Jiří V. Ráž, DiS.

Zateplení budovy nám slibovalo úsporu 50 %, ale skutečné úspory jsou 20 % nebo žádné a někdy dokonce naměříme spotřebu tepla vyšší, než před zateplením. Soustava v některých podlažích nedotápí a jinde hlučí i přesto, že byla seřízena podle opakovaně prováděných diagnostických měření. Je vůbec diagnostika schopna odhalit příčiny a vyregulování soustavy schopno zjednat nápravu?

V předcházející části článku jsme se zmínili o požadavcích na správné seřízení soustavy po zateplení budov. V tomto pokračování popíšeme některé rozdíly mezi způsoby vyvažování otopných soustav, některé chybné úvahy o fungování soustav ústředního vytápění a uvedeme nové možnosti řešení.

Úspory tepelné energie úzce souvisí s provozními režimy vytápění, volenými odběratelem tepla. Veřejnost zná jednoduchou pomůcku „1°C = 6 % spotřeby tepla na vytápění“, ale chybí bližší informace, jak se toto zjednodušení promítá do vlastních provozních nákladů. Tento příspěvek navazuje na články „Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí“ a „Úspory tepla – jak zjistit (a zajistit) návratnost investic“. Uživateli soustavy nabízí jednoduchou pomůcku a odpovídá na nejčastější otázky provozu otopných soustav.

Rozhodnutí o zateplení panelového domu začíná otázkou „co nám miliónová investice přinese“ a z mnoha dostupných informací zjistíme, že asi 50 % úspor tepla. Měřič tepla, instalovaný na vstupu přípojného potrubí do soustavy, by tedy měl vykazovat poloviční spotřebu tepla než před zateplením, ale většinou jsou výsledky velmi odlišné – a to v obou směrech.

Vyznat se v „úsporách tepla“ je náročné i pro odborníky, natož pak pro laiky. Když nebudeme objekt vytápět, dojde v něm k úsporám 100 %, nebo k žádným? Vyznat se v úsporách znamená pracovat s naměřenými spotřebami, s gradenovou metodou, s převodem hodnot na tzv. „normálový rok N“ a úspory tepla vykazovat z rozdílu hodnot „normálových roků“. Podívejte se s námi, jak takové hodnocení dopadne.

Článek je určen projektantům a provozovatelům sítí s cílem pomoci snadnému navrhování tepelných izolací bez obav z evropských předpisů a učinit návrh izolace snadným, bez zdlouhavých a v případě součinitelů přestupu tepla i zbytečných výpočtů.

V odborně zpracovaném článku autor na praxí ověřených výsledcích ukazuje, že správná funkce vytápění s úsporami tepla až 40 % při vzestupu vnitřní teploty o 1,3°C, může být zajištěna jen při správné aktivaci teplotních čidel a při projektovaném seřízení kompletu TRV + hlavice.

Fyzikální vlastnosti teplonosné látky ovlivňují návrh všech prvků otopných soustav, které se v praxi většinou dimenzují na průtok vody a pak se jen vymění náplň za jinou kapalinu, pro kterou projektanti nemají k dispozici potřebné údaje.

CZT čeká období velké transformace. Pro více než 1 500 000 bytů znamená CZT nejpohodlnější a stále tvrdíme, že i nejekologičtější způsob vytápění, protože centralizace výroby tepla umožňuje nasazení nejmodernějších technologií, s nejvyšší účinností, environmentální šetrností, i ekonomickou efektivitou. Tento článek je proto věnován stručnému návodu, jak celý proces ekonomicky optimalizovat a systémům CZT transformaci usnadnit.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Na výstupních datech výpočtu termicky vyvážené otopné soustavy jsou demonstrovány automatické úspory tepla regulační technikou při působení tepelných zisků. Předvedeno je dynamické chování soustavy a poprvé jsou kvantifikovány změny pracovních parametrů soustav, ke kterým při působení tepelných zisků dochází. Výsledky dokazují, že termicky vyvážené otopné soustavy uspoří podstatně více tepelné energie.

Článek uzavírá sérii příspěvků věnovanou úpravám otopných soustav bytových domů. Obsahuje dosud nepublikované údaje o vlivu nastavení armatur na úspory tepla, objasňuje příčiny nedotápění koncových bodů otopných soustav a poskytuje některé zcela nové projektové podklady.

Druhý díl článku na téma termického vyvažování při úpravách otopných soustav je zaměřen na vliv skokového průběhu regulační charakteristiky TRV, odstranění hlučnosti soustav termickým vyvážením, splnění podmínek energetické bilance regulačními procesy a zkoordinovanou činnost složek kombinované regulace tepelného výkonu a rozdíly v nastavení prvků klasické a termicky vyvážené soustavy.

Článek popisuje význam termického vyvážení pro dosažení úspor tepla při úpravách dynamických otopných soustav, poskytuje některé podklady (matematický model funkce TRV, ukázka úplných výkonových charakteristik TRV a podklady pro nastavování termostatických hlavic) a na jednoduchých příkladech demonstruje jeho účinek.

Druhé pokračování článku o úsporách tepla při úpravách otopných soustav je zaměřeno na význam správného přenosu tepla vnějšími a vnitřními tepelnými sítěmi, včetně vlivu na aktivaci teplotních čidel a na úsporný provoz dynamických otopných soustav (závěrná křivka TRV, závislost pracovních parametrů soustavy na diferenčním tlaku a řešení problémů CZT termohydraulikou).

Článek obsahuje podklady pro úpravy otopných soustav, popisuje vliv úprav na vnitřní potrubní rozvody i na vnější tepelné sítě CZT, analyzuje příčiny nízkých úspor tepla a poskytuje informace o osvědčených postupech řešení úprav v reálné praxi.

Článek obsahuje zkrácenou verzi v technické praxi nedostupných, nebo nově vypracovaných projektových podkladů a postupů, potřebných při rekonstrukcích, výměnách dožívajících otopných těles a při úpravách tepelného výkonu otopných soustav, spojených se zateplováním stavebních objektů.

V klasickém pojetí se algoritmy zabývají teplonosnou látkou a výsledný efekt vytápění pouze předpokládají, termohydraulika pracuje s teplem.Hydraulicky vypočtená a seřízená otopná soustava se vůbec nemusí chovat podle našich představ, ale termohydraulicky navržená soustava se podle projektu chová.

Správné seřízení všech vyvažovacích a regulačních prvků prostým odvozením průtoků z naměřených okamžitých tlakových ztrát, ovlivněných okamžitými hodnotami řídicích teplot v praxi zajistit nelze. Pro stav bez působení tepelných zisků proto musí být stanoveno výpočtově. Článek uvádí výsledky porovnání termohydraulického řešení s hydraulickým výpočtem.