Těžba uranu v České republice

Článek uvádí základní historické události spojené s těžbou uranu v České republice a srovnává množství vytěžené uranové rudy a počet zaměstnanců průmyslu v minulosti a dnes. Dále představuje všechny české lokality, kde se dříve uran těžil a podrobněji se věnuje pěti z nich: Jáchymov, Příbram, MAPE Mydlovary, Stráž pod Ralskem a Dolní Rožínka. Uvádí, kolik peněz ze státních dotací se dosud utratilo na útlum uranové těžby a na sociální a zdravotní náklady související s těžbou před rokem 2003. Popisuje v krátkosti některé dopady těžby na životní prostředí, jimiž se státní podnik DIAMO má povinnost zabývat. Ukazuje mapu s lokalitami, kde jsou dodnes nevytěžené zásoby uranové rudy. V souvislosti s touto mapou se nakonec zabývá podrobněji lokalitou Brzkov u Jihlavy v Kraji Vysočina. Na závěr stručně představuje tři aktuální témata související s hledáním způsobu, jak naložit s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v České republice.

Historické události spojené s těžbou uranu

V letech 1945 až 1999 v souvislosti s těžbou uranu došlo k těmto událostem [1]. V listopadu 1945 podepsaly Československá Republika (ČSR) a Sovětský svaz (SSSR) mezinárodní dohodu o vyhledávání, těžbě a dodávkách radioaktivních surovin do SSSR. Mezi lety 1945 až 1992 byl za veškerou činnost spojenou s těmito aktivitami zodpovědný státní podnik Československý uranový průmysl (ČSUP). V říjnu 1989 přijala vláda Československé socialistické republiky (ČSSR) Usnesení č. 94 o útlumovém programu pro těžbu uranu a související činnosti. Od roku 1993 se ČSUP transformoval do dnešního státního podniku DIAMO. V roce 1999 byl vydán základní koncepční dokument České republiky ve vztahu k nerostným surovinám s názvem Surovinová politika.

Surovinová politika z roku 1999 si v souvislosti s těžbou uranu stanovila tyto cíle: „ukončit těžbu uranu a zabezpečit ochranu jeho významných zdrojů pro další případné využití“ a „zabezpečit sanace dlouhodobých následků těžby uranu“ [2]. Ovšem v průběhu následujících let docházelo k vydávání vládních usnesení, která byla v rozporu s touto surovinovou politikou:

• usnesení č. 1316 vlády České republiky ze dne 12. října 2005 k dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka [3],
• usnesení č. 565 vlády České republiky ze dne 23. května 2007 k prodloužení těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka [4] a 
• usnesení č. 1086 vlády České republiky ze dne 22. prosince 2014 k dalšímu postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a k předpokladům další možné těžby uranu v České republice [5].

Ve všech případech docházelo k vydání usnesení v době, kdy na světovém trhu stoupala cena oxidu uranu U₃O₈ , jenž je také zván jako „žlutý koláč“ (graf 1).

Graf 1: Rostoucí cena U3O8 v letech 2005, 2007 a 2014 koresponduje s vydáním usnesení vlády ČR k prodloužení či příprav nové těžby uranu | Zdroj: http://www.uxc.com/

V letech 2006/2007 a 2011/2012 požádala australská firma Uran Limited prostřednictvím své české dceřiné firmy Urania Mining o rozšíření chráněného ložiskového území u Brzkova za účelem průzkumů kvůli možné těžbě uranu v budoucnosti, obě žádosti byly zamítnuty Ministerstvem životního prostředí. Ke stejnému rozhodnutí došlo i v roce 2015, kdy ministr životního prostředí Richard Brabec zamítnul odvolání firmy Urania Mining proti stanovení průzkumného území Osečná-Kotel pro uranovou rudu. Ve všech zamítnutých případech byl důvodem rozpor dalších průzkumů pro uran s platnou státní surovinovou politikou.

V prosinci 2015 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizaci platné surovinové politiky [6]. Jejími cíli ve vztahu k uranu jsou:

1. dotěžení ekonomicky využitelných zásob na ložisku Rožná;
2. vytipování nejvhodnější z náhradních lokalit (mimo oblast severočeské křídy), pro tuto lokalitu pak zpracování předběžné studie proveditelnosti, studie ekonomické vytěžitelnosti, hodnocení dopadů na životní prostředí a vyhodnocení efektivnosti provedení geologického průzkumu takto vybraného ložiska;
3. získat časový prostor (cca 25 až 30 let) pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií umožňujících budoucí komplexní využití neopominutelných zásob uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nevratně nepoškodil životní prostředí.

V říjnu 2016 byl zahájen proces posuzování dopadů aktualizace platné surovinové politiky na životní prostředí (SEA) [7]. Během zjišťovacího řízení mohla veřejnost zasílat své písemné vyjádření k surovinové politice na Ministerstvo životního prostředí. Veřejné projednání proběhlo 6. února 2017. Martin Kamarád, starosta města Přibyslav, se k němu vyjádřil v Ekonomickém deníku.

Množství vytěžené uranové rudy a počet zaměstnanců uranového průmyslu

V letech 1945 až 2007 se náš stát pohyboval na 9. místě světového žebříčku producentů uranu [8]. Během tohoto období bylo vyrobeno přes 110 tisíc tun U₃O₈ s maximem asi 30 tisíc tun uranu dosaženým v roce 1960. Po roce 1992 klesala roční produkce uranu z asi 10 tisíc tun na asi 400 tun v roce 2004, až se dostala na 193 tun uranu v roce 2014 [9]. Počet zaměstnanců v uranovém průmyslu byl nejvyšší v roce 1955, kdy v uranovém průmyslu pracovalo přes 46 tisíc zaměstnanců a po 2004 se toto číslo snížilo až na přibližně 3 300 zaměstnanců. Graf produkce uranu a zaměstnanosti před rokem 1997 je v grafu 2, který je fúzí grafů DIAMO a Proatom.

Graf 2: Trendy v produkci uranu a zaměstnanosti v České republice v letech 1946-1996 | Zdroj: Ic.century.cz

Uranové lokality v ČR

Na obrázku 1 najdete mapu znázorňující klíčové lokality spojené se zpracováním uranových rud [10]. Jednalo se o hlubinou těžbu uranu (například Jáchymov, Horní Slavkov, Zadní Chodov, Příbram, Okrouhlá Radouň, Hamr-Křižany, Brzkov, Rožná), chemickou těžbu „in situ leach” (ISL) prostřednictvím kyseliny sírové H₂SO₄ a dalších chemikálií (Stráž pod Ralskem), radiometrická úprava uranové rudy (Jáchymov, Nejdek, Horní Slavkov, Příbram a Ustaleč) a chemická úprava uranové rudy (MAPE Mydlovary, Stráž pod Ralskem a Dolní Rožínka).

Obrázek 1: Mapa lokalit s výskytem uranových rud v ČR | Zdroj: DIAMO

Jáchymov

Obrázek 2: Rudá věž neboli „Věž smrti“ v Jáchymově | Foto: © Václav Vašků

Jáchymov v Karlovarském kraji je dodnes nejvíce spojován s politickými vězni umírajícími v 50. letech 20. století na nemoc z ozáření při drcení a třídění uranové rudy ve „Věži smrti” (obrázek 2), s první sovětskou atomovou bombou, s prvními dosud funkčními radonovými lázněmi na světě založenými v roce 1906, s objevem rádia Marií Curie-Skłodowskou v roce 1898 a s těžbou stříbra od 16. století, jejímž vedlejším produktem byl nerost smolinec, tj. uraninit.

Odhadovaná produkce uranu v Jáchymově v letech 1945 až 1964 se pohybuje kolem 7 000 tun uranu, avšak nejsou do ní započítány ztráty [11]. V roce 1962 se likvidovala radiometrická úpravna uranových rud v Nejdku (kde se mimo jiné zpracovávala ruda až z Příbramských dolů), převážely se radioaktivní kaly z odkaliště Eliáš do úpravny v MAPE Mydlovarech v jižních Čechách a také se likvidovaly Jáchymovské doly v roce 1964 a 2009 [12].

Příbram

Obrázek 3: Haldy na Příbramsku | Zdroj: pribramsko.eu

V Příbrami ve Středočeském kraji, kde se těžila uranová ruda v letech 1950 až 1991, se doly rozkládaly na ploše asi 57,6 km² [13]. Zde vytěžených téměř 50 tisíc tun uranové rudy bylo zpracováváno na fyzikální úpravně Bytíz od roku 1958 a na chemické úpravně rud MAPE Mydlovary od roku 1962. Sanace odkaliště Bytíz proběhly po roce 1993 [14]. Dodnes můžete na trase Praha-České Budějovice z oken vlaku a aut vidět obrovské haldy odvalů s hlušinou neboli odpadním kamenivem při těžbě uranu (obrázek 3). V roce 2015 bylo odhadováno, že jenom kameniva z odvalu číslo 15 je 13 milionů tun a obsahuje 700 tun uranu [15]. Stejně jako Jáchymov, také Příbramské doly jsou známy kvůli utrpení politických vězňů, konkrétně v Táboře Vojna [16].

MAPE Mydlovary

Obrázek 4: Rekultivace odkaliště III. Oficiální postup rekultivace odkališť - na plochu odkališť se navezou vrstvy v tomto pořadí: popílek, pneumatiky, komunální odpad, jíl a kompost; poslední vrstva kompostu se zatravňuje; budují se monitorovací vrty pro kontrolu kvality vody. | Foto: © Olga Kališová, 2015

Chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary v Jihočeském kraji byla v provozu v letech 1962 až 1991 [17]. Zpracovala kolem 17 milionů tun uranové rudy z lokalit Zadní Chodov, Okrouhlá Radouň, Příbram, Dolní Rožínka a Stráž pod Ralskem. V letech 1979 až 1983 bylo roční množství zpracované uranové rudy vyšší než 700 tisíc tun. Během svého provozu vyrobila úpravna MAPE Mydlovary cca 28 tisíc tun U₃O₈. Zároveň úpravna MAPE Mydlovary vyprodukovala cca 36 milionů tun kalů (kaly/voda v poměru 24/17) [18]. Likvidační a sanační práce začaly po roce 1991. Jak uvedl Josef Vacek, vedoucí provozů rekultivací a likvidačních prací Mydlovary, šest dekontaminačních stanic ročně přečistí mezi 20 až 50 tisíci kubíky vody vytékající z odkališť. Podle Vacka v roce 2015 zbývalo rekultivovat asi 150 hektarů odkališťových ploch do roku 2024. V roce 2015 byla hotová rekultivace odkaliště I. o rozloze 25 hektarů, výšce 25 metrů, s asi 100 monitorovacími vrty a probíhaly mimo jiné rekultivace odkaliště III. o rozloze 31 hektarů (obrázek 4). Podle výroční zprávy DIAMO 2015 bylo množství importováno 1 200 tisíc tun sanačních materiálů v roce 2015 [19]. Náklady na rekultivace v roce 2015 odhadoval Vacek na 120 milionů korun. Celkové náklady na rekultivace MAPE Mydlovary do roku 2024 byly v roce 2014 odhadovány na asi 3 miliardy korun [20].

Stráž pod Ralskem

Oblast Stráže pod Ralskem v Libereckém kraji si zažila dva typy těžby uranu – hlubinnou [21] a chemickou [22]. V hlubinném dole Hamr I. se v letech 1972 až 1993 vytěžilo kolem 13 tisíc tun uranové rudy. Při chemické těžbě in-situ leaching (ISL) v letech 1966 až 1996 bylo vylouženo asi 15 tisíc tun uranové rudy [23]. Od září 2014 do prosince 2015 probíhala likvidace dolu Hamr I. a části chemické úpravny Stráž. Likvidační práce jsou zachyceny ve dvou časosběrných videích na webu DIAMO [24].

Těžba ISL ve Stráži pod Ralskem je znázorněna na obrázku 5, který zjednodušeně popisuje tamější geologické podloží a děje probíhající při ISL ve Stráži. Žlutá část představuje vrstvu formovanou v geologickém období svrchní křídy zvaném turon (asi 94-88 milionů let před naším letopočtem). V turonských pískovcích se nacházejí podzemní zdroje pitné vody. Zelená část znázorňuje ještě starší vrstvu formovanou v období svrchní křídy zvaném cenoman (101-94 milionů let před naším letopočtem). V cenomanských pískovcích se vyskytují uranové rudy. Fialová barva značí nepropustnou bariéru, která chránila podzemní zdroje pitné vody před tím, než zaměstnanci uranového průmyslu tuto bariéru provrtali přibližně 15 tisíci vrty, z nichž využili asi 11 tisíc vrtů: 8 tisíc vrtů pro loužení, 3 tisíce vrtů pro monitorování. Vrtalo se na ploše 700 ha vyluhovacích polí.

Obrázek 5: In-situ leaching 1966-1996 ve Stráži pod Ralskem | Zdroj: Prezentace Uranium in the Czech Republic, 2016 (upraveno)

Do cenomanské zvodně se technologickými vrty vtlačilo asi 5 milionů tun chemikálií, například 4 miliony tun kyseliny sírové, 312 tisíc tun kyseliny dusičné, 112 tisíc tun amoniaku za účelem louhování a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové a 1,5 tisíc tun kyseliny chlorovodíkové za účelem čištění vrtů. Kromě extrahovaných uranových rud byla výsledkem (a stále je) také kontaminace podzemních vod. V roce 1994 bylo kontaminováno 193 milionů m³, přičemž v roce 2009 číslo vzrostlo na 370 milionů m³ kontaminovaných vod [23]. Obrázky 6 a 7 ukazují kontaminaci cenomanské a turonské zvodně sírany SO₄²- v roce 2006. Růžová a červená barva značí místa s nejvyšší koncentrací SO₄^2-. Nejvyšší hodnoty pro cenomanskou zvodeň byly tehdy mezi 50-60 tisíci mg/l vody a pro turonskou zvodeň byly vyšší než 750 mg.l^-1.

Obrázek 6: Kontaminace vod v cenomanské zvodni v roce 2006. | Zdroj: Naše podještědí

Obrázek 7: Kontaminace vod v turonské zvodni v roce 2006 | Zdroj: Naše podještědí

Před rokem 1996 vedly technologické vrty roztok chemikálií a uranových rud z cenomanské zvodně do chemické úpravny. Průběh sanace ve Stráži pod Ralskem v letech 1996 až 2012 je popsán v aktuální prezentaci ředitele státního podniku DIAMO z října 2016 [25]. Diagram 1 ukazuje, jak probíhá sanační proces přibližně i dnes [23]. Bývalými technologickými vrty se z cenomanského kolektoru (neboli zvodně) čerpají zbytkové technologické roztoky na povrch. Procházejí chemickou stanicí, kde je z nich oddělen rozpuštěný uran. Část roztoků projde odpařovacím a krystalizačním procesem. Vykrystalizovaný kamenec se užívá na výrobu hnojiv anebo je přepracován na síran hlinitý a síran amonný. Zkapalněné páry jsou vypouštěny do řeky Ploučnice. Zbytky po krystalizaci kamence se nazývají matečný louh (ML). Schéma ukazuje, že ML je vtlačen zpět do země. Část roztoků pokračuje do neutralizačních dekontaminačních stanic (NDS 6 a 10). Z NDS 6 jsou neutralizované vody vypouštěny do řeky Ploučnice a zbylé neutralizační kaly jsou uloženy na odkaliště.

Diagram 1: Zjednodušené schéma sanačního procesu po roce 2013 dle [23]

V letech 2007-2015 bylo dle výročních zpráv DIAMO vyvedeno 845 327 tun kontaminace z cenomanu a 14 786 tun kontaminace z turonu (Graf 3).

Graf 3: Vyvedená kontaminace (t) z cenomanské a turonské zvodně v letech 2007-2015 | Zdroj: Výroční zprávy DIAMO (upravila: Olga Kališová)

V roce 2010 česká vláda počítala se zajištěním asi 31 miliard korun na sanační proces v souvislosti s chemickou těžbou ve Stráži pod Ralskem v letech 2012 až 2042 [26]. Sanace cenomanské zvodně má pokračovat do roku 2037. Cílem je snížit koncentraci kontaminantů na 7 g/l. Všechny rekultivační práce pak mají pokračovat až do roku 2042. Podle spolku Naše Podještědí, jehož předsedou je Josef Jadrný (náměstek hejtmana Libereckého kraje v letech 2012 až 2016), činily odhadované náklady na sanaci po chemické těžbě v letech 1996-2011 45 miliard korun a v letech 2011 až 2042 by mělo být utraceno ještě 40 miliard korun [27]. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu si sanace těžby uranu ve Stráži pod Ralskem vyžádá 27 miliard korun v letech 2016 a 2042, ale zároveň se v tiskové zprávě z 12. prosince 2016 cituje, že částka bude pravděpodobně ještě vyšší, neboť „plány likvidací totiž neobsahují výdaje spojené s čištěním a čerpáním důlních vod a následným monitoringem lokalit“.

Na likvidaci povrchových objektů po hlubinné těžbě uranu na dole Hamr I. bylo utraceno 619 milionů korun. Jako u většiny sanačních projektů prováděných státním podnikem DIAMO, i zde byl projekt spolufinancován Evropskou unií, konkrétně 85 % z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) (obrázek 8). Přibližně 7 milionů m3 radioaktivního odpadu z dolu Hamr I. bude až asi do roku 2023 převáženo do 100 hektarového odkaliště poblíž Neutralizační dekontaminační stanice.

Obrázek 8: Likvidace povrchových objektů v areálech Centrální dekontaminační stanice a Dolu Hamru I. za 619 milionů korun (bilboard v levém dolním rohu obsahuje chybnou částku 319 milionů korun) | Foto: © Olga Kališová, 2015

Dolní Rožínka

Dolní Rožínka v Kraji Vysočina je známá svým posledním funkčním uranovým dolem Rožná ve střední Evropě, ze kterého se od roku 1958 vytěžilo kolem 20 tisíc tun uranu [28]. V lednu 2016 vláda schválila postupnou uzavírku dolu Rožná I. V listopadu 2016 byl státním podnikem DIAMO oznámen záměr „Sanace a rekultivace areálu R1 včetně odvalu“.

Chemická úpravna je zde v provozu od roku 1968 (obrázek 9).

Obrázek 9: Chemická úpravna na Dolní Rožínce, GEAM DIAMO| Foto: © Olga Kališová, 2014

Obrázek 10: Odkaliště K1 (nahoře) a K2 na Dolní Rožínce, GEAM DIAMO | Foto: © Václav Vašků

Na asi 90 hektarech se zde rozkládají dvě odkaliště K1 a K2 zadržující radioaktivní kaly o objemu více než 10 milionů m³ (obrázek 10).

Odkaliště K2 pod Zlatkovskou horou je méně známá menší vodní plocha na Zlatkovském potoku vtékajícím do říčky Nedvědičky, která protéká v blízkosti odkaliště K1 a v městyse Nedvědice vtéká do řeky Svratky (obrázek 11).

Obrázek 11: Orientační mapa odkališť K1 a K2 znázorňující povodí řeky Svratky | Zdroj: VTEI, 2012

Diagram 2: Možné dopady odkališť na životní prostředí a zdraví obyvatel | Zdroj: Obscuredbyclouds.com.au (upravila: Olga Kališová)

V současnosti neposkytuje DIAMO ani Ministerstvo průmyslu a obchodu informace k těmto třem záležitostem: 1. nejsou identifikovány významné vlivy provozu odkališť na obyvatelstvo a životní prostředí, 2. není jasné, zda se kapacita odkališť bude navyšovat v souvislosti s možnou těžbou uranu v Brzkově (viz dále), 3. veřejnost nemá k dispozici údaje o stabilitě hrází odkališť [29]. V případě selhání hrází odkališť (diagram 2) přitom hrozí kontaminace povodí řeky Svratky, na jejímž toku se nachází i město Brno.

Státní dotace na útlum uranové těžby

V letech 1992-2003 bylo utraceno 17,6 miliard korun ze státních dotací na útlum uranové těžby a na sociální a zdravotní náklady související s těžbou (graf 4). Podle České geologické služby se po roce 2004 přestalo rozlišovat, kolik státních dotací bylo vynaloženo na útlum uranové těžby a veškeré náklady byly zahrnuty do kolonky „Hornictví celkem“ [30].

Graf 4: Státní dotace vynaložené v letech 1992-2003 na útlum uranové těžby a na sociální a zdravotní náklady související s těžbou uranu | Zdroj: Olga Kališová dle [30]

Dopady těžby na životní prostředí v roce 2015

V roce 2015 byly pozůstatky uranové těžby vyčísleny na 50 milionů m³ a 4,7 milionů m2 hald a na 52,9 milionů m³ a 5,9 milionů m² odkališť (tabulka 1).

Tabulka 1: Haldy a odkaliště v roce 2015 | Zdroj: Olga Kališová dle [31]

Nevytěžené zásoby uranové rudy

Na mapce (obrázek 12) jsou vyznačeny lokality, kde jsou dodnes nevytěžené zásoby uranové rudy [32]. V Libereckém kraji se jedná o ložiska Břevniště pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Osečná Kotel a Stráž pod Ralskem, kde se pod zemí ukrývá přes 112 tisíc tun uranové rudy. V Kraji Vysočina jde o ložiska Jasenice-Pucov, Rožná (kde se uvažuje o konci těžby v důsledku vytěžení zásob) a Brzkov.

Obrázek 12: Výhradní evidovaná ložiska uranové rudy v České republice (červeně) | Zdroj: Česká geologická služba, 2014 [32]

Brzkov

Na ložisku Brzkov-Horní Věžnice (obrázek 13) byly v letech 1976 až 1990 provedeny průzkumné práce. Experimentální těžba probíhala od roku 1984. V roce 1990 bylo vyhlášeno chráněné ložiskové území zabírající plochu 106,4 hektarů. V roce 2004 byla důlní jáma č.12 (hloubka 300,5 metrů; rozměry 2,2x3,6 metrů) zaplavena, zasypána kamenem z lomu a odvalu a vstup do dolu byl překryt betonovou deskou. Kolem bylo vymezeno bezpečnostní pásmo 44x44 metrů. Česká vláda se 22. prosince 2014 usnesla (usnesení č. 1086), že státní podnik DIAMO začne s přípravami nové uranové těžby na lokalitě Brzkov u Jihlavy v Kraji Vysočina. Jak už zaznělo v úvodu, usnesení bylo vydáno v rozporu s dosud platnou surovinovou politikou z roku 1999.

Obrázek 13: Zlikvidované ložisko Brzkov-Horní Věžnice po roce 2004 | Foto: © Olga Kališová, 2014

Podle optimálního scénáře ve Studii proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov zpracované státním podnikem GEAM, DIAMO v červenci 2014 je množství vytěžitelného uranu 4 440 tun, přičemž ročně by se těžilo pouze 175 tun v průběhu asi 20 let [33]. Pro představu, na palivové tyče pro roční provoz českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany se spotřebuje asi 600 tun uranu ročně. Uran z ložiska Brzkov by pokryl pouze asi 7 let provozu Dukovan a Temelína. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR obsahuje v této souvislosti následující informace: „Využití domácího uranu je třeba zvážit s ohledem na jeho potenciální přínos pro ekonomiku ČR. V krajním a nepravděpodobném případě rozpadu globálního trhu s uranem lze přistoupit k využívání domácího uranu, s využitím nejmodernějších technologií šetrných k životnímu prostředí.“ [34]. Agentura pro atomovou energii při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA) potvrzuje, že rozpadu globálního trhu v důsledku nedostatku uranu se není třeba obávat vzhledem k obří produkci uranu v zemích jako Kazachstán, Kanada a Austrálie (diagram 3). Česká republika je se svými 0,4 % zahrnutá v oranžové výseči mezi 3 % „ostatních“ producentů.

Diagram 3: Světová uranová produkce 58 816 tun uranu v roce 2012 | Zdroj: OECD/NEA [35]

Rozhodnutí o tom, z čeho těžbu (v případě těžby) a nutnou rekonstrukci chemické úpravny a navýšení dvou odkališť na Dolní Rožínce financovat, má být podle studie vydáno českou vládou v lednu 2018. Případné náklady v Dolní Rožínce jsou v současnosti odhadovány na 3 miliardy korun. Podle ČSOB Advisory by byl projekt nové těžby v Brzkově ekonomicky výhodný pouze za předpokladu, že by bylo vytěženo alespoň 4 440 tun uranu, který by se prodával za více než 60 dolarů za libru U₃O₈. V případě menší vytěžitelnosti by se světová cena U₃O₈ musela vyšplhat aspoň na 90 dolarů za libru. Současný stav cen uranu se však pohybuje kolem 27 dolarů za libru (graf 5). Podle prognóz by se příštích 20 let cena uranu měla držet nízko v důsledku obrovských světových zásob uranu, kterých je podle OECD/NEA kolem 6 milionů tun uranu.

Graf 5: Znázornění ekonomického posouzení studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Horní Věžnice v porovnání s vývojem cen U₃O₈| Zdroj: http://www.uxc.com/ (upravila: Olga Kališová)

Součástí studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov je také posouzení socio-ekonomických dopadů na obyvatelstvo způsobených novou těžbou uranu. Studie argumentuje ve prospěch otevření těžby vytvořením nových pracovních míst, která přinese místním zisk ve formě snížení nezaměstnanosti v blízkosti dolu. Studie tvrdila, že: „V současné době je v zájmových oblastech Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou nezaměstnanost cca 10-11 %“.

Takové údaje jsou ale v rozporu s daty poskytnutými Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), podle kterého byla průměrná nezaměstnanost v Kraji Vysočina 6,7 % v červenci 2014 (4,8 % v září 2016) [36]. Dle MPSV byla v červenci 2014 nezaměstnanost v samotných obcích Brzkov (5 %) a Věžnice (3,5 %) a ve městech Polná (6 %) a Přibyslav (5,8 %) nižší než průměrná nezaměstnanost v Kraji Vysočina. Dle MPSV byla nezaměstnanost v září 2016 ještě nižší (Brzkov: 2,7 %, Věžnice: 3,6 %, Polná: 3,2 % a Přibyslav: 3,9 %) než v roce 2014.

Obrázek 14: Příklady protestních akcí v Brzkově, Polné a Přibyslavi 2014-2015 | Foto: © Olga Kališová

Místní lidé dosud protestovali proti nové těžbě například besedami, pochodem, výstavou „Tváře uranu“ fotografií Václava Vašků, divadelním představením, úklidem Čistá Vysočina spojeným s protiuranovou výzvou, symbolickým pálením důlní věže a protestním zvoněním klíčů za demokratické hodnoty (obrázky 14 a 15). V minulosti byl také založen spolek Naše budoucnost bez uranu. 3. září 2014 podepsali starostové čtyř dotčených samospráv a spolek NBBÚ Memorandum pro budoucnost bez uranu.

Obrázek 15: Příklady protestních akcí v Brzkově a Věžnici 2015-2016| Foto: © Olga Kališová

Příprava nové těžby je v současnosti ve více než ročním skluzu oproti původnímu harmonogramu (Tabulka 2). Na žádost obcí a spolku totiž Ministerstvo životního prostředí uložilo státnímu podniku GEAM DIAMO dodat do 30. června 2017 chybějící dokumenty potřebné k tomu, aby GEAM DIAMO mohl podat žádost o rozšíření chráněného ložiskového území Brzkov-Horní Věžnice. Bez rozšíření chráněného ložiskového území (mělo proběhnout do srpna 2015) a stanovení průzkumného území (mělo proběhnout do října 2015) nelze začít proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který měl být původně hotov v říjnu 2016. Aktuální informace k těžbě uranu na ložisku Brzkov-Horní Věžnice jsou k nalezení v tiskových zprávách na webu obce Brzkov.

Tabulka 2: Tabulka č. 25 Etapy projektu stavby: Otvírka nového uranového dolu Brzkov podle [33]

Skutečný záměr těžby uranu v Brzkově?

Z předchozích odstavců vyplývá, že těžba ložiska Brzkov-Horní Věžnice není v příštích asi 20 letech ekonomicky výhodná, ani není v souladu se zájmy místních. Přesto DIAMO i Ministerstvo průmyslu a obchodu dávají svými aktivitami zcela jasně najevo, jak moc těžit chtějí. V aktualizované surovinové politice se nachází kapitola 3.2.3. „Záměry v oblasti těžby a úpravy uranu“, která si klade za cíl prodloužit těžbu na dole Rožná, pokračovat v těžbě na jiné lokalitě po dobu 25 až 30 let a tuto dobu využít pro vědecký výzkum za účelem těžby v oblasti Stráže pod Ralskem [6]. Podle výstupů projektu TB010CBU002 „Nové technologické možnosti dobývání ložisek uranu v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění, 2012-2014“ zadaného Technologickou agenturou ČR a vypracovaného firmou MEGA a. s. a Masarykovou univerzitou v Brně ovšem v tom případě hrozí další chemická těžba in-situ (tabulka 3). Vláda vzala závěrečnou zprávu k tomuto projektu na vědomí 22. prosince 2014.

Tabulka 3: Závěrečná zpráva projektu TB010CBU002 „Nové technologické možnosti dobývání ložisek uranu v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění, 2012-2014“ doporučuje chemickou těžbu jako dobývací metodu uranových ložisek v Libereckém kraji | Zdroj: Technologická agentura ČR

Nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice

Připomeňme si, že uranový průmysl je první krok k výrobě elektřiny z jádra, ale je také příčinou ekologických škod vzniklých po těžbě a zpracování uranu a vede k vytváření dalšího jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Existuje tlak na uložení radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva navzdory nevyřešeným známým i dosud neznámým rizikům, aby se mohlo pokračovat s těžbou, s výrobou jaderné energie i s produkcí odpadu. Procesem hledání hlubinného úložiště V České republice a v zahraničí se zabýval tento dvoudílný recenzovaný článek Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na jaře roku 2016.

Obrázek 16: Nově přidané lokality ETE Jih a EDU Západ | Zdroj: Nechcemeuloziste.cz

Tři aktuální témata stojí za zmínku. 1. K dosavadním 7 lokalitám přibyly od května 2016 další dvě u obou jaderných elektráren (obrázek 16). 2. Stále neproběhlo veřejné projednání Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA). 3. Dne 4. října 2016 byla veřejnosti oficiálně představena Platforma proti hlubinnému úložišti, ve které bylo v době jejího vzniku sdruženo 15 samospráv a 10 spolků. Byla založena s cílem „prosadit takový způsob hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.“ [37] Platforma si rovněž dala za úkol shromáždit a zpracovat „dostupné informace z ČR i ze zahraničí k problematice ukládání radioaktivních odpadů“, informovat veřejnost a jednat s politickými představiteli a odborníky.

Závěr

Tento článek se pokusil podat stručnou výpověď o historii, přítomnosti i budoucnosti uranového průmyslu v České republice. Při představování základních rysů uranových lokalit Jáchymov, Příbram, MAPE Mydlovary, Stráž pod Ralskem a Dolní Rožínka se článek zároveň věnoval dopadům na životní prostředí, které dnes musí státní podnik DIAMO řešit v podobě nákladných rekultivačních a sanačních prací. Nebyly však zodpovězeny další otázky. Například se článek nevěnoval tomu, zda je v současnosti dostatek peněz na pokračování sanací zejména v MAPE Mydlovary a ve Stráži pod Ralskem.

Článek klade důraz na provázanost těžby uranu s produkcí radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Těžba uranu tvoří nový odpad. Nakládání s dosavadním odpadem a sanování pozůstatků minulé a stále probíhající těžby dá hodně práce nejen jadernému a uranovému průmyslu, který je za tvorbu problémů přímo zodpovědný. Ale po další dekády budou obě témata, před kterými nelze zavírat oči donekonečna, rovněž zatěžovat českou veřejnost i její následovníky. Za této situace je vlévání dalších finančních prostředků do nové těžby uranu v Brzkově nebo kdekoli jinde v České republice přinejmenším krátkozraké a ve výsledku nikterak neposlouží české veřejnosti jako celku, pouze její malé části.

Zdroje:

[1] DIAMO. Historie podniku. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/historie-podniku

[2] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. 1999. [Online].
http://download.mpo.cz/get/26649/56833/611174/priloha004.doc

[3] Vláda České republiky. Usnesení vlády České republiky ze dne: 12. října 2005 č. 1316 k dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka. 2005-10-12. [Online].
https://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/5EFD8097A16A265EC12571B6006D9817?OpenDocument

[4] Vláda České republiky. Usnesení vlády České republiky ze dne: 23. května 2007 č. 565 k prodloužení těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka. 2007-05-23. [Online].
https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/usn/2007-565

[5] Vláda České republiky. Usnesení vlády České republiky ze dne 22. prosince 2014 č. 1086 k dalšímu postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a k předpokladům další možné těžby uranu v České republice. 2014-12-22. [Online].
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:88yR34Z2vU8J:https://apps.odok.cz/attachment/-/down/VPRA9SJADZ6T+&cd=1&hl=en&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab

[6] Ministerstvo průmyslu a obchodu. 254/15 Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů; T: 2.12.2015. Listopad 2015. [Online].
http://www.komora.cz/pro-podnikani/legislativa-a-normy/pripominkovani-legislativy/nove-materialy-k-pripominkam/254-15-surovinova-politika-ceske-republiky-v-oblasti-nerostnych-surovin-a-jejich-zdroju-t-2-12-2015.aspx

[7] Cenia: informační systém SEA. MZP244K - Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. 2016-10-12. [Online]
http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP244K

[8] DIAMO. Těžba. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/tezba

[9] World Nuclear Association. Uranium production figures, 2004-2014. July 2015. [Online].
http://www.world-nuclear.org/information-library/facts-and-figures/uranium-production-figures.aspx

[10] DIAMO. Uranové rudy. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/uranove-rudy

[11] Pluskal, O. Poválečná historie jáchymovského uranu. Historie hornictví. [Online]. [cit. 2016-10-31].
http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/jachym/JACHYM2.htm

[12] DIAMO. Jáchymov - odkaliště Eliáš. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/jachymov

[13] DIAMO. Příbram. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/pribram-uran

[14] Tomas, J. Sanace území po těžbě a úpravě uranu v České republice a posuzování vlivů těchto činností na ŽP. Ministerstvo životního prostředí. 2001. [Online].
http://slon.diamo.cz/hpvt/2001/sekce/sanace/01/S01.htm

[15] Vyroubalová, M. Z nejradioaktivnější haldy u Příbrami chtějí odtěžit miliony tun kamene. iDnes. 2015-07-31. [Online].
http://praha.idnes.cz/haldy-po-uranove-tezbe-pribram-dz2-/praha-zpravy.aspx?c=A150730_120414_praha-zpravy_mav

[16] Hornické muzeum Příbram. Památník Vojna Lešetice – Z historie vězeňského zařízení Vojna. Hornické muzeum Příbram. 2011-2016. [Online].
https://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/

[17] DIAMO. Mydlovary. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/mydlovary

[18] Švehla, J. Pohled na oblast bývalé chemické úpravny uranových rud MAPE-Mydlovary u Českých Budějovic. Nadace Partnerství. 2008-11-20. [Online].
http://calla.cz/data/energetika/seminare/tezba/sbornik.pdf

[19] DIAMO. Výroční zpráva 2015. Stráž pod Ralskem. 2015. [Online].
http://www.diamo.cz/download-document/260-vyrocni-zprava-diamo-s-p-za-rok-2015

[20] Zimola, J. Obnovená vlečka v Mydlovarech odlehčí silnicím od nákladních vozů, které zavážejí odkaliště. Jihočeský kraj. 2014-12-13. [Online].
http://www.jirizimola.cz/novinka/540-obnovena-vlecka-v-mydlovarech-odlehci-silnicim-od-nakladnich-vozu-ktere-zavazeji-odkaliste/

[21] DIAMO. Hamr. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/hamr

[22] DIAMO. Stráž pod Ralskem. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/straz-pod-ralskem

[23] Ing. Mužák, J. Ph.D. Současnost a budoucnost sanace následků po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. DIAMO, s. p., o. z. TÚU, odd. matematického modelování. 2008. [Online].
http://slon.diamo.cz/hpvt/2008/sanace/S08.pdf

[24] DIAMO. Videa dokumentující postup bouracích prací… 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/20160218218/videa-dokumentujici-postup-bouracich-praci-/menu-id-139

[25] Ing. Rychtařík, T. 70. výročí uranového průmyslu v České republice: 50 let těžby uranu v severních Čechách, DIAMO, s. p. 2016. [Online].
http://www.hornickesympozium.cz/wp-content/uploads/2016/03/02-Tom%C3%A1%C5%A1-Rychta%C5%99%C3%ADk-70.-v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD-uranov%C3%A9ho-pr%C5%AFmysluv-%C4%8Cesk%C3%A9-republice-50-let-t%C4%9B%C5%BEby-uranu-v-severn%C3%ADch-%C4%8Cech%C3%A1ch.pdf

[26] Vláda ČR. Zpráva o výsledcích aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až 2042. 2012-01-11. [Online].
http://www.komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=4035

[27] Naše Podještědí. Vliv těžby uranu metodou in-situ na kontaminaci spodních vod. 2011. [Online].
http://aa.ecn.cz/img_upload/eafd8382e68de047a49213a9ed52af69/kontaminace-spodnich-vod-vlivem-tezby-uranove-rudy.pdf

[28] DIAMO. Rožná. 2016. [Online].
http://www.diamo.cz/rozna

[29] Sequens, E. České uranové sny. Calla - Sdružení pro záchranu prostředí. 2015-11-04. [Online].
http://aa.ecn.cz/img_upload/eafd8382e68de047a49213a9ed52af69/ceske-uranove-sny.pdf

[30] Ministerstvo životního prostředí. Surovinové zdroje České republiky. Česká geologická služba. Říjen 2014. Str. 135. [Online].
http://www.geology.cz/extranet/publikace/online/surovinove-zdroje/SUROVINOVE-ZDROJE-CESKE-REPUBLIKY-2014.pdf

[31] Proskočilová, Š, Ing. Vostarek, P., Ing. Všetečka, M., Ing. Wlosok, J. Souhrnná informace o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí: DIAMO, s. p., za rok 2015. DIAMO - Stráž pod Ralskem. 2016-04-20. Tabulka 6.1-2 [Online].
http://www.diamo.cz/download-document/246-informace-o-zp-2015

[32] Ministerstvo životního prostředí. Surovinové zdroje České republiky. Česká geologická služba. Říjen 2014. Str. 190. [Online].
http://www.geology.cz/extranet/publikace/online/surovinove-zdroje/SUROVINOVE-ZDROJE-CESKE-REPUBLIKY-2014.pdf

[33] Kolektiv pracovníků o.z. GEAM. Studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov: Souhrnná zpráva. 2014-07-29. [Online].
http://docplayer.cz/5440803-Studie-proveditelnosti-otvirky-loziska-brzkov-souhrnna-zprava.html#show_full_text

[34] Bendl, J. Zápis ze 6. jednání Výboru pro udržitelnou energetiku RVUR. Úřad vlády České republiky: Odbor pro udržitelný rozvoj. 2015-04-28. [Online].
https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/vybory-rvur/Zapis-6--jednani-VUE-28-4-2015.pdf

[35] OECD/NEA. U ranium 2014: Resources, Production and Demand. No. 7209. 2014. [Online].
http://www.oecd-nea.org/ndd/pubs/2014/7209-uranium-2014.pdf

[36] MPSV. Statistiky nezaměstnanosti: Měsíční statistika nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV. 2016. [Online].
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

[37] Platforma proti úložišti. Cíle Platformy proti hlubinnému úložišti. Platforma proti úložišti. 2016. [Online].
http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/cile-platformy/