Propadly ceny emisních povolenek

Návrh komise počítal s tím, že se odloží aukce 900 milionů emisních povolenek z let 2013 až 2015 do období 2019 až 2020, a díky tomu se sníží jejich objem na trhu a stoupnou jejich ceny. Celkově přitom bylo rozdáno o 2,2 miliardy povolenek více, než firmy potřebovaly, přebytky firmy drží pro použití v příštích letech. Od návrhu si Evropská komise slibovala, že se ceny povolenek zvýší a oživí se tak trh. Evropští zákonodárci návrh těsně odmítli. Jako důvody poslanci uvádějí, že změna počtu povolenek by mohla podkopat důvěru v systém obchodování s povolenkami, že zvýšení ceny CO₂ sníží konkurenceschopnost evropského průmyslu a v důsledku se přenese na účty za energie domácností. Někteří velcí hráči včetně ČEZ přitom návrh podporují.

Další osud návrhu

Evropská komisařka pro oblast klimatu Connie Hedegaardová upozornila, že hlasování neznamenalo úplné zamítnutí návrhu ani zamítnutí dalších návrhů na úpravy evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS). V oficiálním prohlášení se uvádí: '' Komise samozřejmě lituje, že Evropský parlament neschválil návrh na back-loading. Návrh bude nyní vrácen do parlamentního Výboru pro životní prostředí k dalšímu projednání. Evropa potřebuje silný trh s uhlíkem ke splnění našich cílů v oblasti klimatu a urychlení inovací. Komise je nadále přesvědčena, že back-loading by pomohl obnovit důvěru v EU-ETS v krátkodobém horizontu, než se rozhodneme o dalších strukturálních opatřeních. Nyní budeme uvažovat o dalších krocích, které zajistí, že Evropa bude mít silný systém pro obchodování s emisemi. Přitom postoj Rady k návrhu bude důležitým faktorem a beru na vědomí reakci irského předsednictví, které dnes přislíbilo urychlit a uzavřít jednání mezi členskými státy. Trh, investoři a naši mezinárodní partneři na to čekají.''

Návrhy Evropské komise na úpravu EU-ETS

Smyslem obchodování s emisními povolenkami je omezit emise a zároveň vytvořit prostředí k tomu, aby obnovitelné zdroje elektřiny začaly být ekonomicky atraktivní. Zásadní problém evropského systému obchodování s povolenkami (EU-ETS) je podobný, jako u Kyotského protokolu - politické vlivy a masivní lobing velkých emitentů způsobily, že cíle jsou málo ambiciozní, takže se je daří plnit bez toho, že by průmysl dělal něco nad rámec běžného vývoje (BAU - business as usual). Emisních povolenek bylo v minulosti rozdáno zdarma více, než firmy potřebovaly, v důsledku krize navíc emise dále klesly. Například v České republice 85 % znečišťovatelů obdrželo zdarma do konce roku 2011 více povolenek, než potřebovali k pokrytí svých emisí, a to přesto, že EU původní požadavek ČR zredukovala o 20 %.
Výsledkem je, že EU-ETS neplní cíle, pro které byl vytvořen - motivovat k přechodu na nízkoemisní technologie. Není však úplně pravda to, co tvrdil například europoslanec Jan Březina na 13. Energetickém kongresu: "Nízké ceny emisních povolenek naopak vrací do hry uhlí. Málo se mluví o výstavbě několika nových uhelných elektráren v sousedním Německu a s tím souvisejícím nárůstem emisí CO2 oproti odstavenému jádru". Je totiž nutno doplnit, že celkový výkon nových uhelných elektráren v Německu je nižší, než výkon starých elektráren, které budou ve stejném odbobí odstaveny. Výstavba nových uhelných elektráren trvá několik let, je tedy zřejmé, že výstavba bloků, které jsou v současnosti uváděny do provozu, byla zahájena v době, kdy ceny emisních povolenek byly vysoké. Nové elektrárny mají podstatně vyšší účinnost a tedy nižší emise na jednotku produkce a navíc jsou schopny rychle měnit výkon (až o 50 % během 15 minut). Kromě toho německá veřejnost silně podporuje poměrně rychlé ukončení provozu uhelných elektráren.
Odložení aukce části emisních povolenek je jen jednou z možností, jak EU-ETS přiblížit jeho zamýšlené funkci. Další možnosti jsou například rychlejší snižování množství povolenek, trvalé odstranění části povolenek ze systému nebo omezení možnosti využívat uhlíkové kredity ze třetích zemí mimo EU-ETS.

Ceny emisních povolenek propadly na 2,63 eur

Rozhodnutí Evropského parlamentu je také velmi špatnou zprávou pro ČEZ. To se rychle projevilo i na cenách akcií energetického obra, které v úterý klesaly o 3%.
Po hlasování europoslanců se ceny emisních povolenek porpadly na nové historické minimum, cena povolenky jen 2,63 eur/tunu CO₂.

Nízká cena povolenek je z velké míry daná poklesem ekonomické aktivity v řadě oborů. Na trhu je tak k dispozici množství nevyužitých povolenek, což vedlo k poklesu cen z původních asi 30 eur za tunu oxidu uhličitého na přibližně 7 eur za tunu, a tím i nižší motivaci podniků využívat šetrné technologie.

Ceny povolenek a Nová Zelená úsporám

Ačkoliv Martin Bursík na konferenci Solární energie v ČR 2012 uvedl, že následky fotovoltaické havárie by nemuseli hradit spotřebitelé, ale mohly by se z velké části uhradit například skrze výnosy z emisních povolenek – pokud by k tomu byla politická vůle. Podle Zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v ČR mají být výnosy z prodeje povolenek použity i na dotační titul Nová Zelená úsporám, nástupnický program Zelené úsporám. Ten má v letech 2013 až 2020 poskytovat finanční podporu pro rekonstrukce a novostavby budov určených pro bydlení a budov plnících veřejnou službu. Podle výnosů z aukcí emisních povolenek se ještě v únoru 2013 počítalo až s 28 miliardami korun.
Z informací, které byly známy v únoru 2013 o připravovaném pokračování dotačního titulu Nová Zelená úsporám, jsou zastoupeny nízkoemisní a efektivní zdroje využívající biomasu. Konkrétně se má jednat o kotle nebo interiérová kamna s ručním nebo automatickým přikládáním paliva. A stejně jako u ostatních podporovaných zdrojů bude dotačně podpořena pouze výměna zdroje na stávající zdroj využívající tuhá fosilní paliva..
Proto jsme o první rychlou reakci jsme požádali Ing. Ing. Vladimíra Stupavského, předsedu Klastru Česká peleta.

"Pokud by byl program Nová Zelená úsporám navázán pouze na výnosy z prodejů emisních povolenek, je zde určitě problém. Nyní ihned po oznámení 40% propadu ceny povolenek je situace nepřehledná. První na řadě jsou akcie energetických firem, které okamžitě zareagovaly poklesem. U Nové Zelené úsporám je situace rovněž nejasná. Příslib financování programu je z více zdrojů a z části také na politické dohodě. K situaci se určitě nejprve musí vyjádřit ministr financí Kalousek a ministr životního prostředí Chalupa - zde je nutno počkat na jakékoliv vyhodnocování životnosti programu.
Ale i s variantou krachu prodejů emisních povolenek se kalkulovalo, krizový plán pro tuto situaci byl také projednáván. Cestou je např. úhrada nákladů na Novou ZU ze státního rozpočtu, který je nyní dokonce mírně v přebytku.
Dobré je, že MŽP prodalo alespoň pro tento rok povolenky za z dnešního pohledu výhodnou cenu."
"Program Nová ZU je ale potřeba nastavit dlouhodobě udržitelný i stejnoměrně financovatelný, jakékoliv výkyvy doslova devastují trh. Své o tom vědí např. výrobci peletových kotlů, kteří v mezidobí mezi funkční podporou (stop stav žádostí trvá již 2 roky) zažívají krušné časy. Domácnosti totiž vyčkávají s koupí nového kotle na dotaci, plané sliby poškozují české firmy. "Nejhorší jsou ta mezidotační období, to je hrob domácích firem. Kdo neexportuje, je obvykle v červených číslech. pokud není dotační program promyšlený, dlouhodobý a s jasně definovanými pravidly, je to spíše ke škodě věci", říká Ing. Vladimír Stupavský