Odborný Od 1. ledna 2023 se pro budovy a zóny s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie provádí výpočet energetické náročnosti s intervalem jedné hodiny. Předmětem příspěvku je porovnání výsledků v měsíčním a hodinovém kroku.
Reklama
doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda
Archiv článků autora:
V těchto dnech vychází delší dobu očekávaná česká technická norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky. Zpracovatelem je Centrum technické normalizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Nové znění přináší některé změny v hodnocení stavebních konstrukcí, celkové zaměření se ale pochopitelně nemění.
Keramické tvarovky s vertikální orientovanými dutinami patří k velmi často používaným stavebním materiálům. Výrobci pro ně standardně uvádějí pouze ekvivalentní tepelné vodivosti ve vodorovném směru kolmo na povrch stěny, což ve většině běžných případů postačuje, protože tepelný tok přes zdivo je obvykle orientován právě takto.
Stranou debat o dotačním programu Zelená úsporám nezůstávají ani autorizovaní inženýři, kteří mohou zpracovávat dokumentaci a energetické výpočty. Přestože se pro účely zpracování žádostí metodika výpočtu energetické náročnosti rodinných a bytových domů hodně zjednodušila, stále se jedná o dosti komplikovaný výpočet, vycházející z řady evropských norem. Zdaleka nejefektivnější je proto použít některý z nabízených specializovaných programů...
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č.148/2007 Sb. a výpočet energetické náročnosti budov patří v poslední době k velmi diskutovaným tématům, a to nejen na tomto webu. Není divu - předložení průkazu energetické náročnosti budovy začíná být často požadováno již dnes, a to je teprve začátek, protože od ledna 2009 začne být zpracování energetického průkazu zcela běžnou součástí většiny projektů.
Tloušťky tepelných izolací ve stěnových konstrukcích se již poměrně běžně přibližují k hranici 200 mm a nezřídka ji i výrazně překračují – a to i u objektů, které nemají žádné ambice na zařazení do kategorie nízkoenergetických budov. V souvislosti s tím stoupá potřeba korektního zohlednění vlivu různých tepelných mostů umístěných v takto mohutných tepelně izolačních vrstvách. Mezi typické tepelné mosty, jejichž důsledky již nelze kvůli vzrůstající tloušťce tepelných izolací dále zanedbávat, patří bodové kotevní prvky pro zavěšené fasádní obklady.
Reklama