Jiří V. Ráž, DiS.

Recenzovaný Fyzikální vlastnosti teplonosné látky ovlivňují návrh všech prvků otopných soustav, které se v praxi většinou dimenzují na průtok vody a pak se jen vymění náplň za jinou kapalinu, pro kterou projektanti nemají k dispozici potřebné údaje.

Recenzovaný Závazek ČR, do roku 2020 zvýšit energetickou účinnost vytápění o 20 %, znamená ve stejném poměru zvýšit úspory tepla bez poklesu vnitřní teploty. Poprvé se tím požaduje dosáhnout skutečných úspor tepla, nikoliv jen snížení úrovně vytápění uživateli bytů ve smyslu jejich ekonomického chování. Uživatelé soustav mohou vnitřní teploty místností snižovat, ale zvýšení energetické účinnosti vytápění se tím nedosahuje. Článek informuje o řešení pro všechny zateplené i nezateplené budovy.

Recenzovaný Kombinovaná výkonová regulace ústředního vytápění obsahuje dvě složky. Porozumění jejich významu je podmínkou úspěšného řešení a správného provozování dynamických soustav. Článek přináší běžně nedostupné informace a komplexní pohled na tuto problematiku z báze TTV (think-tank vytápění).

Recenzovaný Kombinovaná výkonová regulace ústředního vytápění obsahuje dvě složky. Porozumění jejich významu je podmínkou úspěšného řešení a správného provozování dynamických soustav. Článek přináší běžně nedostupné informace a komplexní pohled na tuto problematiku, z báze TTV (think-tank vytápění).

Recenzovaný Článek analyzuje příčiny, kvůli kterým se odběratelé odpojují od CZT, a nabízí nejlevnější řešení problémů při skutečném zvýšení energetické účinnosti, ke kterému jsme se v EU zavázali (20-20-20)

Moderní matematický aparát poskytuje výstupní data, kterými lze popsat jakékoliv fyzikální procesy v současných otopných soustavách. Projektanti získali mocný nástroj pro optimální řešení energetické účinnosti, nejvyšších úspor tepla, i pro zábavné výpočty.

O porozumění ústřednímu vytápění rozhoduje soulad výpočtových metod s fyzikální realitou. Článek demonstruje, jak komplexní parametrické výpočty oboru vytápění odstraňují chybné předpoklady a názory na provozování dynamických otopných soustav.

Vytápění se od cirkulačního vodovodu liší vyřešením přenosové schopnosti (termika) a výkonové regulace (termika + hydraulika). Nastavení prvků na požadované termické a hydraulické parametry ve výpočtovém stavu otopných soustav zajišťuje základní (výchozí) regulační stav, od kterého se odvíjejí regulační procesy, a proto i úspory tepla při vytápění. Úspory lze vyřešit pouze projektem a ničím jiným.

Vytápění se liší od cirkulačního vodovodu vyřešením přenosové schopnosti sítí a vyřešením výkonové regulace. Článek se zabývá regulací tepelného výkonu a pomáhá rozlišit účel i význam služeb, nabízených v tržním prostředí.

Důležité nové informace o řešení ústředního vytápění. Vytápění se liší od cirkulačního vodovodu vyřešením přenosové schopnosti sítí a vyřešením výkonové regulace. Článek se věnuje první z charakteristik skutečného vytápění – přenosové schopnosti izolovaných a neizolovaných potrubních sítí.

Vyhodnocení naměřené spotřeby tepla je pro správce bytového fondu poměrně náročnou činností. Aplikace různých metod a postupů vedou k různým výsledkům a často k nesprávným závěrům. Článek demonstruje, jak nové pomůcky umožňují vše zpřehlednit a správně vyřešit v několika minutách.

Kvalita dynamických otopných soustav je dána přesností seřízení armatur, na které závisí správná funkce i účinnost regulačních procesů, a proto i celková úspornost vytápění. Článek shrnuje faktory, které mají na přesnost seřízení vliv, a předkládá výsledky získané novými pracovními pomůckami.

Studie 2013 měla v objektech hromadného bydlení prokázat, nebo vyvrátit, oprávněnost běžně doporučovaného nesouběžného vytápění s individuálním režimem vytápění, voleným uživatelem bytu. Výsledkem jsou důležité poznatky pro obory hlavní stavební výroby (HSV), měření a regulace (M+R), vytápění (ÚT), centralizovaného zásobování teplem (CZT) i pro uživatele bytových jednotek, jejichž tepelná pohoda i ekonomika vytápění jsou závislé na způsobu, jakým provozuje vytápění jejich soused.

Vyznat se v informacích oboru vytápění není lehké. Uživatelé otopných soustav jsou vystavení nástrahám komerce a snaha uspořit drahé teplo nutí lidi podstupovat názorové střety v prostředí fám, mýtů a chimér. Ten, kdo nás klame, to může činit záměrně, nebo být sám obětí nesprávných úvah, protože obor vytápění není snadný. Pokusme se alespoň trochu celou situaci zprůhlednit.

Pro hodnocení efektivnosti úsporných opatření při vytápění panelových domů je třeba jednotlivé složky sdílení tepla mezi vnějším a vnitřním prostředím rozklíčovat a definovat okrajové podmínky technicko-ekonomických výpočtů. Vyhodnocená účinnost úsporných opatření musí zohledňovat vnější i vnitřní teplotu objektu a hodnotu průměrných tepelných zisků, při kterých byla spotřeba tepla naměřena. Článek jednotlivé složky analyzuje a předkládá průměrné hodnoty.

Relativně stejných úspor tepla lze dosáhnout při tepelné pohodě regulací nebo bez tepelné pohody, vypínáním otopných těles. Záleží na tom, jakým způsobem je vytápění provozováno a jak jsou v objektu využívány tepelné zisky. Článek obsahuje zjednodušený příklad, který vztahy mezi skutečnými a domnělými úsporami tepla objasňuje.

Mohou zateplené panelové domy splňovat nízkoenergetický standard, nebo jej dokonce překonat? Článek obsahuje podrobnou analýzu parametrů konkrétního stavebního objektu a otopné soustavy před zateplením i po zateplení stavebních konstrukcí, doplněnou o výsledky měření skutečné spotřeby tepla v období 2010–2011, s výstupními daty převedenými na příslušný teplotně normálový rok.

Běžně praktikované jednoduché statistické zpracování spotřeb tepla vykazuje rozdíly naměřených hodnot, ale nikoliv úspory tepelné energie, kvůli kterým se budovy zateplují a otopné soustavy upravují. Rozdíly naměřených hodnot při různých vnitřních teplotách objektů nemají pro spotřebitele tepla žádný praktický význam, protože nevypovídají o skutečných úsporách tepla a neumožňují mu režim vytápění upravit ani změnou chování lidí v bytech, ani jinými prostředky. Spotřebitelům tepla chybí informace o vztazích mezi průměrnou vnitřní teplotou objektů při měření spotřeby tepla, o vlivu působících tepelných zisků a možných úsporách tepla při dodržení legislativou stanovené průměrné vnitřní teplotě objektu.