ve vyhlášce č. 193/2007 a TNI CEN/TR 16355. Potrubí studené pitné vody, kromě potrubí zásobujícího pouze odběrní místa požární vody a potrubí uloženého v ochranné trubce, musí být tepelně izolováno. Nejmenší tloušťky tepelné izolace potrubí studené pitné vody jsou uvedeny v tabulce 1. U potrubí nepitné vody se nutnost tepelné izolace posoudí podle účelu použití vody. Tepelná izolace musí zabránit kondenzaci na vnějším povrchu kovových potrubí studené vody. Potrubí, které není opatřeno tepelnou izolací, má být obaleno plstěným pásem.
Propojení potrubí studené a teplé vody
Pokud je výtok smísené vody za místem smísení studené a teplé vody uzavíratelný (např. u termostatických směšovacích armatur pro více výtoků, u výtokových armatur s automatickým otevíráním a uzavíráním nebo uzavíratelných sprchových hlavic), musí být směšovací armatura na přívodech teplé a studené vody opatřena zpětnými armaturami nebo musí být zpětné armatury osazeny na přívodu vody ke směšovací armatuře. Potrubí smísené vody nesmí mít v trase od směšovací armatury k nejvzdálenější výtokové armatuře objem větší než 3 l. Objem potrubí odbočujících z trasy k nejvzdálenější výtokové armatuře se do uvedeného objemu nezapočítává.
Tabulka 1 – Nejmenší tloušťky tepelné izolace potrubí studené pitné vody podle ČSN 75 5409
| Druh a umístění potrubí | Nejmenší tloušťka tepelné izolace1) při λθ ≤ 0,04 W/(m.K)2) mm |
|---|---|
| Připojovací potrubí a podlažní rozvodné potrubí umístěné v prostorech, kde není vedeno společně s potrubím ústředního vytápění nebo teplé vody s cirkulací3), popř. vedené ve zděných přizdívkách nebo pod omítkou | 4 |
| Nezakryté ležaté a stoupací potrubí vedené pod stropem nebo podél stěn místností, ve kterých se při vytápění nepředpokládá teplota větší než 25 °C. | 9 |
| Ležaté nebo stoupací potrubí vedené v instalačních kanálech, nad podhledem, v instalačních šachtách nebo drážkách, kde není vedeno společně s potrubím teplé vody s cirkulací3) nebo s potrubím ústředního vytápění | 9 |
| Potrubí vedené v instalačních kanálech, nad podhledem, v instalačních šachtách nebo drážkách vedené v těchto prostorách společně s potrubím teplé vody s cirkulací | 13 |
| Potrubí vedené v instalačních kanálech, nad podhledem, v instalačních šachtách nebo drážkách vedené v těchto prostorách společně s potrubím ústředního vytápění | 19 |
| Potrubí vedené v kotelnách, předávacích (výměníkových) stanicích a podobných prostorách, kde se předpokládá teplota větší než 25 °C. | 19 |
1) V místech křížení jiných potrubí nebo v místech prostupu potrubí stavebními konstrukcemi smí být tloušťka tepelné izolace zmenšena až na 4 mm.
2) λθ je součinitel tepelné vodivosti materiálu tepelné izolace. Při λθ > 0,04 W/(m/K) musí být tloušťka tepelné izolace větší, než je uvedeno v tabulce 1.
3) Potrubí teplé vody bez cirkulace se nepovažuje za zdroj tepla, který by mohl způsobit ohřátí vody v potrubí studené vody vedeném ve společných prostorech s potrubím teplé vody.
Připojení ohřívačů vody
Beztlaké (přepadové) ohřívače vody se u instalace typu A smí navrhovat jen pro jedno odběrné místo, a pokud je jejich objem větší než 10 l, musí se připojit na přívod studené vody přes zpětnou armaturu, která může být součástí uzavírací armatury, výtokové armatury nebo ohřívače. Uzavřené (tlakové) ohřívače vody se na vnitřní vodovod připojí a zabezpečí podle ČSN EN 806-2, ČSN 06 0830, ČSN EN 1487, ČSN EN 1488, ČSN EN 1489, ČSN EN 1490 a ČSN EN 1491. Při připojení více ohřívačů vody se napojení těchto ohřívačů na potrubí studené vody, teplé vody a cirkulace (obrázek 4) navrhuje tak, aby:
- délky těchto potrubí k ohřívačům byly stejné (je možné pouze u paralelního připojení dvou ohřívačů);
- paralelně připojené ohřívače byly k těmto potrubím připojeny souproudým způsobem;
- ohřívače byly zapojeny do série (patent č. 285923).
Obrázek 4 – Připojení více ohřívačů na potrubí studené vody, teplé vody a cirkulace
a - připojení potrubím o stejných délkách, b - připojení souproudým způsobem, c - připojení do série, 1 - ohřívač vody, 2 - přívodní potrubí studené vody, 3 - přívodní (rozvodné) potrubí teplé vody, 4 - cirkulační potrubí teplé vody, 5 - cirkulační čerpadlo
Zvyšovací tlakové stanice
Při návrhu zvyšovací tlakové stanice na vnitřním vodovodu nesmí hydrostatický přetlak u nejnižších odběrných míst přesáhnout provozní přetlak povolený pro použité armatury, zařizovací předměty nebo technologická zařízení. Zvyšovací tlaková stanice musí být umístěna tak, aby příprava a rozvod teplé vody pro směšovací baterie byly ve stejném tlakovém pásmu s rozvodem studené vody.
Průtok zvyšovací tlakovou stanicí musí být při zapínacím přetlaku čerpadel větší nebo roven výpočtovému průtoku, na který je dimenzováno potrubí vnitřního vodovodu za zvyšovací tlakovou stanicí. Průtočná rychlost vody v sacím potrubí zvyšovací tlakové stanice má být v rozmezí 0,5 m/s až 1,2 m/s.
Na přívodním potrubí do zvyšovací tlakové stanice (na straně sání) musí být osazen uzávěr a mechanický filtr. U čerpadel musí být osazena zpětná armatura a armatura nebo zátka pro provedení kontroly zpětné armatury. Na výstupu ze zvyšovací tlakové stanice musí být osazen uzávěr. Pokud provozní přetlak za zvyšovací tlakovou stanicí může být v případě poruchy jejího ovládání vyšší než nejvyšší provozní přetlak některé části vnitřního vodovodu, musí být před uzávěrem na výstupu ze zvyšovací tlakové stanice osazen pojistný ventil nastavený na otevírací přetlak, který je nejvýše roven tomuto nejvyššímu provoznímu přetlaku.
Zvyšovací tlakové stanice pro bytové domy, hotely, internáty, vysokoškolské koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné (neplatí pro rodinné domy), musí mít alespoň jedno náhradní čerpadlo, které se musí v provozu střídat s ostatními čerpadly. Při výpadku jednoho z čerpadel zvyšovací tlakové stanice musí být u zvyšovacích tlakových stanic s náhradními čerpadly při zapínacím přetlaku čerpadel zajištěn průtok, který je větší nebo roven výpočtovému průtoku, na který je dimenzováno potrubí vnitřního vodovodu za zvyšovací tlakovou stanicí.
Zvyšovací tlakové stanice spojené přímo s vodovodní přípojkou, které nejsou opatřeny frekvenčním měničem otáček čerpadel a nesplňují požadavky na přímé připojení bez tlakové nádoby na straně sání čerpadel podle ČSN EN 806-2, musí být na straně sání čerpadel opatřeny tlakovou nádobou. Přednostně se používají tlakové nádoby s membránou nebo vakem. Při poklesu přetlaku v potrubí před přímo připojenou zvyšovací tlakovou stanicí pod 100 kPa se musí čerpadla automaticky vypnout.
U zvyšovací tlakové stanice napojené na přívod vody nepřímo přes přerušovací nádrž, nesmí přítok vody do přerušovací nádrže způsobit takový pokles přetlaku v přívodním potrubí, jehož následkem by byl pokles přetlaku před výtokovými armaturami pod hodnotu minimálního požadovaného hydrodynamického přetlaku před výtokovými armaturami (odběrnými místy) podle ČSN 75 5455. Proto musí být průtok vody do přerušovací nádrže zpravidla omezen. Omezený přítok je třeba zohlednit při návrhu objemu nádrže.
Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž musí být vybavena těsně uzavíratelným vstupním otvorem, plnicím zařízením, bezpečnostním přelivem, vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou, sacím potrubím do zvyšovací tlakové stanice, odvzdušněním (odvětráním), a popř. sledováním hladiny. Vypouštěcí potrubí má umožnit vypuštění veškeré vody z nádrže. U nádrží určených pro zvyšovací tlakové stanice, které jsou typovými výrobky, se připouští i odlišné vybavení.
Čerpadla zvyšovací tlakové stanice zásobované z přerušovací nebo vyrovnávací nádrže musí být při nedostatku vody v nádrži automaticky vypnuta.
Redukční ventily
Redukční ventil musí být na potrubí studené vody umístěn tak, aby příprava a rozvod teplé vody pro směšovací baterie byly ve stejném tlakovém pásmu s rozvodem studené vody. Ústřední snižování přetlaku vody pro bytové domy (neplatí pro rodinné domy), hotely, internáty, koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné, se navrhuje pomocí dvou redukčních ventilů řazených vedle sebe (paralelně). Každý redukční ventil je dimenzován na 100 % výpočtového průtoku. U obou redukčních ventilů mají být osazeny všechny potřebné armatury (uzávěry, mechanické filtry a vypouštěcí kohouty).
Pokud výrobce redukčního ventilu nestanoví jinak, smí být při výpočtovém průtoku největší rychlost proudění vody redukčním ventilem 3 m/s. Tam, kde se vyžaduje ochrana proti hluku, nesmí rychlost proudění vody redukčním ventilem překročit 2 m/s.
Pokud při poruše redukčního ventilu může být překročen nejvyšší provozní přetlak v potrubích nebo zařízeních instalovaných za redukčním ventilem, musí být za redukčním ventilem osazen pojistný ventil s otevíracím přetlakem nastaveným na hodnotu, která je nejvýše rovna tomuto nejvyššímu provoznímu přetlaku.
Montáž
V části týkající se montáže norma navazuje na ČSN EN 806-4.
Spojování trubek
Tlakové hrdlové potrubí, jehož hrdlové spoje nejsou zabezpečeny proti vysunutí, se smí instalovat pouze vně budovy (kromě hrdlového spoje za obvodovou zdí na vstupu do budovy) a musí se zabezpečit tak, aby nemohlo dojít k vysunutí trouby z hrdla osovým tlakem vody, např. pomocí betonových bloků. Zabezpečení hrdlového spoje v místě vstupu do budovy se provádí např. objímkou, která zabraňuje posunutí trubky, s alespoň dvěma ocelovými táhly zakotvenými v obvodové stěně.
Montáž potrubí a armatur
Povrchy potrubí se nesmí dotýkat stavebních konstrukcí. Vzájemná vzdálenost volně vedených potrubí a vzdálenost volně vedených potrubí od stěn, stropů a jiných konstrukcí musí být taková, aby se izolace potrubí nedotýkala souběžných potrubí a jejich izolací, stěn, stropů a jiných konstrukcí, které neslouží k upevnění potrubí. Souběžná potrubí mají být vedena ve vzájemné vzdálenosti podle TNI CEN/TR 16355. Při prostupu volně vedeného vodovodního potrubí stavební konstrukcí se musí zabránit pevnému spojení s touto konstrukcí (např. uložením do ochranné trubky).
Zkoušení vnitřního vodovodu
Zkoušení vnitřního vodovodu provádí kvalifikovaná osoba, jejíž kvalifikaci mohou ověřovat např. živnostenská společenstva. Zkoušení vnitřního vodovodu se provádí ve třech krocích:
- prohlídka potrubí;
- tlaková zkouška potrubí;
- konečná tlaková zkouška.
U oddílných vnitřních vodovodů se zkouší každý vodovod (pitné vody, provozní vody apod.) zvlášť. Při zkoušení jednoho vodovodu musí být všechny vývody nebo výtokové armatury u druhého vodovodu otevřeny, aby se poklesem přetlaku prokázalo případné zakázané propojení obou vodovodů. Přívod vody do vodovodu s otevřenými vývody musí být uzavřen nebo odpojen. O prověření zakázaného propojení se provede zápis.
Tlaková zkouška potrubí vodou se provádí podle ČSN EN 806-4. Tlaková zkouška potrubí vzduchem nebo inertním plynem se provádí zkušebním přetlakem 250 kPa (v odůvodněných případech nejvíce 300 kPa). Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny (doba trvání zkoušky) poklesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.
Konečná tlaková zkouška se provádí vodou, kterou je vnitřní vodovod zásobován. Před zahájením zkoušky musí být potrubí řádně propláchnuto vodou. Zkouška se provádí po montáži všech zařizovacích předmětů, výtokových a pojistných armatur a příslušenství vnitřního vodovodu. Vodovod se ponechá pod provozním přetlakem vody nejméně 24 hodin (nejvíce 7 dnů). Konečná tlaková zkouška se provádí provozním přetlakem dosaženým v okamžiku zahájení zkoušky. Při zahájení zkoušky se uzavře uzávěr na začátku zkoušeného vodovodu (např. hlavní uzávěr objektu) a odečte se hodnota zkušebního přetlaku. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny od zahájení zkoušky klesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.
Proplachování vnitřního vodovodu
Proplachování potrubí se provádí podle ČSN EN 806-4. Objem vody spotřebované při proplachu se zaznamenává vodoměrem. Po propláchnutí vnitřního vodovodu se musí potrubí na nejnižších místech odkalit a na nejvyšších místech odvzdušnit.
Nádrže a ohřívače vody se musí propláchnout nejméně dvojnásobným objemem vody (při proplachování se v nich voda musí nejméně 2 krát vyměnit).
Dezinfekce vnitřního vodovodu pitné vody před uvedením do provozu
Dezinfekce před uvedením vnitřního vodovodu do provozu (zahájením odběru vody) podle ČSN EN 806-4 se provádí po úspěšném provedení tlakových zkoušek a proplachování. U vnitřních vodovodů pitné vody s počtem odběrných míst menším než 35 se dezinfekce provádět nemusí. U vnitřního vodovodu, u kterého se má provádět dezinfekce před uvedením do provozu, se mezi dvě uzavírací armatury osazuje také armatura pro dávkování dezinfekčního prostředku a vypouštěcí armatura (viz obrázek 1). V projektu vnitřního vodovodu pro provádění stavby, u kterého se bude provádět dezinfekce, musí být uveden celkový objem vody ve vnitřním vodovodu studené pitné vody a ve vnitřním vodovodu teplé vody, včetně ohřívačů a jiných zařízení. Dezinfekce vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody se provádí samostatně pro vnitřní vodovod studené vody a vnitřní vodovod teplé vody (včetně cirkulačního potrubí, zařízení pro přípravu teplé vody, zásobníků teplé vody apod.). Nejprve se provádí dezinfekce vodovodu studené vody.
Pokud výrobce dezinfekčního prostředku nestanoví jinak, musí být voda s dezinfekčním prostředkem ponechána v dezinfikovaném vnitřním vodovodu nejméně 2 h. Po uplynutí této doby nebo doby stanovené výrobcem se odeberou vzorky za účelem zjištění koncentrace dezinfekčního prostředku. Po dokončení dezinfekce se provede propláchnutí vnitřního vodovodu postupem podle ČSN EN 806-4. V průběhu tohoto proplachování se musí voda ve vnitřním vodovodu nejméně 5 krát vyměnit.
Pokud provoz dezinfikovaného vnitřního vodovodu nebude zahájen do 7 dnů po ukončení dezinfekce a vodovod, který není provozován, nebude v týdenních intervalech proplachován, musí být před zahájením provozu (zahájením odběru vody) znovu dezinfikován.
Pokud je voda s dezinfekčním prostředkem vypouštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu a dezinfekční prostředek není před vypouštěním neutralizován, musí být vypouštění písemně dohodnuto s provozovatelem této kanalizace. Při vypouštění vody s dezinfekčním prostředkem přes domovní čistírnu odpadních vod, musí být dezinfekční prostředek vždy neutralizován.
Provoz a údržba
Provoz a údržba vnitřního vodovodu se provádí podle ČSN EN 806-5 a pokynů výrobců jednotlivých zařízení. Zodpovědnost za provozování, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník. Údržba vnitřního vodovodu musí být prováděna kvalifikovanou osobou. Vnitřní vodovod musí být stále pod přetlakem vody. Pouze vnitřní vodovody nebo jejich části se sezónním provozem, které nebudou po dobu delší než 7 dnů používány, a úseky, v nichž probíhají opravy, se dočasně uzavírají, a popř. vypouští.
Přerušování provozu cirkulačního čerpadla se nedoporučuje. Při přerušovaném provozu cirkulačního čerpadla smí být toto čerpadlo vypnuto po dobu celkem nejvíce 8 h v průběhu dne (24 h). Po úpravách vnitřního vodovodu teplé vody s cirkulací musí být zkontrolováno, zda teplá voda cirkuluje ve všech okruzích.
Armaturami, které se otevírají a zavírají pootočením o 90° (kulové kohouty nebo uzavírací klapky), se smí voda uzavírat a otevírat jen při údržbě a opravách. Používat je může jen osoba, seznámená se zásadami jejich obsluhy.
Doporučuje se alespoň jednou ročně vizuálně zkontrolovat funkčnost a stav vodoměrů.
Kontrola zvyšovacích tlakových stanic, jejich připojení k potrubí a kontrola prostoru, ve kterém jsou umístěny, se provádí nejméně každých 6 měsíců, pokud jejich výrobce nestanoví jinak. Přerušovací nádrže musí být nejméně jednou za rok vypuštěny a vyčištěny. Při čištění se provede oplach a následně dezinfekce vnitřního povrchu nádrže. Dezinfekce se provádí biocidem, který je schválen (registrován Ministerstvem zdravotnictví České republiky) pro úpravu pitné vody. Z přerušovací nádrže se musí dvakrát za rok odebrat vzorek na krácený rozbor podle přílohy 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Ochrana proti znečištění vody ve vnitřních vodovodech
Ochrana proti znečištění pitné nebo užitkové vody ve vnitřních vodovodech se provádí podle ČSN EN 1717.
Propojení
Vnitřní vodovod připojený na vodovod pro veřejnou potřebu se nesmí přímo spojovat s potrubím zásobovaným z jiného zdroje. Rovněž oddílné vnitřní vodovody různých druhů vod (např. vody pitné, užitkové a provozní) se nesmí vzájemně spojovat.
Zásobování jednotného vnitřního vodovodu vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a z vlastního zdroje vody je možné jen z přerušovací nebo vyrovnávací nádrže, do které je voda z vodovodu pro veřejnou potřebu a vlastního zdroje vody přivedena. Všechny přívody vody do této nádrže musí být chráněny volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC. Volné výtoky mohou být součástí nádrže, nebo se mohou nacházet vně nádrže. Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž, která se nachází v zemi, musí být opatřena volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC umístěným mimo nádrž v prostorách, které nemohou být zaplaveny.
Stagnace vody
Potrubí, ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, a která není z provozních důvodů možné odpojit nebo uzavřít, a popř. vypustit (např. potrubí k výtokovým ventilům pro připojení hadice pro zálivku nebo potrubí požárního vodovodu), musí být od ostatního rozvodu oddělena ochrannou jednotkou pro třídu tekutiny 2. Pokud jsou tato potrubí z olova, musí se použít ochranná jednotka pro třídu tekutiny 3. Zaslepené odbočky, odbočky k uzavíracím armaturám nebo ochranným jednotkám potrubí ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, vypouštěcím, vzorkovacím nebo odkalovacím armaturám nebo pojistným ventilům, musí být co nejkratší. Doporučuje se, aby délka těchto odboček nepřesáhla dvojnásobek jejich jmenovité světlosti nebo vnitřního průměru. U potrubí o vnitřním průměru do 70 mm nemá být délka těchto odboček větší než 150 mm. Obtoky různých zařízení, kterými neprotéká voda alespoň jednou za týden, musí být opatřeny na každém konci uzávěrem a armaturami (vypouštěcími kohouty) pro vypuštění a zavzdušnění/odvzdušnění obtoku. Pokud nejsou tyto obtoky v provozu, musí z nich být voda vypuštěna.
Ochranné jednotky
Výtokové armatury u zařizovacích předmětů musí mít výtokový otvor nejméně 25 mm nad horním okrajem zařizovacího předmětu, přes který může voda přetékat. Pokud není tento rozměr dodržen, musí se výtokové armatury opatřit ochrannou jednotkou podle ČSN EN 1717.
Ochranné jednotky pro ochranu před zpětným průtokem jsou uvedeny v ČSN EN 1717. Typ ochranné jednotky pro pitnou nebo užitkovou vodu se volí podle třídy tekutiny a způsobu použití (domovní použití nebo jiné než domovní použití). Na ochranu proti znečištění provozní vody se volí ochranné jednotky pro třídu tekutiny 2 podle ČSN EN 1717. Příklady tříd tekutin v různých zařízeních s přihlédnutím ke způsobu použití jsou uvedeny v příloze G ČSN 75 5409.
Přívod pitné nebo užitkové vody do více zařízení nebo výtokových armatur smí být chráněn jednou společnou ochrannou jednotkou, pokud se na potrubí za ochrannou jednotkou napojují zařízení se stejnou třídou tekutiny podle ČSN EN 1717 a před každým zařízením nebo výtokovou armaturou je u instalací typu A osazena zpětná armatura. Výtokové armatury napojené na potrubí za společnou ochrannou jednotkou musí být označeny symbolem „nepitná voda“ podle ČSN EN 806-2.
Na potrubí k tlakovým splachovačům nebo automatickým splachovacím zařízením pisoárů musí být osazena zpětná armatura. Na potrubí za touto zpětnou armaturou smějí být napojeny jen tlakové splachovače nebo automatická splachovací zařízení pisoárů.
Prevence mikrobiologické kolonizace vnitřních vodovodů
Doporučení pro prevenci nárůstu (množení) bakterií Legionella pneumophila ve vnitřních vodovodech jsou uvedena v technické zprávě TNI CEN/TR 16355. Aby se zabránilo mikrobiologické kolonizaci vnitřních vodovodů, musí být dodrženy následující zásady:
- Musí být zabráněno stagnaci vody nebo kontaktu pitné vody se stagnující vodou;
- Při běžném provozu se voda ve vnitřním vodovodu musí vyměnit alespoň jednou za týden;
- V zásobníkových ohřívačích vody a zásobnících teplé vody se teplá voda musí při běžném provozu vyměnit alespoň jednou za den;
- Zásobníkové ohřívače vody a zásobníky teplé vody o objemu nad 400 l musí být možné pravidelně odkalovat;
- Zařízení pro odstraňování nečistot (filtry apod.) musí být udržováno v intervalech podle doporučení jejich výrobce nebo ČSN EN 806-5;
- Při dimenzování potrubí musí být průtočná rychlost v rozmezí stanoveném v ČSN 75 5455.
Riziko
Riziko v případě mikrobiologické kolonizace vody, zejména bakteriemi Legionella pneumophila, představuje příprava a rozvod teplé vody při ústřední přípravě teplé vody:
- zdravotnických zařízeních;
- odděleních nemocnic, kde jsou umístěni imunokompromitovaní pacienti (např. oddělení transplantační, nedonošenecká, anestezioresuscitační, dialyzační, onkologie, hematoonkologie, jednotky intenzivní péče);
- ubytovacích zařízeních, např. domovech pro seniory, hotelech a studentských kolejích;
- sprchách u veřejných bazénů a koupališť.
V budovách nebo částech budov s rizikem v případě mikrobiologické kolonizace vody je nutné sledování mikrobiologické jakosti pravidelným odběrem potřebného počtu vzorků, zejména teplé vody, a instalace dávkovacího obtoku s regulačním ventilem na cirkulační potrubí teplé vody mezi cirkulační čerpadlo a zařízení pro přípravu teplé vody nebo jiných vývodů s uzávěry pro napojení dávkovacího zařízení chemikálií. Dávkovací obtok umožňuje v případě potřeby provádění jednorázové nebo opakované provozní chemické dezinfekce vnitřního vodovodu teplé vody. Nutná je také pravidelná kontrola teploty teplé vody na výstupu z ohřívačů vody, na vstupu cirkulačního potrubí do zařízení pro přípravu teplé vody a u výtokových armatur.
Provozní dezinfekce
Po uvedení vnitřního vodovodu do provozu musí v budovách s rizikem proběhnout zkušební provoz vnitřního vodovodu teplé vody, v jehož průběhu musí být odebrány vzorky na mikrobiologické vyšetření. Na základě výsledků mikrobiologického vyšetření při zkušebním provozu je třeba případně přistoupit k vhodné formě hygienického zabezpečení teplé vody. Může se jednat o:
- chemickou provozní dezinfekci teplé vody,
- termickou dezinfekci teplé vody.
Při návrhu dezinfekce je třeba zvážit její vliv na materiály potrubí, armatur a zařízení pro přípravu teplé vody. Pokud se navrhuje chemická dezinfekce, uvádí se požadavek dosahované koncentrace dezinfekčního prostředku podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. v nejvzdálenějším odběrném místě a ve vzorku ze vzorkovací armatury na cirkulačním potrubí před vstupem do zařízení pro přípravu teplé vody. Pokud se navrhuje termická dezinfekce (podle TNI CEN/TR 16355), musí být součástí návrhu dosahované teploty, doba trvání a frekvence termické dezinfekce, opatření na odběrných místech proti možnosti opaření, postup při odpouštění u všech odběrných míst teplé vody (doba odpouštění a objem odpouštěné teplé vody), sledování stavu vodoměru před a po provedení termické dezinfekce a finanční vyjádření jednotlivého provedení termické dezinfekce v nákladech na vodu a energii pro její dohřev na teplotu potřebnou pro termickou dezinfekci.
Závěr
Z příspěvku je patrné, že nová ČSN 75 5409 se od původní ČSN 73 6660 značně liší. Jedná se o jednu ze základních norem v oboru zdravotnětechnických instalací, a proto je důležité, aby se s ní seznámil každý odborník, který se zabývá vnitřními vodovody. Norma navazuje na evropské normy, zejména na základní ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717, které byly do soustavy ČSN zavedeny již před časem. Nová ČSN 75 5409 zdůrazňuje nutnost používání těchto evropských norem a řeší pouze problematiku, která v nich není dostatečně řešená. Bez ČSN EN 806 a ČSN EN 1717 tedy nejsou požadavky ČSN 75 5409 úplné.
Literatura
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 187/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.
Vyhláška č. 252/2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 a vyhlášky č. 293/2006 Sb.
Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
ČSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách - Příprava teplé vody - Navrhování a projektování
ČSN 06 0830 Tepelné soustavy v budovách - Zabezpečovací zařízení
ČSN 13 0072 Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny
ČSN EN 1487 (13 5800) Armatury budov – Vodní pojistné ventily – Zkoušky a požadavky
ČSN EN 1488 (13 5801) Armatury budov – Expanzní skupiny armatur – Zkoušky a požadavky
ČSN EN 1489 (13 5802) Armatury budov – Pojistné ventily – Zkoušky a požadavky
ČSN EN 1490 (13 5803) Armatury budov – Kombinované uvolňovací ventily při vzestupu teploty a tlaku – Zkoušky a požadavky
ČSN EN 1491 (13 5804) Armatury budov – Expanzní ventily – Zkoušky a požadavky
ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou
ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody (zrušena 1. 3. 2013)
ČSN EN 806-1 (73 6660) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 1: Všeobecně
ČSN EN 805 (75 5011) Vodárenství - Požadavky na vnější sítě a jejich součásti
ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody
TNI CEN/TR 16355 (75 5407) Doporučení pro prevenci zvyšování koncentrace bakterií rodu Legionella ve vnitřních vodovodech pro rozvod vody určené k lidské spotřebě (návrh překladu)
ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody
ČSN EN 806-2 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 2: Navrhování
ČSN EN 806-3 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 3: Dimenzování potrubí - Zjednodušená metoda
ČSN EN 806-4 (75 5410) Vnitřní vodovody pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 4: Montáž
ČSN EN 806-5 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 5: Provoz a údržba
ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky
ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů
ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem
ČSN 75 5490 Stavby pro hospodářská zvířata - Vnitřní stájový vodovod
ČSN EN ISO 19458 (75 7801) Jakost vod - Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu
Příprava teplé vody v energetickém hodnocení budov, důležitá data z projektu teplé vody pro návrh tepelného čerpadla a solárního systému, novinky v sortimentu pro efektivní regulaci teplé vody, armatury pro zajištění hygieny vody, úsporná čerpadla pro teplou vodu a cirkulaci a zkušenosti s praktickým uplatněním vsakování a akumulace dešťové vody.
The purpose of CSN 73 6660 was to introduce a national standard for water supply in buildings in accordance with European standards (especially DIN EN 806-1 to 5 and EN 1717) and make the residual norm to these European standards, which would include requirements that do not European standards developed in sufficient detail or at all.