Quo vadis Státní energetická koncepce?
Diskuse k Aktualizaci SEK
K právě projednávané aktualizaci Státní energetické koncepce se v krátkých přednáškách vyjádřili: Lenka Kovačovská z MPO, Petr Vymazal za zpracovatele SEA, ekonom Jan Ondřich, analytik Michal Šnobr, Martin Sedlák za OZE a Jan Rovenský za limity těžby uhlí. Následovala diskuse s odpověďmi na otázky z publika.
Diskusní setkání pořádali Calla, sdružení za záchranu prostředí ve spolupráci s Centrem pro dopravu a energetiku dne 4. prosince 2013. Akci finančně podpořila Evropská klimatická nadace.
K právě projednávané Aktualizaci Státní energetické koncepce se v krátkých přednáškách vyjádřili:
- Lenka Kovačovská, Ministerstvo průmyslu a obchodu, vedoucí oddělení analýz a predikcí v energetice
- Petr Vymazal, ředitel společnosti Amec s.r.o., jež zpracovala hodnocení vlivů na životní prostředí
- Jan Ondřich, Candole Partners, ekonom
- Michal Šnobr, J&T, analytik
- Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost, analytik
- Jan Rovenský, Greenpeace ČR, vedoucí energetické kampaně
Následující diskusi moderoval Petr Lebeda z Glopolis.
Odkaz na video se záznamem semináře je uveden na konci článku, časový údaj s přibližným začátkem přednášky je uveden u stručného obsahu jednotlivých přednášek.
Úvodní přednášky
Edvard Sequens
V úvodním proslovu upozornil, že Česká energetika není zdravá. V energetickém mixu zůstává vysoký podíl uhlí se všemi negativními dopady na zdraví a životní prostředí. Environmentální škody se pohybují kolem 60 mld. Kč ročně (viz článek Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie). Přesto je ČR největším exportérem elektřiny. České hospodářství stále zůstává vysoce energeticky náročné. Diskuse by podle něj měla probíhat bez vylučování momentálně neoblíbených skupin. Nelze budovat energetický ostrov v české kotlině. Energetika musí řešit výzvy jako nedostatek surovin nebo změna klimatu, a ty nelze řešit v rámci jednoho státu.
Lenka Kovačovská
Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK) počítá s rozvojem fotovoltaiky výhradně na budovách, biomasy a v menší míře i větrných elektráren. Podíl uhlí v energetickém mixu by měl klesat na úkor obnovitelných (OZE) a druhotných (DZ) zdrojů a jaderné (JE) energie. V základním scénáři je do roku 2040 očekáván růst spotřeby elektřiny o 20 % (převážně v segmentu velkoodběru) a mírný růst konečné spotřeby energie (ve většině evropských zemí je přitom očekávána stagnace nebo pokles jak spotřeby elektřiny, tak konečné spotřeby energie). Podíl OZE v energetickém mixu by se měl do roku 2040 zvýšit na více než dvojnásobek. V dopravě by měla být ropa nahrazována alternativami – biopalivy, zemním plynem a elektřinou.
Video od času 0:00:00
Petr Vymazal
Firma Amec provedla posouzení vlivu ASEK na životní prostředí (SEA ASEK). ASEK by měla mít pozitivní dopady na životní prostředí (ŽP) a veřejné zdraví (VZ) zejména snížením emisí znečišťujících látek jednak v důsledku přechodu od převládajícího využití uhlí směrem k šetrnějšímu energetickému mixu a jednak v důsledku snižování spotřeby energie. Naopak negativní dopady by mohly souviset s rozvojem dopravní a energetické infrastruktury. Údajně však „Vzhledem k charakteru a obecnosti koncepce nelze na úrovni SEA ASEK kvantifikovat konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí resp. veřejného zdraví bez znalosti technického řešení a územní lokalizace jednotlivých realizovaných projektů – následná realizační fáze (EIA)“. Kritickým námitkám, že by mělo být posuzováno více variant ASEK, se SEA vyhnula tím, že ASEK porovnala se stávající SEK z roku 2004 extrapolovanou do roku 2040.
Video od času 0:12:00
Jan Rovenský
V ASEK jsou některé krásné věci. MPO však paralelně realizuje kroky, které jsou s obsahem ASEK v rozporu. ASEK například oficiálně nepočítá s uhlím za limity. Drobná změna textu však toto tvrzení zpochybňuje. Závazek respektovat limity obsažený v dosavadních koncepcích, byl nahrazen závazkem respektovat dobývací prostory, což je ve skutečnosti pravý opak, dobývací prostory jsou totiž i za limity. MPO navrhuje ještě stávající vládě v demisi a bez důvěry rozhodnout o zrušení limitů, což je v rozporu s obsahem SEK. Za této situace je diskuse o ASEK ztrátou času. SEK neřeší otázku externalit využívání uhlí – dnes asi 60 mld. Kč ročně (viz článek Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie). Prolomení limitů by znamenalo jen na dolech ČSA a Bílina externality 1,2 bilionu (do ukončení těžby v roce 2120). V textové části je sice uvedeno, že uhlí by mělo být zajištěno přednostně pro teplárny, ale v bilanční části podíl uhlí pro teplárny klesá. Pro životní prostředí a zdraví obyvatel ČR by bylo optimální zastavení exportu elektřiny – ASEK naopak plánuje růst exportu. Evropská komise připravuje nové ekologické standardy (BREF), MPO jedná ve shodě s velkými znečišťovateli a snaží se prosadit, aby emisní limity byly měkčí, než EK navrhuje. Chybí kvantifikace zdravotních rizik. Greenpeace takové vyhodnocení současného využívání uhlí zpracovalo ve spolupráci se zahraničními experty. Pozitivní aspekty – v bilanci ASEK nepočítá s uhlím za limity a verbálně deklaruje využití uhlí přednostně pro teplárny. Špatné však je, že nepočítá s potenciálem OZE, negarantuje limity, porovnává pouze špatnou a ještě horší variantu. Ekologické organizace navrhovaly provést v rámci SEA porovnání s koncepcemi Chytrá energie (ChE) nebo Energetická [r]evoluce (E[R]). Je nutno uznat, že MPO postupuje brilantně s ohledem na to, jaké zájmy zastupuje (= zájmy velkých firem na úkor občanů). SEA ASEK by dopadla ještě lépe, kdyby byla srovnávána s nějakou starší verzí SEK, například z konce 90. let, případně ještě starší (potlesk).
Video od 0:22:00
Jan Ondřich
SEK je v lepším případě zbytečná, v horším případě zvýší domácnostem a průmyslu náklady na elektřinu. Cena elektřiny v Německu se bude přenášet do ČR. V Německu je připravován koncept kapacitních plateb, což v důsledku znamená, že fixní náklady jsou amortizovány, na trhu se uplatní jen palivové náklady. Pokud ČR nezavede kapacitní platby, bude dovážet lacinou silovou elektřinu, jejíž cena bude tlačena dolů cenami OZE a kapacitními platbami v Německu. V české ASEK je jen podpora JE formou CfD. V současnosti již nejsou ceny plynu a elektřiny korelované (korelované byly v době, kdy podíl OZE byl zanedbatelný). Je otázka, co se stane, když z dlouhodobého hlediska průměrná cena elektřiny nebude 70 €/MWh, jak počítá ASEK, ale například 20 €/MWh. Může se taky stát, že cena elektřiny bude 20 €/MWh a cena plynu 40 €/MWh, pak bude výhodnější topit elektřinou. Na druhou stranu lze u elektřiny očekávat vysokou volatilitu, budou ceny např. 150 €/MWh, ale klidně taky – 150 €/MWh. ASEK řeší, jak se bude elektřina vyrábět, ale neřeší, jak se bude přenášet a spotřebovávat. Otázka do budoucnosti je, jak systém řídit, aby byl efektivní. Chybí vyhodnocení dopadů ASEK na domácnosti a podniky.
Video od 0:33:30
Martin Sedlák
Několik pokusů o ASEK: v roce 2009 – fosilní i jaderný, 2010/2011 – atomový a trochu uhlí, 2012/2013 – atomový s dotací. Chybí ekonomické vyhodnocení dopadů podpory pro Temelín formou CfD, ale rovněž porovnání této varianty s variantou vyšší podpory úspor a energetické efektivnosti, což doporučuje Světová banka i OSN. CfD v Británii je potenciálně pro více firem, v ČR se bude jednat vždy jen o ČEZ, což může být z pohledu EU problém. Externality spalování uhlí – 34 až 71 mld. Kč ročně (v závislosti na použitém modelu oceňování lidského zdraví). ASEK obsahuje nesrovnalosti – podpora OZE má prudce klesnout mezi lety 2020 a 2025, přitom podle zákona by měla být vyplácena do r. 2030. Životnost FVE je uvažována 20 let, v realitě však může být až dvojnásobná. ASEK neřeší otázku, že může být přijat na úrovni EU nový cíl podílu OZE. Přitom návrh na podíl kolem 40 % podporuje celá řada velkých firem (Alstom, Vestas a cca 60 dalších). ASEK neuvažuje o zvýšení povinného pojištění JE na komerční úroveň, o kterém se na úrovni EU diskutuje.
Video od 0:46:00
Michal Šnobr
Kacířská otázka na úvod – je v současnosti SEK potřeba? Spíše je to přežitek, který se snaží nastavit pravidla na domácím hřišti, když se vše rozhoduje v Německu. My si tady můžeme maximálně dávat vlastní góly, a to jde našim politikům dobře. Český stát se dosud nerozhodl, zda chce evropský propojený trh, nebo hájit národní zájmy. Obojí nelze. Cena elektřiny se dnes nevytváří na základě toho, co vymyslí MPO, ale na základě energetické koncepce Německa. Když ta bude postavená na hlavu, tak se musíme postavit na hlavu taky. Neustále je v ASEK nit, která zdůvodňuje výstavbu nových bloků v Temelíně, pomíjí však skutečnost, že současná tržní cena elektřiny neumožňuje investovat do nových elektráren. Kromě toho pokud HDP neporoste o více než 1,5 % ročně, spotřeba elektřiny neporoste. MPO však počítá s růstem spotřeby o 1 TWh v roce 2014 a 2015, což v přepočtu znamená růst HDP o 4 až 4,5 % ročně. Realističtější je, že nové zdroje budou potřeba až kolem roku 2035, stávající tendr na nové bloky v Temelíně by proto měl být zrušen.
Video od 0:59:00
Diskuse
Video 1:11:30
Lenka Kovačovská
Odpovědi na otázky:
- Není vyhodnocen ekonomický dopad na domácnosti a podniky – paralelně připravujeme studii vyhodnocující ekonomické dopady (překvapení v sále i u ostatních členů diskusního panelu).
- Kapacitní mechanismy – otázka je, jaké kapacitní mechanismy budou v rámci EU zavedeny. Například UK řeší problém zdrojů Base Load, proto CfD, ale zároveň mají zákonem dánu minimální cenu uhlíku. Německo řeší zajištění dodávek elektřiny v době, kdy nefouká a nesvítí. Je však myslitelné, aby němečtí občané platili v regulované ceně elektřiny náklady na kapacitní platby a zároveň vyváželi levnou silovou elektřinu?
- Směřování uhlí do systémů CZT a kogenerace – stát nemůže zasahovat do existujících smluvních vztahů.
- Proč tak rychle narůstá podíl plynu – počítáme vyšší uplatnění plynu v dopravě, kde se prosazuje rychleji, než elektromobilita.
- Potenciál elektromobility jsme zkoumali ve spolupráci s ČVUT. Sledovali jsme potenciál vyššího zavedení elektrifikované trakce.
- Potenciál OZE a ignorování trendů v Německu – vycházeli jsme z Akčního plánu pro biomasu, který jsme vzali za maximum, na konci příštího roku by měl být představen Akční plán pro chytré sítě.
Petr Vymazal
Připomínek k SEA nebylo mnoho. V rámci SEA nemůžeme hodnotit dopady na zdraví, sociální dopady a ekonomické. Vyhodnocení dopadů na zdraví se děje na bázi kvalitativní. Kvantitativní vyhodnocení je možné jen u konkrétních záměrů.
Výtka k variantám – varianty byly definovány v zadání, ChE ani E[R] v zadání nebyly. Uměli bychom je vyhodnotit, kdyby si to někdo objednal (smích v sále). Mohli jsme ještě vymyslet další dva fiktivní scénáře a ty porovnávat, ale to by bylo proti smyslu SEK.
Tři otázky, které byly položeny všem panelistům
- Co považujete za nejsilnější aspekt a co naopak jako největší slabinu předloženého návrhu státní energetické koncepce?
- Je podle vás předložený návrh státní energetické koncepce v souladu s evropskými strategiemi snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a maximalizace energetické efektivity? Uveďte tři důvody, proč je nebo není v souladu s evropskými trendy.
- Kdybyste byl/-a ve funkci ministra/ministryně průmyslu, co byste s tímto návrhem státní energetické koncepce udělal/-a?
Martin Sedlák
Nepochopil jsem, proč MPO uvažuje, že FVE skončí v roce 2030.
- Nejsilnější aspekt – vznikl konzervativní materiál, který může posloužit jako základ pro nové ASEK.
- Co se týče politiky EU – chybí reflektování toho, jakým směrem se ubírá EU a okolní státy.
- Jako ministr bych doporučil zveřejňovat SEK a její ekonomické hodnocení paralelně.
Michal Šnobr
- V tomto okamžiku nemá smysl vytvářet SEK v kancelářích v Praze.
- Strategie 20 20 20 je nesmysl, který někdo vymyslel poté, co si dal 2 litry vína. Není možné vytvořit jednotnou energetickou politiku při tak rozdílných zájmech (Francie – jádro, Británie – ?, Polsko – uhlí, Německo – Energiewende).
Lenka Kovačovská
SEK počítá s průměrným růstem HDP 2 %, s růstem elektromobility, s růstem spotřeby elektřiny v domácnostech.
- SEK je jasným vymezením národních priorit, z něhož se dá vycházet při vyjednávání na půdě EU.
Jan Ondřich
- Jediná jistota u predikce na dobu delší, než měsíc, je, že bude špatně, otázka je, jak moc špatně. Rozumné je proto připravovat variantní scénáře jako reakce na možné varianty vývoje v EU.
- Zásadní otázka je, zda ponechat další vývoj v rukou trhu, nebo má stát aktivně ovlivňovat energetickou politiku. Celý energetický systém v zemích EU byl vybudován v době, kdy energetika byla ovládána státem buď přímo, majetkovými podíly, nebo prostřednictvím regulace.
Koncovým odběratelům je jedno, jestli je cena silové elektřiny 60 €/MWh a poplatky za OZE jsou 0 €/MWh, nebo je cena silové elektřiny 0 a dotace na OZE jsou 60 €/MWh (bylo přitom prokázáno, že podpora OZE snižuje ceny silové elektřiny).
Některé dotazy a poznámky z publika
Spotový trh se může zhroutit, počítá s tím SEK?
Průmysl není v rukou českých firem. Může se stát, že průmysl se sbalí a odejde na východ. Počítá s tím SEK?
K otázce, zda je myslitelné, aby Němci dotovali vývoz levné elektřiny – kapacitní platby s exportem levné elektřiny nesouvisí. Kapacitní platby zajišťují, že bude k dispozici dostatek elektřiny v Německu. Export levné elektřiny naopak umožňuje provoz OZE v době, kdy by se jejich výroba na německém trhu neuplatnila.
K poznámce pana Šnobra, že může dojít k rozpadu energetiky – na příkladu bývalé Tesly Rožnov je možno ukázat, že zánik v tomto případě nejvýznamnějšího zaměstnavatele v regionu ještě nemusí znamenat katastrofu. V současnosti je totiž ve stejném areálu zaměstnáno až dvakrát více lidí. Rozpad energetiky samozřejmě může způsobit problémy, dokonce i vážné problémy, ale perspektivy energetiky jsou natolik nejisté, že nelze v této chvíli rozhodnout, které řešení je nejlepší. Někteří sází na rychlé množivé reaktory, jiní na jadernou fúzi, další na břidlicový plyn a ještě další na OZE a energetickou efektivnost. V současnosti však nelze rozhodnout, která z těchto variant se nakonec prosadí. Možná budeme za 10 let chytřejší.
Videozáznam ze semináře
Závěrečná zhruba půlhodina diskusního setkání ve videu chybí.