Reklama

Ing. Vojtěch Šálek, Ph.D.

Archiv článků autora:



17.11.2025
Ing. Jakub Šejna, Ph.D., Ing. Vojtěch Šálek, Ph.D., Ing. Stanislav Šulc, Ph.D., doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D., Ing. Slávek Zbirovský, doc. Ing. Milan Jahoda, Ph.D., prof. Ing. Vít Šmilauer , Ph.D.,DSc., prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Simona Rušarová

Recenzovaný Tento článek uzavírá sérii studií o využití OSB obkladů jako pasivní požární ochrany ocelových konstrukcí. Na základě experimentálních zkoušek v horizontální peci a numerických simulací (CFD a FE) byla prokázána schopnost OSB výrazně zpomalit ohřev oceli a prodloužit dobu do dosažení kritické teploty až o 45 minut. Shrnutí výsledků zdůrazňuje paradoxní, avšak funkční přístup, kdy hořlavý materiál plní ochrannou funkci díky tvorbě zuhelnatělé vrstvy. Diskutovány jsou limity řešení, zejména odpadávání obkladu, vliv spár a citlivost na vlhkost. Současně jsou popsány praktické možnosti využití s ohledem na platné normy a požární kodex. Závěrem článek navrhuje další směřování výzkumu a úvahy o zakotvení materiálů na bázi dřeva do normativního rámce jako alternativního systému pasivní požární ochrany.

3.11.2025
Ing. Jakub Šejna, Ph.D., Ing. Vojtěch Šálek, Ph.D., Ing. Stanislav Šulc, Ph.D., doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D., doc. Ing. Milan Jahoda, Ph.D., prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Simona Rušarová

Recenzovaný Druhá část série představuje komplexní přístup k výzkumu účinnosti OSB obkladů jako pasivní požární ochrany ocelových nosníků. Byla provedena velkorozměrová zkouška v horizontální peci, která ukázala, že OSB obklady významně zpomalují ohřev oceli až do okamžiku selhání obkladu. Jednovrstvé opláštění prodloužilo čas do dosažení kritické teploty přibližně o 17 minut, dvouvrstvé až o 30 minut. Slabinou systému se ukázaly pracovní spáry mezi deskami, kde docházelo k předčasnému selhání. CFD model vytvořený v prostředí FDS dokázal velmi dobře replikovat průběh ohřevu, zejména u nechráněných profilů a chráněných prvků do okamžiku ztráty integrity obkladu. Odchylky nastaly až po jeho odpadnutí, což poukazuje na nutnost dalšího rozšíření modelu o mechanické porušení. Výsledky potvrzují ochranný potenciál OSB obkladů a poskytují základ pro rozvoj návrhových metod zahrnujících stabilitu obkladu, přítomnost spar i predikci selhání obkladu v čase.

27.10.2025
Ing. Jakub Šejna, Ph.D., Ing. Vojtěch Šálek, Ph.D., Ing. Stanislav Šulc, Ph.D., doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D., Ing. Slávek Zbirovský, doc. Ing. Milan Jahoda, Ph.D., prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Simona Rušarová

Recenzovaný Tento článek se zabývá problematikou pasivní požární ochrany ocelových konstrukcí pomocí deskových materiálů na bázi dřeva, konkrétně OSB desek. Ocel je sice nehořlavý materiál, avšak při teplotách nad 400–600 °C rychle ztrácí své mechanické vlastnosti a vyžaduje účinnou ochranu před požárem. Studie ukazuje, že dřevěné obklady, ač samy podléhají hoření, mohou díky tvorbě zuhelnatělé vrstvy paradoxně zpomalit ohřev oceli a prodloužit dobu její odolnosti vůči požáru. V rámci experimentu byly testovány nosníky s různým typem OSB obkladu a výsledky prokázaly, že vícevrstvé opláštění zvyšuje požární odolnost o desítky minut oproti nosníku nechráněnému. Tyto poznatky byly dále ověřeny numerickým modelováním (CFD a FE analýzou), které umožnilo detailně popsat přenos tepla, proces pyrolýzy i mechanickou odezvu. Studie přináší metodický základ pro návrh a posouzení dřevěného opláštění jako alternativního systému požární ochrany ocelových prvků, s důrazem na bezpečnost, architekturu a udržitelnost.



 
 

Reklama