Fotovoltaika aneb jak se rozhodnout správně!

Avšak rychlý růst tohoto odvětví má za následek často velmi nepřehlednou situaci na trhu. V problematice tohoto oboru se velmi dobře orientuje pan David Vítek, generální ředitel firmy NWT Computer. Požádali jsme ho, aby nám ukázal správnou cestu z informačním šumu, který kolem fotovoltaik panuje.

Jaké fámy podle Vás nejvíce kolují mezi "odborníky" na fotovoltaiku?

Mezi laickou veřejnost a samozvanými odborníky se nejvíce diskutuje o třech tématech, které odborník označuje za mýty.

První fámou je, že moduly nevyrobí za dobu své životnosti ani takové množství energie jaké bylo spotřebováno na jejich výrobu. Ve skutečnosti běžný průmyslově vyráběný fotovoltaický modul dokáže vygenerovat množství energie, které byla potřeba na jeho výrobu, už během dvou až tří let samozřejmě v závislosti na geografických podmínkách. V českých zeměpisných šířkách je dosahováno energetické návratnosti FV systémů pod tři roky. Panely Evergreen Solar dokonce pod 1 rok díky lepší technologii výroby. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že při předpokládané životnosti 25 let fotovoltaický článek vyrobí několikanásobně více energie, než bylo spotřebováno na jeho výrobu.

Druhou a největší fámou je, že postavit sluneční elektrárnu je jednoduché a dokáže to každý. Kdo na toto tvrzení naletí, tak se dostane do velmi složité administrativní spirály a po dvou letech zjistí, že je "už na začátku" nebo, že je "už bez peněz".

Třetí fámou v pořadí, kterou rád vyvracím, je optimistická sedmiletá návratnost - to je opravdu nereálné. K tomuto omylu došlo tak, že si někdo spočítal předpokládané tržby kvalitní elektrárny, ale pak ji "vytendroval u Číňanů na nejnižší cenu", podělil a vyšlo 6 let. To je ale nesmysl. Platí téměř lineární závislost: o co levněji se elektrárna postaví, o to nižší bude výroba elektřiny. Současně roste riziko nekvality, kratší životnosti a zvyšování nákladů na údržbu...

Co byste doporučil zatím váhajícím investorům?

Určitě bych jim doporučil začít realizací investice do FVE co nejdříve. Pokud by se jednalo o velký projekt, tak by investor měl mít se vším jasno nejlépe v dubnu. Tím myslím že by měl mýt schválené financování a projekt. Následně podepsat realizační smlouvu, objednat panely a střídače. Dnešní dodací lhůty u těch kvalitních výrobců jsou 6 měsíců. Horší kvalita se dá dodat třeba do tří měsíců. Je to způsobeno velkou poptávkou po celém Světě. My to řešíme objednáváním na sklad a máme všeho dostatek. Letos máme objednáno kolem 50MW komponent. Předpokládáme že část postavíme na klíč a část prodáme velkoobchodně.

Na jaká úskalí by si měli investoři dát v začátcích svého projektu pozor?

Největším úskalím je výběr vhodné firmy. Investorům doporučuji zvolit zkušenou organizaci, která má nejen historii a zkušenosti ze stavbou FVE, ale také znalosti zahraničního obchodu. Solární elektrárna by měla bez výpadků pracovat po dobu minimálně 20 let, nejedná se tedy o spotřební zboží, jak to vnímají Asijské firmy. U FVE platí snad nejvíce, že každá úspora či ošizení se tvrdě projeví v tržbách majitele.

Dále je dobré si pečlivě ověřit reference, protože to, že firma postavila tři elektrárny neznamená, že je postavila dobře. Investorům doporučuji, aby si nechali předložit tržbu již postavené elektrárny za minulé období. Dále od této tržby odečetli 25% a pokud je vše v pořádku, tak by se měli dopracovat k číslu, které uvádí audit. V následujících letech totiž nemusí tak anomálně svítit jako v předešlém roce a to může způsobit neuváženým investorům řadů problémů.

Můžete to blíže vysvětlit?

Ano. Meziroční průměr doby slunečního svitu je totiž hodně kolísavý. V loňském roce nám jedna naše elektrárna vyrobila o 38% více, než tvrdil energetický audit. Ten byl sice o trochu konzervativnější, než se dělají audity dnes, ale i podle optimistického odhadu by elektrárna vyrobila o více než 30%. Ale když mi zákazníci říkají, že se jim jejich dodavatel chlubí, že jim vyrábí elektrárna o 5% více než je v auditu, tak je logické, že v následujících letech budou mít těžkou hlavu. Elektrárna jim zaručeně nebude dlouhodobě vyrábět to, co jejich audit říká, protože by jim loni musela vyrábět mnohem více. Sluneční svit kolísá až plus mínus 20%. Loni to bylo možná ještě více, ale každý rok nebude takový. Všichni majitelé hlásili enormní výrobu v dubnu, kdy po přechodu fronty byl čistý vzduch, minimální vlhkost, jak se říká "azůro" a poměrně chladno. Dobře postavené elektrárny jely velmi blízko svého nominálního výkonu.

Co tím myslíte "dobře postavená elektrárna"?

Měl bych říci spíše dobře navržená a kvalitně postavená. Elektrárna se skládá z mnoha částí. Panely a střídače - generátory, které ze stejnosměrného vyrábí střídavý proud. Další části jsou již víceméně pasivní prvky jako kabely, trafo, pojistky, ochrany atd. Všechny části mají své ztráty. Z toho plyne, že například kabely by měly být co nejkratší a nejtlustější, aby se ztráty eliminovali, trafo musí být vysoce účinné. Účinnosti střídače se velmi liší, tak od 89% do 97,5% i více. To si ještě člověk ohlídá podle prospektů a když si dá pozor na to, jestli je to účinnost při kosinus Fí = 1 :, tak si snad vybere ty správné. Pes je ale zakopaný hlavně v konfiguraci počtu panelů na střídač a v jejich zapojení do série a přetížení střídačů. Do střídače totiž lze zapojit panelů více než je nominální výkon střídače. Dodavatel tím ušetří na realizaci. Střídač potom výkon z panelů "ořezává" a pouští do sítě jen to, co má povolené na výstupu. No a když jedou panely na 99%, tak potom z takového střídače "ven leze" o desítky procent méně než by mělo či mohlo. Zákazník utrží méně a jeho investice do panelů jde v niveč. To samé platí o dalších částech elektrárny.

Jakou roli hraje při výstavbě FVE výběr solárních panelů?

Správný výběr kvalitních panelů hraje samozřejmě velmi důležitou úlohu. Málo kdo ví, která značka panelů je "Mercedes" a která "Trabant". Je totiž obrovský rozdíl mezi evropským panelem, čínským panelem z evropského křemíku a čínským panelem z čínského křemíku. Čínská napodobenina s velkou pravděpodobností vyrobí o 5% méně energie. Panel může také vyrábět dobře, ale problémy mohou nastat v zimě, když se rozpadne nebo mu zoxidují kontakty. Pozor také na nejlevnější čínské komponenty, střídače, tenké kabely atd. To vše vede jen k dalším problémům. Narazil jsem například na firmy, které aby zvýšili svůj zisk, nabízí neznačkové čínské panely a snaží se z nich udělat značkové. Upraví také datasheet, který pak uvádí v češtině jiné parametry než v originále. Viděl jsem také třeba španělské panely, které se rozpadaly. V jiných se zase oddělovala laminace a zarůstaly zelenou řasou. Je důležité si uvědomit, že účelem elektrárny je vyrábět co nejvíce kilowatthodin a ne ušetřit na investici. Rozhodně se to nevyplatí. V mých výpočtech my vyšlo, že se každá koruna navíc vrátí třikrát.

Jaké panely byste doporučil?

• certifikace pro EU, IEC 61646
• záruka výrobce, pokles výkonu v čase
• typ konstrukce panelu, provedení
• teplotní koeficienty
• napěťové parametry
• bypass diody, konektory
• reference výrobce, světové zkušenosti
• časová dostupnost panelů
• cena
• a hlavně forma plnění záručních podmínek

Naše firma má skvělé zkušenosti s panely od americké firmy Evergreen Solar.

Na jakém projektu právě pracujete?

Pracujeme na desítkách velkých projektů a více než stovce střech. Rozestavěné máme nyní "pouze" 2MW. V případě zájmu naleznete více informací o našich projektech zde.

Jaký je váš cíl pro rok 2010?

40MW a 1000 střech.

Pokud vás rozhovor zaujal a rádi byste měli vlastní fotovoltaickou elektrárnu, využijte nezávazně poptávkového formuláře.