Jaký je správný postup při zemních pracích v ochranném pásmu plynovodů?

Dne 20. 9. 2022 v době kolem 10:30 hod. došlo na úrovni přilehlého objektu, při provádění výkopových prací za užití pásového bagru k narušení středotlakého plynovodu z PE. Při práci prováděcí pracovník nedbal dodržovat pravidla stanovená pro práce v ochranném pásmu plynárenského zařízení a plynovodních přípojek, kde v ochranném pásmu 1 m na každou stranu od osy plynovodu je nutno veškeré práce provádět ručním způsobem, aby v žádném případě nenarušily bezpečný provoz uvedených plynárenských zařízení, tak při strojově prováděných výkopových pracích v ochranném pásmu středotlakého plynovodu DN 90 způsobil v potrubí oválný otvor o velikosti cca 80 × 40 mm, čímž došlo k masivnímu úniku zemního plynu o objemu 5 652 m³ s odstavením 184 odběratelů na dobu 4 hodin a tímto jednáním způsobil poškozené organizaci celkovou škodu převyšující 100.000,– Kč.

Při hodnocení celé události byly řešeny následující otázky.

Pro uložení plynového potrubí platí [38, 39, 40] ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení, ČSN EN 12007-5 Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – Část 5: Přípojky – Specifické funkční požadavky a TPG 702 01 Plynovody a přípojky z polyetylenu.

Norma ČSN 73 6005 řeší požadavky na nejmenší dovolené krytí plynovodů v příloze 2 a plynovodních přípojek v příloze 3 s tím, že menší krytí než 0,8 m resp. 0,6 m je dovoleno jen se souhlasem plynárenského podniku. Tento souhlas plynárenského podniku nebyl v dostupné dokumentaci uložen. Odkaz v této normě na ČSN 38 6413 v době realizace plynovodu již není aktuální, neboť platí ČSN EN 12007-5 a TPG 702 01.

Norma ČSN EN 12007-5 řeší uložení plynovodního potrubí odkazem na TPG 702 01 takto:

TPG 702 01 řeší problematiku krytí potrubí v ustanovení čl. 4.9

Podsyp, obsyp a zásyp potrubí řeší TPG 702 01 v ustanovení čl. 5.5 takto:

Uložení potrubí v rýze řeší TPG 702 01 v příloze 11 takto:

Podle TPG 702 01 tedy platí, že krytí potrubí je možné snížit na 0,4 m, popř. při uložení potrubí do ochranného potrubí na 0,25 m jen se souhlasem budoucího provozovatele – takový doklad není v přiloženém spisu k dispozici.

Závěr

Potrubí uložené v zemi v místě jeho porušení nebylo uloženo podle požadavků platných předpisů v době jeho výstavby, tj. ČSN 73 6005, ČSN EN 12007-5 a TPG 702 01.

O sníženém krytí není doložen doklad o souhlasu a podmínkách uložení s nižším krytím, požadovaný výše uvedenými předpisy.

Podle § 68 odst. 3 energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je v ochranném pásmu i mimo ně každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Poškození plynovodu při provádění zemních prací v ochranném pásmu plynovodu je nepřípustné, ale technicky možné, jak prokazuje praxe, a to zejména při použití nevhodných nebo zakázaných způsobů provádění zemních prací.

Zakázaným způsobem provádění zemních prací v ochranném pásmu plynovodu je jednoznačně výkon zemních prací pomocí strojních mechanismů. Proto je v těchto případech předepsáno provádění zemních prací ručními nástroji a s potřebnou opatrností, aby nedošlo k jakémukoliv poškození rozvodného zařízení a jeho příslušenství.

Poškození plynovodu ručním kopáním nelze vyloučit. Přeseknutí plynovodu nebo jeho přetržení při ručním kopání lze vyloučit.

Z přiložené fotodokumentace bohužel nelze vyčíst známky a stav poškození plynovodu a nelze ani spolehlivě identifikovat, zda k jeho poškození došlo výhradně strojní technikou nebo nepřímo pomocí kamene apod.

Samozřejmě nejspolehlivějším podkladem pro určení druhu poškození by byla zajištěná věcná stopa části potrubí v poškozeném místě, kde by nesporně byly potřebné stopy po zásahu. Tyto stopy po zásahu ručním nástrojem nebo nepřímo cizím předmětem vykazují odlišné mechanické poškození ve srovnání s poškozením provedeným strojním kopáním.

Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. § 3 odst. b) bod 1. Zhotovitel zajistí, aby:

b) byly splněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, jestliže se na staveništi plánují nebo provádějí

1. práce spojené s rozpojováním a přemisťováním zeminy, včetně jejího zhutňování nebo jiného zpevňování, nebo spojené s jinými úpravami souvisejícími s těmito pracemi, které jsou prováděny při zakládání staveb nebo terénních úpravách za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a které zahrnují vytýčení tras technické infrastruktury (dále jen „zemní práce"),

Podle Přílohy 1 uvedeného nařízení vlády, část I, bod 5., je nutné:

Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržuje.

Podle Přílohy 3 uvedeného nařízení vlády, část II, bod 1., 4. a 5., je nutné:

1. Na základě údajů uvedených v projektové dokumentaci musí být vytýčeny trasy technické infrastruktury², zejména energetických a komunikačních vedení, vodovodní a stokové sítě, v místě jejich střetu se stavbou, popřípadě jiné podzemní a nadzemní překážky nacházející se na staveništi. Pokud se projektová dokumentace nezpracovává, zajistí zadavatel stavby vytýčení a vyznačení tras a jiných podzemních a nadzemních překážek jiným vhodným způsobem.

4. Před zahájením zemních prací musí být na terénu vyznačeny polohově, popřípadě též výškově, trasy technické infrastruktury, zejména podzemních vedení technického vybavení, podle zvláštního právního předpisu a jiných podzemních překážek.

5. S druhy vedení technického vybavení, jejich trasami, popřípadě hloubkou uložení v obvodu staveniště, s jejich ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musí být před zahájením prací prokazatelně seznámeny obsluhy strojů a ostatní fyzické osoby, které budou zemní práce provádět.

Podle Přílohy 3 uvedeného nařízení vlády, část IV, bod 3. a 4., je nutné:

3. V ochranných pásmech vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, lze provádět výkopové práce pouze při dodržení podmínek stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli podle zvláštního právního předpisu. Zhotovitel přijme, v souladu s těmito podmínkami, nezbytná opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení fyzických osob nebo strojů k těmto vedením, popřípadě stavbám nebo zařízením.

4. Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, projedná zhotovitel s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení, pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nejsou obsaženy v podmínkách podle bodu 3.

Podle Přílohy 5 uvedeného nařízení vlády, bod 6., je nutné:

Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán pro práce:

6. Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení.

Závěr

Základní požadavky při provádění zemních prací v ochranných a bezpečnostních pásmech plynárenských zařízení:

1. V ochranných pásmech vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, lze provádět výkopové práce pouze při dodržení podmínek stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli podle zvláštního právního předpisu. Zhotovitel přijme, v souladu s těmito podmínkami, nezbytná opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení fyzických osob nebo strojů k těmto vedením, popřípadě stavbám nebo zařízením.
2. Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, projedná zhotovitel s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení, pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nejsou obsaženy v podmínkách stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli.
3. Zhotovitel při provádění výkopových prací, při nichž jsou dotčena podzemní vedení technického vybavení, dodržuje zejména tato opatření:
   1. vedení, která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou náležitě zajištěna,
   2. obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti průhybu, vybočení nebo rozpojení.

Skutečnosti zjištěné z předané dokumentace:

Z posouzení předané dokumentace bylo zjištěno, že ze strany provozovatele plynovodu byly vydány podmínky pro práce v ochranném pásmu plynárenského zařízení, Informace pro práce v ochranných a bezpečnostních pásmech plynárenských zařízení (Protokol o vytyčení plynárenského zařízení + Příloha Zákres).

V podmínkách provozovatele plynovodu byly zcela jasně uvedeny požadavky na práce v ochranném pásmu vytyčeného plynovodu s tím, že jakékoliv nejasnosti v průběhu prací v blízkosti plynovodu je nutno konzultovat s provozovatele plynovodu, s.r.o., dále, že hloubkové uložení nebylo stanoveno, toto je nutné ověřit ručně kopanou sondou, v případě nejasné trasy PZ budou v místech označených na situačním zákresu provedeny se zvýšenou opatrností rovněž ručně vykopané sondy k upřesnění umístění PZ, strojní zařízení bude použito až po nalezení plynovodu pomocí ručně kopaných sond.

Pokud se týče detailního postupu při rozrušení asfaltové vrstvy povrchu bylo nutné postupovat podle podmínek stanovených v Informaci provozovatele plynovodu bod 7., tj. při nejasnosti v průběhu prací v blízkosti PZ vyžádat konzultaci se zaměstnanci provozovatele plynovodu.

Při zemních pracích v době výstavby nebyly dodrženy platné předpisy pro uložení a krytí plynovodu, při zemních pracích nebyly dodrženy platné předpisy pro výkopové práce v ochranném pásmu plynovodního potrubí.

Předpisy při výstavbě byly porušeny odpovědným pracovníkem pro výstavbu potrubí. Předpisy pro výkopové práce v ochranném pásmu plynovodního potrubí byly porušeny pracovníkem, který dal pokyn k zemním pracím strojním zařízením nebo pracovníkem, který prováděl zemní práce strojním zařízením z vlastního rozhodnutí.

Provádění prací ručním způsobem

Rozpojování zeminy se provádí ručně (většinou jen doplňující práce po strojním výkopu např. začišťováni nebo tyto práce přicházejí v úvahu jen u staveb s velmi malým objemem zemních prací).

Práce prováděné ručně
Práce prováděné ručně nebo pomocí ručního pneumatického nářadí.

Stroje v blízkosti podzemních vedení
Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, projedná zhotovitel s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení, pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nejsou obsaženy v podmínkách podle výše uvedeného odstavce v textu.

Vymezení podmínek pro provádění zemních prací v ochranném pásmu dotčených plynárenských zařízeni je základní povinností vlastníka resp. provozovatele plynovodu. Zpravidla jednou z podmínek je konkrétní vyjádření, že budou učiněna taková opatření, aby nedošlo k poškození plynárenského zařízení nebo ovlivnění jeho bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

V praxi se setkáváme i s bližší konkretizací použitého postupu např., že nebude použito nevhodného nářadí, zemina bude těžena pouze ručně bez použití pneumatických, elektrickýh, bateriových a motorových nářadí.

Ust. § 68 odst. 3 energetického zákona nezakazuje provádět práce v ochranném pásmu plynárenského zařízení stroji, pouze stanoví, že v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

V praxi to znamená, že v případě jakékoliv pracovní činnosti v ochranném pásmu Energetického zařízení je nutno konat tuto pracovní činnost (s vynaložením veškerého úsilí) tak, aby nedošlo k omezení nebo ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti jeho provozu či k jeho poškození.

V podmínkách provozovatele plynovodu byly zcela jasně uvedeny požadavky na práce v ochranném pásmu vytyčeného plynovodu s tím, že jakékoliv nejasnosti v průběhu prací v blízkosti plynovodu je nutno konzultovat s provozovatele plynovodu. Bylo tedy možné i provedení konzultace ve věci použití např. elektrického, pneumatického, bateriového nebo motorového ručního nářadí pro rozrušení asfaltové vrstvy ve vozovce namísto použití velkého strojního zařízení, tj. bagru.

Použití elektrického, pneumatického, bateriového nebo motorového ručního nářadí by bylo jistě podstatně bezpečnější z důvodu přímé ovladatelnosti tohoto nářadí v bezprostřední blízkosti plynovodu v ochranném pásmu.

Bylo tedy možné v této situaci použití např. elektrického, pneumatického, bateriového nebo motorového ručního nářadí pro rozrušení asfaltové vrstvy ve vozovce v blízkosti plynovodu projednat ze strany zhotovitele s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení, pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nebyly obsaženy v předaných podmínkách stanovených ze strany provozovatele plynovodu.

Provádění prací ručním způsobem bez dalšího upřesnění je provádění prací bez zařízení s pohonem, tj. elektrického, pneumatického, bateriového nebo motorového, ale jen ručním nářadím, ovládaným lidskou energií.

Podle údajů v předané dokumentaci a popisu povrchové vrstvy asfaltu ve vozovce nebylo prakticky možné provést odstranění asfaltové vrstvy vozovky použitím jen ručním způsobem bez ručního nářadí s pohonem, tj. elektrického, pneumatického, bateriového nebo motorového.

Z přiložené fotodokumentace bohužel nelze vyčíst známky a stav poškození plynovodu a nelze ani spolehlivě identifikovat, zda k jejímu poškození došlo ručním kopáním, strojní technikou nebo působením kamene při strojním kopání.

Samozřejmě nejspolehlivějším podkladem pro určení druhu poškození by byla zajištěná věcná stopa částí potrubí v poškozeném místě, kde by nesporně byly potřebné stopy po zásahu. Tyto stopy po zásahu ručním nástrojem vykazují odlišné mechanické poškození ve srovnání s poškozením provedeným strojním kopáním.

Na základě předložených fotografií nelze určit, jak došlo k poškození plynovodu. Toto určení by bylo možné provést pouze na základě posouzení výřezu potrubí příp. výsledku mechanoskopie.

S ohledem na hloubku uložení potrubí 500 mm od povrchu vozovky a tloušťce asfaltové vrstvy nemohlo pouhé odstranění asfaltové vrstvy vést k poškození plynovodu. K tomuto by nemohlo dojít, pokud by bylo realizováno provedení ručně vykopané sondy k ověření umístění plynovodu a poté by bylo k narušení asfaltové vrstvy použito elektrického, pneumatického, bateriového nebo motorového ručního nářadí, samozřejmě po projednání s vlastníkem resp. provozovatelem plynovodu.

Při řádném a opatrném způsobu provádění prací (při odstranění asfaltové vrstvy) ručním způsobem by nebylo možné poškození uloženého plynovodu.

Postup při řádném a opatrném způsobu provádění prací ručním způsobem je ve většině případů v praxi zcela obvyklý a k případům, kdy dojde k porušení plynového potrubí, dochází vždy při nedodržení stanovených podmínek vlastníků, resp. provozovatelů plynovodních potrubí a požadavků předpisů řešících tuto oblast činností.

Podle předpisu TPG 700 03: Podmínky pro provádění pracovních činností a umísťování staveb v ochranných pásmech plynárenských zařízení a pro umísťování staveb v bezpečnostních pásmech plynových zařízení jsou stanoveny požadavky pro pracovní činnosti v ochranných pásmech plynárenských zařízení takto:

8.2 Provádění pracovních činností v OP plynárenských zařízení, včetně rizik narušení PZ

8.2.1 Doporučené podmínky provozovatele PZ pro pracovní činnosti prováděné v OP plynárenských zařízení jsou uvedeny v Příloze 4. Vzor obecné informace pro pracovníky při realizaci stavby je uveden v Příloze 5.

8.2.2 Nezbytnou podmínkou pro zajištění ochrany PZ je znalost stavebníka o poloze PZ, včetně polohy zařízení aktivní katodické ochrany, elektrických kabelů apod., a již nepoužívaných zařízení, zejména těch uložených v zemi. Na základě této znalosti je možno v maximálně možné míře eliminovat rizika narušení PZ uvedená v 8.2.3 až 8.2.6.

8.2.3 Riziko přímého mechanického narušení PZ nástrojem

Toto riziko se týká zejména provádění zemních prací v těsné blízkosti stávajícího PZ nebo zařízení souvisejících s PZ, např. při křížení inženýrských sítí. Podmínky provozovatele PZ musí být vyjádřeny jednoznačně tak, aby při provádění pracovní činnosti nedošlo k dotyku PZ a nástroje stavebníka.

Mimořádnou pozornost je nutno věnovat případům, kdy by mohlo dojít v průběhu zemních prací k dočasnému snížení krytí plynovodu nebo jeho odkrytí. V takovém případě je nutno posoudit riziko poškození PZ použitými mechanismy a technologiemi a doporučuje se, aby zemní práce v OP byly prováděny ručně podle podmínek stanovených provozovatelem PZ

Poznámka: Používat stavební mechanismy pro zemní práce je možné jen ve vzdálenosti větší než 2 m od obrysu plynovodu, nestanoví-li provozovatel PZ výslovně ve vyjádření k provádění prací odlišné podmínky. Provozovatel PZ může ve vyjádření k provádění prací stanovit podmínky pro provedení zemních prací s použitím mechanismů i ve vzdálenosti menší než 2 m od stěny potrubí za předpokladu, že poloha plynovodu je určena s vysokou přesností (geodetické vytyčení v 3. třídě přesnosti nebo zjištění polohy plynovodu ručně kopanou sondou nebo přístrojovou detekcí nebo jiným srovnatelným způsobem).

8.2.4 Riziko nepřímého narušení PZ vibracemi

Toto riziko se týká vlivu mechanických vibrací, vyvolaných pracemi stavebníka při realizaci stavby (pojezd techniky nad plynovodem po odstranění asfaltového koberce, zhutňování zeminy apod.). Mimořádnou pozornost je nutno věnovat případům, kdy by mohlo v průběhu zemních prací dojít i pouze k dočasnému snížení krytí plynovodu nebo změně struktury nadložních vrstev. V takovém případě je nutno posoudit riziko poškození PZ použitými mechanismy a technologiemi. Kromě těchto vlivů je nutno brát v úvahu také vlivy otřesů, způsobených prováděním případných trhacích prací v dosahu PZ.

Při posouzení provedených úkonů bezprostředně po úniku plynu z poškozeného potrubí podle předané dokumentace je možné konstatovat, že byly provedeny všechny nezbytné úkony pro zajištění bezpečnosti osob a majetku.

Za výše uvedených okolností a provedených opatření byly v maximální míře vytvořeny podmínky pro zabránění výbuchu plynu, což potvrzuje i průběh celé události.