Druhy rostlin vhodné pro zelené prostory vzhledem ke klimatickým změnám

Pomůcka projektantům, orgánům místních samospráv, státní správy a veřejnosti při zakládání zeleně

Pro účely studie byla jako výchozí přijata oficiálně publikovaná PROGNÓZA PRO Českou republiku publikovaná na stránkách MŽP ČR.
Zdroj: Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, MŽP ČR, ČHMÚ, 2015–2020, USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 26. října 2015 č. 861.

Klimatická zeleň

Klimatickou zelení pro účely této studie rozumíme všechny formy fotosyntetizující vegetace, která svou existencí přímo či nepřímo ovlivňuje klima, zejména ochlazováním prostředí a zmírňováním teplotních amplitud.

Vliv klimatické zeleně:

primární – aktivní (fyziologické procesy, transpirace) – pasivní (zastínění povrchu, povrchové zadržování vody, evaporace);

sekundární – snižování prašnosti a hluku, geneze půd, zadržování a retence vody;

terciární – estetika prostředí, lidská psychika, lidské chování, prostorotvorný a architektonický prvek.

Hlavní druhy zeleně:

dřeviny

stromy
keře
popínavé

byliny vč. trav

Hlavní typy zeleně:

sídelní zeleň (stromy, keře, trávníky, záhony)

lesy

nelesní rozptýlená zeleň ve volné krajině (aleje, remízky, solitéry)

zemědělské plodiny (orná půda, víceleté a trvalé kultury)

ostatní (neobdělávané plochy, meze, ruderální porosty)

Sídelní zeleň je vnímána velice citlivě a její význam spočívá zejména v pozitivním ovlivňování mikroklimatu a zmírňování projevů tepelných ostrovů urbanizovaných částí krajiny (1 %), její plošné zastoupení je však také zanedbatelné (20–25 v malých sídlech až 35 %) a vliv na dopady klimatických změn je malý.

PLOCHY v ČR dle druhu pozemku

(ha, %, zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze, 2017)

Vybráno z odborné studie vzhledem k výstavbě:

Nově se objevují v sídlech nové formy zelených ploch, např. štěrkové trávníky jako náhrada zpevněných ploch nebo zelené střechy a fasády s nezanedbatelným pozitivním vlivem na mikroklima sídel a hospodaření s vodou v nich. Tato problematika je v České republice průběžně zpracována a shromažďovány praktické zkušenosti z realizací. Úkolem bude potvrdit jejich životaschopnost a udržitelnost i při extremalitách počasí.

Trvalkové či letničkové záhony jak tradičního tak moderního typu (štěrkové a extenzivní trvalkové záhony, letničkové výsevy) nacházejí stále větší uplatnění nejen ve vyhrazené, ale i ve veřejné zeleni. Na významu nabývají zejména svojí schopností uplatnit se na plochách s extrémními stanovištními podmínkami, kde se jiné formy zeleně obtížně uplatňují.

Výsadba stromů v ochranných pásmech inženýrských sítí
Standard nepředpokládá výsadbu v OPIS. Bylo by ale vhodné blíže specifikovat dočasné výsadby (podle trvání v čase, podle použitých taxonů a podobně), případně ověřit sortiment přirozeně dorůstající do výšky 3 metrů a přirozeně kořenující do hloubky nad 20 cm obvyklé úložné hloubky plynárenských zařízení. Důvodem je značný rozsah takto blokovaných pozemků, které by bylo možné (dočasně, růstově podmíněně) využít pro zvýšení ekologické stability krajiny.