Energetický management
Článek se zaměřuje na implementaci mezinárodní normy ISO 50001 – Systémy managementu hospodaření s energií. Na příkladech z praxe jsou popsány nástroje a postupy pro naplňování předpokladu zmíněné normy, kterým je snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů.
1. Úvod
Energetický management je obecně zavedený termín pod, kterým se skrývá mnoho dílčích činností. Tyto činnosti mají vést k efektivnímu systému nakládání s energií a snižovat produkování emisí skleníkových plynů. Systém hospodaření s energií je kontinuální proces, který při správném nastavení vede k úsporám finančních prostředků vynaložených za spotřebovanou energii. Systém hospodaření s energií může být zařazen do portfolia facility managementu.
2. ISO 50001 v energetických společnostech E.ON CZECH
Energetický management je stejně jako Systém environmentálního managementu (ISO 14001), Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (OHSAS 18001) a Systém řízení kvality (ISO 9001) začleněn do integrovaného systému řízení. Ve všech společnostech E.ON CZECH jsou určeni zaměstnanci, kteří se této oblasti věnují a ve spolupráci s energetikem z útvaru Facility managementu-Správa nemovitostí tvoří tým zaměřený na hospodaření s energií.
Ve společnosti E.ON Česká republika (ECZR) je energetický management zaměřen na neenergetické budovy (administrativní budovy, sklady a rekreační střediska), u kterých snižujeme jejich energetickou náročnost zateplováním budov, výměnou zdroje tepla za efektivnější zdroj, optimalizaci hlavních jističů a sazeb. Dále vyhodnocujeme spotřebu pohonných hmot v rámci vozového parku pod útvarem FM-Doprava a monitorujeme podružným měřením dobíjení elektrovozidel v našich areálech.
Společnost E.ON Distribuce (ECD) se prostřednictvím energetika věnuje zlepšování v oblasti energetické náročnosti energetických budov jako jsou rozvodny, trafostanice a plynové regulační stanice. U těchto objektů je největší potenciál pro zlepšení v oblasti zefektivnění vytápění a tepelné obálky budov.
Pro společnost E.ON Energie ECE představuje systém hospodaření s energií oblast výrobních zdrojů jako jsou vodní elektrárny, kogenerační jednotky a také teplárna Mydlovary. U těchto zařízení sledujeme především efektivitu výroby elektřiny a tepla.
3. Registry spotřeb energií
Pro správnou identifikaci spotřeby energií bylo zásadní vytvořit registry spotřeb energií, které mapují jednotlivé segmenty, ve kterých je spotřebovávána nebo vyráběna energie. Tyto registry mají podobu obsáhlé databáze a je doplněním rozsáhlého CAFM systému Benefit využívaného útvarem Facility managementu.
V současné době systém hospodaření s energií v rámci společností E.ON Czech obsahuje 7 registrů. Registr neenergetických budov zahrnuje 230 objektů jako jsou administrativní budovy, sklady a rekreační střediska. Registr energetických objektů obsahuje 280 rozvoden a trafostanic, které jsou součástí elektrické distribuční soustavy České republiky. V registru regulačních plynových stanic jsou 4 vysokotlaké plynové stanice, které jsou součástí distribuční soustavy plynu. Výrobní zdroje jsou sledovány v rámci registru vodních elektráren (11 vodních elektráren), registru kogeneračních jednotek (16 kogeneračních jednotek) a registru Teplárny Mydlovary, který zahrnuje kombinaci výroby elektrické energie a tepla za pomocí kotle na biomasu, kogenerační jednotky, plynového kotle a fotovoltaické elektrárny. V neposlední řadě sledujeme spotřebu pohonných hmot v rámci vozového parku, který tvoří 570 osobních vozidel (z toho 131 CNG a 21 elekrovozidel), 289 lehkých a těžkých terénních vozidel, 281 malých a velkých dodávek, 74 speciálních a montážních vozidel, 129 přívěsů a přívěsných plošin.
Hlavní parametr sledovaný v registrech je ukazatel energetické náročnosti (EnPI), ten může být stanoven jako jednoduchý poměr nebo jako komplexní model (např. spotřeba energie na jednotku produkce nebo spotřeba energie za jednotku času).
Definovaná EnPI:
- Energetické a neenergetické objekty:
EnPI = (roční spotřeba (el. energie, zemní plyn, teplo) energie [MWh]) / (plocha [m2]) [MWh/m2] - Regulační plynové stanice:
EnPI = 100 × (vlastní spotřeba plynu [m3]) / (průtok plynu stanicí [m3]) [%] - Výrobní objekty:
EnPI = (vlastní spotřeba energie [MWh]) / (vyrobená energie [MWh]) - Spotřeba PHM:
EnPI = 100 × (reálná spotřeba − deklarovaná spotřeba) / (deklarovaná spotřeba) [%]
4. Vyhodnocení energetické náročnosti
Přezkoumané spotřeby energií jsou seřazeny v Registru spotřeby energií na základě vyhodnocených EnPI podle jejich významu vůči spotřebě energií. Na základě Paretova pravidla (80/20) jsou spotřeby energií s významným užitím energie, tzn. 20 % nejvýznamnějších, uvažovány při stanovování cílů energetického managementu. Energetik navrhuje ve spolupráci s týmem managementu hospodaření s energií cíle a programy pro zařízení (objekty) s významnou energetickou náročností.
5. Registr příležitostí pro snížení energetické náročnosti
U objektů, které se na základě dat z registru spotřeb energií vyhodnotí, jako nejhorší po stránce energetické náročnosti se plánuje a provádí rozšířený interní energetický audit. Tento rozšířený audit má za cíl odhalit slabá místa dané lokality a navrhnout opatření pro zlepšení. Výstupem tohoto auditu je podrobná analýza hospodaření s energií dané lokality a sestavení registru příležitostí pro snížení energetické náročnosti.
Analýza hospodaření s energií má následující části:
- Lokalita – popis areálu a širšího okolí
- Užití energie – zmapování toků energií v areálu a určení oblastí užití energie (vytápění, chlazení, osvětlení, teplá voda, větrání, zásuvkové spotřebiče, technoligie, atd.)
- Platby za energie – výpočet nákladovosti jednotlivých oblastí spotřebovávající energie
- Hodnocení spotřeb energie pro vytápění (chlazení) – hodnotí průběh spotřeby energie pro vytápění vzhledem k normalizovaným klimatickým podmínkám
Registr příležitostí pro snížení energetické náročnosti:
Tento registr je sestaven na základě návštěvy dané lokality a dat z analýzy hospodaření s energií.
Jednotlivé příležitosti jsou rozděleny do následujících oblastí:
- Budovy (užívání budov),
- Procesy (výroba),
- Doprava, ISO 50001 a
- Legislativní požadavky (soulad s legislativou).
Opatření jsou kategorizována jako vysokonákladová, středněnákladová, nízkonákladová a provozní (beznákladová). Dále je určena jejich vhodnost pro aktuální dotační program Úspory energie – OPPIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost).
Na základě spotřeb energií případně odborného odhadu je určena stávající a navrhovaná spotřeba energie včetně vyčíslení nákladů na energie. Z těchto údajů je možné dopočítat úspory ve spotřebě energie, platbách za energie a emisích CO2. Priority jednotlivých příležitostí jsou vyhodnoceny na základě prosté návratnosti (nejvyšší priorita byla stanovena pro příležitosti s návratností 0–2 roky, nejnižší pro příležitosti s návratností nad 15 let)
6. Závěr
Implementaci ISO 50001 v podniku a využití tohoto systému je velkým přínosem pro snížení energetické náročnosti. Analýza hospodaření s energií spolu s registrem opatření pro snížení energetické náročnosti jsou efektivním nástrojem pro naplňování cílů organizace na snížení spotřeby energie a emisí.
Literatura
- ČSN EN ISO 50001. Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití. Leden 2012.
- ŠTRUP Ondřej, Základy Facility managementu, Professional Publishing; 2014; ISBN 978-80-7431-143-7.
- SOMOROVA, V. Údržba budov: Facility management. 2. vydanie. Bratislava: Nakladateľstvo STU v Bratislavě, 2014. 167 s. ISBN 978-80-227-4187-3.
Článek se zabývá aktuální tématikou energetického managementu a s ním související normou ISO 50001. Tuto stále relativně novou a pro mnohé málo známou normu intergovaného systému řízení autoři stručně představují, popisují její význam, cíle a hlavně princip fungování a udržování normy ve společnosti. Celý článek je koncipován jako praktická ukázka již zavedeného systému energetického managementu v reálné společnosti, včetně členění systému na dílčí segmenty tak, jak jsou společnosti užívány. V rámci jednotlivých kapitol je popsáno základní členění systému na jednotlivé segmenty tak, jak jsou ve společnosti užívány. Následně jsou posány postupy užívané pro monitorování a vyhodnocování energetické spotřeby, identifikaci problémových oblastí a postupy pro aplikaci nápravných opatření za účelem optimalizace energetické náročnosti vyhodnocovaných segmentů.
Článek je díky zvolené formě – názorné ukázce fungování implementovaného systému energetického managementu ve fungující společnosti velmi názorný a jasně ukazuje přinosy implementace a postupy pro udržování systému energetického managementu.
Celý text se zabývá atraktivní tématikou nejen z pohledu norem integrovaného systému řízení, ale také z pohledu odpovědného přístupu k využívání energií, snižování uhlíkové stopy a optimalizace provozních nákladů společnosti.
The article focuses on the implementation of the International Standard ISO 50001 – Energy Management Systems. Practical examples illustrate the tools and procedures to meet the prerequisite of the above-mentioned norm, namely reducing energy intensity and greenhouse gas emissions.