Sanační opatření objektu v paláci pod Pražským hradem z hlediska vlhkosti

Podlahy s dutinou jako součást dodatečných sanačních zásahů

Nedílnou součástí návrhů sanace objektů z hlediska vlhkosti je posouzení vlivu vlhkosti, která difunduje z ploch podlah. Tato skutečnost výrazně negativně ovlivňuje vnitřní mikroklima a obvyklé řešení – podlahy utěsnit může celkový stav konstrukcí ještě zhoršit. Běžně navrhované úpravy jsou ve svých důsledcích jistým „začarovaným kruhem“:

• Utěsníme-li podlahy – resp. do jejich skladby vložíme účinnou hydroizolaci, způsobíme vyšší zavlhání svislých konstrukcí.
• Utěsníme-li stěny proti vzlínající vlhkosti a všem dalším souvisejícím příčinám poruch, způsobíme zvýšené zavlhání podlah.

Řešením tedy je navrhnout kombinaci sanačních úprav všech konstrukcí – zjednodušeně řečeno celou budovu proti pronikání vlhkosti utěsnit. V mnohých případech je takové řešení nevhodné z důvodu např. památkové ochrany historických materiálů nebo pro složitost založení, částečného podsklepení a nereálných dalších souvisejících stavebních úprav. Mnohá tato úskalí řeší podlahy, které mají ve své skladbě dutinu s proudícím vzduchem. Ani takové řešení však není možné realizovat jako úpravu a musí být kombinováno s dalšími metodami.

Historická stavba, bývalá kolej theatinů (později redemptoristů) – Thunovský palác

Bývalé kolejní budovy, stojící samostatně při Zámeckých schodech Pražského hradu, mají hmotově velmi složitou dispozici. Základ tvoří severní křídlo, probíhající souběžně se Zámeckými schody, s řadou rizalitových doplňků a dalších přístavků. K severnímu křídlu téměř kolmo přiléhá příčné křídlo, zakončené rozšířenou částí. Všechny fasády jsou velmi střídmé a jejich strohost ještě podtrhla mladší pozdně klasicistní úprava.

Stavebně i dispozičně složitý komplex jednotlivých křídel budov je založen v terénním zářezu pražského hradního vrchu. Tato srostlice budov má celou řadu architektonických detailů a v průběhu bouracích prací se postupně nalézají různé úpravy, provedené v minulosti, které jsou zaměřovány (např. štoly, podzemní prostory atd.). Jejich využití je z hlediska současného stavu a vzhledem k budoucímu využívání budov omezené.

Zdivo v celém rozsahu obvodních zdí v oblasti zapuštěné do terénu je porušováno vysokou vlhkostí. Tato skutečnost není nová a byla částečně řešena celou řadou úprav realizovaných během původní výstavby a v dobách pozdějších. Jedná se zejména o podzemní štoly, budované pro soustředění a rychlý odvod vodotečí z hradčanského vrchu v této oblasti. Různými stavebními úpravami a budováním dalších objektů byly části těchto štol přerušeny.

Výrazně zavlhlé jsou také další nosné zdi při dvorech a zahradách, včetně podlah. Dispozice budov, jejichž severní zeď (tj. směrem k areálu Pražského hradu) je hluboko zapuštěna, vytváří několik podzemních úrovní. Výrazně zavlhčovány jsou tedy i stěny a podlahy např. vě třetím i čtvrtém nadzemním podlaží.

Příčinami poruch zdiva z hlediska vlhkosti jsou:

• voda, která vtéká z oblastí zvýšeného terénu a proniká do zdiva z boků;
• voda vzlínající do zdiva z podzákladí (v celém rozsahu spodních podlaží);
• zvýšená salinita, zejména v oblasti dusičnanů a síranů.

Technologie sanačních úprav

Návrhy snížení vlhkosti vycházejí přímo z výsledků analýzy a jsou řešeny kombinací úprav:

• aplikací metody mírné elektroosmózy,
• provedením rubových chemických injektáží,
• použitím omítek ve skladbě s částečným utěsněním,
• provedením dutinových úprav v podlahách a při vybraných stěnách.

Každá z navrhovaných metod zajišťuje v daném objektu část příčin poruch a je přiměřená vždy hlavnímu problému toho kterého úseku budovy.

Elektroosmóza

Elektroosmóza snižuje vlhkost stěn v nadzemních oblastech, tj. tam, kde je možno kladné elektrody – anody umístit na fasády, event. na obvodní zdi z interiérů. S výhodou se využívá její účinky i pro stěny v celém průběhu výšek. Záporné elektrody jsou v daném objektu kotveny šikmo pod nosné zdi v nejnižším podlaží.

Rubové chemické injektáže

Na zdech, které přiléhají k terénu, ze kterého do nich proniká volná voda, bude provedena tzv. rubová chemická injektáž. Jedná se o vytvoření dodatečné utěsňující vrstvy z rubu zdiva. Utěsňující materiál je tlakem „dopraven“ do oblasti mezi zdi a terén pomocí vrtů. Po vpravení potřebného množství materiálu budou pomocné vrty použity jako injektážní, pro zpevnění zdiva.

Dutinové podlahy

Snížení vlhkosti zdiva dutinami bude řešeno dutinovými podlahami, částečně v kombinaci s plošnými dutinami.

Projekt navrhuje realizovat horizontální odvlhčovací systém jako samostatně funkční zařízení, které sestává z dutiny ve skladbě nových podlah, zprovozněné systémem „vstupních a výstupních“ otvorů.

Kanály tvořené kabřincovými nebo betonovými cihlami mají strůpky z PZD desek (variantně jiný materiál). Součástí skladby je tepelná podlahová izolace, např. extrudovaný polystyren, hydroizolační folie a nášlapná vrstva dle arch. stavebního návrhu s příslušnou skladbou.

Celý systém bude „provětráván“ přirozeně, tj. opatřen vdechovými a výdechovými otvory. Vdechové otvory budou mít tvar dvakrát zalomené drážky a budou situovány variantně při podlaze v interiéru a v parapetu oken. Pro výdechové otvory budou vybudovány dvakrát zalomené drážky.

Z přiložených řezů je zřejmé, jak lze kombinovat jednotlivé sanační úpravy. S výhodou se např. využívá potřebných výkopů a dutin pro aplikaci vzduchových úprav, pro instalaci elektrod mírné elektroosmózy. Přirozené provětrávání podpodlahových dutin je relativně komplikované a je realizováno často i přes několik podlaží.

Pohled od jihu – část

Pohled od západu

Sál ve 2. NP

Chodba ve 3. NP

Půdorys 2. NP

Řez odvětrávacím systémem

Detail odvětrávacího systému

Kombinace metod

Závěr

Předložený projektový návrh může být jistým příkladem kombinace sanačních opatření v historickém objektu.