doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.

Recenzovaný Představujeme jednoho z vítězů v kategorii Stavební fyzika a Technická zabezpečení budov oceněných příspěvků studentské odborné konference JUNIORSTAV. Přidáváme též komentář spolupracovníků redakce: tentokrát doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha. Článek prezentuje jednu z možností výpočtu děrovaného rezonátoru, a to za pomoci elektro-akustické analogie a metody přenosové matice. Zaměřuje se na srovnání výpočtu činitele zvukové pohltivosti touto metodou s daty změřenými v dozvukové místnosti.

Recenzovaný Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.

Recenzovaný Listnaté dřeviny jsou vzhledem k probíhajícím změnám v druhovém složení lesa lokálním zdrojem budoucnosti. Mezi listnaté dřeviny, jejichž porostní plocha bude v budoucnu největší, patří zejména buk, dub, habr a javor. Pro výběr nejvhodnější listnaté dřeviny pro použití v konstrukcích staveb byla použita vícekriteriální analýza, a to metody PROMETHEE. Byla zvoleno osm kritérií hodnocení, jež zahrnují kromě porostní plochy i fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých dřevin.

Recenzovaný Zelená či vegetační střecha je v současné době velmi diskutovaným tématem s ohledem na řešení retenčních vlastností městských celků. V článku jsou popsány experimentální varianty testovacích ploch zelených střech, které jsou aplikovány na testovacím objektu EnviHUT v brněnském výzkumném areálu AdMaS. Každá skladba vegetačního souvrství reprezentuje nejen rozdílné stavebně-fyzikální charakteristiky, ale i rozdílné vlastnosti z pohledu biologického a botanického. S ohledem na tyto parametry je též nezbytné navrhnout takový typ zelené střechy, který by chováním a dlouhodobou stabilitou odpovídal lokálním parametrům. Článek se dále věnuje diskuzi mezi jednotlivými účastníky realizačního procesu vegetačních částí stavby včetně návaznosti na problematiku stavební legislativy.