logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Recyklace stavebního odpadu – příklad dobré praxe


© Fotolia.com

Zrecyklovali již téměř 3 miliony tun stavebního odpadu, vzdělávají veřejnost a poukazují na chyby státu – představujeme vám firmu AZS98.

Reklama

Přinášíme vám článek, vycházející z rozhovoru, který jsme uskutečnili s ředitelkou společnosti AZS98 Petrou Kaldovou. Firma AZS98 se zúčastnila soutěže Přeměna odpadů na zdroj, kterou pořádalo již třetím rokem Ministerstvo obchodu a průmyslu a které jsme byli odborným garantem. AZS98 zaujalo druhé místo v kategorii Podnikatelské subjekty ve stavebnictví. Posunuli se tak o příčku dolů oproti roku 2018, nicméně jejich plány pro následující rok zahrnují opět první místo získat a ukázat tak, že jsou opravdu jedničkou v recyklaci a znovuvyužívání stavebního odpadu.

Jedná se o rodinnou firmu, která se zabývá recyklací stavebních a demoličních odpadů a která se dá počítat mezi střední firmy se stovkou zaměstnanců v ČR. Kromě recyklace mají ve svém portfoliu také práce stavební, demoliční a vlastní také betonárku.

Recyklace demoličních a stavebních odpadů

Jak jste se k recyklaci stavebních a demoličních materiálů dostali?

Vámi jmenované obory, kterými se zabýváme, s sebou právě přinesly na začátku 21. století úvahy, kam s odpadem z demolic, kterým jsme se věnovali ve velkém objemu, jak nahradit přírodní surovinové zdroje na stavbách… Vizionářská myšlenka zpracování odpadů z demolic na hodnotný stavební materiál byla logická, a tak přišel v roce 2004 můj bratr Jan Otýs s recyklací stavebních a demoličních odpadů a zpracoval a zavedl do praxe koncept stacionárních recyklačních center v Plzeňském kraji – následně rozšířil působnost i do dalších krajů. Nakoupili jsme stroje a začali jsme se učit recyklovat. Bylo jen otázkou času, kdy začneme spolupracovat na vývoji betonových receptur, kde se přírodní kamenivo masivně nahradí recyklovaným kamenivem.

Firma se věnuje také vzdělávání v oblasti druhotných stavebních surovin. Další naše otázka směřuje tedy ke konferenci, kterou AZS98 pořádá.

Daří se vám skrze samotnou konferenci zvedat objem recyklovaného stavebního odpadu?

I počin jako je „naše konference“ je součástí vývoje naší společnosti na poli osvěty, které se maximálně věnujeme od zahájení činnosti v oblasti recyklace stavebních a demoličních odpadů. Máme samozřejmě tým obchodníků, webové stránky, měli jsme osvětové centrum na RC Valcha, kde jsme učili zákazníky a vysvětlovali výhody recyklace a recyklovaných materiálů, máme zavedený motivační systém – čím více odpadu přivezete k recyklaci, tím více ušetříte, prezentujeme v odborných časopisech, školíme, spolupracujeme na výzkumu, jako hlas poradní se vyjadřujeme k legislativě odpadů a druhotných surovin, k cirkulární ekonomice nejen v rámci ČR, ale i v rámci Unie. Je toho spousta, co pro osvětu recyklace ve stavebnictví děláme. Ale konference Recykluji! Neskládkuji! – to je společenská akce, která dnes získává na společenské vážnosti, je zaštítěna jak Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, tak Ministerstvem životního prostředí ČR a podporována Plzeňským krajem.

Dá se predikovat nějaký vývoj na trhu primárních stavebních surovin ale i na trhu druhotných stavebních surovin? Budou ceny klesat u druhotných surovin, které se tak pak mohou stát alfou a omegou ve stavebnictví?

“Výroba a marketingové nástroje vynaložené na výrobu a prodej recyklovaného materiálu je nákladově náročnější než výroba přírodního kameniva – těžba následně vytváří „díru“, do které se s minimálním nákladem ukládají za peníze odpady, které vznikají na stavbách, tím lom dál profituje beznákladově na svojí činnosti. Zdražení přírodního kameniva přišlo z hůry jako zvýšení poplatku za těžbu pro stát předloni, a to v reálných cenách dělalo kolem 5,00 – 30,00 Kč na 1 tunu přírodního kamene. To, co obecně zvyšuje cenu komodit na trhu, ať je to kamenivo nebo druhotná surovina, resp. recyklované kamenivo je cena lidské práce a pohonných hmot, bez kterých se výroba jednoznačně neobejde.”

Omezené možnosti druhotných stavebních surovin

Zároveň v našem rozhovoru ale reflektuje ředitelka společnosti omezené možnosti současného recyklovaného stavebního materiálu. Primárních surovin totiž ubývá a někdy je jich využíváno na místech, kde by bohatě vystačily materiály recyklované. Věří, že další výzkum, kterému se také sami ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov věnují, může obor posunout dál a umožnit větší využívání recyklátu v nových stavebních projektech.

Dalším problémem, se kterým se často potýkáme v celé oblasti druhotných surovin, je příliš (až nereálně) nízká cena primárních surovin, kterou jsme zmínili už výše. Na to poskytuje AZS98 svůj náhled následujícími slovy:

Je to stát, který nechce za svoje přírodní suroviny patřičné peníze, ze kterých by mohl již dnes vytvářet rezervy například na dotace nebo péči o seniory, dále je to ekologická negramotnost společnosti – zase stát nedělá řádnou osvětu! Ta osvěta se dotýká architektů a projektantů, kteří stavby „vymýšlejí“, a to především z pohledu stavební praxe – tedy diktují investorovi, z čeho a jak stavět – a co si budeme povídat, největší stavby obvykle financuje stát nebo jím řízené instituce. V neposlední řadě je třeba poukázat i na nekalé praktiky, „kamarádíčkování“ a nedostatečnou kontrolu státu, jak, za co a kam mu na konkrétních stavbách „tečou“ peníze.

V současné době nelze příliš hledat zlevnění staveb v recyklovaných surovinách, navíc z recyklovaných surovin v dnešní době zatím není možné postavit kompletní stavbu. Snížení nákladů může přinést ale dobré plánování stavebních prací, které se projeví ve vytížení dopravy – auto vyráží se stavebním odpadem do recyklačního centra a zpátky veze na stavbu recyklát. Další možností ušetření může být nakupování recyklovaného materiálu ve větším objemu.

Změna musí začít u stavebníků a státu

Jak ale říká Petra Kaldová, je potřeba změnit přístup stavebníků a státu k druhotným surovinám:

Primárně si musíme uvědomit dopad nezačlenění recyklovaného kameniva do vhodných stavebních odvětví a plýtvání přírodní surovinou! A proč? Protože již dnes víme, že přírodní kamenivo ve schválených těžebních místech ubývá, stavebnictví je v konjunktuře a staví se kde to jde a recyklované materiály jsou využitelné jen do omezených stavebních aplikací, nejsou v současné době schopné, přes silné úsilí vědců, nahradit přírodní kamenivo v celkovém rozsahu! Tedy je zapotřebí, abychom prodloužili životnost lomů, používat do vybraných stavebních aplikací recyklované kamenivo.

Dochází ke ztrátám druhotných stavebních surovin, například odvozem na skládky?

Hodnotný materiál z demolic se „ztrácí“ v dírách – tzv. rekultivace nebo terénní úpravy apod. – to je odpad, který se před demolicí naplánuje uložit bez rozmyslu do „díry“, kde dochází díky míchání druhů odpadů k znehodnocení, protože se nepředpokládá jeho recyklace. Dle mého názoru, by do takových zařízení měly patřit pouze výkopové zeminy, a to nezpracovatelné nebo přesahující kapacity recyklačních center z okolí.

Problémem také mohou být nedostatečné investice ze strany státu v této oblasti ale také nevyužívání výsledků výzkumu: „Reálné možnosti využití stavebních materiálů v jednotlivých stavebních aplikacích zkoumají vědci – velmi často výsledky výzkumu končí v „šuplících“, protože ono by to šlo, ale reálně je v současné chvíli ekonomicky neefektivní se takovou variantou zabývat.“

Návrhy, který by pomohly zvýšit počet recyklátorů stavebních surovin v ČR od p. Kaldové je následující:

  1. drahý přírodní kámen,
  2. drahé “díry” určené na ukládku nezpracovatelných zemin,
  3. recyklát cca stejné nebo mírně vyšší ceny - v přímé úměře k vynaloženým nákladům na výrobu,
  4. povinnost používat do určitých aplikací recyklované kamenivo - bez výjimky.

Jak dobře zvládnout demolici?

Na závěr přinášíme tip od p. Kaldové, který je zaměřen na to, jak provést dobrou demolici:

Části demolice se dají ve většině případů oddělit, například když dojde ke kontaminace některé části stavby. Při troše dobré vůle je vcelku jednoduché rozdělit vzniklé odpady. K této problematice je vydán i metodický pokyn Ministerstva životního prostředí, jak přesně při demoličních pracích postupovat.

V Cyrklu velmi oceňujeme činnosti firmy AZS98, i jejich spolupráci s UCEEB (od nichž jsme vám přinesli minulý článek) ale také jejich osvětové aktivity a snahu vzdělávat celý obor. Děkujeme Petře Kaldové za poskytnutí rozhovoru a držíme palce v dalším ročníku soutěže Přeměna odpadu na zdroje, kde si brousí se svou firmou zuby na první místo.

Aktualizováno 4. 11. 2019, doplněny pasáže o trhu druhotných surovin, podpoře vědy a návrzích pro podporu využití recyklátů.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.