Recenzovaný Pátý díl seriálu se věnuje palivovému cyklu a výrobě elektrické energie. Zásoby fúzního paliva se nacházejí ve světových oceánech a jsou reálně nevyčerpatelné. Fúzní elektrárny budou inherentně bezpečné a bez negativních vlivů na životní prostředí. Cena výroby elektrické energie z jaderné fúze bude srovnatelná s cenou výroby elektřiny v jaderných elektrárnách.
Recenzovaný Termojaderné plasma je vysoce stochastický systém trpící řadou poruch udržení. Mezi nejzávažnější poruchy patří nestability lokalizované na okraji plazmatu ELM, změny vertikální polohy plazmatu, disrupce a ubíhající elektrony. Interakce plazmatu s konstrukcí reaktoru následně klade vysoké požadavky na materiály vystavené plazmatu první stěny a divertoru.
Recenzovaný Hlavními součástmi fúzního reaktoru jsou magnetický a vakuový systém. Mezi důležité podpůrné systémy patří kryogenní systém, systém ohřevu plazmatu a neinduktivního generování elektrického proudu, diagnostické a řídicí systémy a jaderné komponenty. Komponenty vystavené plazmatu, první stěna a divertor patří mezi nejvíce zatížené části fúzního reaktoru.
Podle úředního rozhodnutí fúzní energie není obnovitelný zdroj. Tímto rozhodnutím je pominuta základní fyzikální realita a stav do jisté míry připomíná inkvizici, protože si někteří lidé činí nárok nadřazovat svůj názor nad logiku i přírodu. Tento článek navazuje na komentář Jaderná fúze není obnovitelný zdroj energie k článku Elektřina z fúze (I) a poukazuje na možnou příčinu negativního postoje k jaderné fúzi, kterou je neznalost tohoto rodícího se sektoru energetiky.
Videodetekce požáru patří mezi nejmodernější mechanismy detekce jevů a procesů doprovázejících požár. Její hlavní výhodou je schopnost rychlé detekce kouře nezávisle na dopravení kouře k čidlu. Videodetekce požáru může současným sledováním různých parametrů ve velkém prostoru dosahovat vyšší citlivosti detekce než jiná čidla EPS.
Na konferenci o projektování EPS dne 22. 3. 2012, pořádané v rámci výstavy Amper 2012 v Brně, jeden ze zpracovatelů normy ohlásil, že se připravuje vydání opravy normy. Proto je žádoucí diskutovat o tom, jak by tato oprava měla vypadat, aby vyřešila nejpalčivější otázky spojené s touto normou. V tomto článku uvádím návrh na 18 důležitých oprav. Druhá část má název Návrh na opravu normy.
Vydání nové normy ČSN 34 2710 pro elektrickou požární signalizaci vyvolalo řadu otázek. Zrod normy byl velice obtížný a trval dlouhou dobu 5–6 let. Na zpracování se vystřídala řada odborníků a text normy byl několikrát přepracován. Přesto anebo právě proto norma obsahuje sporná ustanovení, která si zaslouží opravu nebo doplnění.
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Díl třetí: Ostatní normy.
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Část druhá: Výrobní objekty.
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Poznámky k normám představíme ve třech částech. Část první: Nevýrobní objekty.
