Předdemoliční audit a demontáž budovy jako standardní postup odstranění
Foto: Pexels
Příspěvek shrnuje základní kapitoly připravované normy, které se týkají předdemoličního auditu a demontáže stavby. Účelem normy bude předepsat, jakým způsobem by měly procesy probíhat, jaké informace by měly obsahovat a jakým způsobem lze provést demontáž stavby, aby se dosáhlo maximálního možného využití získaných materiálů. Motivací je především návrat kvalitních surovin do výroby a snížení těžby primárních zdrojů, což je jedním z cílů udržitelného rozvoje.
1. Úvod
Obecně lze říct, že proces selektivní demolice je klíčový pro vysokou kvalitu a využitelnost recyklovaných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů (SDO). Bez efektivního řešení pro demoliční a recyklační procesy není a nebude možné materiály z SDO efektivně využívat a netříděné SDO budou i nadále jednou z hlavních složek odpadů končících na skládkách. Tyto materiály jsou často zároveň toxické a zatěžují tak životní prostředí. Je proto lepší naučit se nimi správně nakládat, což bychom se měli dozvědět z tzv. předdemoličního auditu, který nám kromě druhů a množství materiálů a postupu třídění totiž udává, jak mají být demoliční odpady zpracovány, tak, že je možné jimi nahradit primární suroviny využívané pro stavební výrobky. Ten by měl být proveden s dostatečným předstihem před samotnou demolicí. Při správném využívání materiálů je v některých případech možné i opakované využití, toto platí například pro některé plasty, sklo, ale i betonový či cihelný recyklát. Navíc, studie často uvádějí, že zpracování odpadních surovin sebou mnohdy nese nižší energetickou zátěž, v porovnání s těžbou primárních surovin a dochází tak mimo jiné ke snížení uhlíkové stopy. K tomu zároveň vede i možnost zpracovat SDO v místě stavby či demolice a tím ušetřit náklady a emise z dopravy.
Dnes je demoliční proces obecně velmi jednoduchý a využitelnost jednotlivých materiálů je tak poměrně nízká, nicméně se již začínají objevovat první případy, kdy dochází k selektivní demolici, většinou na základě provedeného předdemoličního auditu. Nicméně stále převládá nedostatečná motivace k oddělování odpadních materiálů, aby byl demoliční proces co nejjednodušší s cílem minimalizovat finanční a časové nároky. Proto jsou často různé stavební materiály smíchány během demoličního procesu a jejich oddělení je pak již nemožné nebo velmi náročné. Selektivní demolice zvyšuje kvalitu, ale také náklady spojené s demolicí. Jednou z hlavních bariér ve využitelnosti SDO jsou tudíž náklady, které prozatím nejsou kompenzovány, protože není zajištěn smysluplný zpětný odběr odpadních materiálů z demolic. Nicméně i přesto v posledních letech přichází pozitivní motivace od výrobců stavebních produktů, kteří přebírají zpět stavební materiály, které vznikají během třídění v průběhu stavebního a demoličního procesu.
2. Cirkulární principy ve výstavbě budov
Dnešní společnost je zaměřena na dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDG) [1]. Jedním z cílů je i udržitelná a zodpovědná spotřeba a výroba (SDG 12), který je zaměřen na implementaci 10letého rámce. V návaznosti na to vznikl Akční plán pro Cirkulární Česko 2040 (2022–2027), které vydalo MŽP v roce 2022. Akční plán je zaměřen na 3 hlavní body, které je v plánu řešit v rámci připravované legislativy a norem. Tyto hlavní body jsou:
- minimalizace odpadu a zvýšení efektivity zdrojů,
- podpora inovativních a udržitelných přístupů ve výrobě a spotřebě včetně osvěty a vzdělávání,
- podpora inovací a udržitelného designu včetně vývoje ekologicky šetrných produktů a služeb: součástí vzdělávání o principech cirkulární ekonomiky budou i základní principy o ekodesignu a trvanlivosti výrobků.
Splnění tohoto akčního plánu není tedy pouze o nakládání s odpady a jejich recyklaci, ale o celkovém přístupu k novostavbám, rekonstrukcím a demolicím. Nicméně, z pohledu existujících budov v případě, že je třeba provést demolici, je třeba se zaměřit na její správný postup. Budovy, které jsou v současnosti vhodné k demolici, byly postaveny v době, kdy nebyl kladen důraz na variabilitu, adaptabilitu a dlouhou životnost, a proto již nesplňují dnešní požadavky. Především jde o morální zastarání. Z tohoto důvodu je hlavním cílem v kontextu cirkulární ekonomiky najít způsob, jak maximalizovat opětovné použití nebo recyklaci materiálů z těchto budov. K tomuto by měl pomoci právě předdemoliční audit.
V ČR je Zákon č. 541/2020 Sb., Zákon o odpadech a Zákon č. 283/2021 Sb. Stavební zákon a k nim navazující vyhlášky. V těchto dokumentech je nakládání s výrobky a materiály z demolic řešeno pouze rámcově a nevede tak k efektivnímu využití těchto komodit. Proto vzniká norma na Předdemoliční audit a selektivní dekonstrukci a v návaznosti na tuto normu se připravují podklady pro posouzení vlastností stavebních výrobků a materiálů získaných při demolici staveb s ohledem na jejich další využití a recyklaci.
3. Současný stav podkladů pro tvorbu předdemoličního auditu
Jako podklad pro tvorbu předdemoličního auditu lze v současnosti využít „Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi“ [1], z roku 2018, který naplňuje usnesení vlády ČR č. 1080 ze dne 22. 12. 2014, k provedení nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024. Tento Metodický návod je zaměřen především na postup dekonstrukce budovy, tak aby byly správně vytříděny nebezpečné a nerecyklovatelné odpady, u kterých hrozí, že mohou znehodnotit využitelné a recyklovatelné materiály ze staveb. Vychází mimo jiné i z Protokolu EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady z roku 2016 [2], který v této době prochází revizí, a rakouské normy ÖNORM B3151 Demontáž budov jako standardní metoda demolice.
4. Návrh normy na předdemoliční audit a demontáž budovy jako standardního postupu odstranění
4.1 Odstranění stavby
Stavebník je podle stavebního zákona povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených ve stavebním zákoně nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle stavebního zákona připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.
4.2 Předdemoliční audit
Předdemoliční audit je výstupem z tzv. zmapování stavby, které by mělo být provedeno ještě předtím, než dojde k samotnému odstranění stavby. Na základě dostupných dokumentů a osobní prohlídky stavby odhadnout co nejpřesněji nebezpečné látky, potenciálně nebezpečné látky, materiály vhodné k dalšímu využití či recyklaci, jejich množství a dále navrhnout postup dekonstrukce a třídění materiálů tak, aby došlo k odstranění nebezpečných a potenciálně nebezpečných odpadů a minimalizaci rizika kontaminace znovu využitelných a recyklovatelných stavebních výrobků a materiálů.
4.2.1 Popis stavby, historie stavby
Před prohlídkou stavby se doporučuje seznámit se:
- s doklady o souladu existence stavby s požadavky stavebního zákona a o shodě skutečného užívání stavby s účelem, s nímž byla stavba zřízena,
- s projektovou dokumentací,
- se stavebně-technickým průzkumem, pokud byl proveden. Pokud nebyl doporučuje se jeho zpracování;
- s technickým zařízením budovy,
- s výsledky ekologických auditů, pokud byl dotčený objekt jejich předmětem.
4.2.2 Prohlídka stavby
Výstup z prohlídky stavby včetně fotodokumentace je jeden z podkladů pro zpracování předdemoličního auditu. Při prohlídce stavby se doporučuje:
- zaměřit se na ověření tloušťky příček a podhledů a době jejich zabudování do stavby (pomůcka pro identifikaci stavebních materiálů obsahujících azbest; [1]
- jednoznačně identifikovat nosné prvky a překontrolovat jejich rozměry a provedení.
Při přípravě složitější dokumentace bouracích prací k odstranění stavby nebo jejích částí se musí správně odhadnout skutečné působení sil na konstrukci stavby. Ačkoliv je projektová dokumentace (pokud je k dispozici) užitečnou pomůckou, skutečné provedení stavby jí nemusí zcela odpovídat.
Měly by být identifikovány všechny materiály a proveden přiměřený odhad množství odpadu vzniklého při odstranění nebo změnách stavby. Prohlídka stavby by měla poskytnout informace o materiálech, které se třídí u zdroje (např. nebezpečný odpad), o materiálech, které je anebo není možné opětovně použít nebo recyklovat, o způsobu nakládání s odpady a možnostech jejich recyklace.
U stavby obsahující azbest je nutno věnovat zvláštní pozornost určení vymezených částí obsahující azbestové materiály. Pozornost je třeba věnovat také nakládání s nebezpečnými látkami ve vztahu k podzemním a povrchovým vodám. Při nakládání se závadnými látkami ve větším rozsahu, nebo v případech, kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové či podzemní vody má uživatel závadných látek povinnost dle § 39 vodního zákona vypracovat plán opatření pro případy havárie v souladu s vyhláškou č. 66/2014 Sb. a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu.
V případě pochybností se doporučuje odebrat při prohlídce nebo následně před zahájením stavebních prací vzorky stavebních materiálů (budoucích odpadů) z vymezených částí stavby. Odběr vzorků stavebních materiálů metodou vzorkování s úsudkem z vymezených částí stavby, u nichž se předpokládá, že se stanou odpady, musí být dokumentován a proveden v souladu s požadavky příslušné legislativy. Výsledky zkoušek odebraných vzorků z vymezených částí stavby jsou jedním z podkladů pro zpracování dokumentace odstranění stavby a podkladem pro zařazení případně vzniklých odpadů do příslušné kategorie (ostatní odpad nebo nebezpečný odpad) a zpracování základního popisu odpadů.
4.3 Provádění odstranění stavby nebo jejích částí
Při odstraňování stavby nebo jejích částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby je nutné postupně odstraňovat vymezené části stavby a ty části stavby, které je v rámci základního materiálu stavby možno považovat za příměsi komplikující recyklaci stavební suti a u nichž je to technologicky a ekonomicky možné. Mělo by dojít k postupnému vyklizení stavby, odstrojení a závěrečné strojní demontáži a demolici.
4.3.1 Vyklizení objektu
První fáze dekonstrukce, kdy dojde k vyklizení objektu a roztřídění komunálních odpadů, tak, aby jich pouze minimum skončilo na skládce. Odpady je nutné třídit dle kategorií – papír, plasty, dřevo, elektroniku, v objektech se většinou nachází:
- nábytek, kuchyňské linky, stoly, židle,
- elektronika, žaluzie, nástěnky,
- papíry, plasty, textil a další smíšený odpad.
4.3.2 Odstrojení objektu
Druhá fáze dekonstrukce, dojde k postupnému odstrojení objektu, který probíhá podle doporučení ohledně vytřídění nebezpečných látek, tak, aby nedošlo k ohrožení lidského zdraví, znečištění životního prostředí a kontaminaci využitelných odpadů. Postupně odstrojujeme následující konstrukční prvky, výrobky, materiály a odpady:
- demontování konstrukčních prvků a výrobků obsahující azbest – chráněné prostředí,
- demontáž nebezpečných odpadů – komínové těleso, asfaltová lepenka,
- demontáž technologií, rozvodů a zařizovacích předmětů,
- demontáž příček, otvorových výplní, podlahových krytin, podhledů, obkladů, zábradlí,
- demontáž tepelných izolací.
4.3.3 Strojní demontáž / demolice
Strojní demontáž / demolice probíhá za použití bagru s demoličním ramenem a demoličním příslušenstvím (nůžky, drapák). Pomocí strojního zařízení je možné demontovat následující konstrukční prvky a materiály:
- dřevěné trámy a prvky krovů,
- kovové konstrukční prvky,
- kontaktní zateplovací systém.
Na závěr jsou pomocí strojního zařízení demolovány železobetonové, betonové a zděné konstrukce, kde z železobetonu je rovnou pomocí nůžek separována kovová výztuž.
4.4 Doporučené nakládání s demoličními materiály
Předcházení vzniku odpadů představují opatření přijatá předtím než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. V praxi to znamená, že je potřeba nacházet oblasti:
- opětovného použití ke stejnému účelu v místě stavby,
- přípravy k opětovnému použití,
- důkladného třídění k znovuvyužití na kvalitativně stejné úrovni,
- omezení škodlivých látek v materiálech a výrobcích.
4.5 Využití materiálů
Prioritně se doporučuje zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování stavby nebo jejích částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další použití v místě stavby bezpečné – např. nejsou znečištěny škodlivinami. Tento postup je vyloučen u použitých stavebních výrobků obsahujících azbest.
Stavební výrobky, které byly použity při stavbě, se nestávají odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky, štěrk, písek), a to v nenaplňují definici odpadu uvedenou v § 4 zákona o odpadech [3].
Možné způsoby využití:
- využití na povrchu terénu, dle Vyhlášky č. 273/2021 Sb. [4],
- energetické využití, dle Zákona 201/2012 o ochraně ovzduší [5],
- materiálové využití.
Stavební a demoliční odpady vhodné k recyklaci jsou:
- 17 01 01 Beton
- 17 01 02 Cihly
- 17 01 03 Tašky a keramické výrobky
- 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
- 17 02 02 Sklo
- 17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
- 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
- 17 05 08 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07
- 17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01
- 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09
4.6 Řízení a zabezpečování kvality
Řízení kvality je mimořádně důležité ve všech fázích procesu nakládání se stavebními a demoličními odpady.
- Přeprava stavebních a demoličních odpadů,
- shromažďovací prostředky stavebních a demoličních odpadů,
- skladování stavebních a demoličních odpadů,
- přejímka stavebních a demoličních odpadů do recyklačních zařízení a jiných zařízení určených k nakládání s odpady,
- nakládání s nebezpečnými odpady.
4.7 Kvalita výrobků a normy pro výrobky
Kvalitu materiálů (výrobků) získaných recyklací stavebního a demoličního odpadu, včetně tzv. vedlejších produktů, je třeba posuzovat v souladu s požadavky evropských norem pro výrobky, pokud se na ně vztahují. Harmonizované evropské normy pro primární materiály/ výrobky platí i pro recyklované materiály. Pro harmonizované stavební výrobky platí Nařízení o stavebních výrobcích 305/2011/EU stanovující harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a poskytuje nástroje pro posuzování vlastností stavebních výrobků.
5. Závěr
Článek shrnuje základní kapitoly přepravované normy na předdemoliční audit a demontáž budovy jako standartní postup odstranění stavby. Účelem normy bude předepsat jakým způsobem má probíhat předdemoliční audit, jaké informace má obsahovat a jak má probíhat dekonstrukce stavby, tak aby došlo k maximálnímu možnému využití získaných materiálů. Motivací je především navrácení kvalitních surovin do výroby a omezení těžby primárních zdrojů, což je jedním z cílů udržitelného rozvoje.
Literatura
- MŽP: Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi [online]. Dostupné z:
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_mzp_2018/$FILE/SOTPR_Vestnik_leden_180215.pdf - Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. 2016.
- 541/2020 Sb. Zákon o odpadech. Zákony pro lidi [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-541
- 273/2021 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady. Zákony pro lidi [online]. [vid. 2024-03-27]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-273
- 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší. Zákony pro lidi [online]. [vid. 2024-03-27]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-201
The contribution summarizes the fundamental chapters of the transported standard to re-demolition audit and building dismantling as a standard procedure for structure removal. The purpose of the standard will be to prescribe how the pre-demolition audit should proceed, what information it should contain, and how the deconstruction of the building should take place, in order to achieve the maximum possible utilization of the obtained materials. The motivation is primarily the return of quality raw materials to production and the reduction of primary resource extraction, which is one of the goals of sustainable development.