V Šumperku zahájila provoz sušárna čistírenských kalů. Bude je zpracovávat z téměř celého regionu
Sestava obsahuje - 3x Logano GE515-455, 3x hořák Weisahupt WG40/1-A, ZM-LN, 1x regulační systém Logamatic 5000
Zdrojem tepla pro potřeby technologie je kaskáda tří stacionárních litinových kotlů Buderus Logano GE515 každý o jmenovitém výkonu 455 kW. Kaskádu kotlů až po termohydraulický rozdělovač ovládá dle požadavků nadřazené regulace regulační systém Logamatic řady 5000.
Moderní sušárna kalů funguje nově v areálu čistírny odpadních vod v Šumperku. Jedná se o první zařízení svého druhu na severu Olomouckého kraje. Zpracovávat bude čistírenské kaly z měst a obcí na Šumpersku. Díky jejich vysušení je pak bude možné dál využívat.
„Jsou to dva pásy nad sebou, pod kterými jsou výměníky, nimiž jde horký vzduch nahoru. Ventilátorem se pak horký vzduch pořád točí dokola,“ popisuje uvnitř nově zprovozněné sušárny čistírenských kalů její vedoucí Miloš Hecl.
Na monitoru jsou k vidění kamerové záběry z vnitřku pece, ve které se čistírenské kaly vysušují při teplotě přes 80 stupňů Celsia. „Ta technologie není jenom v té nadzemní části, ale je i v té podzemní, kde jsou docela rozsáhlé bunkry, prostřednictvím kterých kal putuje jednak z podavačů na začátku a stejnou trasou pak zase zpátky už vysušený,“ doplňuje Martin Budiš, ředitel společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk, pod kterou sušárna spadá.
Venku jsou tři velké kontejnery, které se postupně plní finálním vysušeným kalem. Jde o jakýsi tmavý granulát. „Tím, že je tam teplota na 82 stupňů, tak z toho dostaneme jednak vodu, taky organické látky a případně i rezidua farmaceutických prvků. Dá se říct, že na výstupu je ten kal se zvýšenou hygienizací a zbaven vody a organických látek,“ vysvětluje Budiš.
Vysušený kal je pak možné dál využít – třeba jako hnojivo. „Strategie je taková, že minimálně 50 procent tohoto meziproduktu zpracováváme formou recyklace a vracíme jej do procesu života tím, že bude fungovat jako hnojivo na polích,“ doplňuje Budiš.
Vybudování nové sušárny čistírenských kalů vyšlo zhruba na 180 milionů korun. Vodohospodářská zařízení Šumperk na projekt získala dotaci 35 milionů z EU.