Teorie a praxe u keramických obkladů stěn a podlah (2. část)
V příspěvku, který jsme rozdělili na dvě části, uvádíme nejčastější dotazy, týkající se problematiky keramických obkladů. Ing. Hana Kotorová z Technického a zkušebního ústavu stavebního v Plzni upozorňuje na nejčetnější problémy, kterými může keramický obklad překvapit, pokud se podcení základní pravidla od specifikace až po dokončení práce, a také pokud teorie není v souladu s praxí.
Jaké problémy může způsobit vlhkostní nárůst?
Vlhkostní nárůst je zvětšení objemu materiálu současným působením vody a teploty. Většina glazovaných a neglazovaných obkladových prvků do 3 % nasákavosti vykazuje zanedbatelné nepatrné přirozené změny rozměrů vlivem vlhkosti tak, že při správném kladení nevznikají žádné obtíže.
Při špatném kladení a za určitých klimatických podmínek pak mohou změny rozměrů vlivem vlhkosti způsobovat problémy, především pokud jsou obkladové prvky kladeny přímo na nedostatečně vyzrálý beton. V těchto případech se doporučuje horní hranice změny rozměrů vlivem vlhkosti 0,06 %.
Stanovení se provádí zkušebním postupem podle ČSN EN ISO 10545-10.
| Namáhání | Mechanické(1-4) | Chemické (1-4) | Vlhkostní (1-4) |
|---|---|---|---|
| koupelna | ● | ● | ●● |
| ložnice | ● | ● | ● |
| obývací pokoj | ●● | ● | ● |
| předsíň | ●●● | ● | ● |
| kuchyň | ●●● | ●● | ● |
| chodba na úřadě | ●●● | ●● | ●● |
| obchod | ●●● | ● | ● |
| kancelář | ●● | ●●● | ●●● |
| restaurace | ●●●● | ●●● | ●●● |
| škola, nemocnice | ●●●● | ●●● | ●●● |
| supermarkety | ●●●● | ●●● | ●●● |
| nádraží, metro | ●●●● | ●●● | ●●● |
Jak velká se doporučují na obkladech podlah a stěn dilatační pole?
Ze zkušenosti je nutné dodržovat následující pravidla týkající se přiznání dilatačních spár:
- konstrukční dilatační spára (objektová) – dělí celé budovy nebo části. Procházejí nosnými i nenosnými konstrukcemi, odpovídají pružným spárám ve struktuře podkladu
- mezilehlá dilatační spára (dílčí plošná) – rozděluje velké plochy obkladů na menší, přibližně čtvercové plochy pro exteriér se doporučuje velikost dilatačních polí 3×3 m pro interiér se doporučuje velikost dilatačních polí 6×6 m (s výjimkou podlahového topení, kde se doporučuje dilatační pole 3×3 m).
- obvodová spára – odděluje keramický obklad od sousedních stavebních prvků
Velikost těchto polí souvisí s délkovou teplotní roztažností, což je vlastnost látky projevující se zvětšením její délky při zahřívání. Materiál narůstá, když teplota stoupá, a smršťuje se, když teplota klesá.
Měřeným parametrem délkové teplotní roztažnosti je koeficient délkové teplotní roztažnosti, který se u keramických obkladových prvků pohybuje obvykle v rozmezí od 4 ‧ 10−6 K−1 do 8 ‧ 10−6 K−1. To znamená, že nárůstem teploty o 1 °C se prodlouží nebo zkrátí materiál o 4–8 tisícin mm na metr původní délky.
Zkušební metoda je popsána v ČSN EN ISO 10545-8.
Ze srovnání vlastností obkladových materiálů plyne, že keramické obkladové prvky mají teplotní roztažnost ze všech obkladových materiálů nejbližší cihelnému, betonovému zdivu. Keramické obkladové prvky splňují všechny předpoklady pro bezpečné spojení s konstrukcí. Malý koeficient roztažnosti teplem shodný s roztažností konstrukce vylučuje rušivá napětí a je zárukou bezpečného obkladu.
V případě pochozí plochy vytvořené z dlaždic je nutno vždy zvážit nejen rozměry dlaždic a barvu s ohledem na jejich dilatační pohyby, ale i způsob pokládky. Poloha dilatačních spár v dlažbě se musí ztotožňovat s polohou dilatací v podkladní vrstvě.
Jaké jsou v současnosti požadavky protiskluznosti keramických obkladových prvků?
V ČR jsou používány následující metody stanovení protiskluznosti:
- součinitel smykového tření
- metoda kyvadla
- metody zkušební lávky
V ČSN EN 14411 Keramické obkladové prvky – Definice, klasifikace, charakteristiky a označování je odkaz na národní metody, neboť jednotný postup se nepodařilo odsouhlasit.
Protiskluznost keramických obkladových prvků se stanovuje podle zkušebních metod používaných v členském státě určení (pokud je předpisy požadováno).
V ČR si výrobce či dovozce keramických obkladových prvků vybere alespoň jednu ze zkušebních metod podle účelu použití (plavecké bazény, schodiště apod.). Zkoušená podlahovina musí splňovat následující požadavky:
Ve Vyhlášce č. 268/2009 Sb. v § 21 je uvedeno
- v čl. (2): „Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám.“
- v čl. (3) „V částech staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí protiskluzová úprava povrchu podlahy splňovat normové hodnoty.“
Normové hodnoty jsou uvedeny v ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení v čl. 4.17:
Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu odpovídající normovým hodnotám. Pokud tyto normové hodnoty nejsou uvedeny, musí být kritéria protiskluznosti u podlah všech bytových a pobytových místností následující:
- součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo
- hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30 nebo
- úhel kluzu nejméně 6°.
Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, a částí staveb uvedených ve zvláštním právním předpisu (rozumí se Vyhl. č. 268/2009 Sb. apod.) následující:
- součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
- hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 40 nebo
- úhel kluzu nejméně 10°.
Dále je v čl. 7.23 ČSN 7445 05 Skluznost uvedeno:
Skluznost se zkouší podle zkušebních metod uvedených v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny.
Pro schodiště a šikmé rampy jsou požadavky uvedeny v ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky v čl. 6.3:
Pochozí plocha schodišťových stupňů musí splňovat tyto požadavky:
- součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
- hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 40 nebo
- úhel kluzu nejméně 10°.
Při předním okraji schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany musí protiskluzová úprava splňovat tyto požadavky:
- součinitel smykového tření nejméně 0,6 nebo
- hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 50 nebo
- úhel kluzu nejméně 13°.
Po celé ploše ramen šikmých ramp musí protiskluzová úprava splňovat tyto požadavky:
- součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg α nebo
- hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 40 × (1 + tg α) nebo
- úhel kluzu nejméně 10° × (1 + tg α)
kde α je úhel sklonu ramene šikmé rampy.
Pro bazény jsou požadavky uvedeny v ČSN EN 13451-1 Vybavení plaveckých bazénů – Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody v čl. 4.10:
| Povrchy zařízení | Skupina zatřídění |
|---|---|
| instalované ve vodorovné ploše bazénu o hloubce vody od 800 mm do 1 350 mm | 12° |
| instalované ve vodorovné ploše bazénu o hloubce vody od 0 mm do 800 mm | 18° |
| instalované v ploše bazénu se sklonem do 8° o hloubce vody od 0 mm do 1 350 mm | |
| instalované na plochách v okolí bazénu, které jsou občas mokré | |
| instalované v ploše bazénu se sklonem přes 8° o hloubce vody od 0 mm do 1 350 mm | 24° |
| stupně, startovaci bloky, našlapné plochy žebříků a žebříkových schodišť |
Protiskluznost keramických obkladových prvků se zkouší následujícími zkušebními postupy:
ČSN 72 5191:2004 Keramické obkladové prvky. Stanovení protiskluznosti
Ekvivalentní prEN 13552:1999 Keramické obkladové prvky. Stanovení součinitele tření
- stanovení statického i dynamického součinitele tření
- pro stanovení se používá kalibrovaný standard 1 zkušebního povrchu
- podlahovinu charakterizuje 1 hodnota součinitele tření za sucha a 1 hodnota součinitele tření za vlhka
Statický součinitel tření se vypočte na základě zjištěné maximální horizontální síly nezbytné k vyvolání pohybu mezi zkušebním pryžovým standardem a obkladovým prvkem. Zkouška se provádí za sucha a za vlhka.
Stanovení statického součinitele tření
Dynamický součinitel tření se zjistí klouzáním zatíženého zkušebního pryžového standardu na zkoušeném obkladovém prvku za konstantní rychlosti na vodorovných površích. Zkouška se provádí za sucha a za vlhka.
Stanovení dynamického součinitele tření
Stanovení úhlu kluzu na protiskluzné lávce
Stanovení úhlu kluzu
- DIN 51097:1992 Zkoušení protiskluznosti podlahových krytin pro prostory se zvýšeným nebezpečím uklouznutí. Mokré prostory pro chůzi bez bot
- DIN 51130:1992 Zkoušení protiskluznosti podlahových krytin pro pracoviště se zvýšeným nebezpečím uklouznutí
- prEN 13552:1999 Keramické obkladové prvky. Stanovení součinitele tření (vazba na ISO 10545-17:1995)
- ČSN 72 5191:2004 Keramické obkladové prvky. Stanovení protiskluznosti
| Úhel kluzu [°] | Označení | Použití |
|---|---|---|
| ≥ 12 | A | do prostor převlékáren, brouzdališť, bazénu, kde není hloubka menší než 80 cm |
| ≥ 18 | B | do sprch, na okraje a dno bazénů v zóně pro neplavce, kde je hloubka menší než 80 cm, schody mimo bazény |
| ≥ 24 | C | na schody do vody, průchozí bazény, skloněné okraje bazénů |
| Úhel kluzu [°] | Označení | Použití |
|---|---|---|
| 6–10 | R 9 | prodejny, zákaznické prostory, masážní prostory, lékařské praxe, laboratoře, kadeřnické salony, chodby ve školách, prostory tříd… |
| 10–19 | R 10 | sklady, malé kuchyně, sanitární místnosti, kavárny, čajovny… |
| 19–27 | R 11 | výrobny, kuchyně do 100 obědů za den, školní kuchyně, prodejny, letadlové haly, autoservisy… |
| 27–35 | R 12 | mlékárny, udírny, kuchyně nad 100 obědů za den, velkokuchyně, čistírny odpadních vod, stanoviště vozidel, chladírny, hasičské zbrojnice… |
| > 35 | R 13 *) | rafinerie, jatky, výrobna uzenin, výrobny lahůdek, zeleninových konzerv… |
| *) + kombinace s tzv. „výtlačným objemem“ v kategoriích V4, V6, V8 a V10 | ||
Protiskluznost – metoda kyvadla
Stanovení protiskluznosti výchylkou kyvadla
ČSN 72 5191 Keramické obkladové prvky. Stanovení protiskluznosti
Ekvivalentní prEN 13552:1999 Keramické obkladové prvky. Stanovení součinitele tření (vazba na ISO 10545-17:1995)
Stanovení třecí síly pomocí kyvadla, na jehož konci je umístěna pryž o konkrétních parametrech a ve spodní části kyvné dráhy zkušební vzorek. Třecí síla se určuje z dosaženého úhlu vychýlení kyvadla (při konstantní výchozí poloze kyvadla).
This is continuation of the most common questions on the issue of ceramic tiles. Ing. Hana Kotorová of the Technical and Test Institute for Construction in Pilsen highlights the most frequent problems of ceramic tiles, which may surprise if the basic rules from specification to completion of work are underestimated, and if the theory is not consistent with practice.