Japonský Starbucks sází na BIM, virtuální realitu, lokální zdroje a inspiraci

Většinu z téměř 1 600 poboček rozesetých po 47 japonských prefekturách provozuje mateřská společnost a díky tomu je navrhují přímo designéři značky. Místo toho, aby všechny kavárny dostaly standardizovaný kabát, se tak v každé lokalitě pracuje s prvky, které odrážejí místní geografický a historický kontext i životní styl zdejších obyvatel. Dbá se zkrátka na to, aby kavárny cílily přímo na japonský trh.

Tak tomu ale nebylo vždycky. První Starbucks mohli Japonci před téměř 25 lety navštívit v tokijské čtvrti Ginza, která dodnes platí za místo, kam se chodí za luxusními nákupy. Zdejší kavárna byla první pobočkou otevřenou mimo Severní Ameriku vůbec. Interiér vznikl podle šablony používané ve Spojených státech, která se mírně upravila, aby odpovídala japonskému stavebnímu zákonu a regulacím. S postupující expanzí řetězce po celém světě ale univerzální přístup ustoupil do pozadí a architekti s designéry začali experimentovat s místními prvky a důrazem na kreativitu.

Pod japonský Starbucks dnes spadá jedno z osmnácti designérských studií, které firma po celém světě má. Pracuje v něm na 30 zaměstnanců, většinou interiérových designérů nebo profesionálů s architektonickým vzděláním. Ročně navrhnou a zrealizují přes stovku nových kaváren – a dohlížejí na modernizaci přibližně 150 dalších.

Přechod na BIM

V roce 2009 nahradili v japonském Starbucksu tradiční 2D CAD software programem Autodesk Revit pro informační modelování budov. Revit už se tou dobou osvědčil v sídle celého řetězce v americkém Seattlu. Maju Takašima, vedoucí designérského týmu, vzpomíná, jak její podřízení s novým softwarem začínali: „Neměli jsme předem žádný workshop ani školení. Prostě jsme s Revitem rovnou začali pracovat a každý se toho chopil po svém – tak, jak mu to vyhovovalo nejvíc.“

„Dospěli jsme do bodu, kdy bylo očividně nutné BIM proces reorganizovat a uzpůsobit ho spolupráci. Jednou například došlo k tomu, že náš dodavatel použil knihovnu bloků a jeho data na ni odkazovala. My jsme ale knihovnu neměli jak získat, takže jsme museli všechno zadávat znovu ručně,“ vzpomíná Takašima a dodává: „Upřímně řečeno, byl v tom dost chaos.“

Aby se tým od komplikovaného procesu oprostil, upravily se veškeré pracovní postupy. „S každým designérem jsme se radili, jak zredukovat používané funkce a jaké jsou minimální požadavky na návrh jednotlivých kaváren. Ze zpětné vazby od celého týmu jsme potom vystavěli rámec, který zajišťuje, že práce nás všech splňuje stejnou základní úroveň,“ vysvětluje Eri Takao, která je součástí týmu designérů.

Při modernizaci existujících kaváren designéři převedou původní 2D výkresy na 3D model, se kterým dále pracují. Tato data pomáhají změny vizualizovat při kontaktu s kolegy na obchodních pozicích (například s manažery prodeje a oblastními manažery) – z vizualizací jde totiž lépe poznat, jak se kavárna v budoucnu promění. Ve výsledku je projekt nové kavárny hotový mnohem rychleji, což oddělení šetří čas i peníze.

Studie ve virtuální realitě: kavárna Ark Hills

V létě 2016 začali v japonském Starbucksu využívat virtuální realitu. Vycházejí přitom z BIM dat a aplikace Revit Live od Autodesku. V ní se soubory z Revitu snadno převedou na virtuální realitu, se kterou se dá následně pracovat při prezentování a předávání informací.

Při zvažování této platformy si tým designérů pozval kolegy z jiných divizí a ukázal jim vizualizaci kavárny Ark Hills, která zrovna prošla přestavbou. Pro průchod virtuální realitou se použily brýle HTC Vive. „U prezentace byl i barista, který v Ark Hills pracoval. Nechali jsme ho, ať si kavárnu projde dřív než ostatní, ještě před začátkem prezentace. Věděla jsem, že jsme vizualizaci připravili na základě BIM dat, se kterými se při realizaci interiéru opravdu pracovalo. Přesto mě jeho reakce překvapila. Vyhrkl, že přesně takhle to u něj v práci vypadá. Sedělo úplně všechno: dokonce i výška a šířka barového pultu a výhled na sezení pro zákazníky,“ vzpomíná Takao.

„Než jsme virtuální realitu začali používat, mohli jsme se při vysvětlování některých úprav stavařům, personálu a dalším kolegům spoléhat jen na jejich představivost. Teď můžeme nápady okamžitě vizualizovat. Čekám, že nám to pomůže lépe se shodnout na směru, kterým se ubíráme,“ dodává Takašima.

Technologie pro všechny

Japonský Starbucks je známý i tím, že podporuje obnovu regionů po neštěstích a přírodních katastrofách – za zmínku stojí podpůrný program po tsunami a zemětřesení v roce 2011. Skrze sociální programy firma přispívá i k rozvoji lokálních komunit. Příkladem bylo financování iniciativy pro práci z domova ve městě Asahikawa na ostrově Hokkaidó, projekt, za kterým stálo právě oddělení designu. Iniciativa byla součástí programu na vytváření nových pracovních míst, který řeší úbytek japonské populace a tím i pracovní síly. Program se zaměřoval na osoby, které nemohou dojíždět do práce kvůli postižení nebo potřebě ošetřovatelské péče, a učil je zacházet s Revitem, aby zvýšil jejich šanci na nalezení zaměstnání.

Za programem stálo poslání společnosti, které je její hnací silou: „Inspirovat a povznášet lidského ducha – s každým šálkem, zákazníkem i prostředím, ve kterém žijeme.“ „Iniciativa odrážela misi společnosti Starbucks, a proto jsme se rozhodli zkusit absolventy programu zapojit do týmu, který navrhuje kavárny,“ popisuje Takašima.

Takašima doufá, že absolventům nové dovednosti spolu s příležitostí pracovat z domova umožní získat ekonomickou nezávislost: „Nikdy předtím s Revitem nepracovali. Jsou ale nadšení, že se s ním mohou naučit, a pochvalují si, jak moc je rozhraní intuitivní. V Revitu můžete narozdíl od CAD softwaru vytvářet skutečné, realistické návrhy. Díky tomu se tito lidé po boku našich designérů zapojují do řemeslného procesu, při kterém interiér kaváren vzniká.“

Chcete se o softwaru Revit dozvědět víc? Kontaktujte odborníka společnosti Autodesk ZDE.

Foto a zdroj: Autodesk