Bosch: S obnovitelnými syntetickými palivy k uhlíkové neutralitě

Pařížská dohoda požaduje, aby se globální oteplování omezilo na 2 °C nad úroveň před industrializací, nejlépe dokonce na 1,5 °C. Fosilní CO₂ emitovaný silničními vozidly bude muset být v příštích třech desetiletích snížen na téměř nulovou hodnotu, aby k tomu došlo. Velkou otázkou je jak. Elektromobilita právě nabírá na síle. Elektrické automobily jsou emisní tak, jak je emisní výroba elektřiny, která nabíjí jejich baterie. V optimistických scénářích se odhaduje, že přibližně polovina vozidel, která budou v roce 2030 na silnici, bude stále s benzínovými nebo naftovými motory. A i starší vozidla se budou muset rovněž podílet na snižování emisí CO₂. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je použití obnovitelných syntetických paliv.

Sedm důvodů, proč budou obnovitelná syntetická paliva součástí zítřejší kombinace mobility:

1. Syntetická paliva řeší přechod výrobců aut na CO2 bezemisní provoz
   Obnovitelná syntetická paliva již dávno opustila základní fázi výzkumu. Z technického hlediska je již možné vyrábět syntetická paliva. Zaprvé využívají elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů k získání vodíku z vody. Pak přidají uhlík. Pak se kombinuje CO₂ a H₂ a vytváří se syntetický benzín, nafta, plyn nebo petrolej. Výrobní proces je životaschopný, ale kapacita chybí. Aby bylo možné uspokojit poptávku, musí být výroba rychle rozšířena. Pobídky by mohly pocházet z kvót na jednotlivá paliva, a tak kompenzovat úspory CO₂ oproti spotřebě flotily aut s jistotou dlouhodobého plánování.
2. Klimatická neutralita
   Jak již název napovídá, obnovitelná syntetická paliva se vyrábějí výhradně pomocí energie získané z obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr. V nejlepším případě výrobci zachytí CO₂ potřebný k výrobě tohoto paliva z okolního vzduchu, čímž změní skleníkový plyn na zdroj. To vytváří skutečný cyklus, kdy se CO₂ emitovaný spalováním obnovitelných syntetických paliv znovu používá k výrobě nových paliv. Vozidla na silnici, poháněná syntetickým palivem, jsou klimaticky neutrální.
3. Infrastruktura a technologie hnacího ústrojí
   Proces Fischer-Tropsch vyrábí obnovitelná syntetická paliva, která lze použít s dnešní infrastrukturou a motory. Odborníci je nazývají „zaváděcí“ syntetická paliva, protože je lze nasadit bez předchozí úpravy infrastruktury a vozidel a mají okamžitý dopad a přinášejí rychlé výsledky. Mohou být také přidány do konvenčních paliv, čímž snižují jejich CO₂ emisní faktor a to i u vozidel, která jsou již dnes na cestách. Tímto způsobem tato paliva mohou přispět k odstranění příčiny ještě předtím, než se rozběhne výroba ve velkém měřítku. Chemické struktury a základní vlastnosti syntetického benzínu jsou stejné jako u benzínu z ropy, takže i historická auta s ním mohou být spolehlivě provozována.
4. Náklady
   Výroba syntetických paliv je v současném malém množství nákladný proces. Obnovitelná syntetická paliva se stanou podstatně dostupnější, pokud se výrobní kapacity rozšíří a náklady na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů klesnou. Současné studie naznačují, že do roku 2030 lze dosáhnout čisté náklady na palivo v rozmezí 1,20 až 1,40 EUR za litr (bez spotřebních daní) a do roku 2050 by to mohlo být jen jedno euro. Snížení nákladů na tato paliva ve srovnání s fosilními palivy by bylo možné výrazně urychlit, pokud by jejich cena byla stanovena i s ohledem na jejich environmentální výhodu. Skutečnost, že jsou kompatibilní s dnešní infrastrukturou a automobilovou technologií, jim dává výhodu oproti jiným alternativním pohonným jednotkám. A nevyžadují doplňující investice, jako například masivní výstavbu nabíjecích stanic pro elektroauta.
5. Potenciální aplikace
   I v budoucnu, kdy budou všechna osobní a nákladní vozidla poháněna bateriemi nebo palivovými články, letadla, lodě a části odvětví nákladní dopravy se budou i nadále spoléhat na konvenční paliva. Spalovací motory poháněné syntetickými, uhlíkově neutrálními palivy, jsou proto zásadní cestou, který by měla být ověřena.
6. Zdroje
   Palivo v nádrži nebo jídlo na talíři – tato otázka založená na využití bioprodukce k výrobě energetických zdrojů, nemá u syntetických paliv na bázi obnovitelné elektřiny smysl. Užitečná jsou inovativní biopaliva, která se vyrábějí například z odpadních materiálů, avšak jejich zdroje jsou omezené. Při použití obnovitelné energie lze syntetická paliva vyrábět v neomezeném množství. Celosvětově lze vytvořit dostatečnou energii z obnovitelných zdrojů k výrobě paliva, s nejvyšší energetickou hustotou, které lze relativně snadno skladovat a přepravovat.
7. Skladování a přeprava
   Syntetická paliva se vyrábějí z obnovitelných zdrojů energie. Tímto postupem se získá plyn nebo kapalina. Díky tomu jsou obnovitelná syntetická paliva dobrým prostředkem pro skladování velkého množství obnovitelné energie, a dokonce i s cenově výhodnou přepravu po celém světě. Mohou sloužit jako nárazník vyrovnávající kolísání sluneční nebo větrné energie nebo k obcházení nejrůznějších, i místních, omezení rozšiřování výroby obnovitelné energie.

Pozn. redaktora

S cenou okolo 1 euro/litr při energetickém obsahu syntetického, uhlíkově neutrálního, benzínu cca 8,9 kWh/litr by při využití energie spalováním pro výrobu tepla k vytápění a přípravě teplé vody v rodinném domě, s účinností okolo 93 %, vycházela cena vyrobené 1 kWh tepla (kurz 25,8 Kč/euro) na cca 2,70 Kč, s eventuální „ekologickou“ DPH ve výši 10 %, na necelé 3 Kč. Vzhledem k současným cenám paliv to není až tak málo. Ale kolik bude stát 1 kWh tepla spotřebovaná k vytápění v roce 2030? Budoucnost může přinést ještě mnohá překvapení i pro vytápění, neboť „vše souvisí se vším.“