Vědci prokázali velké rozdíly v zahřívání střešních krytin, dál ale vedou tmavé
ilustrační snímek, tmavá střešní krytina © Adobe Stock
Výzkumy opakovaně potvrzují, že světlé a tmavé střešní krytiny se během letních veder zahřívají výrazně odlišně. Přesto se preference českých zákazníků ani nabídka výrobců příliš nemění.
Nejčastější volbou zůstávají tmavé odstíny. Rozdíl v povrchové teplotě střech může během horkých dnů dosahovat i několika desítek stupňů Celsia. Uvedl to vedoucí oddělení toků látek a energie z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Marian Pavelka.
Podle odborníka proniká teplo do interiéru postupně i u dobře zateplených domů. Přirovnal to k termosce, která sice udrží nápoj teplý nebo studený delší dobu, ale ani ta nedokáže zachovat jeho původní teplotu neomezeně dlouho. Marian Pavelka se svými kolegy v uplynulých letech opakovaně měřil teploty různých typů střešních povrchů. Z výsledků vyplynulo, že z hlediska přehřívání patří černé, dnes velmi oblíbené střechy k nejméně vhodným variantám.
"Jejich teplota dosahuje za slunečného letního dne vysokých hodnot mezi 65 a 75 stupni. Je to tím, že pohltí i více než 90 procent slunečního záření, které přemění na teplo. To pak částečně proniká do domu a částečně přechází do atmosféry, což zesiluje efekt městského tepelného ostrova," řekl Pavelka.
Od doby jejich výzkumu, jehož výsledky prezentovali před dvěma lety, se nic nezměnilo. "Byli jsme s kolegou na stavebním veletrhu a ptali jsme se na zájem o střešní krytiny. Pořád vedou tmavé. Je to vidět, když se člověk rozhlédne po nových rodinných domech. Je to pořád se opakující stejné schéma, tedy světlá fasáda, sedlová střecha a černá, nebo minimálně velmi tmavá krytina," řekl Pavelka. Nedávno udělal ještě další jednoduchý pokus, kdy část lepenkové střechy přetřel bílou barvou. "Rozdíl teplot byl už dopoledne přes 30 stupňů Celsia. Bílá část měla 25 stupňů, lepenka 57," řekl Pavelka.
Teplota povrchu střechy ovlivňuje tepelné zisky do interiéru
Pokud má dům dobrou termoizolaci a je horko jeden dva dny, teplotu uvnitř si může udržet, ale čím déle vlna veder trvá, tím víc se horko od rozpálené tmavé střechy dostává navzdory izolaci dovnitř. "Je zásadní rozdíl, jestli má střecha 30 nebo 60 stupňů Celsia," řekl Pavelka.
Podílí se nyní na dalším projektu, jehož cílem je zajistit vědecké podklady pro adaptaci měst na zhoršující se letní klimatické podmínky. Na takové, které naznačila letošní rekordní vlna veder, a které se budou podle klimatologů opakovat. Projekt se jmenuje Re-Urbanex, vede ho slovenská nezisková organizace iCARI a podílí se na něm několik dalších institucí včetně CzechGlobe a uskutečňuje se na brněnské střední škole v Olomoucké ulici. "Na střeše bude několik typů zelených střech, různé nátěry a budeme měřit jak teplotu na povrchu, tak to, jak se to projeví ve třídách," řekl Pavelka.
Už v minulosti s kolegy zjistili, že střechy pokryté vegetací, takzvané zelené střechy, nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Obyčejná bílá krytina udělá často větší službu s výrazně nižšími náklady, přičemž střechy s nezalévanou trávou i pokryté rozchodníky byly teplejší než světlá krytina. Zelené střechy ale mohou mít i jiné funkce, například estetickou.