Jak se změní financování energeticky úsporných projektů?

Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu

O současné situaci v oblasti hospodaření s energiemi v organizacích veřejné správy i o tom, co by se v systému financování energetických úspor mělo změnit, hovoří Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu.

Tématu energetických úspor se ve své profesní kariéře věnujete již mnoho let – nejprve v soukromém sektoru, z pozice konzultanta a nyní již několik let jako leader energetických úspor na MPO. Jak se změnil přístup státu a z druhé strany samosprávných celků k hospodárnému nakládání s energií?

Přiznám, že na můj vkus se zatím moc nezměnil. Posledních několik let se snažíme z pozice na MPO změnit přístup k dotacím, zejména právě u dotací na podporu energeticky úsporných projektů, ale není to jednoduché. Koleje v poskytování investičních dotací jsou příliš hluboko vyjeté a vykolejit ze standardních mechanismů je velmi obtížné. Přesto se snad začíná blýskat na lepší časy a některé věci se pomalu daří měnit. Je třeba dbát na dobrou kvalitu připravovaných energeticky úsporných projektů a v tom smyslu se snažíme připravit několik způsobů, jak připravovaným projektům pomáhat k co nejefektivnější realizaci. A snažíme se klást důraz na projekty renovací budov v majetku samosprávných celků. V tom smyslu rozvíjíme zejména neinvestiční formy dotací, které motivují k přípravě kvalitních projektů. To platí hlavně pro program EFEKT, který administrujeme na MPO, a už pro rok 2020 je připravena další novinka, která by měla být ku prospěchu hlavně pro menší města a obce.

Jaké vidíte největší překážky v zavádění energeticky úsporných opatření ve veřejné správě?

Hlavní překážkou je podle mého názoru nedostatek informovanosti o vhodných kombinacích realizovatelných energeticky úsporných řešeních. Vedení měst a zejména obcí řeší ve své lokalitě problematiku energetiky zejména v oblasti spotřeby energie nahodile a nekoncepčně, což jsme si před nedávnem ověřili průzkumem v oblasti energeticky úsporných projektů. Koncepční přístup je spíš výjimkou. V tom chceme pomoci zrovna v rámci už zmíněného programu EFEKT. Pro jednotlivé budovy nebo areály budov je vypsána výzva pro poskytnutí dotace na zpracování studie, která má představit všechna energeticky úsporná opatření a doporučit jejich optimální kombinaci, která se vlastníkovi objektu nejvíce vyplatí. Kromě toho již několik roků poskytujeme dotace na zavedení energetického managementu, který považujeme za nejvhodnější nástroj pro kontrolu nad spotřebou energie. Vždyť by mělo být samozřejmostí, že vím, jestli nespotřebovávám více energie, než je potřeba a jestli by mi to nepřineslo nějaký finanční prospěch. K tomu je ovšem potřeba mít povědomí o tom, kolik energie spotřebovávám. To je téma, které by mělo rezonovat na připravované konferenci.

Snažíte se již nějakou dobu o změnu přístupu k financování energeticky úsporných projektů – tak aby hlavním motorem pro úspory do budoucna nebyly pouze dotace. Jaká je vaše představa?

Oblast úspor energie je poměrně velmi atypická oproti jiným investičním projektům. Z výstavby nebo opravy chodníku se obvykle žádné finance nevrátí. U energeticky úsporných řešení je vždycky přínos projektu v podobě snížení provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. A navíc mají takové renovace ještě jiné efekty například ve zvýšení hodnoty renovované budovy nebo v lepším vnitřním prostředí v budově a lepším komfortu péče o budovu. Jde jen o to, jestli to udělám dobře. Potíž je, že až příliš často nemám zájem si zjistit, jak dobře to mohu udělat, takže se ani nedozvím, že by se mi jiná kombinace energeticky úsporných opatření vyplatila více. V tom smyslu chceme navrhovat zcela jiný přístup k poskytování dotací, aby si zájemce o dotaci mohl zajít do své banky, ve které znají jeho finanční situaci, a tam si vyřídil zvýhodněný úvěr na celou investici. Stát by potom mohl poskytovat různé formy záručních mechanismů, ale hlavní by bylo, že u kvalitního projektu by docházelo k odpouštění splátek jistiny, což znamená, že by část zapůjčených peněz nebylo nutné vracet. V takovém mechanismu poskytování dotací vidíme úplně jinou motivaci, než u standardně poskytovaných investičních dotací a takový přístup by docela jistě navíc přinášel mnohem kvalitnější projekty, které by se také investorovi v jeho budovách a technologiích více vyplácely. K tomu je ale potřeba urazit ještě kus cesty a zatím takový přístup prosazujeme pro podnikatelské subjekty, kde by mohl fungovat snad už od příštího roku.