Reklama

Indické prvenství – knihovna v Kotturpuramu drží zlatou certifikaci LEED

4.8.2012

Mgr. Radomír Dohnal

Naše další prázdninové putování. Při stavbě knihovny bylo 60 % veškerých užitých stavebních materiálů z blízkého okolí. Orientace budovy je klíčová pro dostatek světla, ale zároveň omezuje přehřívání slunečními paprsky, sklo reguluje propustnost světla a tepla podle teploty v místnosti.

Reklama

Indie příjemně překvapila svět. Dlouhé regionální diskuze o plánovaném uzavření stávající knihovny v Kotturpuramu vystřídal zničehonic ambiciózní architektonický návrh na rozsáhlou renovaci. Následovala překvapivě rychlá realizace stavby, a nakonec zisk jednoho prvenství za druhým. Knihovna nesoucí jméno Anny Centenariho (Anna Centenary Library, ACL) je největší svého druhu v celé Asii, hostí ve svém archivu přes 1,5 milionů svazků, a především, získala jako první obdobná stavba v Indii zlatou certifikaci LEED.

Zdroj: http://inhabitat.com

Budova o devíti patrech, na ploše osmi arů, a souhrnné rozloze podlaží 27 500 metrů čtverečních, je největší svého druhu v celé Asii. Zahrnuje jak obrovské auditorium, dětské oddělení, oddělené studovny, archiv, kavárny, dva velké konferenční sály, tak i střešní terasovitý amfiteátr. Kromě rozsáhlého registru knih a odborné literatury se zde má nacházet největší sbírka knih, vztažených k tamilskému národnímu odkazu. Výjimečná je i koncetraceliteratury napsaná Braillovým písmem, která činí tuto instituci opět nejvýznamnější na celém indickém subkontinentu. Knihovna s kapacitou 1280 studujících a dalších 1250 listujících návštěvníků, kterou měsíčně navštíví 26 500 čtenářů, ale není mimořádná jen svou velikostí.

Pod moderní design dílny C. R. Narayny Raoje podepsán konkrétně známý architekt C. N. Raghavendran. Návrh sám je jen jedním z aspektů, které ovlivnily radu Green Building pro udělení certifikace tak vysokého stupně. Architekt měl po celou dobu tvorby návrhu na srdci trvale udržitelné principy a plánoval přestavbu knihovny s ohledem na šetrný vztah k životnímu prostředí. Z těchto požadavků vycházel i výběr vhodného stavebního materiálu, minimální zásah do krajiny v okolí budovy, a tvůrčí práce s přirozenými strukturami krajinného reliéfu. Jinými slovy, knihovna Anna Centenary není jen prosklená krychle, uvnitř které se nachází spousta beletrie.

Stavba, která nese přízvisko v místě oblíbeného premiéra vlády státu Tamil Nadu, C. N. Annaduraie, jinak velkého propagátora vzdělanosti a literatury, je nádhernou ukázkou moderního stavitelství, které zohledňuje ekologické principy. Na 60 % veškerých užitých stavebních materiálů pochází z blízkého okolí. Hovoří se o téměř stoprocentní recyklovatelnosti celé stavby, na kterou se stavební díly nepřivážely ze zahraničí či vzdáleného okolí, ale spíše tu panovala snaha podpořit regionální dodavetele surovin. Pro ně osobně představovala zakázka nemalé navýšení příjmů a pozvedla „sociální kapitál“ oblasti.

Zdroj: http://inhabitat.com

Architektonický plán pracoval s tím, že tak velká veřejná budova normálně vyžaduje nemalý příkon energie, a svou roli bude hrát i výkonná klimatizace. Prostou proměnou designu, která maximálně využívá severo-východní orientace, se podařilo omezit největší „žrouty“ energie. Orientace budovy je klíčová pro dostatek světla, ale zároveň omezuje přehřívání slunečními paprsky. Maximum přírodního světla je garantováno prosklenými stěnami, akavernovité, zanořené prostory vytvářejí stinné plochy na povrchu budovy. Ostatní exponovaná okna jsou zastíněna kovovými rošty.

Sklo pochází z dílny Saint-Gobain Glass, a je schopno regulovat svou propustnost světla a tepla podle teploty uvnitř místnosti. Sklo SGG Nano si tu pochvalují, jako prozatím nejmodernější prvek pro efektivní energetickou kontrolu solární a tepelné izolace interiéru budov. Vícevrstvé skleněné desky jsou obohaceny o nanofilm z oxidů kovových částic, které neovlivňují propustnost světla, ale brání přehřívání prostoru za sklem. Koncept „chytrého skla“ pak podle propočtů stavitelů omezil spotřebu energie budovy o 28,53 %, oproti srovnání s jinými institucemi.

Zdroj: http://www.crn.co.in

Jistě, že bez klimatizace se tu úplně neobejdou, ale například výsadba stromů a zelené plochy situované na střešní výklenky pomáhají minimalizovat energetické výdaje tím, že vytvářejí jakési přírodní tepelné štíty. Právě za k životnímu prostředí citlivé hospodaření a současně efektivní s energiemi získala při bodování indické rady Green Building LEED budova 43 bodů. Veškeré vnitřní osvětlení je zajištěno pomocí LED a CFL žárovek. I tak musí dostatek energie pro provoz zajišťovat malá 32kV elektrárna, přidružená k objektu.

Pokud jde o prvky aktivní energetické úspory, kromě zmíněného solárně efektivního skla a LED osvětlení, klimatizace kontrolované počítačem si ACL zakládá na systému recyklace vody. Přečištěním ve vlastní ČOV se do oběhu vrací 65 % pitné vody a dešťová voda je z objektu jímána ze 100 % jímána a po filtraci přečerpávána do nádrží a využívána dále v rámci systému zavlažování zelených ploch.

Nad kvalitou vnitřního prostředí bdí nejen 476 bezpečnostních kamer, ale také sada snímačů MERV 13 a čidel, monitorujících kvalitu vzduchu a množství CO₂. Veškeré vnitřní vybavení, od židlí, stolů, policových systému až po koberce dále prošlo přeměřením, zda nedosahují limitů obsahu povolených chemických látek.

Zajímavosti

Rozsáhlá rekonstrukce, která vedla k úplné přeměně knihovny, přišla na 1 720 milionů rupií, tedy přibližně třicet milionů dolarů. V chennaiském okrese, kam Kotturpuram patří, se tak vytvořilo 200 pracovních příležitostí. 96 zaměstnanců je zde zaměstnáno nepřetržitě, ostatní mají na starost provoz celého kolosu a nemalou část tvoří externisté, archiváři, kteří se starají o zařazování nových svazků. Přitom stačilo jen málo, aby se největší knohvna Asie změnila v budovu s úplně jiným posláním. Ještě v listopadu roku 2011 se hovořilo o zrušení stávající knihovny a její přestavbu na specializovanou pediatrickou kliniku.