Jak legálně dodávat elektřinu z vlastní elektrárny sousedům?
Držitel licence na výrobu elektřiny může tuto vyrobenou elektřinu za určitých podmínek prodávat dalším odběratelům, aniž by k tomu potřeboval licenci obchodníka s elektřinou. Stačí, když bude elektřinu dodávat tzv. přímým vedením, tedy bez využití veřejné sítě. Vlastní elektřinu pak poměrně snadno lze prodávat třeba sousedům v bytovém domě a společně ušetřit. Jak to zařídit? Odpovídá právník Filip Nečas z Frank Bold Advokátů.
Jaké výhody přináší pro účastníky trhu dodávka elektřiny prostřednictvím přímého vedení?
Hlavní výhoda přímého vedení spočívá v úspoře nákladů, protože zákazník nemusí v ceně elektřiny hradit poplatky za využití distribuční soustavy. Výrobce pak profituje z toho, že prodává vyrobené přebytky elektřiny za individuálně sjednané ceny přímo zákazníkům. Sjednaná cena přitom může být i vyšší, než je tržní cena, ale celková cena pro zákazníky bude přesto nižší než tržní, neboť v ní nejsou zahrnuté regulované složky.
Kdo může odebírat elektřinu přímým vedením?
Podle zákona kdokoliv, ať fyzická nebo právnická osoba, nemusí mít žádný zvláštní vztah k výrobci. Z logiky věci to musí být někdo, jehož odběrné místo (například byt nebo provozovna) jsou fyzicky dosažitelné v rámci jednoho domu nebo areálu.
Aby byly dodávky přímým vedením smysluplné, je rovněž zapotřebí, aby jednotliví zákazníci neměli svá vlastní odběrná místa, nýbrž aby existovalo jedno společné odběrné místo, ze kterého odebírá elektřinu ze sítě výrobce a následně ji přeúčtovává ostatním odběratelům. V praxi totiž budou převažovat situace, kdy výrobce (např. provozující solární elektrárnu) nebude schopen přímým vedením zajistit stoprocentní dodávky svým zákazníkům v jakémkoliv okamžiku. Pokud bude výkon elektrárny nižší např. z důvodu menšího slunečního svitu, bude zapotřebí zajistit, aby jim byla nepřímo dodávána elektřina z veřejné sítě. Odběrné místo bude zároveň místem předávacím, skrze které bude výrobce dodávat do sítě případné přebytky vyrobené elektřiny, které nespotřebuje ani on, ani jeho sousedé-zákazníci.
Jak se dodaná elektřina rozúčtovává, když je celý dům či areál připojen k veřejné síti prostřednictvím jediného odběrného místa?
Dodavatel elektřiny přímým vedením je v praxi zpravidla také odběratelem elektřiny z veřejné sítě. Tuto elektřinu pak rozúčtovává svým zákazníkům, aby jim zajistil nepřerušené dodávky. Elektřinu může rozúčtovat podle toho, jak se se zákazníky dohodne, typicky podle hodnot naměřených podružnými elektroměry či podle poměru podlahové plochy. Důležité však je, aby rozúčtoval pouze částku, kterou skutečně za elektřinu zaplatil a nepřipočítal k ní pro sebe žádnou provizi či odměnu. Pokud by tak učinil, jednalo by se o neoprávněný výkon činnosti obchodníka s elektřinou a hrozila by mu sankce ze strany ERÚ.
Musí mít dodavatel elektřiny nějakou speciální licenci?
Potřebuje jen licenci na výrobu elektřiny. Nemusí žádat o licenci na obchodování s elektřinou ani na distribuci elektřiny. Co se týče dalších zákonných povinnosti, jsou vyjmenované v druhém odstavci § 30 energetického zákona. Mnoho z těchto povinností jsou společné výrobcům i obchodníkům s elektřinou.
Mezi speciální povinnosti, které přibudou výrobci dodávajícímu přímým vedením, patří např. zveřejnit na internetových stránkách Kontrolní seznam evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele (který uveřejňuje na svém webu ERÚ) nebo sdělit na žádost zákazníka, který je spotřebitelem a odstoupil od smlouvy, datum ukončení dodávek elektřiny. Kromě toho musí ještě dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb a zveřejňovat o ní zprávu na svých internetových stránkách.
Další obvyklé povinnosti obchodníků s elektřinou se na dodavatele přímým vedením naopak vztahovat nebudou. Jde o povinnost poskytovat provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o zákaznících a podle mého názoru také výkon činnosti dodavatele poslední instance, neboť naprostá většina výrobců s přímým vedením nenaplňuje definici takového dodavatele podle § 12a odst. 1 energetického zákona.
Je možné to zvládnout vlastními silami?
Jediná potíž může nastat s byrokracií spojenou s dodávkami, se zmíněnými povinnostmi podle § 30 odst. 2. To by však neměl být důvod, proč se nepustit do dodávek elektřiny přímým vedením, jestliže existuje poptávka. Úvodní nastavení vztahů se zákazníky, operátorem trhu a provozovatelem distribuční soustavy doporučuji neřešit vlastními silami, ale delegovat na právníka, který by také měl ohlídat splnění všech povinností podle energetického zákona. V budoucnosti by se pravidla pro spotřebitele, výrobce a dodavatele v jednom měla zjednodušit. Je to alespoň jeden z cílů tzv. zimního legislativního balíčku, který má přispět k decentralizaci energetiky a o kterém se právě v těchto měsících jedná v Bruselu.