prof. Ing. Zuzana Vranayová, PhD.

Recenzovaný Aplikáciou preventívnych opatrení a využitím riadenia rizík možno dosiahnuť bezpečného systému aj eliminácie finančne náročných riešení. Poradie nebezpečnosti zdrojov infekcie je veľmi ťažké určiť jednoznačne.

Vytvoření teoretického modelu solárního komínu si klade za cíl popsat základní aspekty, které ovlivňují jeho kvantitativní funkci v reálných podmínkách. Úvodem je však třeba zdůraznit, že tento zápis vycházející z dodržování základních fyzikálních principů není definitivní a jedinou verzí návrhu takového systému.

Cílem managementu srážkových vod z povrchového odtoku je dosáhnout udržitelnosti v oblasti hospodaření s dešťovou vodou a zároveň věnovat pozornost předcházení záplavám. Predikce pro jednotlivé oblasti v Evropě jsou rozdílné, někde hrozí sucho, jinde záplavy, některé oblasti budou muset čelit obojímu.

Podle Evropské rámcové směrnice o vodě - Water Framework Directive a dalších dokumentů je ohrožených 20 % evropských povrchových vod a 60 % podzemních vod je nadměrně využívaných. Využívání dešťové vody z povrchového odtoku je jednou z cest jak ochránit vzácnou a kvalitní pitnou vodu.

V minulosti u nás platná norma ČSN 73 6660 Vnútorné vodovody riešila problematiku prevádzky a údržby troma článkami v kapitole IX. (nutnosť stáleho pretlaku vody, trikrát ročne preskúšanie funkcie uzáverov a u zložitých systémov odporučenie spracovať vlastnú prevádzkovú dokumentáciu).

Tento článek představuje příklad na zpětné využití šedé vody v domácnosti. Uváděný původní experiment poskytuje údaje, které jsou důležité pro znalot technických, ekonomických a zdravotních parametrů. Výzvou je definování přijatelné kvality vody v porovnání s jinými existujícími posudky.

Účelem normy je specifikace požadavků a doporučení pro montáž vodovodů v budovách a jejich blízkosti. Týká se nových instalací i oprav. Popisuje např. připojení ohřívačů vody a nádrží, vedení potrubí a pravidla uvedení vodovodů do provozu, ČSN EN 806-4 vyvolá změnu dosud platných norem.

Prognóza postupu navrhování počtu hygienických zařízení v budoucnosti vznikla na základe měnících sa požadavků společnosti s pomocí výsledků výzkumu využití zařizovacích předmětů v porovnání s aktuální skutečností v Japonsku.

Článek uvádí shrnutí zajímavých praktických poznatků ze zahraničí, které mohou být s úspěchem použitelné i pro projektanty a provozovatele budov v ČR. Témata: spotřeba SV a TV, výpočtové metody spotřeby vody, bezpečnost provozu a hospodaření s dešťovou vodou.

Sústavy rozvodov teplej vody v rozsiahlejších budovách majú mnoho spoločných nedostatkov. Medzi nimi má významnú úlohu vek systému, materiálové zloženie, chýbajúca regulácia, zanedbaná údržba.

Článek přináší v návaznosti na již dříve zveřejněné články návod na ekonomické zhodnocení možnosti využití srážkových vod. Tato problematika však není jen úvahou ekonomickou a zohledněním potřeb ekosystému, ale v mnohých oblastech je reakcí na zákaz odvádění dešťových voda do kanalizace.

Článek hovoří o připravované normě pro provoz a údržbu vnitřních vodovodů prEN 806-5, která bude zavedena do českého i slovenského systému národních norem a obsahuje řadu nových zásad nejen pro běžnou údržbu, ale např. i pro uvedení do provozu po dostávce podle délky odstávky. Z hlediska aktuální hygieny se jedná o zásadní změnu přístupů.

Problematike využitia zrážkových vôd z povrchového odtoku po legislatívnej stránke ako i voľbe akumulačnej nádrže ako najvýznamnejšej súčasti systému využitia týchto vôd som sa venovala v predchádzajúcom svojom príspevku. Obsahom tohto článku sú možnosti užívateľských režimov pri využití systému, určenie jeho účinnosti na základe simulácií a celkové hodnotenie.

Problematika systémov pre využívanie zrážkovej vody z povrchového odtoku na vymedzené aktivity človeka (splachovanie WC, pranie, čistenie, polievanie záhrady) je riešená už od pradávna. S vývojom techniky sa menia samozrejme prístupy i v tejto oblasti. V prvej časti tohoto príspevku chcem rozobrať možnosti akumulácie zrážkovej vody z povrchového odtoku (ZVPO) a zásady návrhu objemu zásobnej nádrže. V druhej časti sa budem venovať spôsobom užívateľských režimov, určeniu účinnosti systému, ako i jeho celkovému vyhodnoteniu.