Futuristické sídlo kybernetického institutu

Jedna část nového objektu je na místě, které znají generace absolventů ČVUT. Je to bývalá Technická menza v ulici Jugoslávských partyzánů ze sedmdesátých let minulého století. Ta ovšem prošla zásadní přestavbou a její pětipodlažní budova se zvýšila na sedm podlaží nadzemních, k nimž příslušejí i tři podlaží podzemní. Hned vedle byla nově přistavěna zcela nová budova. Vzniklo tak asi 40 000 čtverečních metrů nových ploch – laboratoří, pracoven, přednáškových prostor a učeben.

Zázemí až pro 1 650 lidí

„Kromě Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT bude budova sloužit také jako sídlo rektorátu ČVUT, několika kateder Fakulty elektrotechnické a části výpočetního centra ČVUT,“ pochvaluje si rektor technické univerzity Petr Konvalinka.

Zatím se sem stěhuje půldruhé stovky zaměstnanců, do pěti let by zde mělo pracovat asi 350 lidí. Na výzkumu se však zde budou podílet i studenti a odborníci z praxe, takže celkově by zázemí budovy mělo sloužit až pro 1 650 osob.

Robotický institut, známý pod anglickou zkratkou CIIRC, byl založen v červenci 2013 a jeho výzkumníci zatím pracovali roztroušeni v různých budovách. Výstavba jeho nízkoenergetického sídla začala v listopadu 2014. ČVUT usilovalo o financování projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Vzhledem k náročnosti projektu a nedostatku času nakonec dotaci poskytla vláda. Státní rozpočet tedy zaplatil jednu miliardu korun a přibližně 200 milionů korun doplatila technická univerzita.

Příprava v digitálním modelu

Sídlo CIIRC postavilo sdružení společností Hochtief CZ a VCES. Architektonický návrh vzešel z dílny ateliéru Petr Franta architekti & asoc. Zpracování projektu pak probíhalo metodou zvanou BIM (Building Information Modeling; česky se postupu obvykle říká informační model budovy). Je to digitální metoda pro plánování, stavbu, ale také provoz daného objektu.

Na základě digitální 2D verze zpracované architekty vytvořili projektanti podrobný 3D model, který koordinovali se statiky a konstruktéry. Souběžně s tím specialisté na technická zařízení budov vkládali do modelu jednotlivé rozvody a vybavení. Díky takovéto týmové práci neustále probíhá kontrola a koordinace činnosti všech profesí tak, aby se předešlo komplikacím při stavbě, protože postupy různých pracovních týmů se nekříží, ale správně na sebe navazují. Při stavbě sídla CIIRC bylo například podstatným zadáním pro modelování stavby zajistit přesnou návaznost nové a rekonstruované stavby.

„Díky zpracování dat prostřednictvím BIM můžeme cíleně řídit projekční náklady, harmonogram prací i jednotlivé profese,“ hodnotí Martin Uličný, spolumajitel projektanta stavby – společnosti Technico Opava. V České republice se tento moderní přístup teprve rozbíhá a stavbyvedoucí si na něj zatím ještě zvykají.

Fólie na povrchu

Zvenčí kolemjdoucí samozřejmě nejvíc upoutá fasáda. Ve vyšších patrech ji tvoří izolační membránová fólie z materiálu EFTE (ethylen-tetrafluorethylen). Sloučenina vyvinutá před čtyřmi desetiletími nejdříve sloužila jako interní povlakový materiál v leteckém a kosmickém průmyslu. Později pronikla do zemědělství jako materiál pro fóliovníky a poté i do stavebnictví.

Fólie na budově CIIRC má čirou barvu a je kotvena k samostatné ocelové konstrukci. Meziprostor zdvojené fasády (EFTE a vnitřní skleněná fasáda rastrového typu) slouží jako sluneční kolektor. Větrání prostoru zdvojené fasády je pečlivě řízeno, aby přinášelo energetické úspory. Proti nadměrnému ohřívání vnitřních prostor pomohou žaluzie umístěné v prostoru zdvojené fasády společně s technologiemi vytápění a chlazení chladicími trámy v interiéru budovy, které mají zajistit příjemné vnitřní prostředí.

EFTE fasáda byla použita, protože tento materiál je vysoce trvanlivý i při vysokém spektru teplotního zatížení. Ve srovnání se sklem je lehká a nevyžaduje tak mohutnou nosnou konstrukci, propouští i více tepla. Díky jejímu nepřilnavému povrchu ji jednoduše čistí déšť.

Zatímco fasáda je vidět na dálku, parkovací prostory pod budovou jsou pohledu zvenčí skryty. Tvůrci budovy pochopitelně nepřehlédli fakt, že parkování v Praze je stále obtížnější. Do podzemních podlaží proto umístili nikoli garáže, ale počítačem řízený parkovací zakladač. Vejde se do něj 188 osobních aut. Řidiči je zaparkují do předávacích boxů, které automobily pomocí tří transportních výtahů a dvou točen zaparkují v podzemí, a pak je řidičům zase vydají, a to tak, aby se výdejní časy pohybovaly mezi 90 a 190 sekundami.

Stopy Siemensu

Nejpodstatnější pro výzkumný institut, který chce být spojen s praxí, budou prostory pro testování možností automatizované výroby a jejího řízení. Na jejich přípravě se významně podílí společnost Siemens.

A ta měla na starosti také dodání kompletního systému měření a regulace v prostorách CIIRC. Využila k tomu regulátorů Desigo PX včetně nadřazeného dispečerského systému Desigo CC.

Stanice Desigo PX zajišťují bezproblémový chod budov, příjemné klima v objektu, regulují vytápění, vzduchotechniku či klimatizaci, ale také osvětlení a další technická zařízení, například ovládání žaluzií. Všechny technické systémy v budově pak integruje v jediné ovládací stanici nadřazený dispečerský systém Desigo CC. Díky otevřeným komunikačním protokolům je snadno rozšiřitelný o nové prvky i od jiných výrobců. A protože obsluze stačí osvojit si zacházení s jediným systémem, je pro ni práce příjemnější a školení jednodušší.

V pražském kybernetickém institutu byl tento systém použit poprvé na území České republiky.