V roce 2017 budeme slavit výročí několika důležitých událostí jaderné energetiky
Rok 2017 přináší stejně jako předchozí roky několik možností oslavit výročí klíčových událostí pro jadernou energetiku. Zkusme si jen představit, jak by asi vše vypadalo, kdyby Marie Curie-Skłodowská nezkoumala radioaktivitu, kdyby se Enricu Fermimu nepovedlo spoutat řetězovou reakci štěpení uranu nebo kdyby na mírové využití jaderné energetiky nedohlížela Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Svět
1867 (150 let) - narození Marie Curie-Skłodowské
Dne 7. listopadu 1867 se narodila významná francouzská vědkyně polského původu, která byla dvakrát vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 obdržela cenu za fyziku za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curie a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem. Podruhé jí byla udělena v roce 1911 cena za chemii za izolaci čistého radia.
1942 (75 let) – první řízená řetězová štěpná reakce v uranu
První umělá řetězová reakce byla spuštěna 2. prosince 1942. Fermimu a jeho týmu podařilo na bývalém sportovním stadionu v Chicagu zkonstruovat první jaderný reaktor s moderátorem, látkou, která zpomaluje neutrony na rychlost vhodnou pro další štěpení jader atomů 235U. Spoutali tak řetězovou štěpnou reakci a přinutili ji poprvé v historii lidstva poslouchat pokyny člověka. Po vytažení poslední ze tří kadmiových regulačních tyčí se tisícitunový blok grafitu ohřál o několik °C, poprvé díky energii ze štěpení jader uranu. Tým Enrica Fermiho měl k dispozici jen zcela primitivní pomůcky: teploměry a ionizační měřicí komoru.
1957 (60 let) – založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii
Roku 1957 byla z iniciativy OSN založena Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se sídlem ve Vídni. Spojením mezinárodních zkušeností s autoritou dozorných orgánů přispěla ke snížení rizika šíření jaderných zbraní a ke zlepšení úrovně jaderné bezpečnosti.
1987 (30 let) – podpis smlouvy o projektu tokamaku ITER
Smlouvu o projektu ITER pod patronací Mezinárodní agentury pro atomovou energii spolu podepsaly v roce 1987 USA, SSSR, Japonsko a Evropská unie. Termojaderný ITER by měl prokázat vědeckou, inženýrskou a do jisté míry i ekonomickou proveditelnost termojaderné elektrárny. Po dlouhých mezinárodních jednáních bylo za místo stavby tokamaku ITER zvoleno francouzské Cadarache.
Česká republika
1972 (45 let) – spuštění první jaderné elektrárny v Československu
První těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým (označovaný jako A-1) typu KS-150 se budoval od srpna 1958 a byl uveden do komerčního provozu v prosinci 1972 v Jaslovských Bohunicích.
1977 (40 let) – tokamak GOLEM v Praze
Český tokamak GOLEM je jedním z nejstarších tokamaků na světě. Původně ho zapůjčil Praze moskevský Ústav atomové fyziky I. V. Kurčatovova v roce 1977 pod jménem TM–1. Po zásadní rekonstrukci v roce 1984 byl pojmenován CASTOR (Czech Academy of Science Torus) a do roku 2006 sloužil ke studiu chování okrajových vrstev plazmového pole, neinduktivního vytváření (vlečení) proudu plazmatem a k materiálovým výzkumům. Později se přestěhoval na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT do Břehové ulice v Praze 1. Pod novým jménem GOLEM slouží k výuce a experimentům studentům specializace Fyzika a technika termojaderné fúze.
Česká nukleární společnost (založena v roce 1990) je dobrovolnou a neziskovou odbornou organizací. Hlavním cílem ČNS je provádět osvětu, napomáhat vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky a šířit objektivní informace z oblasti mírového využívání jaderné energie. Je členem Evropské nukleární společnosti a ČSVTS.