Průkaz ENB - konec výstavby malých domů v Česku?

V tomto článku bych se s ostatními rád podělil o zkušenosti při zpracování průkazů ENB. Protože si vážím času čtenářů a odborné veřejnosti, přejdu rychle k faktům a jednoduchému propočtu, který je základem hodnocení budovy a není nijak složitý, přestože k jeho provedení je třeba zvláštní oprávnění ministerstva. Pro názornost se dopustím řady zjednodušení, která však nemají dle mého názoru zásadní vliv na podstatu problému.

Na samém počátku je třeba vzít na vědomí skutečnost, že podle současné vyhlášky je možné vydat stavební povolení na novostavbu rodinného domu jedině v případě, že splňuje alespoň kategorii "C", to znamená, že jeho energetické nároky nepřesahují 142 kWh/m² a rok. Nyní si vezmeme konkrétní jednoduchou stavbu praxe. Obdélníkový půdorys 10x7m s plochou střechou. Tedy menší rodinný dům projektovaný pro 4 osoby, kde je zcela zřejmé, že investiční i provozní náklady jsou pečlivě hodnoceny z hlediska schopnosti rodiny splatit hypotéku. Zdrojem tepla bude sada plynového kotle a 120 litrového zásobníku, vzhledem k odlehlosti kuchyně a koupelny bude zásobník TV osazen cirkulačním čerpadlem.

Vnější rozměry domu činí tedy 10x7m, dvě podlaží, obytná plocha cca 100 m², plochá střecha. Těžko vymyslet kompaktnější a jednodušší stavbu. Nyní se podíváme na bilanci energií. Z výše uvedené podmínky domu v kategorii C vyplývá, že máme k dispozici ročně maximálně následující množství energie:

142 kWh/m².rok x 100m²=14200 kWh

Z této energie musíme pokrýt spotřebu teplé vody pro 4 osoby na rok. V případě standardního provozu je možné předpokládat, že rodina spotřebuje cca 50 litrů teplé vody na osobu a den, tedy.

50 l/os.den x 4os.x 365 dní /1000 = 73 m³/rok

Při ohřevu vody z 10 na 55 °C a při 90 % účinnosti zdroje, 60 % účinnosti přípravy a distribuce TV je pro roční přípravu teplé vody potřeba:

73000 kg x 4.2kJ/kg.K x (55-10)K /0.9 /0.6 /10⁶ = 25.55 GJ/rok

25,55 GJ/rok x 278 kWh/GJ = 7103 kWh/ rok

tedy:

Roční spotřeba tepla pro přípravu teplé vody = 7103 kWh/ rok

Pro osvětlení domu je možné počítat se spotřebou cca 1,2 kWh denně, což představuje ročně

1,2 kWh/den x 365 dní/rok = 438 kWh/rok

Roční spotřeba tepla pro osvětlení = 438 kWh/ rok

Na vytápění domu tedy ročně zbývá:

14200 kWh -7103 kWh - 438 kWh = 6 659 kWh

Při délce topné sezóny 216 dní (Praha) tedy připadá na jeden průměrný den v topné sezóně energie:

6 659 kWh / 216 dní = 30,8 kWh

Tato energie odpovídá průměrné tepelné ztrátě domu v topné sezóně cca 1,3 kW. To je samozřejmě zcela nereálné. V takovém domě by v podstatě nebylo třeba instalovat vytápění.

Jaké jsou skutečné velikosti a parametry konstrukcí domu, které tvoří (zjednodušeně) jeho obálku?

Stěny	176,4 m2	U=0,38 W/m2K
Okna (včetně rámu)	12 m2	U=1,5 W/m2K
Dveře	2 m2	U=1,5 W/m2K
Podlaha na terénu	70 m2	U=0,38 W/m2K
Střecha	70 m2	U=0,24 W/m2K

Ztráta tepla prostupem pro venkovní teplotu -13 °C:

Obvodové stěny	176,4 m2 x 0,38 W/m2K x 33K	= 2 212 W
Okna	12 m2 x 1,5 W/m2K x 33K	= 594 W
Dveře	2 m2 x 1,5 W/m2K x 33K	= 99 W
Podlahy	70 m2 x 0,38 W/m2K x 15K	= 399 W
Střecha	70 m2 x 0,24 W/m2K x 33K	= 554 W
Celkem		= 3 858 W

Tepelné nároky na větrání objektu o objemu 270 m³ a intenzitě 0,5/h: 270m³ x 0,5/h / 3600 x 1,28 kg/m³ x 1 kJ/kg K x 33K = 1 584 W

Tepelná ztráta domu při výpočtové teplotě -13 °C tedy činí: 3 858 W + 1 584 W = 5 442 W

Při průměrné venkovní teplotě +4oC tedy činí ztráta tepla cca: 5 442W /33K x (20-4) K = 2 639 W

Předpokládaná spotřeba tepla pro vytápění v průběhu 216 dní topné sezóny tedy vychází: 2,639 kW x 24 hod. x 216 dnů = 13 681 kWh

Roční spotřeba tepla pro vytápění = 13 681 kWh/ rok

Celková roční spotřeba tepla pro dům tedy představuje součet energie pro ohřev vody, osvětlení a vytápění, t.j.: 7 103 kWh + 438 kWh + 13 681 kWh = 21 222 kWh

Vztaženo na 1m² obytné plochy a rok:

EPA = 21 222 kWh / 100m²
EPA = 212 kWh/m² rok

Tedy kategorie E - NEHOSPODÁRNÁ

Přestože konstrukce splňují ČSN 73 0540, dům jako celek je NEHOSPODÁRNÝ a přesahuje cca o 50% stanovený limit pro povolení stavby. Každý rychle pochopí, že dosáhnout o dvě kategorie výše na 142 kWh/m² a rok je těžko možné jen přidáním minerální vlny do střechy, zlepšením vlastností oken či dokonalejším zateplením obvodových konstrukcí. Tam prostě již není pro tak zásadní úsporu prostor. Radikálně snížit spotřebu teplé vody ve výpočtu je podvod. Vnutit stavebníkovi tepelné čerpadlo nebo alespoň solární ohřev TV není reálné, protože v domě není na tyto technologie ani prostor, nehledě na fakt, že na to nemá prostředky. Navrhnout klientovi, aby si postavil dům větší, bych se neodvážil.

Pokud někdo doloží vyhovující průkaz ENB domu o podobné obytné ploše, aniž by použil tepelné čerpadlo, fotovoltaiku, případně alespoň solární podporu přípravy TV, jsem toho názoru, že si nepočínal korektně.

Zde se ukazuje ve své podstatě nesmyslnost vztahovat energii na jednotku plochy bez ohledu na velikost objektu.

Je vždy dobré se s odstupem času podívat na výsledek své práce, podrobit jej kontrole a ověřit si, zda se v zápase s detaily neopomnělo něco podstatného. Tady na to patrně nezbyl čas, a tak jsme my, ministerstvem oprávnění, v nelehké situaci a řešíme dilema, zda postupovat podle pravidel a v podstatě zabránit výstavbě malých domů v naší kotlině, nebo spíše s tichým pochopením všech zúčastněných upravit výpočet tak, aby byli všichni spokojeni. Já bych rád vyzval tvůrce vyhlášky, aby zjednali nápravu a kriteria hodnocení upravili na reálné hodnoty ve vztahu k velikosti objektu. Do té doby, než bude vyhláška revidována, bych viděl jako jediné východisko tolerovat v podstatě jakýkoli výsledek průkazu ENB a nevázat vydání stavebního povolení na jeho výsledek. Potom však vyvstává otázka, zda je průkaz vlastně potřebné povinně zpracovávat. Můj názor je nikoli, v této podobě je to jen další draze zaplacený papír pro úředníky. Navíc není možné, aby architekt navrhl dům a po zpracování všech profesí jej začal předělávat, protože nevyšel průkaz ENB. Současné normy parametrů konstrukcí jsou dostatečnou zárukou ekonomicky i ekologicky únosných staveb.