Návrhy cenových rozhodnutí ERÚ připravují odběratele na epochu dekarbonizované energetiky

Michael Macenauer

Doba energetické krize způsobené ruskou agresí pomalu odchází. Evropa si už umí převážnou většinu ruské energie obstarat jinou cestou. Je však důležité si uvědomit, že krize přinesla cenový šok, na který vlády dotčených zemí reagovaly dočasnými masivními subvencemi. V převážné většině případů se tato podpora týkala jak nákladů na samotná energetická média, tak nákladů na energetické služby, tedy na vše spojené s distribucí těchto médií. Současně ale již mnoho let před energetickou krizí začal probíhat proces dekarbonizace. Ten bude i nadále navyšovat náklady na distribuci především elektřiny. Společnost EGÚ Brno nebyla jediná, kdo opakovaně uváděl, že je bezpodmínečně nutné nastavovat celý systém tak, aby byl co nejméně nákladný, a že v opačném případě se stane brzdou samotné dekarbonizace. Bohužel často se subvencovaly projekty s velkým mediálním ohlasem, ale s mizivým energetickým dopadem.

Návrhy cenových rozhodnutí ERÚ ze dne 30. 10. 2023 ruší mnoho subvencí a velmi hrubě řečeno připravují odběratelský sektor na novou epochu – epochu dekarbonizované energetiky. S tou budou spojeny vyšší náklady, než bylo zvykem v letech před krizí, která dočasně překryla vliv dekarbonizace. Rozsah návrhů cenových rozhodnutí ERÚ (více než 90 stran) prozatím brání jejich detailnímu srovnání. Už teď ale můžeme říci, že budou odběrateli přijaty velmi negativně. Mnozí z nich to již také avizovali.

Co tedy může být návrhům vytýkáno? Například to, že v době ještě ne zcela usazených a snížených cen silové elektřiny výrazně navyšují regulované platby spojené s distribucí. Že do systému opatřování energie v souladu s politikou fiskální konsolidace skokově přerušují tok extra peněz, které nepochybně pomohly způsobit dojem, že náklady dekarbonizace budou zanedbatelné a není třeba se jim věnovat. Anebo že mění zažitý modus vivendi plateb za využití sítí především pro podnikatele. Že mohou v konečném důsledku výrazně narušit až znemožnit konkurenceschopnost českého energeticky náročného průmyslu ve srovnání se zeměmi, které na úkor veřejných rozpočtů dále a výrazně subvencují energetiku, čímž katarzi neudržitelnosti příliš rychlé dekarbonizace oddalují.

V následujících dnech po provedení zevrubné analýzy nabídneme více detailů a příkladů, jak by nové cenové poměry ovlivnily nákladovost českých firem. Očekáváme také, že v nejbližších dnech budou návrhy cenových rozhodnutí oprávněnými body konfliktu a vyjednávání oborových svazů s vládou a s regulátorem. Teprve pak uvidíme, nakolik ERÚ bude muset své nezávislé cenové návrhy rozhodnutí přizpůsobit subvenční politice vlády.