Produkce škodlivých emisí z malých zdrojů je problém, který minulosti nikoho moc netížil. Teprve po opakovaných smogových situacích a i díky výsledkům práce Výzkumného energetického centra při VŠB Ostrava se tento problém dostal do povědomí veřejnosti. Autor, který stál u zrodu totoho pracoviště se v časovém rozpětí 3 roků zamýšlí nad účinností dosud provedených opatření.
Původní text byl publikován v roce 2009 - tedy na samém začátku "solárního průšvihu" (jak ho dnes nazývají i tehdejší zastánci neuvážených dotací). Nyní k němu autor přidal aktuální dodatek. Na TZB-info ho publikujeme jako obohacení diskuze o budoucnosti naší energetiky a inspiraci k nedělnímu zamyšlení.
Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.
V roce 1999 zveřejnili autoři v časopisu Energie poměrně rozsáhlý článek, v němž upozorňovali na základě zahraničních zkušeností na nereálnost očekávaných příspěvků obnovitelných zdrojů do struktury spotřeby energie v České republice. Po pěti letech je možné se k této problematice kvalifikovaně vrátit s poznatky z prostředí české energetiky.
Požadavky na kachlová kamna, používaná jako hlavní zdroj tepla, jsou zajisté odlišné od kamen dekorativních, postavených v trvale obývaném domě s ústředním topením, kde kamna slouží spíše jako chutná přísada ke skleničce skotské. Výsledky měření účinnosti kachlových kamen jsou velmi překvapujícím a zajímavým námětem k diskuzi.
Nejúčinnější motivací spotřebitelů k úspornému, racionálnímu chování je vyšší cena energie. Ne cena nadirigovaná státem, ale cena objektivně daná soutěží a zahrnující všechny náklady. Úspory energie a snižování spotřeby nemusí nutně znamenat snížení životního komfortu, nebo omezení výroby. Těžko však lze motivovat k soutěži a s ní souvisejícímu vývoji v prostředí deformovaných cen energie. Málokdo dokáže vysvětlit proč se cena krychlového metru zemního plynu pro maloodběratele trojnásobně zvýší přechodem plynovodu přes Krušné hory.
