Ceny proudu v Evropě

Možná se nám zdá, že platíme za elektřinu příliš, ale když se podíváme na statistiku Eurostatu a porovnáme své platby s platbami ostatních zemí v Evropě, hlavně s platbami našich sousedů, zjistíme, že tomu tak není. Uvedená statistika zahrnuje ceny včetně všech plateb za rok 2017. V ČR skutečně neplatíme příliš, jsme spíš mezi těmi nejlevnějšími, levnější proud už je jen v několika nových zemích Evropského společenství. Rozdíl naší ceny 14,4 Centů/kWh a nejnižší ceny, která je již tradičně v Bulharsku, je pouhých 5 Centů.

Tab.1: Srovnání cen za několik posledních let (zdroj : Eurostat)

Na opačné pozici ve srovnání zemí, kde se za elektřinu platí nejvíce, jsou tradičně země Dánsko a Německo. Tamější ceny jsou víc než dvojnásobné a dosahují 30,5 Centů za kWh. Nad evropským průměrem jsou Belgie, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Itálie. Evropský průměr dosáhl 20,4 Centů za kWh.

Když se podíváme, jak jsou na tom naši ostatní sousedé, tak zjistíme, že u nich zákazníci platí zhruba stejně jako u nás. Nepatrně levněji platí zákazníci na Slovensku, dráž v Polsku. Mnohem více zaplatí spotřebitelé v Rakousku (19,5 Centů/kWh).

Graf 1: Srovnání výše plateb v jednotlivých zemích včetně podílu regulovaných plateb (Zdroj:Eurostat)

V některých průmyslových zemích jsou ceny nižší než v Dánsku nebo v Německu, například ve Francii, kde platí zákazníci 16,9 a ve Velké Británii 17,7 Centů/kWh.

Zcela zásadní je pohled na změnu cen elektřiny za posledních deset let. Za uplynulých deset let se ceny elektřiny zvýšily v průměru o 34 procent. V Řecku zmítaném krizí se za posledních deset let cena elektřiny zvýšila o 76 procent. V Lotyšsku se od roku 2008 zvedla cena o 58 %, v Portugalsku o 50 % a v Německu o 39 %.

U nás se cena proudu za uplynulých deset let moc nezměnila, zvýšila se o jedno procento. Na Slovensku se snížila o 6 %, v Polsku se zvýšila cena elektřiny o 13 % a v Rakousku o 10%.

Nejvíce se cena za posledních deset let snížila v Maďarsku o 28 procent, na Maltě o 17 procent a v Holandsku o 13 %.

Všechna tato čísla jsou ovlivněna spoustou faktorů. Cena samotné silové elektřiny v konečných cenách nehraje až tak velkou roli. Zde záleží na geografické poloze země, zda se s elektřinou obchoduje na burzách nebo zda stát je relativně uzavřen proti vlivům mezinárodního obchodu. Zda se do energetiky investovalo, nebo zda vyrábí proud v elektrárnách postavených dávno v minulosti a kvůli nejasné budoucnosti nikdo do energetiky nyní neinvestuje.

Významnou položkou ve většině států hrají odvody a platby, které nejvíce ovlivňují výši celkových plateb. Odvody jsou ve vyspělých zemích použity na rozvoj energetiky v budoucnosti, ale také na sanaci rozpočtu v silně zadlužených zemích (Řecko).

Cena elektřiny hraje významnou sociální úlohu hlavně v méně vyspělých zemích Evropy. Velmi zásadním problémem je například cena elektřiny v Bulharsku, kde se využívá k topení.

Zdroj:
https://1-stromvergleich.com/strompreise-in-europa/
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nrg_pc_204&lang=en