Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov (IV)

1. Obecný popis objektu

Jedná se o novější panelový bytový objekt postavený v roce 1986. Budova má 8 nadzemních podlaží s 48 bytovými jednotkami a částečně vytápěný suterén. Panelový dům je rozdělen do 3 sekcí. V nadzemních podlažích jsou bytové jednotky a komunikační prostory, v suterénu jsou skladové prostory bytů a technické prostory. Dále se v suterénu nachází prostory domovního vybavení (nevyužívaná prádelna, sušárna a žehlírna). Konstrukční výška všech podlaží je 2,8m, základní půdorysný modul budovy představuje 600 mm. Svislou nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonové montované stěny z panelů tl. 200 mm, vodorovné nosné konstrukce jsou železobetonové panelové tl. 200 mm s rozponem 6,0 m. Střecha má dvouplášťovou skladbu s tepelnou izolací minerální plstí tl. 120 mm s dodatečným zateplením. Typový obvodový plášť v průčelích je tvořen porobetonovými panely tl. 300mm. Štítové panely jsou vrstvené s nosným železobetonovým jádrem tl. 150 mm, tepelnou izolací na bázi PPS tl. 80 mm a krycí železobetonovou vrstvou tl. 50 mm. Objekt je vytápěn dálkovým vytápěním přes předávací stanici umístěnou v objektu, která zajišťuje také centrální ohřev teplé vody. V objektu jsou instalovány 3 výtahy pro 3 osoby. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily s hlavicemi Honeywell a indikátory rozdělení nákladů na vytápění na principu odparu kapaliny. Regulační armatury na patě objektu jsou typu V 4308 a V 5085 Myjava. Objekt je plynofikován, plyn je využíván pouze pro vaření v bytech. Další upřesňující údaje jsou patrné z místního šetření provedeného k energetickému auditu. Prostory u vstupu, původně kočárkárny, slouží pro skladování nepotřebných věcí, komunikační prostory objektu jsou temperovány pomocí radiátorů s termostatickými hlavicemi, lodžie na západní fasádě objektu jsou nezasklené. Systém vytápění byl kompletně zaregulován v roce 1992, předávací stanice je vybavena ekvitermní regulací. V objektu je teplovodní otopná soustava dvoutrubková vertikální s otopnými tělesy s teplotním spádem 92,5/67,5°C. Z předávací stanice jsou rozvody vedeny pod stropem v suterénu. Ocelové potrubí dimenze DN 13-40 mm je částečně izolováno izolací zpravidla nevyhovující tloušťky z hlediska požadavku vyhlášky č. 193/2007 Sb. Tělesa jsou osazena termostatickými regulačními hlavicemi. V objektu je rozvod TUV z předávací stanice veden pod stropem suterénu, stoupačky v instalačních šachtách. Potrubí je celkově po rekonstrukci, plastové (PE), cirkulace je nucená bez regulace.

Technické parametry objektu
Počet nadzemních podlaží	-	8
Počet podzemních podlaží	-	1
Obestavěný vytápěný prostor budovy	m3	15 019
Zastavěná plocha objektu	m2	648
Podlahová plocha všech prostorů v budově	m2	5 364
Plocha výplní otvorů	m2	1 008
Plocha střechy	m2	648

Tab. 1 - základní technické parametry objektu potřebné pro výpočet zjištěné z EA

Obr. 1 - jižní a severní fasáda objektu

Stávající stav panelového domu již hodnotí EA a provedení výpočtu energetické náročnosti stávajícího stavu je pro potřeby zhodnocení. Článek se v hlavní části zaměří především na stav objektu, který zahrnuje doporučená vhodná opatření uvedené v EA pro budoucí rekonstrukci budovy. Veškerý popis a údaje již vycházejí z navrhovaného opatření uvedeného v EA tohoto objektu. Pro vyjádření navrhovaných úprav pro potřeby podoby grafického vyjádření průkazu energetické náročnosti budov je nutné zvýraznění stavu budovy po navrhovaných opatřeních. V případě NKN je stav budovy po navrhovaných opatřeních ve sloupci grafického znázornění průkazu ENB viditelný po té, co je v listu "Budova - doplnění pro EP" doplněn údaj "a. Hodnocení budovy po provedení doporučených opatření". Tento údaj je nutné stanovit ve vlastním zvláštním souboru NKN. Autoři doporučují následující postup při použití NKN: Budovu a její stávající, nebo pro nové budovy - nový navrhovaný stav, je nutné kompletně zadat do NKN a provést výpočet. Tento soubor NKN je nutné potom uložit jako navrhovaný stav po realizaci doporučení, v tomto souboru pak bude provedena změna dotčených parametrů a požadovaných úprav po realizaci doporučení. Výsledek, celková roční dodaná energie do objektu - EP, z tohoto souboru je nutné vložit do původního souboru (stávající, nebo nový navrhovaný stav) do listu "Budova - doplnění pro EP" - údaj "a. Hodnocení budovy po provedení doporučených opatření". Po té bude v grafickém znázornění průkazu ENB vyznačen údaj ve druhém sloupci "Hodnocení budovy po realizaci doporučení".

1.1 Nový stav budovy po rekonstrukci

Na základě energetického auditu, s uvážením výsledků posouzení stavebních konstrukcí a místního šetření je doporučeno provést dle EA variantu úsporných opatření v podobě těchto opatření a aktivit:

• zateplení pláště budovy,
• výměna oken včetně vchodových dveří,
• výměna tepelné izolace rozvodů, zaregulování a vyvážení otopné soustavy
• výměna osvětlovací soustavy v komunikačních prostorách.

V souhrnu podrobně tato opatření znamenají výměnu všech oken na okna s parametrem U = 1,4 W/m²K, zateplení obvodového pláště budovy kontaktním zateplovacím systémem o tl. 100 mm, kdy výsledná hodnota součinitele prostupu tepla činí 0,24 W/m²Kse. Provedení tepelné izolace armatur na rozvodech UT, TUV ve strojovnách a v technických prostorách podle vyhlášky č. 193/2007 Sb., následné zaregulování a vyvážení otopné soustavy. A jako poslední opatření bude provedeno, že na schodištích a ve společných prostorách budou nahrazeny žárovky úspornými zdroji světla.

1.2 Zónování budovy, pravidla pro zónování

Způsob zónování budovy bude pro mnoho budov jednou z problematických částí při výpočtu ENB. Pokud by bylo hodnotící měřítko třídy ENB absolutní číslo spotřeby dodané energie do budovy, potom lze "různým" způsobem zónování téže budovy dosáhnout odlišných čísel vyjadřujících ENB a tímto potom vědomě ovlivnit požadovaný výsledek. Uveďme proto základní zásady a základní předpoklady pro zónování budovy ve smyslu požadavků pro stanovení ENB. Opakovaně pro potřeby toho článku je uvedeno, že budova, nebo její část je zónou, pokud

• je zásobována ze stejné skladby energetických systémů budovy, nebo
• má různé užívání v souladu se standardizovanými podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v platných technických normách a jiných předpisech.

Z těchto dvou základních požadavků vyplývá vlastní rozdělení objektu panelového domu na dvě základní zóny, které se vyznačují rozdílným provozem, či způsobem úpravy vnitřního prostředí. Dále pro upřesnění požadavků pouze pro teplotní zónování budovy je možné částečně přihlédnout k doporučení ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění, která stanovuje základní pravidla pro zónování vnitřních vytápěných prostor na základě vnitřních podmínek. Tato pravidla lze použít pouze pro zónování pouze celkově vytápěných prostor. Jinak je nutné respektovat výše uvedené požadavky na zónování prostor, kde dochází k rozdílné spotřebě energie a liší se významně ve způsobu užívání. V případě tohoto panelového domu hovoříme o objektu, který je celkově vytápěn na teplotu cca 20°C a v případě společných prostor je objekt temperován v rozsahu 10-15°C. ČSN EN ISO 13790 stanoví, že v případě celkově vytápěného objektu dělení na zóny není nutné, pokud:

• se požadované teploty mezi teplotními zónami vzájemně neodlišují o více než 4 K
• a pokud se dá předpokládat, že poměry tepelných ztrát a zisků se navzájem odlišují o méně než 0,4 (např. mezi severní a jižní zónou), nebo
• dveře mezi teplotními zónami jsou pravděpodobně často otevřené.

V takových případech platí postup výpočtu pro jednu zónu, a to i v případě, že požadované teploty nejsou shodné. Jako vnitřní teplota se pak použije vztah (1).

Kde je:

θiz	požadovaná teplota zóny z
Hz	měrná tepelná ztráta zóny z

Je patrné, že tyto požadavky z pohledu jednozónového přístupu nebyly splněny. Potom V případě panelového domu je však nutné rozdělit objekt do dvou zón a pro potřeby výpočetního nástroje je nutné budovu zónově definovat způsobem, jak uvádí tabulka 2, obr. 2, souhrnně pak příloha 1.

Poznámka: V případě nevytápěných společných prostor, nebo prostor trvale odpojených od sytému vytápění objektu je nutné postupovat opět pomocí vícezónového přístupu. Nevytápěné prostory je nutné zadat jako vlastní nevytápěnou zónu, kdy vnitřní výpočtovou teplotu doporučuji zadat na základě vlastního podvýpočtu např. zjednodušeného výpočtu tepelných ztrát (tento parametr je hodnota stacionární), nebo odborným odhadem vzhledem k místním podmínkám. NKN si neumí tento parametr automaticky stanovit, vznikající komerční SW již tuto možnost mít bude.

Obecný nevytápěný prostor lze definovat jako vlastní zónu s vlastní vnitřní výpočtovou teplotou, stanovenou za předpokladu ustálených podmínek. Tyto předpokládají stanovení této teploty za ustálených podmínek.

kde:

Φ	tepelný tok vytvářený v "nevytápěném" prostoru (např. sluneční zisky), ve W
Hiu	měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru do nevytápěného, v W/K;
Hue	měrná tepelná ztráta z nevytápěného prostoru do vnějšího prostředí, v W/K;
θi	vnitřní výpočtová teplota, v °C
θe	vnější výpočtová teplota, v °C
θu	teplota nevytápěného prostoru, v °C

Nevytápěný prostor lze definovat prostřednictvím redukčního činitele b sousední konstrukce podle ČSN EN 13789, kdy

kde:

b	redukční činitel nevytápěného prostoru, (-)
Hiu	měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru do nevytápěného, v W/K;
Hue	měrná tepelná ztráta z nevytápěného prostoru do vnějšího prostředí, v W/K;

Obr. 2 - zónování objektu

Označení	Název	Standardizovaný profil	Plocha	Objem
			m2	m3
Zóna 1	Byty - obytné prostory	Bytový dům - normový byt	3942	11037,6
Zóna 2	Suterén, schodišťový prostor	Bytový dům - společné prostory, technické podlaží	1422	3981,6
Celkem			5364	15019,2

Tab. 2 - základní popis zón objektu

Zóna 1 "byty - obytné prostory" objemově představuje souhrn 48 bytů nacházejících se v budově panelového domu. V jednotlivých bytech jsou předpokládány shodné podmínky týkající se jak parametrů vnitřního prostředí, tak režimu užívání bytů. Tyto podmínky podrobně shrnuje uživatelský profil standardizovaného užívání ve výpočetním nástroji NKN označený jako "bytový dům - normový byt". Profil zahrnuje jednotné podmínky pro obsazenost, vytápění, osvětlení bytů, provozu jednotlivých systémů, apod. - stanovuje dílčí okrajové podmínky výpočtu. Druhá zóna 2 "suterén, schodišťový prostor" zahrnuje společné a komunikační prostory, které jsou provozovány za odlišných vnitřních podmínek oproti zóně 1. Zóna 2 se odlišuje dílčími okrajovými podmínkami od zóny 1 z pohledu vytápěné zóny podle požadavků na teplotní zónování podle ČSN EN ISO 13790. Geometricky zóna 2 představuje členění objektu na částečně vytápěný suterén a část vstupního podlaží. Zde jsou umístěny skladovací prostory a schodišťový prostor, vč. výtahu, a z kterého jsou vstupy do jednotlivých bytů, viz obr. 2. V případě rozdílných dílčích okrajových podmínek skutečného objektu panelového domu v porovnání s přednastaveným profilem (např. nejčastěji bude upravována vnitřní výpočtová teplota temperovaných prostor), lze (a v tomto případě je nezbytně nutné) uživatelem vytvořit v rámci výpočetního nástroje vlastní profil standardizovaného užívání, který přesněji specifikuje dílčí okrajové podmínky daného typu budovy z pohledu vnitřních podmínek a provozu užívání. Vytvoření vlastního standardizovaného profilu užívání budovy by však nemělo vést k záměrnému ovlivnění výsledných hodnot vedoucích k výslednému hodnocení ENB. Geometrické prostorové rozdělení panelového domu na jednotlivé zóny ukazuje podrobně obr. 2 a podrobněji příloha 1. V tomto případě panelového domu není z EA patrné vnitřní geometrické uspořádání budovy, tzn. přesné vnitřní geometrické členění na zónu 1 a zónu 2, resp. plochy vnitřních konstrukcí. V tomto případě jsou možné pro získání potřebných údajů tyto možnosti:

• využití stávající projektové dokumentace dispozičního řešení objektu,
• využití zpracovaných podkladů pro danou typizovanou soustavu panelového domu a pomocí fotografií z EA přesněji identifikovat dispoziční řešení, v tomto případě se doporučuje místní šetření pro ověření předpokladů,
• kombinace předešlého, z důvodu typizace není nutné některé údaje odečítat z PD.

V případě geometrického určení je nutné také zmínit pojem faktor tvaru budovy A/V v průkazu ENB v souvislosti s veličinami plocha konstrukcí A a objem budovy (zóny) V.. A/V je parametr, který by měl být vztažen pouze k vytápěným prostorům. Tento parametr může vést k dezinterpretaci. V případě požadavků vyhlášky 148/2007 Sb. je součet ploch pro výpočet faktoru tvaru budovy A/V stanoven na základě podmínek daných právními předpisy, kdy:

• součet ploch A vychází z požadavků vyhlášky, kdy §2 písm. h) uvádí "obálkou budovy všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí", dále §2 písm. n) upřesňuje "venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna".

Při výpočtu charakteristiky A/V budou pro potřeby průkazu ENB uvažovány pouze konstrukce sousedící s exteriérem, nebo zeminou, vnitřní konstrukce nejsou zohledněny. Zároveň budou zohledněny plochy všech zón, tzn. také plochy konstrukcí zón nevytápěných. Stručně řečeno A/V ve smyslu podstaty a principu hodnocení ENB budovy může znamenat jinou hodnotu, než je A/V podle požadavků ČSN 73 0540, ČSN EN ISO 13 790. Podle těchto požadavků A/V zastupuje pouze část komplexního přístupu hodnocení a to pouze hodnocení potřeby tepla. Doporučuji proto tento parametr uvádět pouze v souvislosti s výše uvedenými technickými normami a nespojovat myšlenkově tento parametr s komplexním pojetím hodnocení ENB, což by mohlo vést k nepříjemným zkreslením.

Druhým parametrem je objem budovy, resp. zóny. Při výpočtu energetické náročnosti budovy by měl být zadáván čistý objem zóny, nezahrnující stavební konstrukce, příčky, apod. Parametr objemu zóny do výpočtu vstupuje jako proměnná, na základě které je např. stanoveno objemové množství větracího vzduchu. V případě stanovení parametru A/V je ovšem objemem V vyjádřena hodnota vnějšího objemu vytápěné budovy.

Komentář: Jako objem zónu do výpočetního nástroje doporučujeme zadávat čistý objem zóny (viz Tab.2), potom je nutné v protokolu průkazu ENB opravit hodnotu v "2.geometrické charakteristiky budovy" na hodnotu vnějšího vytápěného objemu budovy hodnota 15 019 m³ (viz Tab.1). Jinak se automaticky vyplňuje součet objemu zón 14 716 m³ (viz Tab.2) Plocha zóny (viz Tab.2) představuje plochu vymezenou mezi vnějšími stěnami.

V dalším kroku výpočtu, resp. v přípravě vstupních údajů pro výpočet ENB, je nutno obě definované zóny popsat specificky z hlediska provozu a užití energie. Uvedené v tomto případě představuje pouze vedení a předání energie v rámci otopné soustavy. Znamená to stanovení účinnosti využití energie v podobě účinnosti emise η_em;H;s a distribuce η_distr;H;s energie v celkové bilanci zóny. Vstupy jsou v tomto případě pro hodnocení panelového domu a stanovení spotřeby energie zjistitelné z energetického auditu, kde byly podrobně stanoveny výpočtem, nebo expertním odhadem, což bude také vyznačeno ve výpočetním nástroji, resp. následně v odpovídající části protokolu průkazu ENB. Účinnosti vytápěcího systému jednotlivých zón ukazuje následující tabulka 3, která zahrnuje účinnosti emise η_em;H;s a distribuce η_distr;H;s tepla. Účinnost je ve smyslu výpočtové metodiky chápána jako využitelná energie, která je z dodané energie ze zdroje v místě spotřeby (zóně 1, zóně 2) využita ke krytí potřeby energie.

Zóna 1		Byty - obytné prostory
Účinnost emise tepla	ηem;H;s	88%
Účinnost distribučního systému	ηdistr;H;s	90%
Zóna 2		Suterén, schodišťový prostor
Účinnost emise tepla	ηem;H;s	88%
Účinnost distribučního systému	ηdistr;H;s	90%

Tab. 3 - účinnost využití tepelné energie v zóně respektující navrhovaný nový stav (porovnání se stávajícím stavem viz tab. 11)

Příkon osvětlovací soustavy jednotlivých zón je po navržených úpravách uveden v tabulce 4. Příkony osvětlovacích soustav pro jednotlivé zóny jsou stanoveny na základě celkové hodnoty po provedených opatřeních v celé budově (obou zónách)a jsou dostupné v EA. Příkon osvětlovací soustavy je pak rozdělen mezi jednotlivé zóny:

• na základě odborného odhadu založeném na např. skutečných hodnotách dle PD stávajícího stavu,
• na základě místního šetření, např. zjištění příkonu osvětlovací soustavy ve společných částech a komunikačních prostorách domu,
• na základě uvedených údajů v EA (počet zdrojů ve společných prostorech a jejich náhrada za úsporné zdroje v zóně 2).

Zóna 1		Byty - obytné prostory
Typ osvětlovací soustavy	-	žárovkové osvětlení
Příkon osvětlovací soustavy	Plight	3100 W
Zóna 2		Suterén, schodišťový prostor
Typ osvětlovací soustavy	-	úsporné žárovky
Příkon osvětlovací soustavy	Plight	1160 W

Tab. 4 - osvětlení zón respektující navrhovaný nový stav (porovnání se stávajícím stavem viz tab. 11)

2. Stavební část - ohraničení zón

Stavební část řešení objektu je popsána pomocí charakteristik stavebních konstrukcí prostřednictvím údajů uvedených v tabulce 5. Konstrukce ohraničující jednotlivé zóny byly převzaty z údajů, které jsou dostupné v EA a dílčím způsobem z dostupných podkladů vztahujících se k dané typizované soustavě panelového domu. Zadáním stavební charakteristiky objektu, tzn. tepelně technických vlastností zón a jejich popisu definujeme výši potřeb energie. Pro každou konstrukci příslušející k zóně a která je hranicí sousedící s vnějším prostředím nebo sousedící zónou, je třeba definovat a zadat parametry do výpočetního nástroje. Jelikož EA neřeší do větších podrobností konstrukce náležející k jednotlivým zónám, ale pracuje pouze s objektem jako homogenním celkem, je třeba provést korekci ploch jednotlivých konstrukcí a jejich přiřazení k jednotlivým zónám. V případě panelového domu je situace vnitřního zónování jednodušší z důvodu prefabrikované stavby s určitou unifikací. Pro vnitřní zónování tohoto domu je použita pořízená fotodokumentace, běžně dostupné podklady týkající se jednotlivých soustav panelových domů, případně je možné použít stavení dokumentaci navrhovaného stavu. Ta by v této fázi projektu pro stavební povolení měla být zpracovateli průkazu plně k dispozici. Jinak se doporučuje výše uvedený postup. Pro každou konstrukci příslušející k zóně a která je hranicí sousedící s vnějším prostředím nebo sousedící zónou je třeba definovat a zadat parametry do výpočetního nástroje, rozsah údajů ukazuje tabulka 5. Výpočetní nástroj poté pracuje s předdefinovanými základními typy konstrukcí, které se v objektu nacházejí a z kterých je geometricky složen objekt.

číslo kce	typ konstrukce	orientace	plocha (stěna bez otvorů)	součinitel prostupu tepla	Propustnost průsvitné části	Sousedící prostředí	Činitel teplotní redukce (podle EN 12 831 nebo ČSN 730540-3 )
-	-	-	-	U	g		b
-	-	-	m2	[W/m2K]	-		-
Zóna 1 - Byty - obytné prostory
1	Štítová stěna	Z	252	0,24 (0,57)	0	Ext	1
2	Štítová stěna	V	252	0,24	0	Ext	1
3	Severní průčelí	S	760	0,24	0	Ext	1
4	Jižní průčelí	J	747	0,24	0	Ext	1
5	Střecha	hor	540	0,28	0	Ext	1
6	Podlaha nad temperovaným prostorem	hor	648	1,14	0	Zóna 2	0,43
7	Výplňové konstrukce - okna	S	464,1	1,4	0,78	Ext	1
8	Výplňové konstrukce - okna	J	495	1,4	0,78	Ext	1
Zóna 2 - Suterén, schodišťový prostor
9	Štítová stěna	Z	25,2	0,24	0	Ext	1
10	Štítová stěna	V	25,2	0,24	0	Ext	1
11	Severní průčelí	S	151,2	0,24	0	Ext	1
12	Střecha	hor	108	0,28	0	Ext	1
13	Suterén - stěna nad zeminou	(S)	132	0,57	0	Ext	1
14	Suterén - stěna do hl. 1m	S	57	0,9	0	Zem.	0,57
15	Suterén - stěna hl. 1 - 2m	S	57	0,9	0	Zem.	0,66
16	Podlaha na terénu	hor	648	1,8	0	Zem.	0,4
17	Vnitřní stěna	S	1562,4	2,2	0	Zóna 1	0,29
18	Výplňové konstrukce - vstup	S	17	2	0,87	Ext	1
19	Výplňové konstrukce - okna	(S)	32	2,55	0,78	Ext	1

Tab. 5 - stavební konstrukce budovy respektující navrhovaný nový stav (porovnání se stávajícím stavem viz tab. 11)

2.1. Energetické systémy budovy

Definováním jednotlivých energetických systémů zajistíme krytí potřeby energie prostřednictvím dodané energie z místa výroby do místa odběru, resp. účinnost jejího užití. Otopnou soustavu a zdroj tepla určíme pro potřeby výpočtu spotřeby energie a stanovení EP pomocí účinností, tedy pomocí energetické náročnosti jednotlivých součástí otopné soustavy. Účinnost je ve smyslu výpočtové metodiky chápána jako využitelná energie, která je pomocí dané části dopravena do místa spotřeby energie ze zdroje. Vstupní údaje pro zadání otopné soustavy v objektu jsou uvedeny v tabulce 5. Roční energetická účinnost zdroje tepla η_gen;H;c;i byla stanovena odborným odhadem na základě EA a činí 90%. Účinnost distribuce tepla je již zahrnuta v popisu jednotlivých zón v závislosti na zásobování energií.

Zdroj č. 1		Výměníková stanice
Jmenovitý výkon zdroje		113 kW
Účinnost výroby energie zdrojem	ηgen;H;c;i	90%
Regulace zdroje energie	ηgen;H;ctrl;i	Automatická - ekvitermní
Celkový příkon pomocné energie (čerpadla, systém regulace)	ppump;H	560 W
Typ oběhového čerpadla	-	s proměnnými otáčkami
Příslušnost k zónám	-	100% - zóna 1 100% - zóna 2
pozn. příslušnost k zónám reprezentuje údaj, který určuje rozdělení toku energie, pokud je zóna napojena na více zdrojů tepla. V tomto případě jsou obě zóny plně napájeny z jednoho zdroje.

Tab. 6 - zdroj tepla respektující navrhovaný nový stav (porovnání se stávajícím stavem viz tab. 11)

Energetický audit posuzuje spotřebu teplé vody a uvádí předpokládanou roční potřebu TV ve výši 3127 m³. Údaj vychází ze změřené skutečné spotřeby a z výpočtových předpokladů. Centrální ohřev TV je pro potřeby provozu bytového domu koncepčně vyhovující.

Zdroj č. 1		Centrální příprava TV ve výměníkové stanici
Účinnost distribučního systému přípravy TV	ηdistr;DHW	80%
Účinnost systému přípravy TV	ηDHW;gen;i	90%
Instalovaný elektrický příkon oběhových čerpadel přípravy TV	ppump;DHV	450 W
Typ oběhového čerpadla	-	tříotáčkové
Příprava TV na základě referenční potřeby)	q	3 127 m3/rok
Teplota teplé vody (ve zdroji přípravy)	θDHW;h	60°C

Tab. 7 - příprava TV respektující navrhovaný nový stav (porovnání se stávajícím stavem viz tab. 11)

Dále se v objektu nachází celek výtahů, kdy jeho spotřeba energie do posuzované spotřeby energie není zahrnut. Další energetické celky nejsou v budově přítomny.

3. Energetická náročnost budovy - výpočet

Jak je uvedeno viz 1. Obecný popis objektu je nutné v tomto případě provést prakticky dva výpočty. První zadání objektu pro stávající stav a druhé zadání objektu bude už pouze formou změny parametrů, které vyjadřují navrhovaná opatření pro nový stav budovy. Podrobně, jak provést tento postup ve výpočetním nástroji NKN, je uvedeno v závěru kapitoly 1. Obecný popis objektu.

3.1. Energetická náročnost budovy - stávající stav

ENB stávajícího stavu budovy je stanovena na základě vstupů a jednotných okrajových podmínek, které byly získány z energetického auditu po realizaci doporučeného opatření. Celková roční potřeba stávající budovy, zahrnující vytápění a potřebu tepla na ohřev teplé vody, potom činí celkem 2 020,2 GJ. V pohledu měrné roční potřeby energie vztažené k celkové ploše budovy je celková hodnota 104,6 kWh/m².a (tabulka 9, obrázek 3). Podrobně jsou bilance energií uvedeny v příloze 2.

Vytápění	1 363 521,8	MJ
Příprava TV	656 670,00	MJ
CELKEM	2 020 191,8	MJ

Tab. 9 - stávající stav, roční potřeba energie

Obr. 3 - stávající stav, měrná roční potřeba energie
(po kliknutí se obrázek zvětší)

Pro celkové hodnocení objektu je rozhodující celková roční spotřeba dodané energie do objektu, kterou spotřebují hodnocené energetické systémy. V rámci celkové bilance je stanoveno následující:

• konečná spotřeba dodané energie na vytápění,
• konečná spotřeba dodané energie na ohřev teplé vody,
• spotřeba dodané energie na osvětlení budovy,
• spotřeba pomocné energie potřebné pro provoz systému vytápění.

V celkové bilanci představuje celková roční spotřeba dodané energie do objektu 3 572,0 GJ při stávajícím stavu. Výše dodané energie pro jednotlivé energetické systémy kryjící potřebu energie jednotlivých zón je při stávajícím stavu uvedena v tabulce 10, podrobně pak v příloze 2 tohoto článku.

Vytápění	2 195 876,9	MJ
Příprava TV	1 287 588,2	MJ
Osvětlení	23 686,2	MJ
Pomocné energie	10 797,4	MJ
CELKEM	3 571 948,7	MJ

Tab. 10 - stávající stav, roční spotřeba energie

V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie je výsledná hodnota 182,18 kWh/m².a. Tato hodnota obsahuje spotřebu energie všech systémů obsažených v budově. Podrobný přehled výsledků a grafický výstup s hodnotami vztahující se k budově je uveden v příloze 2 k tomuto článku.

Obr. 4 - stávající stav, roční spotřeba dodané energie
(po kliknutí se obrázek zvětší)

3.2. Energetická náročnost budovy - po realizaci doporučení

Hodnocení stavu budovy po navrhovaných opatřeních je proveden formou změny několika přímých číselných vstupů v již zadaném stávajícím stavu na základě doporučení EA, podrobně je uvádí tab. 11.

č.	Opatření	Paremetr [jednotka]	Stávající stav	Stav po realizaci doporučení
1.	Zateplení objektu	U [W/m2K]	0,57	0,24
2.	Výměna oken (zóna 1)	U [W/m2K]	2,55	1,40 (g=0,7)
3.	Výměna vchodových dveří	U [W/m2K]	3,50	2,00
4.	Účinnost emise tepla (zóna 1)	ηem;H;s [-]	0,89	0,90
5.	Účinnost distribučního systému (zóna 1)	ηdistr;H ;s [-]	0,80	0,90
6.	Účinnost emise tepla (zóna 2)	ηem;H;s [-]	0,85	0,88
7.	Účinnost distribučního systému (zóna 2)	ηdistr;H;s [-]	0,80	0,90
8.	Úprava osvětlení (zóna 2)	Plight [W]	4100,00	1160,00
9.	Úprava rozvodů systému přípravy TV	ηdistr;DHW [-]	0,60	0,80
10.	Úprava rozvodů systému přípravy TV	ηDHW;gen;i [-]	0,85	0,90

Tab. 11 - výčet opatření pro navrhovaný stav

ENB stavu budovy po navrhovaných opatřeních v EA je stanovena na základě vstupů a jednotných okrajových podmínek, které byly získány z energetického auditu po realizaci doporučeného opatření, tab. 11. Celková roční potřeba nového stavu budovy, zahrnující vytápění a potřebu tepla na ohřev teplé vody, potom činí celkem 1 405,6 GJ. V pohledu měrné roční potřeby energie je celková hodnota 67,4 kWh/m².a (tabulka 12, obrázek 5). Podrobně jsou bilance energií uvedeny v příloze 3.

Vytápění	748 975,1	MJ
Příprava TV	656 670,00	MJ
CELKEM	1 405 645,1	MJ

Tab. 12 - nový stav po realizaci doporučení, roční potřeba energie

Obr. 5 - nový stav po realizaci doporučení, měrná roční potřeba energie
(po kliknutí se obrázek zvětší)

V celkové bilanci představuje celková roční spotřeba dodané energie do objektu 1 873,8 GJ. Výše dodané energie pro jednotlivé energetické systémy kryjící potřebu energie jednotlivých zón je pro navrhovaná doporučení uvedena v tabulce 13, podrobně pak v příloze 3 tohoto článku.

Vytápění	1 059 707,60	MJ
Příprava TV	912 041,67	MJ
Osvětlení	19 540,80	MJ
Pomocné energie	10 469,61	MJ
CELKEM	2 001 759,68	MJ

Tab. 13 - nový stav po realizaci doporučení, roční spotřeba energie

V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie je výsledná hodnota 97,0 kWh/m².a. Tato hodnota obsahuje spotřebu energie všech systémů. Podrobný přehled výsledků a grafický výstup s hodnotami vztahující se k budově je uveden v příloze 3 k tomuto článku.

Obr. 6 - nový stav po realizaci doporučení, bilance roční spotřeby dodané energie
(po kliknutí se obrázek zvětší)

3.1. Interpretace výsledků

Panelový dům bude rekonstruován na základě uvedených doporučených opatření v EA, viz tab. 11. EA uvádí předpoklad úspory energie vycházející ze stávajících spotřeb energie a především z kalkulované potřeby energie a podle požadavků vyhlášky č. 148/2007 Sb. Výsledné údaje uvedené v energetickém auditu vycházejí z lehce odlišných vstupů, než je tomu u výpočtu ENB. Principielně jsou výpočty stejné a směřují k vyjádření téhož. Hodnoty se rámcově shodují, nicméně nejsou, a prakticky ani nemohou být úplně totožné. EA předpokládá celkovou výši potřeby energie na vytápění po provedených úpravách v celkové výši 1 398 GJ/rok, na ohřev teplé vody připadá 1 246 GJ/rok a ostatní technologické procesy představují výši 30 GJ/rok. Hodnota vztažená k technologickým procesům zahrnuje také v EA uváděnou spotřebu výtahů. Technologické procesy představují roční spotřebu energie 14 GJ. Podrobně jsou rozdíly mezi hodnocením ENB ve vztahu k závěrům EA rozvedeny v tabulce 14.

Spotřebič	Spotřeba energie výpočet uvedený v EA	Spotřeba energie výpočet ENB
	GJ/rok	GJ/rok
Vytápění	1 398	1 059,8
Ohřev TV	1 246	912,1
Osvětlení	9	19,5
Pomocné energie	neuvádí	10,5
Výtahy	14	není hodnoceno

Tab. 14 - hodnoty roční spotřeby energie v EA a podle metodiky výpočtu ENB

Hodnoty spotřeby energie uvedené v energetickém auditu po provedených doporučených opatřeních jsou odvozené dílčím způsobem ze skutečných spotřeb objektu podložených fakturací, dílčím způsobem vypočteny podle již zrušené vyhlášky 291/2001 Sb., vč. započítání vlivu tepelných zisků a větrání podle výpočetního postupu uvedeného ve vyhlášce. Dále jsou přepočteny na reálné klimatické podmínky pro danou oblast (spotřeba energie na vytápění). Po porovnání dílčích výsledků spotřeby energie na vytápění, která se největší měrou podílí na výši spotřeby energie v budově, se dílčí hodnoty rozchází v hodnotách stanovení tepelných zisků a výsledného určení spotřeby energie. Vnitřní tepelné zisky pomocí metody ENB jsou stanoveny podrobně v závislosti na instalovaném příkonu osvětlovací soustavy a na základě údajů uvedených ve standardizovaných profilech užívání, které relevantně hodnotí využití zóny, vč. osob v zóně přítomných. Zatímco výpočet podle vyhlášky 291/2001 Sb. stanovuje hodnoty tepelných zisků paušálně podle objemu budovy, atd. Pak v tomto případě panelového domu je rozdíl relativně malý, ovšem u budov specifického tvaru, dispozičního řešení a případně záměru využití prosklených ploch pro zlepšení energetické koncepce objektu již tento způsob výpočtu selhává. Rozdíly stanovených hodnot potřeby energie uvedených v EA a dosažených výpočtem ENB uvádí tab. 15. Hodnoty vztažené k hodnocení ENB jsou vyextrahovány z výpočetního algoritmu, jako ekvivalentní hodnoty k hodnotám, s kterými pracoval výpočet ve vyhlášce 291/2001 Sb. Běžně tyto hodnoty exportovány nejsou, jedná se o hodnoty figurující pouze v rámci mezivýpočtů NKN.

Potřeba energie vztažená pouze k vytápění budovy	Potřeba energie výpočet uvedený v EA dle 291/2001 Sb.	Potřeba energie výpočet ENB - ekvivalentní hodnoty k vyhl. 291/2001 Sb.
	GJ/rok	GJ/rok
Potřeba energie - prostup	1199,8	1154,5
Potřeba energie - větrání	774	528,6
Vnitřní tepelné zisky	378	315,8
Vnější tepelné zisky	774	743,6

Tab. 15 - porovnání dílčích hodnot EA a výpočtu ENB pro stanovení potřeby tepla na vytápění

Pro výpočet spotřeby energie na ohřev teplé vody EA uvádí výpočet podle bilance potřeby vody v duchu Směrnice 9/73 a podle ČSN 060320 Ohřívání užitkové vody. Metodika výpočtu ENB vychází z referenční roční potřeby teplé vody (m³/rok) uvedené v EA, na základě které je potom stanovena spotřeba energie určená pro ohřev teplé vody. Uvedené výpočetní postupy stojí principielně na totožných základech a vedou k rámcově shodným výstupům. Nicméně právě výstupy jsou ovlivněny odlišnými dílčími okrajovými podmínkami výpočtu. Liší se v množství výpočetních kroků a především v principu stanovení spotřeby energie. Např. metodika výpočtu ENB pracuje s tzv. hodinovým krokem výpočtu potřeby a spotřeby energie pomocí bilančního hodnocení (pozn. podrobně o způsobu hodnocení předchozí článek - budova školy), zatímco výstupy uvedené v EA jsou kombinací metody denostupňové (výpočet předpokladu úspor a zhodnocení stávajícího stavu) a hodnot získaných z reálných spotřeb podložených fakturací (některé výchozí hodnoty pro stávající stav, např. osvětlení).

4. Zařazení stávajícího stavu budovy do třídy ENB

Zařazení panelového domu do třídy ENB je provedeno pomocí údaje, který má být prostým hodnotícím měřítkem na základě bilančního výpočtu ENB. Pomocí něj bude budova zařazena budovy do třídy ENB v rozsahu A-G. Budova by celkově měla dosáhnout minimálně na třídu A-C. Třída D-G je z pohledu splnění požadavku vyhlášky nevyhovující. Jediným hodnotícím ukazatelem požadovaným podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. je celková měrná spotřeba energie budovy (viz příloha č. 1 vyhlášky). Pro bytový dům vyhláška uvádí hodnoty pro maximální energetickou náročnost referenční budovy R_rq (kWh/m²) a minimální energetická náročnost referenční budovy R_rq (kWh/m²) v rozsahu 83-120 kWh/m², viz tab. 16.

Druh budovy	A	B	C	D	E	F	G
Bytový dům	< 43	43 - 82	83 - 120	121 - 162	163 - 205	206 - 245	> 245

Tab. 16 - třídy ENB pro bytový dům [kWh/m²]

Vliv jednotlivých subsystémů (energetických systémů budovy) na celkové zařazení objektu panelového domu do třídy ENB přímo závisí na výši spotřeby energie. Nelze tedy jednotlivým systémům přikládat stejnou váhu. Např. zvýšení účinnosti užití energie na přípravu teplé vody má vzhledem k celkové výši spotřeby energie menší vliv, než zvýšení účinnosti užití energie potřebné na vytápění budovy. Na základě výše jednotlivých spotřeb energie, je budova celkově zařazena do třídy ENB, která je vyznačena v grafickém znázornění průkazu energetické náročnosti budov (příloha 5) a v protokolu průkazu ENB stavu po realizovaných opatřeních (příloha 4). Na základě porovnání hodnoty energetické náročnosti hodnocené budovy EP s energetickou náročností danou rozsahem jednotlivých energetických tříd budovou R_rqMIN a R_rgMAX výpočetní nástroj stanoví výslednou třídu ENB. V případě hodnocení stávajícího stavu je objekt zařazen do třídy ENB E - NEHOSPODÁRNÁ podle měrné spotřeby dodané energie ve výši 182,18 kWh/m².

	Bilanční
Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok)	3 517,95
Maximální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m2)	120,00
Minimální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m2)	83,00
Třída energetické náročnosti hodnocené budovy	E
Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy	NEHOSPODÁRNÁ
Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu (kWh/m2)	182,12

Tab. 17 - ukazatel celkové energetické náročnosti budovy - stávající stav

Po všech provedených opatřeních je panelový dům zařazen do třídy C - VYHOVUJÍCÍ na základě měrné spotřeby dodané energie 103,7 kWh/m² a splňuje požadavky vyhlášky č. 148/2007. Otázkou zůstává, zdali při vypracování průkazů nebude vyžadován, či prováděn formální přesun do třídy B, pokud se bude budova k hranici hodnocení třídy B blížit. Pro objekt a uživatele budovy je celkem nepodstatná zdali je budova v třídě ENB B, nebo C. Důležitá je především optimalizace provedených úsporných opatřeních navržených v EA. Důvod, který by vedl k potřebě lepšího zatřídění budovy je pouze pocitový a nikoliv věcně pragmatický, tzv. "mít něco lepšího, když už k tomu lepšímu příliš nechybí". Jiné hledisko může být, pokud je budova určena k prodeji, nebo má jinak soutěžit o potenciálního kupce, nájemce. Pak pochopitelně výsledná třída ENB bude jedním z faktorů, který může budově pomoci uspět.

Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok)	2001,76
Maximální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m2)	120,00
Minimální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m2)	83,00
Třída energetické náročnosti hodnocené budovy	C
Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy	Vyhovující
Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu (kWh/m2)	103,66

Tab. 18 - ukazatel celkové energetické náročnosti budovy po navrhovaných opatřeních

K požadovaným výstupům pomocí NKN, zejména k protokolu průkazu ENB, je třeba uvést následující komentář formálních nesrovnalostí. Některé požadované údaje uvedené ve vzoru průkazu ENB podle přílohy vyhlášky č. 148/2007 Sb. nelze generovat, nebo není jasný způsob stanovení - viz např. "Energetická náročnost vytápění referenční budovy R_rq,H (GJ/rok)", apod. tyto nejsou uvedeny v protokolu průkazu ENB, který je generovaný NKN. Hlavní vypovídající údaj je z pohledu zpracovatelů NKN Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok), která ale vyhlášce po modifikaci, např. na měrnou hodnotu, představuje základní hodnotící údaj. V neposlední řadě je třeba podotknout, že požadované údaje do protokolu průkazu ENB vyjadřují buď stávající stav budovy a nevyjadřují přesně rozsah a vliv opatření zlepšujících stávající stav objektu. V tomto případě se doporučuje export protokolu z NKN jak pro stávající stav budovy (příloha 4), tak pro stav budovy po navrhovaných opatřeních (příloha 5). Grafické znázornění bude dostačující ve vyhotovení pro stávající stav objektu se znázorněním vlivu doporučených opatření (viz obr. 7 a příloha 6) - pozn. postup je uveden v závěru kapitoly - 1. Obecný popis objektu. Grafické znázornění průkazu ENB pro budovu po navrhovaných opatřeních je zde uveden pro doplnění protokolu průkazu ENB pro navrhovaný stav.

Obr. 7 - Grafické znázornění průkazu ENB stávajícího stavu budovy
s vyznačením stavu po realizaci doporučení podle EA

Z uvedeného je patrné, že celkově současná forma průkazu ENB, resp. pouze jeho části - protokolu průkazu ENB, neuvádí po formální stránce podstatné skutečnosti o budově, resp. o budově, která podstoupí změnu. V rámci tohoto stavu by protokol průkazu měl transparentně postihovat rozdíl před a po rekonstrukci tak, aby nebylo v některých případech nutné z tohoto důvodu sekundárně generovat dva protokoly průkazu ENB. Otázkou zůstává, zda li je toto nutné, nebo zda li je vyžadován protokol průkazu ENB stávajícího stavu budovy. Nebo stavu budovy po navržených opatřeních, v kterém jsou např. uvedeny nové, navrhované tepelně technické vlastnosti konstrukcí apod. Pravděpodobně bude dostačující podrobně rozvést úpravy vedoucí ke zlepšení energetické náročnosti budovy v části NKN - doplňující údaje pro EP, popis opatření pro zlepšení ENB a tímto způsobem rozšířeně dostatečně popsat stavbu po provedení navrhovaných opatření. V závěru je také třeba poukázat na nelogickou formu některých požadavků v protokolu průkazu ENB, které se výpočtem ENB přímo nesouvisí, ale v protokolu průkazu jsou vyžadovány, např.: jmenovitý tepelný výkon zdroje tepla (kW), jmenovitý elektrický příkon systému větrání (kW), typ větracího systému / tepelný výkon (kW), jmenovitý el. příkon pohonu zdroje chladu (kW), a další údaje. Na druhou stranu by v celkovém vyjádření protokolu ENB byla potřebné hodnoty, jako např. celková hodnota průměrného součinitele U_eM a přesnější vyjádření tepelně technických vlastností budovy (v porovnání s tabulkou protokolu průkazu ENB - 5. Tepelně technické vlastnosti budovy), míra účinnosti přeměny energie, nebo účinnost zdrojů v porovnání s relevantními právními předpisy, zónování budovy, použité podmínky pro standardizované užívání budovy, bližší určení klimatických podmínek (chlazení), a mnoho dalších faktorů, které vstupují do výpočtu a ten ovlivňují. Celkově tedy protokol průkazu ENB představuje soubor hodnot, které nevypovídají přesně o budově vč. dílčího vyjádření okolností, veličin, které ovlivňují výpočet ENB. Protokol průkazu ENB je jakýmsi "pohrobkem" energetického průkazu podle zrušené vyhlášky 291/2001 Sb., na který bylo přidáno několik parametrů vyjadřující provoz budovy. Protokol průkazu postrádá základní porovnávací údaje potřebné pro komplexní hodnocení budovy. Na základě tohoto faktu se protokol průkazu ENB stává opět pouze formálním vyjádřením, formálním dokumentem, kterým prakticky nelze kontrolně provést hodnocení budovy.

4.1. Problematika zařazení budovy - podlahová plocha budovy

Problematika zařazení do třídy ENB a vygenerování jasného ukazatele třídy ENB vzhledem k tabulce, která vyjadřuje měrné hodnoty vztažené k A_c, celkové podlahové ploše budovy, je diskutabilní z hlediska celého principu hodnocení energetické náročnosti budovy. Vyhláška neuvádí definici podlahové plochy a rozdílným přístupem lze dosáhnout rozdílné výsledné hodnoty za předpokladu stejné spotřeby energie a tím také rozdílného výsledného zatřídění budovy. Filosofie metodiky hodnocení ENB a výpočetní nástroj NKN byl od počátku postaven na principu minimalizace rizika nežádoucího neobjektivního ovlivnění výsledku. V tomto případě je třeba uvést, že: "Podlahová plocha je chápána jako celková podlahová plocha budovy, součet podlahových ploch všech zón, které jsou hodnoceny z hlediska spotřeby energie". Měrná spotřeba energie by vždy měla respektovat místo spotřeby, měla by být vztažena k ploše zóny, nebo skupiny zón, kde kryje potřebu energie.

Pozn.: Původně navrhovaný systém výsledného způsobu hodnocení budovy, kdy referenční budovu představuje identická budova jako budova hodnocená, ovšem s proměnnými, které reprezentují referenční hodnoty dané právními a technickými normami podle požadavků prEN 15 217, je postup který eliminuje nevýhodu zatřídění podle měrné hodnoty. Podrobně viz článek Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov. Tento způsob hodnocení vyhláška připouští, ovšem v současné době neexistují potřebné technické normy.

5. Ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systémů a kogenerace

Podle zákona 406/2006 Sb. je nutnou součástí průkazu ENB pouze pro nové budovy nad 1000m² celkové podlahové plochy posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou:

• decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,
• kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
• dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,
• tepelná čerpadla.

Jak bylo uvedeno, tato povinnost se vztahuje pouze na nové budovy, nikoliv budovy stávající, tedy i tento příklad panelového domu. Z hlediska vyžití obnovitelných zdrojů energie také EA nedoporučuje žádné opatření jak z hlediska vhodnosti, tak především efektivnosti vložených prostředků. Soubor uvedených opatření dle EA by měl vykazovat optimální poměr mezi investičními náklady a dosažitelnou úsporou v tomto panelovém domě. Na základě tohoto a podrobného zjištění uvedeného v EA nebude provedena žádná z uvedených možností využití výroby energie využitelné pro provoz objektu z OZE.

6. Závěr

Uvedený text přibližuje základní princip výpočtu pro panelový dům, který má vypracován EA. Na základě EA bude posléze provedena jeho rekonstrukce. Lze říci, že uvedené okolnosti výpočtu ENB ukazují relativní jednoduchost způsobu stanovení ENB a vystavení průkazu ENB. Využití stávajícího energetického auditu je značně závislé na kvalitě a podrobnosti jeho zpracování. Využitím EA se rozumí získání vstupů do výpočetního nástroje ENB u hodnocení stávající budovy, která disponuje energetickým auditem. Přirozeně v případě rekonstrukce panelového domu se předpokládá nutnost zpracování projektu, při jehož zpracování jsou údaje potřebné údaje pro výpočet ENB navíc běžně dostupné - pracuje se s nimi. Výpočetní postup stanovení ENB tak principielně nevyžaduje získání údajů - vstupů, které by byly nad rámec hodnot a údajů, s kterými projektant stavební části, nebo projektant vytápění musí pracovat. A to ať už při výpočtu tepelných ztrát, či nutného zpracování a vyjádření energetických bilancí k rekonstrukci daného objektu panelového domu. Jak naznačuje uvedený text vystavení průkazu ENB a zpracování výpočtu ENB pomocí výpočetního nástroje je "nejpracnější", či relativně nejkomplikovanější z hlediska získání vstupů potřebných pro výpočet. Z uvedených důvodů se jako praktické jeví jeho vypracování až v závěru projekčních prací dokumentace pro stavební povolení. Po té jsou ustáleny všechny dílčí vstupy, které je např. získat ze stavební dokumentace.

Podrobné informace o Národním kalkulačním nástroji a problematice hodnocení energetické náročnosti budov jsou na adrese http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/. Zaregistrováním na uvedené adrese lze získat zdarma ke stažení výpočetní nástroj národní kalkulační nástroj - NKN pro stanovení energetické náročnosti budov podle požadavků vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Zpracovatelem produktu je Katedra technických zařízení budov Fakulty stavební - ČVUT v Praze.

Obr. 8 - NKN http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/

7. Poděkování

Příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru CEZ MSM 6840770003. Výstupy jsou zpracovány pomocí národního kalkulačního nástroje aktuální verze NKN v-2.04 vyvinutého na katedře technických zařízení budov, Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Přílohy v PDF

• Příloha 1 - Zónování budovy (PDF, 243 kB)
• Příloha 2 - Bilance spotřeby energie stávajícího stavu budovy (PDF, 182 kB)
• Příloha 3 - Bilance spotřeby energie nového stavu budovy (PDF, 181 kB)
• Příloha 4 - Protokol průkazu ENB stávajícího stavu budovy (PDF, 182 kB)
• Příloha 5 - Protokol průkazu ENB po navrhovaných opatřeních (PDF, 185 kB)
• Příloha 6 - Grafické znázornění průkazu ENB stávajícího stavu budovy (PDF, 103 kB)
• Příloha 7 - Grafické znázornění průkazu ENB po navrhovaných opatřeních (PDF, 103 kB)

Literatura

[1] směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (EPBD)
[2] zákon č. 406/2006 Sb., který obsahuje úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č.694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 177/2006 Sb.,
[3] vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov
[4] ČSN EN ISO 13790 - Tepelné chování budov- Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění
[5] EN ISO 13370 - Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody
[6] ČSN 060320 Ohřívání užitkové vody - Navrhování a projektování
[7] ČSN EN 832 - Tepelné chování budov - Výpočet potřeby tepla na vytápění - Obytné budovy
[8] ČSN EN 12831 - Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu
[9] ČSN 730540 (2002), (2007) - Tepelná ochrana budov
[10] DIN V 18599: Neue Vornorm zur energetischen Bewertung von Gebäuden gemäß neuer EU-Richtlinie
[11] Projekt CEA 2220046120, Národní metodika výpočtu energetické náročnosti budov - výpočetní nástroj
[12] Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Musil, R., Kabrhel M.: Metodika výpočtu energetické náročnosti budov v ČR, Zborník prednášok z 15. medzinárodnej konferencie Vykurovanie 2007. Bratislava: Slovenská spoločnost pro techniku prostredia, 2007, s. 55-58. ISBN 978-80-89216-13-0.
[13] Urban, M., Kabele, K., Adamovský, D., Musil, R., Kabrhel M.: Výpočetní nástroj pro stanovení energetické náročnosti budov v ČR, zborník prednášok Tepelná ochrana budov 2007. Bratislava: Intenzíva s.r.o., 2007, s. 105-110. ISBN 978-80-969243-5-6.
[14] http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/ webový portál Národního kalkulačního nástroje NKN