Chytré sítě v Evropě zaznamenaly loni v celosvětovém srovnání největší posun. Lídrem dál zůstává severní Amerika
Budování chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, je jedním z klíčových kroků k naplnění klimaticko-energetických cílů řady zemí a mezinárodních organizací. Leaderem v oblasti jejich budování je dlouhodobě severní Amerika. Podle studie Smart Grid Index ji ale v loňském roce z hlediska rychlosti rozvoje předstihla Evropa. V rámci Česka a Slovenska se můžeme setkat hned s trojicí přeshraničních projektů, které se rozvojem inteligentních distribučních soustav zabývají.
Odvětví energetiky se v následujících dekádách výrazně změní. Plánovaná dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a větší zapojení obnovitelných zdrojů energie, stejně jako rostoucí počet chytrých zařízení připojených do sítě či elektromobilů si totiž žádá zásadní modernizaci distribučních soustav. Odpovědí na tyto požadavky jsou chytré sítě – Smart Grids.
V celosvětovém měřítku se chytrými sítěmi od roku 2018 detailně zabývá Smart Grid Index, který sestavuje singapurská SP Group. V roce 2020 hodnotil 85 projektů z 35 zemí severoamerického, asijsko-pacifického a evropského regionu. Inteligentní infrastrukturu hodnotil v sedmi kategoriích, jako například spolehlivost dodávek, monitoring a kontrola, zelená energie či kyberbezpečnost a datová analytika.
V měřítku celých regionů index vyhodnotil jako technologického lídra v oblasti chytrých sítí severní Ameriku. Ta je podle jeho tvůrců na špici díky tomu, že s budováním chytrých sítí začala velice brzy. Asijsko-pacifický region loni dosáhl významného vylepšení v oblasti datové analytiky. „Evropa se ve srovnání se zbytkem světa zlepšila nejvíce. Učinila významná vylepšení v oblasti analýzy dat, integrace DER (distribuovaných zdrojů energie), zelené energie a bezpečnosti,“ uvádí SP Group v resumé.
Nejlepšího hodnocení v celém Smart Grid Indexu dosáhl britský operátor UK Power Network, v žebříčku měla Velká Británie ještě dalších šest zástupců. Z dalších evropských zemí se v něm objevila Itálie, Nizozemsko, Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko či Irsko.
Podpora Evropské unie pro přeshraniční projekty
Budováním chytrých sítí se v Evropě nezabývají jen samotní provozovatelé distribučních soustav. Vzhledem k cílům, které si v energetice a ochraně klimatu stanovila, je podporuje i Evropská unie. Ta v posledních letech umožňuje takzvaným projektům společného zájmu (PCI projekty) ucházet se o spolufinancování z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Podporu již získalo hned několik takových projektů.
„Vůbec prvním PCI Smart Grid projektem, který z evropských prostředků získal přes 92 milionů eur, byl projekt chytrých distribučních soustav ACON, který vzniká v přeshraniční spolupráci EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD). Modernizace stávající infrastruktury na obou distribučních územích zahrnující implementaci řady chytrých prvků přispěje ke stabilitě dodávek elektrické energie a bude ve všech aspektech odpovídat nárokům dalších desetiletí,“ říká Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.
Dalším PCI projektem, který potvrdil svoje postavení coby důležitý nástroj při budování moderní a inteligentní soustavy, je Danube InGrid. Danube InGrid získal evropské spolufinancování ve výši 102 milionů eur, přičemž na jeho realizaci se podílí Západoslovenská distribučná, Slovenská elektrizačná přenosová sústava a maďarský E.ON. „Hlavním cílem projektu je vybudování inteligentní sítě v regionu západního Slovenska a severozápadního Maďarska. Důležitým aspektem je rozsáhlejší integrace obnovitelných zdrojů energie a udržení vysoké kvality a bezpečnosti dodávek energie,“ uvádí Tomáš Šipoš ze ZSD.
Na dvojici projektů v regionu střední Evropy by mohl navíc brzy navázat třetí. „O umístění na seznam projektů společného zájmu se uchází také projekt Gabreta Smart Grids, na kterém EG.D pracuje společně s německým Bayernwerkem. Inteligentní distribuční soustavy navážou na ty budované v rámci projektů ACON a Danube InGrid a vznikne tak v rámci Evropy naprosto unikátní síť,“ dodává Tomáš Manosoglu, projektový manažer Gabreta Smart Grids za EG.D.
Z dalších projektů, které se v Evropě zabývají budováním Smart Grids, podpořila Evropská unie například projekt SINCRO.GRID, jenž vzniká v chorvatsko-slovinské kooperaci. Realizátoři na první fázi, která by měla skončit v letošním roce, získali dotaci ve výši 40,5 milionu eur. Mezi PCI projekty byl zařazen rovněž francouzsko-německý projekt The Smart Border Initiative, estonsko-finský přeshraniční projekt Cross border flexibility project či projekt zaměřený na práci s daty v rámci chytrých sítí, na němž se podílí hned šestice zemí – Estonsko, Litva, Lotyšsko, Dánsko, Finsko a Francie.