Americká (nejen) solární revoluce

Dream job v energetice

Pokud se udrží tempo, jakým nové instalace v roce 2014 přibývaly, očekává se, že během letošního roku vzroste počet instalovaných fotovoltaických systémů na 900 tisíc a během roku 2016 překročí celkový počet solárních instalací v USA milion. To by znamenalo, že každou minutu roku 2015 bude zprovozněna jedna fotovoltaická elektrárna.

Růst počtu solárních instalací prospívá také americké ekonomice. V loňském roce se zvyšoval počet pracovních míst ve fotovoltaickém průmyslu dvacetkrát rychleji, než byl celostátní průměr v americké ekonomice. Podle aktuální studie americké Solární nadace přibylo jen mezi listopadem 2013 a listopadem 2014 přes 30 tisíc nových pracovních míst a celkově zaměstnává fotovoltaika v USA téměř 180 tisíc lidí. Fotovoltaika tak během loňského roku v počtu pracovních příležitostí překonala těžbu ropy nebo zemního plynu. Podle zprávy Solární nadace přibudou pracovní místa i během letošního roku, a to až o 36 tisíc.

Přísun nových kvalitních pracovníků podporuje také federální vláda. Ta iniciovala v spolupráci s ministerstvem energetiky školící síť, která působí již na 400 místech a od roku 2010 proškolila přes 30 tisíc instruktorů. Zajímavostí také je, že se tato iniciativa zaměřuje na vojáky, kterým nabízí proškolení před odchodem do civilu.

Šetrné Spojené státy

Obnovitelným zdrojům se v USA v posledních letech nebývale daří. Zejména díky poklesu ceny technologií se americký trh řadí mezi jeden z nejrychleji rostoucích a může růst i nadále. Možnosti pro americkou solární energetiku představila na začátku letošního roku Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) ve studii, která se zaměřila na využití obnovitelných zdrojů ve všech sektorech ekonomiky USA: energetice, průmyslu, dopravě nebo stavebnictví.

Podle IRENA mohou obnovitelné zdroje do roku 2030 vyrůst v energetickém mixu na trojnásobek dnešního stavu: ze 7,5 % na 27 %. V odvětví získávání elektřiny by pak šlo ještě o podstatnější zvýšení: zelená elektřina by mohla tvořit celou polovinu využitých zdrojů. Dnes je to 14 %. Tento růst přitom kalkuluje s využitím současných technologií obnovitelných zdrojů. Nástupem chytrých sítí, ještě účinnějších fotovoltaických modulů nebo baterií se může ještě značně rozšířit.

Růst šetrných zdrojů energie přináší také ekonomickou výhodu. Scénáře IRENA odhadují výši uspořených prostředků pro USA mezi 30–140 miliardami dolarů ročně. A právě v podobě úspor by se vrátily investované prostředky, které se pohybují v mezi 38–86 miliardami dolarů ročně do roku 2030. Dosažení cíle alespoň 30 % energie z obnovitelných zdrojů by také vytvořilo sedmkrát více pracovních míst než využití jaderných zdrojů nebo uhelných elektráren se systémem ukládání uhlíku.

Studie IRENA očekává například růst výše zmíněné solární energetiky. Do roku 2030 by se mohl výkon fotovoltaických panelů vyšplhat až na 135 gigawattů. Přitom autoři zprávy předpokládají, že celá třetina solárních elektráren bude umístěna na střechách. Zpráva také předpokládá růst dalších obnovitelných zdrojů s tím, že největší šetrným zdrojem je větrná energetika.

Snižování emisí? To je přeci tak levné!

Realizace plánu IRENA dává odpověď kritikům Obamavých balíčků, jimiž chce americký prezident motivovat Spojené státy ke zvýšení energetické soběstačnosti a ochrany klimatu prostřednictvím budování obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Loni ve spolupráci s federální Agenturou ochrany životního prostředí (EPA) vyhlásil například plán na snížení emisí z uhelných elektráren o 30 % do roku 2030. Konkrétní formu toho, jakým způsobem cíle dosáhnout, pak prezident nechal na jednotlivých státech USA. Benefity ze snižování emisí lze opět podložit ekonomickými čísly. NRDC, jedna z nejsilnějších environmentálních organizací v USA, představila loni studii nezávislých expertů ze společnosti ICF International, ve které spočítala přínosy snižování znečištění pro spotřebitele a ekonomiku. Snížením produkce emisí by spotřebitelé elektřiny v USA uspořili až 37,4 miliardy dolarů v roce 2020 a vzniklo by 300 tisíc pracovních míst – v instalaci obnovitelných zdrojů, zateplování domů a realizaci dalších úsporných opatření.

Kritiku investic do šetrné energetiky lehce odrazil ekonom a nobelista Paul Krugman ve svém květnovém blogu v The New York Times, ve kterém reagoval na kritiku Americké obchodní komory vůči Obamovým plánům na redukci emisí. Podle obchodní komory prý hrozilo, že tato realizace bude stát ročně 50 miliard dolarů do roku 2030. Krugman reagoval: „Je 50 miliard dolarů hodně? Pojďme se podívat na dlouhodobé prognózy Rozpočtového výboru Kongresu (CBO). Ty říkají, že průměrné roční HDP v USA mezi lety 2014–2030 bude 21,5 bilionu dolarů. Takže Komora se nám vlastně říká, že můžeme dosáhnout významného snížení emisí skleníkových plynů za cenu ve výši 0,2 procenta HDP. To je přeci levné!“