Jdeme vstříc obnovitelnému teplu?

Pokud se ve světě hovoří o podpoře využití obnovitelných zdrojů, jedná se nejčastěji o formu výroby elektřiny. Takto tomu donedávna bylo z toho důvodu, že nastavené evropské cíle – nejprve indikativní a posléze závazné – byly legislativně definovány a spjaty právě s výrobou elektřiny z OZE. Šlo o dnes již neplatnou Směrnicí 2001/77/ES, kterou v roce 2010 nahradila Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. A tuto Směrnici posléze implementovaly do svých národních legislativ i jednotlivé členské státy EU. Jak tomu bylo u nás a jak tomu bylo jinde v Evropě?

Situace s obnovitelným teplem v ČR

V listopadu roku 2011 byl schválen návrh zákona o podporovaných zdrojích energie. Jeho smyslem bylo na jedné straně implementovat do české legislativy ustanovení závazné Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která přináší řadu nových povinností s cílem napomoci v plnění cílů EU do roku 2020 (dosažení 20% podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě napříč Evropskou unií). Novela má také odstranit nedostatky dosavadního systému podpory zavedeného předchozím Zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. K nedostatkům patří zejména vznik energetickou legislativou nepovolených odchylek u licencovaných subjektů majících v zodpovědnosti provoz přenosové a distribuční soustavy v zemi, dále pak problémy s celkovou stabilitou rozvodné sítě v ČR vyvolané rychlým nárůstem výkonově nestabilních zdrojů elektřiny z OZE, především fotovoltaických elektráren, a nakonec pak i rychle se zvyšující finanční náklady na podporu zelené elektřiny, které převyšují finanční možnosti konečných zákazníků a ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu.

Další vývoj produkce energií z obnovitelných zdrojů popisuje Národní akční plán pro energie z obnovitelných zdrojů, modelovaný ve střednědobém horizontu do roku 2020, jehož povinnost zpracování má dle výše uvedené Směrnice každý členský stát EU. Česká republika svůj plán postavila na záměru dále do budoucna přiměřeně zvyšovat využití OZE pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv v dopravě. Mezi lety 2010 a 2020 by se mělo jednat celkem o více než zdvojnásobení množství objemu energie z OZE na cca 50 TWh, resp. více než 180 PJ za rok. Toto navýšení by vedlo ke splnění cca 13,5 % hrubé konečné spotřeby energie v roce 2020 z obnovitelných zdrojů. Cíl 13,5 % zde není omezen jen na produkci elektřiny z OZE, ale nově i na teplo při jeho centralizované výrobě a distribuci ke konečným spotřebitelům a také jako motorové biopalivo v dopravě.

Velkým posunem bylo schválení pozměňovacího návrhu, který do současného zákona nově implementuje provozní podporu výroby tepla z OZE. Tento systém provozní podpory je u zdrojů využívajících biomasu určen pro instalace mající licenci pro výrobu a distribuci tepla z OZE nad 200 kW tepelného výkonu zdroje.

Hlavním motivem zavedení provozní podpory tepla z OZE bylo především snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu na dosažení cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě (dle Směrnice 28/2009/ES). Snížení nákladů bude dosaženo pozitivní motivací k přechodu od nízkoúčinných technologií výroby elektřiny k účinným systémům kombinované výroby elektřiny a tepla prostřednictvím provozní podpory výroby tepla z OZE. Celková úspora nákladů na straně konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu by mohla podle expertního propočtu činit 1,2–2 mld. Kč ročně.

Systém navíc motivuje k maximálně efektivnímu využívání biomasy a brání tak v konečném důsledku také jejímu nedostatku a zdražování. Systém zahrnuje zařízení využívající biomasu či bioplyn a počítá i s připravovanými projekty na využití geotermální energie.

Navržená podpora pro výrobu tepla z OZE je stanovena pro všechny zákonem definované zdroje v maximální výši 50 Kč/GJ (což odpovídá cca 0,16 Kč/kWh) s pravidelným ročním navýšením 2 % z důvodu předpokládané inflace. Oproti současné výši podpory výroby elektřiny z OZE je tato zhruba 10× nižší. V ČR bude tento příspěvek vyplácet od počátku roku 2013 Operátor trhu (OTE) ve formě zelených bonusů. Návrh je takový, že zelené bonusy již nebudou považovány za úhradu ceny, ale pouze za výplatu podpory. Tzn. nebude se na ně vztahovat DPH, což může v případě některých provozovatelů výrazně ovlivnit cash-flow projektů.

Podpora tepla z OZE byla jako ekonomicky efektivní nástroj jako první zavedena ve Velké Británii, Česká republika a některé ostatní státy ji následují. V ostatních členských státech probíhá o zavedení podpory tepla diskuze. Vedle „tradičních“ systémů podpory investičních nákladů projektů či zdrojů tepla se stále více do popředí dostávají nástroje poskytující i provozní charakter podpory.

Situace s obnovitelným teplem ve Velké Británii

Systém provozní podpory tepla ve Velké Británii je postaven na tarifech vyplácených na jednotku vyrobeného tepla z OZE, a to v rámci programu „Renewable Heat Incentive“. Tato podpora by měla přispět k dosažení ambiciózního cíle britské vlády navýšit podíl tepla z OZE na celkových dodávkách tepla ve Velké Británii ze současných 1,5 % na 12 % do roku 2020 a přispět tak k plnění cíle 15 % celkového podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě UK v roce 2020 podle Směrnice 2009/28/ES.

V první fázi programu podpory, tedy v roce 2011, byly podpořeny zdroje v průmyslu, službách a veřejném sektoru, zatímco druhá fáze počítá již se zahrnutím domácností. Na podporu zdrojů mimo domácnosti plánuje britská vláda vyplatit mezi lety 2011–2015 souhrnně 860 mil. liber. Po dobu první fáze budou mít domácnosti nárok na investiční dotaci na instalaci vybraných technologií využití OZE pro výrobu tepelné energie (tzv. Renewable Heat Premium Payment). Na tuto podporu má být vynaloženo kolem 15 mil. liber.

Tarify vyplácené v rámci podpory plní funkci bonusů, tj. příplatků k ceně, kterou obdrží výrobce tepla z OZE od svých odběratelů. Hodnota tarifů byla vypočtena tak, aby hradila vícenáklady výrobců tepla z OZE oproti výrobě tepla v klasickém zdroji na fosilní paliva. Hodnota bonusu by měla pokrýt rozdíl v investičních i provozních nákladech technologie využívající OZE a nákladech klasické technologie.

Do první fáze systému podpory byla začleněna nejen výroba tepla ale i KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla), a to pro následující technologie:

• Kotle na biomasu
• Spalování bioplynu (do 200 kWt)
• Zdroje využívající geotermální energii a tepelná čerpadla země–voda
• Zdroje využívající energii z komunálního pevného odpadu
• Termické solární panely (do 200 kWt)

Příjemcem podpory je vlastník zařízení na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Zdroje musí být pro vyplácení podpory registrovány u energetického regulátora Ofgem. Tabulka uvádí výši tarifů pro zdroje mimo domácnosti, které jsou vypláceny regulátorem Ofgem čtvrtletně po dobu 20 let. Ceny budou každoročně upravovány dle vývoje indexu maloobchodních cen.

Zajímavostí systému je rozdělení tarifů v kategorii využití biomasy v malých a středních zdrojích na dva tarify. První vyšší tarif bude vyplácený pouze při využití zdroje pod 15 % ročního jmenovitého výkonu (v ekvivalentu 1314 hodin). První tarif je především zaměřený na uhrazení pořizovacích nákladů technologie. Druhý nižší tarif bude vyplácen až na základě výroby nad hranici 15 % ročního jmenovitého výkonu a je určen převážně pro úhradu provozních (palivových) nákladů. Tento systém pomáhá omezit přílišnou podporu zdrojů, které mají nadprůměrné roční využití výkonu, a také eliminuje motivaci k umělé nadvýrobě tepla, s kterým by bylo následně plýtváno.

Situace s obnovitelným teplem v Německu

Systém podpory tepla z OZE v Německu vyl zaveden v roce 2009 díky zákonu EEG 2009. Cílem bylo oproti roku 2007 více než zdvojnásobit podíl využití obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě tepla, tj. až na 14 % do roku 2020. Tento podpůrný systém zahrnuje teplo na vytápění, chlazení, technologické teplo i teplo pro ohřev vody.

Zákon navíc ukládá, že vlastníci nových budov s plochou větší než 50 m² musí pokrýt podíl celkové tepelné spotřeby (k vytápění či chlazení) z obnovitelných zdrojů ve stanovené výši. Jednotlivé spolkové země mohou rozšířit tuto povinnost i na stávající budovy. Minimální povinné podíly užití OZE při pokrytí celkové tepelné spotřeby u výše uvedených budov jsou stanoveny rozdílně pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů: solární teplo 15 %, plynná biomasa 30 %, kapalná a pevná biomasa 50 % a geotermální energie 50 %.

K tomu je možno přistoupit i k náhradním opatřením, kde jsou požadavky stanoveny následovně:

• u využití odpadního tepla dosáhnout 50 % podílu na celkové spotřebě tepla,
• u využití tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla dosáhnout 50 % na celkové spotřebě tepla,
• u snížení spotřeby primární energie izolací je nutné dosáhnout o 15 % nižší tepelnou ztrátu oproti platné legislativě,
• u pokrytí spotřeby tepla přímo z tepelné soustavy musí tato dodávat nejméně 50 % tepla vyrobeného z OZE, odpadního tepla, anebo kombinované výroby elektřiny a tepla.

Situace s obnovitelným teplem v Belgii

V roce 2003 zavedla valonská regionální vláda systém zelených certifikátů na podporu využití obnovitelných zdrojů a energeticky efektivních technologií ve výrobě elektřiny. Výroba tepla je zde implementována pouze pokud se realizuje spolu s výrobou elektřiny.

Systém je v Belgii nastaven tak, že každá výrobní jednotka obdrží určitý počet zelených certifikátů úměrný své výrobě energie z OZE a úspoře emisí CO₂. Úspora těchto emisí je přitom počítána ve vztahu k ekvivalentnímu množství vyrobené elektrické energie a tepelné energie v klasické referenční elektrárně nebo výtopně. Zelené certifikáty mají platnost po dobu 5 let.

Trh zelených certifikátů vznikl s povinností určenou každému dodavateli elektřiny získat určitý počet zelených certifikátů úměrný objemu odbytu jeho vlastní elektrické energie (kvótě). Kvóta byla pro rok 2003 stanovena na úrovni 3 % a až do roku 2010 má každoročně růst o 1 %. Jestliže dodavatel nesplní danou kvótu, bude mu naúčtován poplatek úměrný počtu chybějících zelených certifikátů.

Valonský trh se zelenými certifikáty úspěšně podpořil produkci energie z obnovitelných zdrojů. Jeho objem se v průběhu let postupně zvyšuje spolu s postupným navyšováním povinné kvóty. V roce 2003 bylo vydáno 600 tisíc certifikátů, zatímco v roce 2005 již téměř jeden milion. Cena certifikátů se v roce 2007 pohybovala na úrovni kolem 90 Eur/MWh.

Situace s obnovitelným teplem ve Švédsku

Ve Švédsku je využití biomasy podporováno výjimkou z různých daňových poplatků v souvislosti s výrobou a využitím energií. Pokud je ve výrobě tepla pro CZT spalována biomasa, je výroba osvobozena od daně z CO₂, síry a daně z olejů. Od zavedení daně v roce 1991 vzrostla původní sazba ve výši 27 EUR/t CO₂ až na 100 EUR/t CO₂ To znamená pro výrobce tepla z biomasy úsporu ve výši téměř 1 Kč/kWh oproti výrobě tepla z pevných paliv, která je daní z CO₂ zatížená.

Situace s obnovitelným teplem ve Francii

Podobná situace panuje i ve Francii. V roce 2005 zde byl zaveden systém úlev na daních u technologií využívající OZE a energeticky účinné technologie pro výrobu tepla. Tato podpora tedy funguje podobně jako investiční dotace. V roce zavedení byla úleva ve výši 40 % a v následujícím roce byla zvýšena na 50 %.

Závěr

K podpoře vyššího využívání energie z OZE přistupují státy EU poměrně rozdílnými metodami. Zatímco podpora výroby elektřiny z OZE dominuje, podpora výroby "obnovitelného" tepla je zatím v menšině. Rozdílné jsou i přístupy, které mají toto odvětví rozvíjet. Z tohoto důvodu je nesnadné porovnat tyto systémy i v případě elektřiny - zde má Česká republika nejblíže k evropsky rozšířeným "feed-in" tarifům, které fungují např. v Německu, Francii, Itálii, Španělsku, apod. Srovnání těchto systému však není předmětem tohoto článku.
Jak vyplývá z textu výše, podpora výroby tepla z OZE je pak čistou individualitou těch států, kde je nastartována. Jak bude ve všech důsledcích vypadat v našich podmínkách, ukáže teprve rok 2013.

Použitá literatura

• [1] STUPAVSKÝ, Vladimír: Zelená podpoře tepla pro zdroje na biomasu a bioplyn zajistí nižší náklady spotřebitelů. Biom.cz [online]. 2012-01-09 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zelena-podpore-tepla-pro-zdroje-na-biomasu-a-bioplyn-zajisti-nizsi-naklady-spotrebitelu, ISSN: 1801-2655.
• [2] MACHÁLKOVÁ, Jana: Podpora výroby tepla ve Spojeném království, Energie21 č. 2/2012, ISSN 1803-0394
• [3] SZOMOLÁNYIOVÁ, Jana, VOŘÍŠEK, Tomáš: Hodnocení návrhu podpory tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů, SEVEn 2011,
• [4] Originální konzultační dokument z února 2010. Konzultace probíhala za současné diskuze s potenciálními investory, jedná se zejména o obchodní sdružení energetického průmyslu, Ofgem a NGOs. Dostupné z www.decc.gov.uk/en/content/cms/consultations/rhi/rhi.aspx
• [5] Informace k Programu podpory produkce tepla z OZE. Dostupné z www.rhincentive.co.uk/RHI/
• [6] Národní statistický úřad, Ministerstvo energetiky a klimatických změn, ze dne 29. června 2010. Dostupné z www.decc.gov.uk/en/content/cms/statistics/source/renewables/renewables.aspx