Zajímavosti z konference Malé vodní elektrárny v ČR 2012

Legislativa

Po úvodním slovu pořadatele konference místo za pultíkem zaujal Pavel Gebauer z Ministerstva průmyslu a obchodu. Přítomnost zástupce MPO na konferenci o obnovitelné energii má zpravidla za následek rozproudění diskuze. Pavel Gebauer prezentoval vcelku známá stanoviska MPO týkající se obnovitelných zdrojů – tzv. „bezemisní zdroje“ jsou velmi žádoucí součástí energetického mixu, nicméně příspěvek na jejich podporu příliš stoupá. Proto došlo k propojení zákona o podpoře OZE s Národním akčním plánem České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále NREAP). NREAP stanovuje stropy pro instalovaný výkon OZE, při jejichž překročení dojde u daného druhu zdroje k zastavení podpory (blíže k NREAP zde).

Dalším sporným bodem je zamýšlené provázání investiční a provozní podpory – jestliže bude daný projekt čerpat investiční podporu, bude mu o to snížena provozní podpora. Z diskuze pak zazněla poznámka, jestli má pak investiční podpora smysl, když o ty peníze člověk ve výsledku stejně přijde. Objevila se také častá námitka ohledně investiční nejistoty. Malé vodní elektrárny (dále MVE) se staví 1–3 roky, začátek výstavby může být tedy plánován za jiných podmínek podpory, než jaké budou platit v době uvedení do provozu. Na to Pavel Gebauer poznamenal, že to je bohužel riziko podnikání (výkupní cena však nemůže být snížena o více než 5 %, dokud se návratnost nezkrátí na méně než 11 let, pozn. red.).

Za Ministerstvo zemědělství, které zakládá správce vodních toků, hovořil Daniel Pokorný. Cílem MZe je zvyšovat počet vodních elektráren a za tím účelem zpracovává Politiku rozvoje MVE. Ta má zpřístupnit zájemcům dostatek vhodných „profilů“, tedy míst vhodných pro výstavbu MVE. Než vejde tato politika v platnost, udělují se zájemcům o výstavbu MVE tzv. výjimky. Nicméně, jak D. Pokorný opakovaně zdůrazňoval, v praxi o žádnou výjimku nejde, spíše o registraci. Kdo splní zadané podmínky, „výjimku“ dostane. Dle kritiků tohoto postupu je schvalování výjimek příliš pomalé a brzdí výstavbu. Dle ministerstva byla zahájena realizace jen u 10 % projektů, které získaly výjimku, takže v samotných výjimkách problém nevidí.

Ožehavým tématem se také ukázala „úvaha“ o zpoplatnění MVE, respektive o platbě za využití energetického potenciálu. Podle ministerstva, pokud majitel MVE využívá státní jez, měl by se finančně podílet na jeho údržbě. Toto opatření se používá ve většině zemí EU. Z pléna však zazněla námitka, že o jezy majitelé MVE pečují zpravidla dobře sami, neboť dobrý stav jezu je v jejich zájmu. Miroslav Brajer z České spořitelny podotkl, že každá další platba (za pronájem, příspěvek na provoz jezu) prodlužuje návratnost investice a zvyšuje náklady výrobce (zákon však malým vodním elektrárnám garantuje návratnost 15 let při době výkupu 30 let, ERÚ by proto musel zvýšit výkupní ceny, což by jen zvýšilo náklady na podporu a tím i finanční zatížení koncových odběratelů, pozn. red.).

Jako třetí zástupce státních institucí vystoupil Kristián Titka z Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podobně jako Pavel Gebauer z MPO i K. Titka prezentoval převážně známé věci a prezentace obou pánů se zčásti překrývaly.

V úvodu prezentace K. Titka prezentoval odhad vícenákladů na podporu OZE, KVET a DZ v roce 2013. Očekávané vícenáklady jsou 44,4 mld. Kč, z toho 4,47 mld. Kč jsou korekční faktory a 9,6 mld. Kč příspěvek ze státního rozpočtu (který je z větší části – cca 6 mld. Kč – krytý solární daní, pozn. red.). Příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ v příštím roce vzroste na 619 Kč/MWh, tj. přesně o 200 Kč/MWh (tj. 20 haléřů na kWh, růst je dán převážně korekčním faktorem a snížením příspěvku ze státního rozpočtu, výroba elektřiny z OZE se zvyšuje jen nepatrně, pozn. red.).

Dále K. Titka představil hlavní změny, které ve vztahu k podpoře přinesl nový zákon č. 165/2012 Sb., který nabude účinnosti 1. 1. 2013. ERÚ mimo jiné začne více podporovat výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. ERÚ zdůrazňuje, že prostá návratnost zůstává 15 let i v případě, že výkupní ceny nebo zelené bonusy budou sníženy v důsledku investiční podpory.

Součástí panelu prezentujících byl také Robert Turinský ze Svazu pro využití energetických zdrojů. Sice neměl vlastní prezentaci, ale často reagoval na prezentace řečníků. Jedním z nejzajímavějších momentů konference byl jeho pohled na začlenění vodních elektráren po boku ostatních obnovitelných zdrojů. Vodní díla a vodní elektrárny existují na našem území desítky, ba stovky let a vždy byly hmatatelným přínosem – vodní díla poháněla stroje, vodní elektrárny vyráběly elektřinu a vždy byl jejich provoz nějak zajištěný. Nyní, s nástupem ideologických stanovisek (důraz na ekologii, životní prostředí), spadly vodní elektrárny do jedné kategorie s „novými“ OZE (hlavně s fotovoltaikou). Tyto tradiční zdroje, jakými jsou MVE, jsou nyní závislé na dotacích, jež nevyplývají z hospodářských a energetických přínosů MVE, ale jsou dané momentálním ideologickým trendem v politice. S MVE není a nebyl žádný problém, nicméně dopadají na ně omezení, které stát zavádí v souvislosti s nezvládnutým rozvojem FVE. Provozovatelé MVE tak nesou následky problému, s nímž nemají nic společného.

Financování

Druhý blok se týkal zejména finanční stránky výstavby MVE. Petr Růžička z agentury Czechinvest hovořil o programu Eko-energie. Ten umožňuje získat evropské dotace na aktivity spojené s úsporami energie a s využitím obnovitelných zdrojů energie, což se samozřejmě týká i výstavby MVE. Zmínil statistiku dosavadního průběhu programu a upozornil, na co si dát pozor při žádosti o dotaci.

Miroslav Brajer z České spořitelny konstatoval (a shodl se na tom i s dalšími účastníky konference), že ochlazení zájmu o investice do OZE je dané legislativními změnami a nejistotou. Banka při poskytování úvěrů musí vidět, že ho investoři zvládnou zaplatit, tzn. že daný zdroj bude nebo nebude mít podporu (to se zvlášť týká MVE které se dlouho staví). Toto je také jedna z hlavních příčin proč se čeští investoři stále častěji rozhlížejí v okolních zemích, kde je podpora stabilnější. Pro budoucí nastavení podmínek pro poskytování úvěrů jsou pro ČS důležité parametry, které určuje NAP.

Firemní prezentace

Konferenci po politickém a investičním bloku uzavíral blok technický. Libor Mazankievič představil materiály Belzona, které se používají pro rekonstrukce a opravy mechanických částí strojů a zařízení. V tomto případě se jednalo zejména o aplikaci materiálu na vodní turbíny při opravách a rekonstrukcích.

Jiří Vénos, jednatel společnosti Elzaco s.r.o., prezentoval technická řešení turbíny pro nízkospádovou MVE, šlo zejména o propelerové turbíny, turbíny semi-Kaplan a o vodní kola na spodní vodu.

Na Jiřího Vénose navázal Tomáš Novosad ze společnosti GESS a představil šnekovou turbínu na bázi Archimédova šroubu. Její výhodou je zejména jednoduchá konstrukce a s ní spojené nižší náklady (na výstavbu i provoz) a dlouhá životnost.

Poslední přednášející byl Petr Klimeš ze společnosti E-ON Trend, která se v rámci energetického gigantu E-ON zabývá výrobou elektřiny a tepla. Tato společnost staví a provozuje vlastní MVE a ostatním majitelům MVE nabízí odkoupení nebo nájem jejich zařízení.