Vinný sklep z hlediska stavebního i provozního
Vinné sklípky už dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je stále větší poptávka, a to především pro rekreační a komerční využití. Zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů, úpravy bývají často prováděny laicky, což může vést k následným haváriím. Důležitá je kromě jiného i problematika klasifikace a evidence staveb tohoto typu.
V příspěvku je přiblíženo základní členění vinařských oblastí v České republice a s tím související rozšíření vinných sklepů na území našeho státu. Shrnuty jsou rovněž právní předpisy týkající se výstavby, úprav a evidence vinných sklepů. Z tohoto souhrnu vyplývá, že na vinné sklepy jako takové není možné z právního hlediska nahlížet jednotně, ale vždy je třeba zohlednit jejich vlastnosti a okolní podmínky. V každém případě by se výstavba i úpravy těchto staveb měly řídit stavebním zákonem, rozsáhlejší sklepy pak spadají také do působnosti státní báňské správy. V praxi však, především v případě staveb tohoto typu, ke komunikaci se příslušnými úřady dochází jen zřídka, a tak bývají vinné sklepy nekontrolovaně rozšiřovány, a to v délce i v příčném průřezu. Tyto úpravy, jež jsou často prováděny laicky a bez jakéhokoliv odborného dozoru, mohou vést k postupnému snižování únosnosti podloží, což může vést až k haváriím. Velké nedostatky jsou rovněž v současném způsobu evidence podzemních staveb toho typu. V některých případech mohou vzniknout také nejasnosti v oblasti vlastnického práva.
1. Úvod
Vinařství bylo a je populárním zemědělským odvětvím v různých částech světa, svoji minulost má i na území České republiky. Některé historické prameny přisuzují první pokusy o pěstování vinné révy na území našeho dnešního státu již Keltům. Častěji však počátky vinařství v českých zemích bývají spojovány až s kolonizací našeho území římskými legiemi přibližně ve 2. století n. l.
S pěstováním vína souvisí i budování vinařských staveb, především sklepů, umožňujících víno zpracovávat a skladovat v co nejoptimálnějších podmínkách. Budování vinných sklepů však původně bývalo spíše doménou bohatších šlechtických rodů a panovnických dvorů, později vznikaly drobné vinohradnické stavby na krajích vinohradů. Počátek rozsáhlejší výstavby vinných sklepů a souvisejících vinařských staveb na jižní Moravě bývá uváděn v souvislosti se změnou odvádění vinných dávek v 18. století. V těchto dobách také vznikají první vinařské osady a vesnice, jak je známe dnes.
![Obr. 1 Památková rezervace lidové architektury – Plže v obci Petrov. [1]](/docu/clanky/0213/021343o1.jpg)
Obr. 1 Památková rezervace lidové architektury – Plže v obci Petrov. [1]
Vinné sklepy svým svérázným charakterem a svým způsobem i tajemnem, souvisejícím s podzemím a staršími stavbami, vždy přitahovaly pozornost lidí. Na své čím dál větší atraktivitě tyto stavby získávají především svým estetickým a architektonických působením, které ve spojení s konzumací opojného lahodného moku vedlo ke vzniku tzv. vinařské turistiky. Ta v cestovním ruchu dnešní doby hraje velmi důležitou roli – viz obr. 1.
Vinné sklípky tak již dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je i stále větší poptávka po stavbách tohoto typu, a to především pro rekreační a komerční využití. Mnoho vlastníků tak vinné sklepy využívá k reprezentativním účelům, přestavují je na degustační prostory, bary, restaurace či ubytovací zařízení. Tato zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů a s tím souvisí i problematika jejich klasifikace z právního hlediska a evidence staveb tohoto typu.
V tomto příspěvku je přiblíženo základní členění vinařských oblastí v České republice a s tím související rozšíření vinných sklepů na území našeho státu. Dále je okrajově řešena problematika výstavby, rozšířování a evidence vinných sklepů z hlediska právních předpisů a z toho vyplývajících bezpečnostních rizik.
2. Vinařské oblasti ČR
Vinařské oblasti na území ČR jsou stanoveny zákonem č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství [2]. Jedná se o vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Tyto oblasti se skládají z vinařských podoblastí (viz obr. 2), které jsou tvořeny vinařskými obcemi. Na území obcí jsou pak stanoveny viniční tratě nebo jejich části. Vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční tratě jsou stanoveny Ministerstvem zemědělství a jejich seznam je ve vyhlášce č. 254/2010 Sb. [3].
![Obr. 2 Mapka vinařských oblastí a podoblastí ČR – zleva: vinařská oblast Čechy, podoblasti litoměřické a mělnická; vinařská oblast Morava, podoblasti znojemská, mikulovská, velkopavlovické a slovácká [4]](/docu/clanky/0213/021343o3.png)
Obr. 2 Mapka vinařských oblastí a podoblastí ČR – zleva: vinařská oblast Čechy, podoblasti litoměřické a mělnická; vinařská oblast Morava, podoblasti znojemská, mikulovská, velkopavlovické a slovácká [4]
Stavby vinných sklepů jsou přirozeně situovány převážně v těchto oblastech. Obvykle se nacházejí buď v koloniích, nebo jsou rozesety po území obce. Tyto sklípky mohou být přístupné přímo z povrchu, často však bývají také doplněny o nadzemní stavbu, obvykle zvanou lisovnu, nebo jsou součástí obytné stavby na povrchu. Někdy bývají sklepy vzájemně propojovány a vznikají tak rozsáhlejší sklepní komplexy, jako je tomu například ve Valticích [5]. Celkové množství vinných sklepů v ČR lze jen odhadovat, mezi vinaři se mluví o počtu zhruba 5 000 sklepů, kdy na území větších moravských vinařských obcí se dle odchadů nachází i kolem 300 sklepů.
2.1 Vinařská oblast Morava
Ve vinařské oblasti Morava jsou dle vyhlášky [3] vinařské podoblasti mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská. Tyto podoblasti jsou situovány v jižní části regionu Morava, která svými výhodnými přírodními podmínkami a příhodným klimatem tvoří výborný základ pro pěstování červených i bílých vín různorodého charakteru. V oblasti Morava se nachází téměř 96 % ploch registrovaných vinic v ČR [6]. Vyhláška v této oblasti vymezuje celkem 312 vinařských obcí.
Vinařství v této oblasti má dlouhou tradici, místní vinaři slaví mezinárodní úspěchy v kvalitě i šlechtění vín. V obci Valtice se nachází také Střední vinařská škola, ve které se vyučuje již od roku 1873 [7]. Zajímavostí této oblasti jsou i vesničky tvořené pouze vinnými sklepy.
2.2 Vinařská oblast Čechy
Vinařskou oblast Čechy vyhláška [3] dělí na vinařské podoblasti mělnickou, skládající se ze 42 vinařských obcí, a litoměřickou, zahrnující 30 vinařských obcí.
Tato oblast bývá považována za jednu z nejsevernějších oblastí evropského vinohradnictví. Vinice jsou rozesety do jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, často jsou situovány kolem toků řek. Vhodné podmínky pro pěstování vinné révy zde podporuje čedičové nebo vápnité podloží, místy překryté hlinitopísčitými sedimenty [6].
3. Vinné sklepy – definice a základní členění
Vinný sklep bývá obvykle definován jako podzemní stavba sloužící primárně ke skladování a archivaci vín. Dle Čejky [8] jsou sklepy vyzděné, klenuté prostory, které se zakládají v podzemí a jejichž účelem je přechovávání v hospodářství užívaných potřeb a plodin. Steidl [9] jako sklepy nazývá všechny prostory pro skladování vína, nacházející se pod povrchem půdy. Budovy pro skladování vína v nadzemí označuje jako sklady vína.
Žabičková [10] uvádí, že vinný sklep se skládá z více částí. U jednoduchého řešení se do prostoru sklepa vchází přímo z vnějšku šíjí, jako sklepy se složitějším konstrukčním uspořádáním pak definuje stavby, kdy je před šíjí ještě umístěn prostor či celý objekt, který slouží nejčastěji pro práce spojené s výrobou vína (lisovna) či degustací. Podzemní část označuje za vlastní vinný sklep.
V souvislosti s vinnými sklepy se můžeme setkat také s pojmy „plž“ nebo „plžina“, což jsou historické názvy pro vinný sklep. Nadzemní stavby, určené primárně ke zpracování hroznů, se nazývají „lisovny“, „búdy“ (na Slovácku) nebo „prejzy“ či „preshauzy“ (na Znojemsku a v hanácko-slovácké oblasti) [11].
3.1 Dělení vinných sklepů dle jejich konstrukce
Vinné sklepy lze dělit podle jejich umístění na:
- sklepy samostatně stojící – jsou samostatnou stavbou,
- sklepy jako součást jiné stavby – sklepy umístěné pod nadzemní stavbou plnící jinou funkci (obytnou, výrobní, skladovací, apod.).
Budovat a rozšiřovat vinné sklepy je možné:
- v otevřených mělkých výkopech,
- ražbou, a to ručně nebo s použitím stavební mechanizace,
- kombinací výše uvedených dvou způsobů, kdy na jednotlivé části sklepa jsou použity jiné způsoby výstavby.
![Obr. 3 Kvelbený vinný sklep ve vinařské obci Bzenec [12]](/docu/clanky/0213/021343o5.jpg)
Obr. 3 Kvelbený vinný sklep ve vinařské obci Bzenec [12]
Vinné sklepy bývají vyhloubeny přímo v zemině nebo hornině a ponechány bez jakékoliv úpravy, častěji však bývají opatřeny obezdívkou (obvykle klenutou), a to, dle lokální dostupnosti stavebních materiálů, kamennou nebo cihelnou – ve vinařské terminologii nazývanou „kvelbení“ – viz obr. 3.
4. Vinné sklepy v právních předpisech
Z právního hlediska lze na vinné sklepy nahlížet z několika úhlů, a to v závislosti na jejich vlastnostech a okolních podmínkách. Zřizování a změny staveb vinných sklepů se řídí stavebním zákonem – zákon č. 183/2006 Sb. [13]. Ten rozlišuje mezi sklepy jako součástmi nadzemních staveb a sklepy jako samostatnými podzemními stavbami. Nový občasnký zákoník – zákon č. 89/2012 Sb. [14] v § 498 vymezuje pojem podzemní stavby se samostatným účelovým určením, které označuje za věci nemovité. Za podzemí stavby se samostatným účelovým určením mohou být v některých případech považovány i vinné sklepy – viz dále. Krom toho jsou rozsáhlejší sklepy, přesahující parametry uvedené v zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě [15], dle tohoto zákona označeny jako podzemní objekty a spadají tak do působnosti státní báňské správy. Na vinné sklepy je třeba nahlížet i ve vztahu k jejich evidování, a to podle zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [16], resp. podle zákona č. 61/1988 Sb., v případě podzemních objektů. V této oblasti jsou aktuálně asi největší mezery.
Dle výše uvedených zákonů může být na vinný sklep nahlíženo jako na:
- součást hlavní nadzemní stavby, resp. pozemku dle zákona č. 89/2012 Sb.,
- podzemní stavbu se samostatným účelovým určením podle zákona č. 89/2012 Sb.,
- podzemní objekt ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb.
4.1 Vinný sklep jako součást hlavní nadzemní stavby, resp. pozemku
Vinný sklep má často charakter běžného sklepa, tj. jedná se o podsklepení hlavní nadzemní stavby, např. rodinného domu, ale třeba i zemědělského objektu. Tyto stavby pak stavební zákon označuje jako stavby s podzemním podlažím, resp. stavby podsklepené.
Výstavba i změny takovýchto staveb vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, příp. stavební povolení – v závislosti mimo jiné na hloubce podzemního podlaží a celkové zastavěné ploše, kdy zastavěnou plochou se dle § 2 odst. 7 tohoto zákona krom jiného rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Mimo to je dle stavebního zákona u zřizování většiny staveb vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas.
4.2 Vinný sklep jako podzemní stavba se samostatným účelovým určením
Nový občanský zákoník v § 498 říká, že nemovité věci jsou mimo jiné také pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením. Z uvedeného tedy vyplývá, že podzemní stavby nejsou součástí pozemku, pokud od něj jsou svým účelovým určením odlišné. Jinými slovy řečeno, účel, jemuž má podzemní stavba sloužit, je v tomto případě jiný, než je účelové určení (druh) pozemku. Např. pokud podzemní stavbou pod zemědělským pozemkem je sklep, pak pokud slouží jinému účelu než zemědělské výrobě, za což lze považovat např. i jen uskladnění zemědělských výrobků anebo jejich zpracování (např. vinné hrozny), je samostatnou nemovitou věcí [17].
I tyto stavby vyžadují dle § 104 stavebního zákona ohlášení stavebnímu úřadu, pokud se jedná o podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m. Podzemní stavby s parametry překračujícími uvedené hodnoty, i pokud k jejich překročení dojde při změně dokončených staveb, vyžadují stavební povolení.
4.3 Vinný sklep jako podzemní objekt
Rozsáhlejší sklepy se krom výše uvedeného řídí i zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Tento zákon vymezuje v § 37 odst. 1 pojem podzemní objekty jako podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se mimo jiné o b) ostatní tunely a štoly, pokud jejich délka přesahuje 50 m, nebo o d) jiné prostory o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti.
Na vinné sklepy spadající do působnosti tohoto zákona jsou kladeny speciální požadavky týkající se jejich projektování, provádění i provozování. Například dle § 37 odst. 4 je vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel povinen udržovat podzemní objekty v bezpečném stavu a provádět ve stanovených lhůtách prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemních objektů prostřednictvím organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici. Lhůty prohlídek, způsob ověřování bezpečného stavu, jako i další podmínky uvádí vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění podzemních objektů, ve znění vyhlášky č. 13/2013 Sb [18].
Dle uvedených parametrů je však patrné, že o podzemní objekty ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb. se u většiny vinných sklepů nejedná.
4.4 Problematika evidence vinných sklepů
Evidenci vinných sklepů jako podzemních objektů ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb. vedou obvodní báňské úřady. Jak však bylo uvedeno výše, toto se týká pouze nepatrného počtu vinných sklepů. Evidence je vedena i u sklepů, které jsou součástmi nadzemních staveb dle odstavce 4.1. Takové stavby eviduje katastr nemovitostí. V těchto případech je však stavba evidována pouze v rozsahu nadzemní stavby, resp. částí vystupujících na povrch.
Nejvetší problém nastává u samostatně stojících sklepů. Stavby tohoto typu katastr nemovitostí neeviduje, resp. může evidovat pouze jejich části vystupující na povrch. Jak však bylo uvedeno výše, spadají i tyto stavby do působnosti stavebního zákona a jak tento zákon uvádí, k ohlášení stavby, resp. k žádosti o stavební povolení, je třeba v souladu se stavebním zákonem přiložit projektovou dokumentaci. Teoreticky by tak měly být všechny úpravy vinných sklepů, provedené po zavedení platnosti těchto podmínek, podloženy projektovou dokumentací. Ta by měla být dohledatelná na příslušných úřadech, pokud tyto úřady dokumentace archivují. Evidence takovýchto sklepů tímto plně nahrazena není, v případě potřeby by však měly být dohledatelné alespoň informace o rozsahu a základních parametrech těchto staveb.
V praxi však, především v případě staveb tohoto typu, ke komunikaci se stavebním úřadem dochází jen zřídka, a tak bývají vinné sklepy nekontrolovaně rozšiřovány, a to v podélném i v příčném průřezu. Tyto úpravy jsou často prováděny laicky, většinou bez jakéhokoliv odborného dozoru a bez vědomí dotčených úřadů. Dochází tak k postupnému snižování únosnosti podloží – např. při geodetickém zaměřování sklepů v Bořeticích bylo zjištěno, že mezilehlé pilíře mezi některými sklepy ve spraši jsou významně užší než 1 m [4]. Současně dochází i k rozšiřování a zvyšování staveb (provádění nástaveb) na povrchu, stejně jako k výraznému nárustu dopravy na komunikacích v nadloží. Tyto stavební zásahy na povrchu, které nadloží sklepů přitěžují, mohou však způsobovat například i změnu hydrogeologických podmínek a následné působení vody pak může negativně ovlivnit vlastnosti základové půdy. Tyto jevy, navíc v souvislosti s přirozeně se zhoršujícím technickým stavem sklepů (stárnutím), tak dělají z některých lokalit s vinnými sklepy časovanou bombu. Důkazem mohou být například havárie, ke kterým došlo v letech 2008 a 2009 v lokalitě Kraví hora v Bořeticích nebo aktuálně v Mikulově v březnu roku 2017. Dá se tedy předpokládat, že pokud nedojde k nějaké změně současného stavu, podobných havárií bude přibývat. Při haváriích pak navíc může nedostatečná evidence znesnadňovat nejen následnou sanaci poškozených staveb, ale v extrémních případech i záchranné práce bezprostředně po těchto událostech.
Řešením této situace by mohlo být zavedení 3D katastru nebo alespoň základní evidence podzemních prostor pod parcelami formou podobnou věcným břemenům. Oba způsoby jsou však během na dlouhou trať, a tak by alespoň v počátcích zcela jistě pomohly i důslednější kontroly dodržování stavebního zákona.
Že je třeba se tímto problémem zabývat dokazuje například příspěvek prezentovaný na konferenci Společnosti důlních měřičů a geologů v roce 2010 [19] nebo příspěvek v časopisu Tunel z roku 2011 [4]. V těchto publikacích je mimo jiné prezentováno geodetické zaměřování vinných sklepů v obci Bořetice, které bylo provedeno v letech 2008 a 2009 – viz obr. 4.
![Obr. 4 Výkres znázorňující prostorové vztahy vinných sklepů v lokalitě Kraví Hora v Bořeticích [19]](/docu/clanky/0213/021343o7.jpg)
Obr. 4 Výkres znázorňující prostorové vztahy vinných sklepů v lokalitě Kraví Hora v Bořeticích [19]
4.5 Vlastnictví vinných sklepů zasahujících pod jiné pozemky
Řešit vlastnictví podzemních staveb, tedy i vinných sklepů, zasahujících pod cizí pozemky by měl výše uvedený § 498 nového občanského zákoníku označením podzemních staveb se samostatným účelovým určením za věci nemovité. Takovéto stavby tedy nejsou součástí pozemku a mohou mít vlastníka odlišného od vlastníka pozemku.
Jiná situace nastává v případě, kdy vinný sklep není stavbou se samostatným účelovým určením, tedy je dle § 506 odst. 2 nového občanského zákoníku součástí pozemku, a to i v případě, kdy zasahuje pod jiný pozemek. Není však již uvedeno, kterého z těchto více pozemků je sklep součástí - zda pozemku, na kterém se nachází vstup do podzemní stavby, pozemku, na kterém se nachází větší část stavby, nebo zda k určení použít jiný klíč [17]. Samotnou kapitolou jsou pak komplexy sklepů, které mají více vstupů, a to z různých pozemků. I toto témata lze tedy považovat za problematické.
5. Závěr
Z tohoto souhrnu vyplývá, že na vinné sklepy jako takové není možné z právního hlediska nahlížet jednotně, ale vždy je třeba zohlednit jejich vlastnosti a okolní podmínky. V každém případě by se výstavba i úpravy těchto staveb měly řídit stavebním zákonem, rozsáhlejší sklepy pak spadají také do působnosti státní báňské správy. V praxi však, především v případě staveb tohoto typu, ke komunikaci s příslušnými úřady dochází jen zřídka, a tak bývají vinné sklepy nekontrolovaně rozšiřovány, a to v podélném i v příčném průřezu. Tyto úpravy, jež jsou často prováděny laicky a bez jakéhokoliv odborného dozoru, mohou vést k postupnému snižování únosnosti podloží, což může vést až k haváriím. Velké nedostatky jsou rovněž v současném způsobu evidence podzemních staveb toho typu. V některých případech mohou vzniknout také nejasnosti v oblasti vlastnického práva.
Literatura
- https://www.obec-petrov.cz [cit. 2017-03-13]
- Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství.
- Vyhláška č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí.
- BROTHÁNEK, Jan – HORÁK, Vladislav – JANKŮ, Hynek – KURUC, Michal. Některé aspekty poruch vinných sklepů. Tunel. 4/2011, 20. ročník, s. 75–85.
- https://www.valtickepodzemi.cz [cit. 2017-03-15]
- https://www.vinazmoravyvinazcech.cz/cs [cit. 2017-03-16]
- https://www.svisv.cz [cit. 2017-03-16]
- ČEJKA, Josef. Hospodářské stavitelství: příruční kniha pro stavitele, stavebníky i pro stavební řemeslníky, majitele domů, hospodáře, jakož i učebnice pro školy hospodářské. Praha: Kober. 1905.
- STEIDL, Robert. Sklepní hospodářství. Valtice: Národní vinařské centrum. 2010. 309 s.
- ŽABIČKOVÁ, Ivana. Poruchy vinných sklepů a možnosti jejich odstranění. In Sklepy, búdy, presúzy – kudy dál?, aneb, Minulost, současnost a budoucnost areálů vinných sklepů : sborník příspěvků ze semináře konaného 16. června 2011 v Bořeticích - Kraví hoře. Bořetice: Svobodná spolková republika Kraví hora. 2011.
- MATUSZKOVÁ, Jitka. Vinohradnické stavby na Moravě. Brno: ERA Group. 2004. 299 s.
- GOMBÍŘ, Jan. Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy: za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách. Brno: Nadace Partnerství. 2007. 252 s.
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
- Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
- Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.
- PEKÁREK, Milan. Pozemek jako objekt právních vztahů z pohledu nového občanského zákoníku – několik poznámek. In Sborník příspěvků 6. ročníku mezinárodní konference pořádané Právnickou fakultou Masarykovy univerzity – Dny práva 2012. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 2383–2392.
- Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů.
- KURUC, Michal – WEIGEL, Josef – HORÁK, Vladislav – ŠVÁB, Tomáš. Problematika dokumentace vinných sklepů. In Sborník referátů XVII. konference SDMG. Ostrava: VŠB–TU, 2010, s. 85–90.
Wine cellars are no longer the buildings used solely by wine growers. Their popularity is rising mainly thanks to their aesthetic and architectural impression that has, in connection with consumption of delicious beverage, led to the formation of so called “wine tourism”, which plays an important role in the tourist industry nowadays. The evidence of this fact is increasing demand for this kind of constructions, mainly for recreational and commercial use. A lot of owners use their wine cellars for the representative purposes, adapt them to the tasting rooms, bars, restaurants and accommodation facilities. This increased attention leads to building new construction, but also enlarging the old cellars. This is related to the issue of their classification in law and register of this type of structures. In this field there are currently large imperfections.
This contribution introduces the basic division of the wine regions in the Czech Republic and related distribution of the wine cellars along the country. There are also summarized law regulations concerning the buildings, construction works and registration of wine cellars. It follows that from a legal point of view the wine cellars should not be considered uniformly but it is always necessary to take into account their properties and ambient conditions. In any case, the constructions and modifications of these structures should follow the Building Act, extensive cellars also comes under the scope of the State Mining Authority. In reality, however, negotiations with authorities – especially in case of this type of structures – are conducted rarely and the construction works, such as e.g. enlarging in the longitudinal- and cross-section, are realized without any control. Moreover, these works are carried often unprofessionally and without any supervision. That can lead to reduction of bearing capacity of the ground and this can eventually cause a breakdown. There are also large gaps in the current way of registration of this type of underground structures. In some cases, there may also occur a confusion in the area of property rights.