Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy

Podle studie poradenské společnosti PwC, jež vychází z praxe používané například ve Velké Británii, přinese BIM jen v projekční a stavební fázi úspory kolem pěti procent. Při 450 miliardách, které podle ministerstva průmyslu a obchodu českým stavebnictvím ročně protečou, tak má BIM potenciál ušetřit až 23 miliard korun každý rok. Kromě finančních úspor se ale díky digitalizaci zvýší také kvalita staveb a tím pádem i komfort jejich uživatelů. I díky pokročilému stádiu příprav na povinné zavedení BIM nyní Česko patří v digitalizaci stavebnictví k evropské špičce.

Česká republika se blíží zásadnímu kroku v digitalizaci stavebnictví. Od roku 2022 budou muset veřejní investoři u všech zakázek v objemu nad 150 milionů korun využívat metodu BIM. Ta mimo jiné vyžaduje vznik takzvaného digitálního dvojčete stavby. Všechny zúčastněné strany tak mohou kdykoli pracovat s digitálním modelem vznikající nebo již postavené stavby. Stačí například v projektu snížit tloušťku stěn o dva centimetry a hned bude jasné, jaký to bude mít dopad na statiku, o kolik se sníží potřeba materiálu při výstavbě, kolik dnů se na stavbě ušetří a nakolik odlišné budou po celou dobu životnosti budovy hlukové podmínky nebo náklady na vytápění. V současnosti se Česko nachází zhruba v polovině období, které má sloužit k hladkému přechodu na metodu BIM, a tím i do digitálního věku ve stavebnictví. Koordinací aktivit bylo vládou pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, které pro odbornou spolupráci založilo při České agentuře pro standardizaci odbor Koncepce BIM. Díky tomu dnes patří Česko do evropské špičky v oblasti přípravy standardů a metodik pro systémové použití metody BIM.

Nižší náklady při lepším fungování

Na rozdíl od papírových nákresů, které se během procesu vzniku budovy mnohdy výrazně odchýlí od reality, je s použitím metody BIM vždy k dispozici reálná podoba stavby. Nejde přitom jen o běžný 3D model, ale také o jeho doplnění o rozměr času, nákladů a především další negrafické vlastnosti všech prvků stavby, tedy vazby, které do běžného papírového nákresu vložit nelze V souvislosti s BIM se tak často hovoří o modelování hned v několika rozměrech. Metoda BIM tak umožňuje nejen vymodelovat stavbu a umístit ji do prostoru, ale zároveň propojit všechny použité technologie a další součásti do jediného celku se stavbou, stejně jako je tomu v realitě. Díky tomu je možné modelovat například funkčnost vytápění, klimatizace či dalších systémů. Stejně tak lze přímo v modelu zasadit stavbu i do okolního prostředí. Je tak možné snadno zohlednit kupříkladu množství slunečního svitu dopadajícího zvenku na jednotlivé stěny, obvyklý směr větru a jeho vliv na použité materiály a mnoho dalších vnějších i vnitřních vlivů. I proto přináší využití metody BIM významné úspory nejen během projektování a stavby samotné, ale v celém jejím životním cyklu.

Potvrzuje to také studie poradenské společnosti PwC, která analyzovala dva komplexy veřejných budov v Londýně. Výsledky analýzy ukázaly, že s využitím metody BIM se u nich v porovnání s dosud obvyklými postupy podařilo snížit náklady až o pět procent. To v součtu představovalo přibližně půl milionu britských liber. Nejvýraznější úspora se přitom ukázala v provozních nákladech – v obou případech se díky optimalizaci všech systémů již při projektování a výstavbě samotné ušetřila více než dvacetina všech nákladů na budoucí provoz. V případě veřejných zakázek by tak mohlo jít o významný přínos do státního rozpočtu. Přibližně pět procent nákladů lze podle studie ušetřit již v projektové fázi. Digitalizace se však vždy pozitivně promítne i do dalších desítek let, po které bude stavba sloužit. Umožní optimalizaci nákladů na vytápění, klimatizaci, osvětlení či provoz a přinese tak dalších až pět procent úspor.

„Zavedení metody BIM sníží náklady na pořizování i rekonstrukce budov a zlevní i jejich provoz. Neméně důležitý je ale fakt, že v konečném důsledku přispěje také k vyšší kvalitě staveb a jejich delší životnosti,“ říká Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM v České agentuře pro standardizaci. „Díky zavedení metody BIM do dosud nedigitalizovaného sektoru stavebnictví bude stát jako dobrý hospodář schopen postavit a udržovat za stejné peníze více staveb a ve vyšší kvalitě než dosud,“ doplňuje Nechyba. Za loňský rok dosáhl objem veřejných stavebních zakázek 458 miliardy korun. Pětiprocentní úspora by tak pro stát znamenala přes 23 miliard korun k dobru. Další náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb.

Digitální model se stane standardem

V první fázi se bude povinné využívání metody BIM týkat výhradně veřejných zadavatelů a nadlimitních zakázek. Soukromý sektor již metodu využívá a spojením těchto aktivit do společných standardů. Postupně tak dojde k přirozenému rozšíření této metody do celého oboru a stavebnictví tak udělá významný krok k digitalizaci. „Je dobré, že stát zvolil přístup, který lze nazvat chytrou stimulací změn,“ vysvětluje Nechyba a pokračuje: „Místo aby direktivně zasahoval do trhu, uložil tuto povinnost jen veřejným zadavatelům. Nicméně pokud se na využívání metody BIM budou stavební firmy intenzivně připravovat a pak v praxi uvidí její přínosy, s velkou pravděpodobností budou využívat přínosy této metody na stále větším procentu svých projektů. A to i v případě nyní váhajících soukromých zadavatelů, kde žádná povinnost nebude.“ Na základě spolupráce se zúčastněnými stranami vznikne také Datový standard stavebnictví, který specifikuje požadavky na data ve stavebních projektech. To dovolí dosáhnout alespoň částečně opakovatelnosti, což byla doposud ve stavebnictví nedostižná meta.

Zkušenosti z nejrozvinutějších zemí v tomto směru – zejména skandinávských států, Nizozemska a Velké Británie – ukazují, že vhodná podpora státu je z pohledu postupu digitalizace ve stavebnictví velmi přínosná. Česko přitom v tomto směru už nyní patří k zemím, které se dokázaly dostat nejdále. Přechod na využívání metody BIM veřejnými zadavateli u všech nadlimitních stavebních zakázek nás pak zařadí mezi evropskou špičku.